sociální sítě

Přímé přenosy

Sojuz-2.1a (Sojuz MS-29)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NASA

NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.

SatVu

Britský startup SatVu, který se zabývá termovizemi, oznámil 29. června zahájení komerčních služeb s družicí HotSat-2, což znamená návrat k provozování generujícímu zisky poté, co její debutová družice selhala na nízké oběžné dráze Země v roce 2023.

Rocket Lab

Generální ředitel společnosti Rocket Lab uvedl, že akvizice společnosti Iridium touto společností byla logickým dalším krokem v jeho ambicích proniknout na lukrativní trh vesmírných služeb.

ESA

Evropská kosmická agentura se bude během fáze návrhu svého lunárního modulu Argonaut a pravděpodobně i pro svou první misi spoléhat na externí měsíční topografická data a zároveň bude pracovat na vývoji vlastních mapovacích schopností pro pozdější mise.

Boeing

Společnost Boeing postaví novou generaci družic Mobile User Objective System (MUOS) pro americké vesmírné síly. Družice postaví na své lety osvědčené platformě 702MP.

Eclipse Space

Bývalí inženýři SpaceX, kteří pomáhali s výstavbou a škálováním Starlinku, spustili startup Eclipse Space jehož cílem je nabízet vlastnictví megakonstelací vládám a společnostem, které chtějí mít větší kontrolu nad vesmírnou infrastrukturou.

FOSSA Systems

Španělský startup FOSSA Systems získal v rámci kola financování přibližně 10,5 milionu dolarů na rozšíření své konektivity. Toto kolo zahrnovalo investiční nástroj do technologií podporovaný španělskou vládou.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Sonda IBEX opět zpřesnila tvar heliosféry

sonda IBEX v představě malíře zdroj:nasa.gov

Naše Sluneční soustava si za sebou při své cestě Mléčnou dráhou táhne chvost vysokoenergetických částic, silně připomínající ohon komety. Jeho tvar a povaha je výsledkem interakce částic vyvrhovaných Sluncem s částicemi mezihvězdného prostoru, ke které dochází na samé hranici Sluneční soustavy. Vědci již dříve pozorovali tyto chvosty u jiných hvězd, ovšem u našeho vlastního systému to bylo díky pohledu zevnitř poměrně obtížné a do doby, než NASA vypustila sondu IBEX, to bylo spíše takové paběrkování dílčích fragmentů.

Schéma heliosféry. Oblast, kde dochází k interakci částic se nazývá Bow shock zdroj:nasa.gov
Schéma heliosféry. Oblast, kde dochází k interakci částic se nazývá Bow Shock
zdroj:nasa.gov

Data ze svého nejbližšího okolí poskytly sondy Voyager a trochu širší pohled poskytla sonda Cassini z oběžné dráhy planety Saturn. Stále to však stačilo na víceméně hrubé odhady. Dráhu volenou tak, aby bylo možné zmapovat délku chvostu měl Pioneer 10, ten se odmlčel v roce 2003, tedy dříve, než mohl data o něm poskytnout.

V roce 2008 startovala z podvěsu letadla raketa Pegasus XL. Sondu IBEX, jíž měla na své palubě, vynesla na silně eliptickou dráhu jejíž apogeum (nejvzdálenější bod) se nachází přibližně ve 3/4 vzdálenosti Země-Měsíc. Tato sonda dokáže jednou za půl roku prozkoumat celou oblohu. Její detektory zajímají neutrální atomy. Ty totiž povětšinou vznikají právě v heliosféře, kde při náhodných srážkách dojde k přeměně iontu v neutrální atom. Ten pak není ovlivněn magnetickým polem a letí přímo. Díky tomu sonda s velkou přesností detekuje, z jakého směru přilétl. Tak je možné postupně proskenovat celou oblohu a odhalit rozložení částic, které běžnými metodami detekce elektromagnetického vlnění nejsou pozorovatelné. Skvěle je to vysvětleno v článku Dagmar Gregorové, vydaném v roce provozu IBEXu. O tom, jak se postupně měnily představy o heliosféře na základě získaných dat, je její další článek.

Video znázorňující vznik neutrálního atomu, jeho trajektorii a zachycení detektorem sondy IBEX:

Kombinovaná mapa ze tří let pozorování zdroj: nasa.gov
Kombinovaná mapa ze tří let pozorování
zdroj: nasa.gov

Kombinací snímků z prvních tří let pozorování dali dohromady vědci z Southwest Research Institute v San Antoniu (Texas) pod vedením Davida McComase přibližný tvar chvostu. Skládá se ze čtyř laloků. Trochu připomíná čtyřlístek. Dva laloky po stranách jsou proudy pomalu se pohybujících částic a dva laloky dole a nahoře jsou proudy rychle se pohybujících částic. Tento tvar v zásadě kopíruje vyvrhování těchto částic Sluncem, kdy pomalé vylétají z rovníkových oblastí (na obrázku žlutě a červeně) a rychlé z okolí pólů (na obrázku modře). To je současný model právě probíhajícího jedenáctiletého slunečního cyklu. Díky působení magnetických polí je však tvar oproti tomu, jak částice opouštějí Slunce, mírně deformován. Uvidíme, jak se budou data měnit v závislosti na čase. Odpovědi nám dají další data ze sondy z dlouhodobějších přehledů oblohy.

Původní pozorování v menším rozsahu energií ukazovalo pouze malou oblast pomalu se pohybujících částic. Po doplnění dalších údajů v celém rozsahu energetických hladin, jež je schopen IBEX svými dvěma detektory zaznamenat, ukázalo podstatně větší oblasti, tak jak jsme si je popsali v předchozím odstavci.

Vědce ovšem stále trápí otázka:“Jak dlouhý vlastně ohon heliosféry je?“ Hvězdy v našem okolí mají povětšinou ohony hodně protáhlé. První měření naznačovala, že náš tak dlouhý nebude. Nyní s větším množstvím dat se to nepodařilo potvrdit. Nové výsledky zjištěné týmem okolo sondy IBEX budou zapracovány do stávajících modelů, čímž by následné simulace mohly být zase o kousek blíž skutečnosti.

Video shrnující informace z článku:

 

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/content/nasa-s-ibex-provides-first-view-of-the-solar-system-s-tail/#.Ud_HqTcXE4A
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=30&t=579
http://www.osel.cz/index.php?clanek=6257

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/images/content/263071main_IBEXArtistImpressionLg.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/281292main_VoyagersLg.jpg
http://svs.gsfc.nasa.gov/vis/a010000/a011300/a011301/Fig5_hires%5B2%5D%5B1%5D%5B2%5D.png

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
dd
dd
12 let před

Dobré shrnutí

Samuel Slavkovský
12 let před

Zaujímavý článok. O sonde IBEX počujem prvý krát. O to viac ma táto téma zaujala. Len tak ďalej 🙂

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
12 let před

Díky. Mě hodně zaujal ten princip, jak změřit něco, co není možné pozorovat v žádném spektru.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.