Pozemní operátoři po důkladné analýze informací schválili plán, podle kterého má japonská sonda Hayabusa 2 klesnout k povrchu planetky Ryugu. Už zítra, 11. července se má letmo dotknout okolí kráteru, který v dubnu vytvořil její impaktor, aby odsud odebrala vzorek materiálu. Samotnému rozhodnutí předcházelo několik týdnů průzkumů, cvičných přiblížení a pozemních jednání – to vše mělo zajistit, že japonská sonda může bezpečně klesnout až k rozeklanému povrchu, který je posetý balvany – ty pochopitelně pro sondu představují nemalé riziko.
Pobyt sondy Hayabusa 2 u planetky Ryugu je doslova napěchovaný úkoly. Není se co divit, její pobyt je díky podmínkám nebeské mechaniky omezen na pouhých 18 měsíců. Jelikož sonda k cíli dorazila vloni na konci června, vychází nám, že se její pobyt u Ryugu pomalu chýlí ke konci – sonda za pár měsíců zažehne své iontové motory a vydá se na cestu k Zemi. Prozatím se všechny úkoly daří – sonda provedla průzkum planetky, vysadila na její povrch landery MINERVA II, MASCOT, impaktorem vytvořila kráter, jehož vznik vyfotila malá kamera DCAM3. Zbývají tedy již pouze dva poslední velké úkoly – odebrat vzorky z okolí čerstvého kráteru a vysadit na povrch průzkumný modul.
První odběr vzorků provedla Hayabusa 2 už v únoru letošního roku, kdy se ale odebíralo z jiné části planetky o průměru 900 metrů. Samotný odběrný mechanismus sondy funguje na principu výstřelu kovového (tantalového) projektilu, jakmile se vysunutý odběrný trychtýř dotkne povrchu. Náraz projektilu má zvířit kameny a prach na povrchu – trychtýř by pak usměrnil jejich pohyb až do speciální komory v útrobách sondy. Jediný problém je v tom, že neexistuje žádný způsob, jak zjistit, kolik materiálu sonda v únoru odebrala. Inženýři ale pomocí telemetrických dat ze sondy vyčetli, že celá odběrná sekvence fungovala tak, jak měla.
Na začátku dubna sonda uvolnila impaktor SCI (Small Carry-On Impactor), který po aktivaci výbušniny vystřelil měděnou desku velkou rychlostí (2 km/s) k povrchu, kde vytvořil nový kráter. Došlo tak k odkrytí kamenů, které byly ukryté pod povrchem Ryugu možná i několik miliard let. Jako místo odběru vědci vytipovali lokalitu v těsné blízkosti nového kráteru, kam podle jejich odhadů dopadl vyvržený materiál. Pokud se odběr podaří, přiveze sonda na zemi vzácný vzorek, který byl po celé věky chráněn před kosmickým zářením, slunečnímu svitu a extrémními změnami teplot.
Ještě žádná sonda v historii nepřivezla na zemi vzorek podpovrchového materiálu z nějaké planetky. Vědci se tak mohou dostat k informacím o podmínkách při vzniku Sluneční soustavy před 4,6 miliardami let. Jelikož je planetka Ryugu bohatá na uhlík, mohli bychom se dočkat i jednoduchých organických látek, které se mohly stát základními stavebními bloky života. „Podpovrchové materiály jsou mimořádně cenné právě pro citlivé organické látky,“ uvedli vědci v prohlášení před několika týdny. Hayabusa 2 byla navržena, aby dokázala provést tři odběry ze tří různých míst planetky, ale v průběhu mise se pozemní týmy dohodly, že třetí odběr vynechají. Pro splnění úkolů mise totiž stačí dopravit na Zemi vzorek jediný.
