Od vydání předchozího Kosmotýdeníku utekl přesně týden a je tedy čas na vydání nové. Začneme hlavním tématem, které se bude věnovat pokročilé platformě pro telekomunikační družice, jež má dle svých tvůrců zcela proměnit dosavadní přístup pro stavbu a provozování družic. Dále se podíváme na odvrácenou stranu Měsíce za sondou Chnag’e 4, nevynecháme ani dva starty raket CZ-3B a Falconu 9 a místo zbude i na další rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
V Británii vzniká družicový chameleon
Až doposud platilo (a to i v oboru telekomunikačních družic), že každý kus je z velké míry originál. Používají se sice standardizované platformy, na kterých se staví hardware, ale pro každého zákazníka, oběžnou dráhu, plánovanou misi a její pokrytí je každá družice upravena. Úpravy se týkají jak hardwaru, tak zejména softwaru s důrazem na to, aby každá družice měla upravený výkon pro danou oblast, nad kterou bude šířit signál. V Británii nyní vznikl první exemplář telekomunikační družice, která může být dodatečně softwarově kompletně upravena svým novým majitelem. To tu ještě nikdy před tím nebylo.
Řeč je o nové družici Eutelsat Quantum. Revoluční přístup této nové družice lze shrnout jedním slovem: flexibilita. Flexibilita pokrytí, výkonu, kmitočtu a šířky pásma. Každá z těchto funkcí může být během celé životnosti družice změněna, přeprogramována a upravena. Zákazník tak může efektivně obsluhovat své aplikace a zajišťovat optimální využití své družice dle toho, co aktuálně požaduje trh. Zákazníci již nebudou muset předvídat požadavky trhu nebo změny v budoucnu: s tímto novým způsobem řízení každodenních operací budou schopni přizpůsobit pokrytí jejich okamžitým potřebám. Důležité je říct, že běžné telekomunikační družice se plánují na životnost 15 let, přičemž stavba a plánování zabere další tři až čtyři roky. Odhadnout dvacet let dopředu, co bude vyžadovat trh, není dost dobře možné. Nový flexibilní přístup by všem rozvázal ruce.
Nová družice představuje vyvrcholení dlouholetého výzkumu a experimentů, které prováděla společnost Eutelsat. Nicméně celý projekt je perfektním příkladem spolupráce soukromé a vládní organizace, protože celý vývoj podporovala a financovala také ESA, britská kosmická agentura a Airbus, který se nakonec postará o výrobu. Díky tomu vznikla pokročilá platforma a také výkonný provozní software, jenž zajišťuje, že zdroje družice jsou využívány co nejúčinněji, přizpůsobují se, pracují a řídí konfiguraci a rekonfiguraci družice. Tato úroveň flexibility vyžaduje schopnost přesně simulovat, optimalizovat a ovládat družici, jakmile je na oběžné dráze. Nyní se schopnosti, které vznikly při vývoji tohoto softwaru, dají do rukou komerčních zákazníků, kteří budou moci své družice optimalizovat dle svých aktuálních požadavků. Software, který získají zákazníci, bude již obsahovat všechny ochranné mechanismy, které zabrání případné poruše při špatně zadané změně zákazníkem. Zákazník tak může bezpečně konfigurovat zejména výkonnostní parametry.
Družice disponuje také významně vylepšeným hardwarem. Jde především o přijímače a vysílače, které jsou schopny sledovat i prostředky letecké a námořní dopravy. V případě potřeby však mohou poskytovat i další běžné telekomunikační služby a to bez změny hardwaru. Změnu zajistí pouze software.
Prvním a v současné době tedy hlavním zákazníkem, který využije takřka plnou kapacitu tohoto prvního více než jednu tunu vážícího exempláře, je společnost Peraton, která vývoj této platformy dlouhodobě sleduje a podporuje a bude se tedy podílet i na prvních testech, až se exemplář dostane do vesmíru. O masovou výrobu těchto družic by se měla postarat společnost Airbus, která plánuje zahájit jejich výrobu již tento rok.
Tvůrci Eutelsat Quantum předpokládají, že tento koncept brzy najde široký zájem zákazníků, protože výrazně zefektivňuje celý proces návrhu a stavby telekomunikačních družic i jejich následný provoz. Díky tomuto novému přístupu by se mohlo přikročit k opravdu masové výrobě telekomunikačních družic, které až na oběžné dráze budou upraveny pro své plánované úkoly a to přímo zákazníky, kteří je budou provozovat. Byl by to výrazný skok od dosavadní zakázkové a kusové výroby družic.
Kosmický přehled týdne:
V pátek před půl pátou SEČ úspěšně odstartovala první raketa Falcon 9 tohoto roku. Vynášela posledních deset exemplářů družic Iridium NEXT, které nahradí starší Iridia. SpaceX tak bez ztráty květinky uskutečnila jednu ze svých největších zakázek pro velkého partnera. Již jednou použitý první stupeň následně úspěšně přistál na plovoucí plošině v Tichém oceánu. Níže se můžete podívat na pěkné fotografie z tohoto startu, který proběhl ze západního pobřeží USA z Vandenbergovy základny.
Podívejte se na video, které ukazuje, jak čínská sonda Chang’e 4 přistála na povrchu odvrácené strany Měsíce. Zejména závěrečné žuchnutí je velmi estetické.
Ve čtvrtek proběhl vůbec první start letošního roku, když čínská raketa CZ-3B úspěšně vynesla čínskou telekomunikační družici Zhongxing 2D na dráhu přechodovou ke geostacionární. Družice následně svými motory upraví dráhu na kruhovou ve výšce zhruba 35 000 kilometrů. Družice Zhongxing 2D by měla poskytovat telekomunikační služby pro rozhlas a televize v Číně. Start ani náklad nebyl dopředu oznámen, bylo vydáno pouze upozornění pro piloty letadel, že se bude startovat v oblasti blíže neurčená raketa.
