sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Gateway, Artemis IV a V

Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.

Latitude

Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.

O3b mPower

Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.

Atomic-6

Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.

LeoLabs

Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.

Skynopy

Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.

NOAA

Ministerstvo obchodu zveřejnilo 30. června dlouho odkládaný dokument Kongresu s odůvodněním návrhu rozpočtu Národního úřadu pro oceán a atmosféru na fiskální rok 2026. Dokument poskytuje více podrobností o návrhu rozpočtu. Ministerstvo obchodu navrhuje ukončit financování programu koordinace vesmírného provozu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

PSP dnes podruhé proletí kolem Venuše

Parker Solar Probe při průletu kolem Venuše v představách umělce.

Od startu sondy Parker Solar Probe uplynulo už 17 měsíců a palubní přístroje již zjistily mnoho zajímavých informací o Slunci a jeho okolí. Nyní se sonda chystá na svůj druhý gravitační manévr u Venuše. Tímto průletem se upraví dráha sondy tak, že čtvrtý průlet perihelem proběhne v rekordně nízké vzdálenosti od Slunce. Logicky ruku v ruce s rekordem vzdálenostním půjde i rekord rychlostní. A asi není potřeba zdůrazňovat, že i v tomto případě budou palubní přístroje měřit okolní podmínky.

Přesně 26. prosince v 19:14 SEČ proletí Parker solar Probe kolem Venuše ve vzdálenosti 3010 km nad povrchem planety. Gravitace Venuše ji zpomalí a čtvrtý průlet perihelem 29. ledna 2020 proběhne ve vzdálenosti 19,4 milionu km od viditelného povrchu Slunce. Při prvních třech průletech byl perihel ve výšce 24,8 milionu km.

Vizualizace oběžné dráhy sondy Parker Solar Probe.
Vizualizace oběžné dráhy sondy Parker Solar Probe.
Zdroj: https://blogs.nasa.gov/

Tyto gravitační manévry způsobují extrémní změny oběžné dráhy, které jsou nezbytné k tomu, aby se Parker Solar Probe dostala blízko ke Slunci,“ říká Yanping Guo, návrhová manažerka navigace mise Parker Solar Probe z Johns Hopkins Applied Physics Lab v Laurelu, stát Maryland a dodává: „Celkem sedm průletů kolem Venuše je plánováno v unikátní sekvenci. Každý z průletů je pečlivě plánován tak, aby nejen přinesl nezbytnou změnu oběžné dráhy, ale také aby sonda dorazila k dalšímu průletu kolem Venuše.

V rámci příprav na dnešní gravitační manévr naplánoval pozemní tým z APL malý korekční manévr, který sonda vykonala 8. prosince. Úkolem tohoto zážehu bylo přesné navedení Parker Solar Probe na požadovanou průletovou dráhu. Jakmile bude průlet Venuše dokončen, čeká na sondu další korekční zážeh. Ten se postará o jemné doladění dráhy pro čtvrtý průlet perihelem.

Graf zobrazující plánovaný průběh mise - ukazuje vzdálenost sondy od Slunce i její rychlost vůči Slunci.
Graf zobrazující plánovaný průběh mise – ukazuje vzdálenost sondy od Slunce i její rychlost vůči Slunci.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org

Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/sppvenusflyby.jpg
https://blogs.nasa.gov/…/wp-content/uploads/sites/274/2019/12/VGA-diagram2-1.png
https://upload.wikimedia.org/…/2000px-Velocity_of_Parker_Solar_Probe_wide.svg.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
9 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
David R.
David R.
5 let před

Za 34 dnů doletí od Venuše skoro ke Slunci, to je pěkné svezení.
Ale i tak je dobře, že je tato mise nepilotovaná 🙂

Alois
Alois
5 let před

Mise dokládá obrovské rozdíly v technologii, které jsou mezi jednotlivými agenturami. Příkladně JAXA má problém k Venuši jen doletět a NASA ji využívá jako prak a létá si kolem jako by se nechumelilo.

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Alois

Nepřekrucujte fakta – u sondy Akatsuki nebyl problém k Venuši doletět. Problém nastal při vstupu na její oběžnou dráhu. Předvedl jste argumentační faul – nedělejte to, prosím.

Alois
Alois
5 let před
Odpověď  Dušan Majer

Samozřejmě doletět ve funkčním stavu. V případě AKT to znamenalo zbrzdit rychlost a vstoupit na orbitu a to se nepovedlo, že se sondu podařilo zachránit a uvést na náhradní zcela odlišnou dráhu než v plánu je sice chvály hodné, ale neznamená to, že sonda doletěla poprvé k Venuši ve funkčním stavu. PSP při každém průletu musí nejen přesně trefit koridor, ale provést korekce před a po průletu. Pokud by to jen jednou selhalo, byl by asi problém a možná i konec s přibližováním ke Slunci. Již to předvedla bezchybně 3x. A to zcela odhlížím od drastického prostředí kterým prolétá, takovou zátěž AKT neměla a selhala. Technologickým rozdílem chápu v případě obou sond, že AKT měla jeden úkol a PSP jich má před sebou sedm. A to pomíjím rozdíl v koridorech, kam se se sondy musí trefit aby splnily cíl mise.

Brodský
Brodský
5 let před

Pokud se nemýlím, tak sonda láme rekordy v dosažené rychlosti a tím ukazuje, jak je obtížné přiblížit se ke slunci.

Spytihněv
Spytihněv
5 let před
Odpověď  Brodský

Řekl bych to jinak. Čím dál vyšší rychlostí v perihelu nic nedokazuje, jen fakt, že nebeská mechanika funguje. Sama sonda na tom postupném urychlování nemá žádnou zásluhu. Dokonce se paradoxně snaží využívat Venuše ke snižování své rychlosti. A až samotná gravitace slunce ji rekordně urychluje. Takže bez brždění by nebylo urychlení 🙂

Tyburec Z.
Tyburec Z.
5 let před

Měl bych otázku ohledně výzkumu. Je možné, aby PSP mohla během průletu kolem Venuše toto těleso zkoumat? Nebo jí to vysoká rychlost vůči objektu nebo přístroje nezaměřené na výzkum planety neumožňuje?

Dušan Majer
Dušan Majer
5 let před
Odpověď  Tyburec Z.

Řekl bych že to není nemožné, ale vzhledem k přístrojovému vybavení sondy by asi nic extra cenného nezjistila. Navíc sondě v době blízkých přiblížení ke Slunci ukládá data do paměti a pak je i několik týdnů odesílá na Zemi. Nebylo by tedy moc rozumné, aby tuto činnost přerušila kvůli výzkumu, který zřejmě moc nových informací nepřinese.

ESA 1
ESA 1
4 let před

6*$

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.