V rámci příprav na aktuální odběr sonda 30. května vysadila na povrch cílový zaměřovač, který jí pomůže s navigací během finálního sestupu k odběrnému místu – stejná metoda se ostatně použila i pro únorový odběr. Sonda od vytvoření kráteru provedla celkem čtyři přiblížení – během nich také pořídila fotografie celé oblasti ve vysokém rozlišení – díky nim mohli specialisté rozhodnout, zda vůbec může k odběru dojít. Nikdo totiž nechtěl kvůli odběru o sondu přijít. Pozemní týmy proto důkladně zvažovaly vědecký přínos odebraného materiálu, ale i rizika spojená s druhým odběrem. Nakonec se odborníci dohodli a sonda dostala zelenou pro odběr 11. července. Času na odběr už přitom není mnoho.
Ryugu se pomalu blíží do tzv. perihelu, tedy bodu dráhy, kdy je nejblíže Slunci. To s sebou nese zvýšenou povrchovou teplotu a po zbytek roku by bylo přistání nemožné. Jakmile bude druhý odběr dokončen, bude sondě zbývat už jen uvolnit posledního robotického průzkumníka, který by se měl po povrchu planetky pohybovat hopsáním. Odlet od Ryugu je momentálně plánován na listopad nebo prosinec, přičemž návratové pouzdro by mělo vstoupit do atmosféry nad Austrálií v závěru roku 2020. Tady už budou čekat týmy, které po přistání zajistí jeho vyzvednutí a transport. Samotná analýza odebraného materiálu bude probíhat v Japonsku a Spojených státech.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
Zdroje obrázků:
https://d1o50x50snmhul.cloudfront.net/…/2018/06/22114500/hayabusa-2.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/…/img/pub_onc_PPTDTM1B_20190613_st_5m.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20190708e_PPTD_approach2/img/fig8es.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20190708e_PPTD_approach2/img/fig9es.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/en/topics/20190708e_PPTD_approach3/img/Fig1.jpg
teda cumim do toho uz dlouho, ale na tom slozenem snimku ten krater proste nevidim. zkousel jsem to porovnavat s predchozim snimkem, ale nic.
Není to klasický kráter s ostrým okrajem jako na Měsíci. Vypadá jako mělký důlek a vyplňuje levý dolní rok fotky. Mrkněte na článek k jeho vzniku. Tam je to na srovnávacích fotkách před a po lépe vidět.
vsak ja jsem si stahl starsi snimky s tim kraterem a porovnaval. jestli je to ta plocha bez sutru vlevo dole, jak rikate, tak se nejak vysisoval. jiny uhel, jine stiny, mozek se mi na to proste nechyta. kazdopadne diky.
Stíny jsou bohužel v tomhle případě ohromní zrádci.
Operace by měla proběhnout, pokud jsem to dobře pochopil, mezi 10.05-10.45 japonského času, což by mělo být mezi 20.05-20.45 SELČ, doufám že to mám dobře.
Nenašel jsem zda bude JAXA vysílat přímý přenos, což současně invokuje stejnou otázku na redakci.
Balvany jsou v okolí cílové plochy masivní, vzhledem k rozpění sondy kolem 6 m je to obrovské riziko. Bude to napínavé nejen pro to, zda se zdaří odběr, ale zejména, zda to sonda vůbec přežije. Mám ten dojem, že původní plán byl přistát přímo v umělém kráteru.
Její předchůdce H-1 po obdobném pokusu byla v žalostném stavu a misi dokončila jen díky špičkovému výkonu řídícího střediska na hranici zázraku.
Přímý přenos na YT má začít zítra ve 2:30 ráno.
Jedna věc mi pořád není jasná. Má návratové pouzdro více komor na vzorky? Čekal bych, že ano, aby se nesmísily z povrchu a z kráteru. Ale jak je to technicky řešeno, když se nabírá jedinou trubicí?
Komory jsou oddělené.
Přenos na YT sleduje v tuto chvíli cca 350 lidí.
Blížíme se k osmi stovkám.
Ve 3.21 dotyk, vzdaluje se. Sledovalo přes 1.200 lidí.