Zásobování Mezinárodní vesmírné stanice soukromými firmami již několik let funguje. Již velmi blízko je doba, kdy si bude NASA od soukromých firem kupovat i službu v podobě vynášení astronautů. Tento scénář, kdy je NASA zákazníkem, by ale měl pokračovat i v oblastech, které leží dále od Země než kde je nízká oběžná dráha. Na včerejší tiskové konferenci představil administrátor NASA, Jim Bridenstine, devět soukromých firem, které připravují lunární landery. Právě u nich by měla americká agentura objednávat dopravu vědeckých nákladů na povrch Měsíce. Díky soukromým firmám by měla být doprava nákladů, které si vědci tolik přejí vidět na Měsíci, levnější a efektivnější. NASA by se díky tomu zbavila starosti, jak na Měsíc přístroje dopravit a mohla by se soustředit spíše na vývoj vlastních přístrojů.
Vybrané firmy nyní mohou agentuře nabízet své služby skrze nově zřízený program CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Právě širší zapojení soukromých firem by mělo být prvním krokem k dlouhodobému cíli – vědeckému výzkumu a pilotovaným letům k Měsíci a jednou možná i k Marsu. Firmy ale nemusí nabízet jen dopravu nákladu, ale i jeho integraci, obsluhu, start ze Země a přistání na povrchu Měsíce. Důležité je, že NASA by v tomto případě měla být jen jedním ze zákazníků těchto firem. Jinými slovy, služeb soukromých landerů by mohli využívat i jiní zákazníci.
„Dnešní oznámení je zhmotněním naší cesty za americkým návratem na povrch Měsíce, kde chceme i zůstat,“ prohlásil administrátor NASA, Jim Bridenstine a dodal: „Inovace amerických firem z tohoto oboru spojený s našimi velkými cíli vědy a pilotovaných letů nám pomohou dosáhnout na Měsíci úžasných věcí, které využijeme pro lety k Marsu.“ Vybranými firmami jsou:
- Astrobotic Technology, Inc.: Pittsburgh
- Deep Space Systems: Littleton, Colorado
- Draper: Cambridge, Massachusetts
- Firefly Aerospace, Inc.: Cedar Park, Texas
- Intuitive Machines, LLC: Houston
- Lockheed Martin Space: Littleton, Colorado
- Masten Space Systems, Inc.: Mojave, California
- Moon Express: Cape Canaveral, Florida
- Orbit Beyond: Edison, New Jersey
Ředitelství vědeckých misí agentury NASA již otevřelo pobídku pro návrhy, které mají být prvním krokem k mnoha vědeckým i technologickým cílům. Návrhy mohou počítat například s pravidelně posílanými přístroji, experimenty a jinými náklady k Měsíci. Ředitelství vědeckých misí bude v tomto případě sloužit jako rozhraní mezi jednotlivými agenturními organizacemi, vědeckou komunitou a externími partnery, aby bylo dosaženo strategie, která umožní udržitelný robotický a později i pilotovaný průzkum Měsíce a později i Marsu.
Kontrakty v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) nebudou početně omezeny, ale finančně je pro ně na příštích deset let vyčleněno 2,6 miliardy amerických dolarů. Agentura bude při výběru a porovnávání nabídek hledět na celou řadu faktorů – od technologické proveditelnosti přes cenu až po harmonogram projektu.
Náklady k Měsíci by v rámci těchto kontraktů měly začít létat nejdříve v roce 2019, přičemž NASA již zahájila rozhovory o potenciálních přístrojích a technologiích, které by mohly letět k Měsíci a v lednu by mohly být tyto materiály k dispozici. První mise by měly také fungovat jako technologické demonstrátory, které podpoří vývoj budoucích landerů a dalších průzkumných prostředků, které jsou nezbytné pro návrat lidí na povrch Měsíce. Agentura se také netají tím, že některé technologie chce použít i pro pilotovanou výpravu k Marsu.
Mezi vybranými firmami najdeme jak jména, která se v tomto směru dala očekávat, jelikož se firmy jako Astronotics technology, Lockheed Martin Space či Moon Express již dříve netajily ambicemi na stavbu lunárního landeru. Mezi devítkou firem jsou však i jména, která jsou pro svět kosmonautiky zatím nepříliš známá. Nezbývá tedy než i jim držet palce a čekat, co předvedou ve skutečném provozu. Aktuální výběr firem navíc nemusí být konečný. NASA chce pravidelně přezkoumávat situaci na trhu a pokud objeví firmu, která nabízí slibně vypadající možnosti dopravy nákladu na Měsíc, mohou tyto firmy dostat dodatečnou možnost připojit se do programu CLPS.
