Japonská společnost ispace byla jedním z pěti finalistů Google Lunar XPrize. Tato společnost byla velice úspěšná v získávání prostředků od investorů. Získala dokonce více než SpaceIL, která byla schopná vypravit lunární sondu Beresheet za 90 mil. USD. Původně nasmlouvaný start společně s indickým finalistou GLXP Team Indus byl sice zrušen, ale japonské soukromé měsíční plány pokračují dál. ispace se chystá na cestu jako sekundární náklad některého ze startů Falconu 9 (stejně jako izraelský Beresheet). CEO společnosti, která má 85 zaměstnanců a sídlí Tokiu, je Takeši Hakamada, ředitelem je Takahiro Nakamura. Kyle Acierno je ředitelem evropské kanceláře v Lucemburku, je zaměřen zajména na obchodní strategie spojené s těžbou na Měsíci a zastupuje ispace v Iniciativě kosmických zdrojů (Space Resources Initiative). Jednočlenná kancelář v USA je obsazena obchodním specialistou (Global Business Development), kterým je Rjutaro Ičikawa.
ispace v současné době připravuje dvě mise k Měsíci – pod názvem HAKUTO-R (R jako reboot, neboli restart) – orbiter a lander, který by měl mj. získat vzorek měsíčního ledu. Orbiter by měl letět v polovině roku 2020 a lander (včetně roveru) o rok později. Pokud budou tato dvě demonstrační mise úspěšné, plánuje ispace sedm dalších misí (zahrnujících mj. i průzkum v oblastech měsíčních pólů). Podle specialisty ispace pro globální komunikaci (u nás by asi byl tiskovým mluvčím) Aarona Sorensena, se ispace snaží ustavit lunární transportní systém. Lander ispace by měl sloužit jako dopravní prostředek pro agenturní i korporátní zákazníky, nebo i jednotlivce, kteří by chtěli poslat cokoli na Měsíc (nejspíše výzkumná zařízení, nářadí a dodávky). Další důležitou částí mise na Měsíc bude zkoumání jeho povrchu. ispace se bude snažit identifikovat ložiska vody a zmapovat je.
Společnost ispace je v dalším snažení podporována několika velkými partnery. Nejvýznamnějším z nich jsou Japonské aerolinie (JAL). JAL mj. poskytne zařízení poblíž mezinárodního letiště Narita v Tokiu, kde bude ispace montovat, sestavovat a testovat landery HAKUTO-R. Bude zde i sídlo technické podpory jednotlivých misí. JAL rovněž dopraví orbitery a landery na kosmodromy do USA. Zajímavým podporovatelem ispace je japonská společnosti NGK Spark Plug, která se chystá při misi na Měsíc v roce 2021 testovat svou technologii elektrických baterií v tuhém skupenství (solid state). Vzhledem k tomu, že současné lithiové baterie používající kapalný elektrolyt jsou při nízkých lunárních teplotách nepoužitelné, doufají ispace i NGK, že baterie s tuhým elektrolytem mohou napomoci řešit energetické potřeby příštích technologií na Měsíci (vč. měsíčních bází nebo těžebních zařízení). Nové baterie s keramickým elektrolytem mají být kompaktnější, mají se rychleji nabíjet a mají pojmout více energie. Teoreticky by měly bez obtíží zvládnout změnu teplot až o 300°C (mezi osluněním a stínem na Měsíci). Mitsui Sumimoto Insurance je dalším partnerem ispace, které ohlásila zahájení své nové služby – lunárního pojištění. Mitsui Sumimoto předpokládá, že dostupnost pojištění průzkumných aktivit na Měsíci podpoří nové hráče v lunárním byznysu tím, že sníží rizika jejich vstupu na toto nové pole podnikání. Posledním nyní oznámeným partnerem ispace je KDDI, japonský telekomunikační operátor, který se zajímá o poskytování komunikačních služeb mezi Měsícem a Zemí. Hlavním mediálním partnerem HAKUTO-R je Asahi Šimbun, jeden z největších mediálních domů v Japonsku.
Zdroj informací: https://www.theverge.com/
https://www.techradar.com/
Zdroj obrázků: https://www.google.com/
https://cdn.vox-cdn.com/…/Screen_Shot_2019_02_21_at_5.23.59_PM.png
HAKUTO_Lander_Rover
Zdá se, že současný zájem o Měsíc vychází zezdola a je zřejmě dán zákonem pokroku techniky a technologie. Nechci zakřiknout současný pokus, ale vychází to zatím vždy na první pokus, což dokazuje sofistikovanost současných výtvorů oproti historickým.
Vynechám pilotovaný program, ten mimo diskuzi předběhl svoji dobu.
Podíváme-li se do historie, lze tehdejší automatické pokusy o přistání rozdělit na dvě kategorie a úspěšnost byla obecně nevalná.
1/ mluvící míče – americký Ranger 1962 – všechny tři pokusy neúspěšné
– sovětská Luna 1963 – úspěch šestý pokus v roce 1966
2/ řízený sestup pomocí vernierů
– americký Surveyor 1966 – úspěšný hned první pokus, ale druhý a čtvrtý neúspěch
– sovětská Luna 1968 – úspěšný třetí pokus 1970,
Nějak podivně jste v těch fázích vynechal pokračování: automatizované a dálkově ovládané pokusy, které byly velice valné.
Tedy rovery,
– sovětský Lunochod 1, 1970, dopravený Lunou 17, který ujel po povrchu Měsíce přes 10 tisíc metrů, vyfotil 20 tisíc snímků a provedl 25 chemických rozborů.
– sovětský Lunochod 2, 1973, dopravený Lunou 21, který ujel dokonce 37 kilometrů a pořídil 80 tisíc snímků.
A úplná třešnička na dortu byly sondy, které dokázaly dopravit horninu z Měsíce zpět na Zemi:
– sovětská Luna 20, dopravila 100 gramů horniny
– sovětská Luna 24, dopravila 170 gramů horniny, kterou odebrala z vlastního vrtu z hloubky 2,6 metru
To už docela jde.