Níže se můžete podívat na mapu planetky Ryugu, u které nyní pracuje japonská sonda Hayabusa 2. Nově jsou na ní pojmenovány některé povrchové útvary. Pokud se vám nečtou úplně dobře, tak je to proto, že byly pojmenovány po japonských pohádkových postavách. Žlutě jsou vyznačeny ty, které již byly schváleny Mezinárodní astronomickou unií. Oranžově jsou zatím dočasné názvy.
Přehled z Kosmonautixu:
Druhý týden roku 2019 přinesl řadu velmi zajímavých kosmonautických událostí, o kterých jsme vás pravidelně informovali formou našich článků. Pojďme se společně podívat, o čem jsme tento týden psali. Začali jsme u připravovaného evropského motoru Vinci, který prošel kvalifikací. Tento týden byl také ve znamení příprav prvního letošního startu SpaceX, který měl s pomocí Falconu 9 vynést poslední desítku družic systému Iridium NEXT. V rámci stavby a příprav dalekohledu Jamese Webba se v akci ukázala i mobilní čistá mírnost. Třináctý díl seriálu o stanici Mir vás tentokrát zavedl k připojení modulu Kvant-2. Smutným byl tento týden pro operátory špičkové snímkovací družice WorldView-4, která bohužel přišla o gyroskopy řídící její orientaci. Zrekapitulovali jsme pro vás rok 2018 z pohledu Ruského federálního kosmického programu. Radostné čtení to ovšem nebylo. Pozitivní zpráva dorazila z jihoamerické Francouzské Guyany, kde byla dokončena stavba mobilní věže pro Ariane 6. Evropa se chystá na misi Hera, která se vydá k duální planetce. Součástí budou i cubesaty, které se pokusí o přistání. Výrazná proměna potkala naše Živě a česky komentované přenosy, které se nyní přesouvají z Youtube na Mall. TV. V rámci příprav na lety superrakety SLS, se přistoupilo i k výstavbě inovativního zásobníku na tekutý vodík. V rámci Živě a česky komentovaného přenosu, tento týden úspěšně odstartovala raketa Falcon 9, která úspěšně vynesla poslední várku družic Iridium NEXT. Hubbleův kosmický dalekohled potkala nepříjemná závada, operátoři řešili problém s kamerou WFC-3. Problematické počasí v přistávací oblasti a s tím související odklady, připravily pro zásobovací loď Dragon premiéru v podobě vůbec prvního nočního přistání.
Snímek týdne:
Už na začátku ledna přistál čínský lander Chang’e 4 jako vůbec první na odvrácené straně Měsíce. Vozítko Yutu 2 bylo vypuštěno záhy. Tentokrát k nám poprvé doputovala fotografie samotného landeru, který vyfotografovalo vozítko Yutu 2. Navíc je fotka i barevně vyvážena a ukazuje nám tak povrch Měsíce v reálnějších barvách. Můžete se také podívat na povedené panorama (na našem facebooku), které nám zaslal Marek Tušl z Hvězdárny a planetária v Hradci Králové.
Video týdne:
Jedná se sice již o starší video z některého z pokusů zřejmě v minulém roce, ale SpaceX jej zveřejnila až nyní. Můžete se na něm podívat, jak dochází k nácviku zachycení aerodynamických krytů raket Falcon 9 do sítě na lodi. Tento pokus nebyl sice úspěšný, ale ukazuje, že řízení padáku a pohyblivá loď by mohla snad být cesta k úspěchu. Test probíhal tak, že se kryt spustil z vrtulníku. Síť minul jen o kousek.
https://www.youtube.com/watch?v=cC362HI-OgQ
Zdroje informací:
http://news.eutelsat.com/
https://www.eutelsat.com/
http://www.esa.int/
https://twitter.com/
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/Dwdr_KRVsAAlnyW.jpg
http://www.cnsa.gov.cn/n6759533/c6805166/part/6780096.jpg
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/01/Eutelsat_Quantum
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/01/Eutelsat_Quantum_partners
http://www.esa.int/spaceinimages/Images/2019/01/Eutelsat_Quantum_platform
https://www.flickr.com/photos/spacex/with/39745612923/
Japonci mají problém s místem odběru pro kamenitost terénu. Američanům se nějak zvlášť nepovedlo “ položit“ pásek na povrch Marsu, pokud zafouká, dostane se pod něj vítr na dvou místech, kde nepřiléhá k povrchu. Nikde jsem nenašel výsledky japonského a evropského výsadku na asteroid. Zaznamenal jsem komunikaci DSN / Cmaberra / s N.H..
Díky za přehled.
Netušil jsem, že obdoba virtualizace přichází i do kosmo telekomunikací,
Díky za to.
Otáyka je jak to má s virtualizací Oneweb a jak Starlink.
Starlink jede asi strategii levně na pár let, takže toto asi neřeší..
Ďiki,perfekt prehľad…….
Díky za video s pokusem o záchyt aerodynamického štítu. Mám pocit, že je to ještě větší problém, než přistávání 1. stupňů. Pokud to nakonec zmákne se stávající technikou s úspěšností 80+%, tak klobouk dolů před techniky a programátory.
Toto celé je „aeodynamická prasárna“, asi jak skákat padákem do jedoucího kabrioletu 🙂
Tipl bych to na další zvětšení sítě, ale osobně bych koupil tanker, ukotvil jej a natáhl pořádnou síť a trefoval se proti větru. Nebo to chytal letadly.
Jsem zvědavý…