Zdroje informací:
https://www.nasa.gov
https://www.geekwire.com
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/edu_distance_to_the_moon.png
https://3c1703fe8d.site.internapcdn.net/newman/gfx/news/2018/1-lockheedmart.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DtMWbvQXcAAawng.jpg:large
https://www.astrobotic.com/peregrine
Tak to je ten správný směr,který doufám pohne s průzkumem nejen Měsíce,ale i jiných těles!Já si vždycky říkal,proč každou sondu ,vozítko,družici,vyvíjejí a projktují od začátku(až na vyjímky),proč se nespecializují na unifikované části,jako staví družice pro vysílání z GEO na už unifikovaných platformách.NASA a kdokoliv jiný by si pak objednal službu a osadil by svými přístroji podle svých cílů.Koupím si raketu,koupím si např.rover,co mě moje přístroje bude vozit po nějakém tělese,nechám si postavit obydlí,třeba nafukovačku,nebo z cihel tištěných z místního materiálu,vyvrtat úkryt v zemi,najmu si roboty k úpravě přistávacích ploch,k dopravě po povrchu,jen si dodám svoje příetroje av.pošlu svoje kosmonauty na speciální odbornou práci.To by měla být budoucnost!Ale to jsem se nějak rozohnil,toho už se nedočkám,ale jednou to určitě bude,asi je to nezbytné!Jo děkuji za článek,vidíš,co to se mnou dělá!!
Doteraz to zmysel malo. Misie boli pomerne dost uzko specializovane a kazda vyzadovala iny pristup. Ak sa leti k Jupiteru, treba velke solarne panely a dobru ochranu proti radiacii. Ak sa leti k Marsu, ochranu proti radiacii netreba, ale treba mat zvladnute pristatie do riedkej atmosfery. Ak sa leti k Slnku, treba mat dobre tienenie voci teplu a opat velke panely.
Unifikacia druzic na GEO je mozna preto, lebo co sa tyka zakladu vsetky tie druzice robia +- to iste. bud sa z GTO vyskrabu same na GEO, alebo ich tam dopravi nosic. A potom je ich ulohou v podstate iba „visiet“ na jednom mieste, pripadne sa uhybat veciam, ktore letia okolo.
Misie k Mesiacu sa ukazuju ako vec, ktoru je mozne zvladnut pomerne lahko. Asi to k dnesnemu dnu dala kazda vesmirna agentura, ktora na to ma zazemie. Nema preto valny vyznam (zvlast nie pre NASA) investovat dalsie peniaze do vyvijania novych specializovanych konstrukcii. Pri sucasnom mnozstve otazok a relativnej dostupnosti mesiaca by to bolo neekonomicke, pretoze bude treba vela druzic a sond.
Samozrejme bude to za cenu kompromisov. Zatial co pri rannych specializovanych misiach bol „ram“ navrhnuty na mieru vede, teraz sa veda bude musiet prisposobit univerzalnemu spodku.
Na druhej strane zakladny vyskum na Mesiaci bol uz urobeny a teraz bude skor dopyt po kvantite vedeckych pristrojov, nez po top kvalite druzic. Ak to bude mat dopad na znizenie ceny misie, preco nie? Koniec koncov NASA je vyskumna agentura, nie fabrika na sondy.
Je to hodně obecné. Pokud mají létat již “ letos“ , rok 2019 již prakticky nastal, měly by být známy obrysy zadání, tj. nosič, který NASA zřejmě dodá nebo objedná u jiného dodavatele a váhové či rozměrové parametry. Předpokládám, že se jedná o landery třídy současných čínských landerů.
Prekvapujici ze tam chybi zkusena firma jako je SpaceX
Take to moc nechapu. Nekde jsem cetl, ze zadost poslalo vice jak 30 spolecnosti vcetne SpaceX a Blue Origin, ale NASA seznam zuzila na tehlech 9.
Nasa dala prednost mensim firmam pracujicich na technologiich vyuzitelnych na mesicnim povrchu spis nez firmam v zabyvajicich se predevsim raketami.
(omlouvam se za kostrbaty preklad. Nize original)
Laura Seward Forczyk, owner of space consulting firm Astrolytical, said NASA likely didn’t choose SpaceX or United Launch Alliance, either, because it opted to go with smaller companies that are working specifically on technology for the lunar surface, rather than mostly rockets.
To bych i chapal, ale Lockheed zrovna neni drobecek ani novacek.
Zase LM je obří výrobce družic a družicových platforem. Klidně to pak můžou na SpaceX posadit, ale samotná SpaceX by po Měsíci zatím mohla jezdit asi jen nějakou Teslou 😉
Lockheed už před několika týdny přestavil svůj projekt na lunární lander, takže NASA asi chtěl mít mezi vybranými jednu firmu, která už má něco za sebou.
Přesně tak, SpaceX se ani na poli lunárních landerů moc neangažuje. Z celého programu by mohla ale těžit z pozice poskytovatele startů.
No jak se to vezme, ale vlastně máte pravdu, SpaceX se spíš zaměřuje na to letět na Měsíc a zpátky s lidmi a to pouze za cenu paliva. Jestli se jim to povede nebo ne to je věc druhá, uvidíme.
Tak daleko SpaceX zase k landeru nema. Meli preci rozpracovany projekt Red Dragon.
https://www.newscientist.com/article/2141418-elon-musk-seems-to-have-ditched-red-dragon-lander-plan-for-mars/
Tez maji spoustu zkusenosti s pristavanim segmentu nosicu v atmosfere zeme, coz je mnohem narocnejsi nez ve vakuu.
Sranda bude, pokud by se SpaceX povedlo přistát na Měsíci a vrátit se zpátky ještě dříve, než k tomu dospěje některý z projektů vycházející z tohoto prohlášení.
Ivy: Landery v rámci CLPS nejsou návratové. Pokud jde ale o termín startu, tak například Moon Express má pro lander MX-1 cílové datum červenec 2020.
Úplně se mi nechce věřit, že po tiskové konferenci v listopadu 2018, budou výsledky programu vidět již v roce 2019. Ale pokud ano, tak to bude příjemná změna.
V principu je přistání na Měsíce daleko jednodušší než to které jsme právě pozorovali na Marsu. Brzdí se malá rychlost, odpadají tepelné štíty a padáky. Na brzdění není žádný časový limit a dá se i přerušovat. Prakticky na to stačí slušný radar.
Za pár dní, tuším sedmého mají startovat Číňani, tak nám to předvedou v praxi i když tady bude bonus – odvrácená strana.
Může vůbec být něco „daleko jednoduššího“, než tak naprosto jednoduchá věc (ve vašem neustále omílaném podání), jako je přistání na Marsu? 😀
Každý vyřešený problém může vzbuzovat dojem jednoduchosti. Příkladem je Einsteinova rovnice. Na Měsíci přistává kdekdo, nyní se k tomu chystá devět soukromníků, tak to asi takový problém nebude. Jsem přesvědčen, že Češi by to v rozsahu těch soukromníků dokázali též.
Je zajímavé sledovat, jak mohou mít někteří lidé překroucené vnímání světa.
Napsal jste to přesně. „Může vzbuzovat dojem jednoduchosti.“ No a pak jsou mezi námi někteří, co tomuto dojmu podléhají 🙂
Pre ľudí čo nikdy nič nedokázali je všetko prenáramne jednoduché !
pb 🙂
Bridenstine a Zurbuchen na tiskové konferenci zdůraznili, že neočekávají, že všechny tyto společnosti uspějí – míra úspěšnosti může být pouhých 50 %. Přijali určitou míru rizika ve prospěch rychlého nízkonákladového návratu na povrch Měsíce. NASA o této filosofii plně informovalo Bílý dům i Kongres.
Vizualizace konceptů landerů všech devíti společností
https://www.nasa.gov/content/draft-concepts-for-commercial-lunar-landers
Touto spoluprací s komerčním sektorem, vlastně komercializací čím dál většího množství „rutinních“ operací, udělala NASA (a potažmo USA) obrovský kvalitativní skok v dobývání vesmíru.
Stejně jako v případě GPS a internetu tak musí ostatní státy a instituce jen doufat, že se i tahle oblast globalizuje. Jinak ten náskok nepřekonají.
No, já nevím. 2,6 miliardy na deset let pro devět firem, to je 29 milionů na jednu firmu ročně. Jsem zvědavý, jaké zázraky za to vzniknou. Pro SpaceX i Blue Origin by to bylo stěží kapesné, takže pokud se obě firmy přihlásily, tak spíš jen aby se neřeklo, že na „velkorysou nabídku“ kašlou. Ale dovedu si představit, že se jim ulevilo, když se do výběru nedostaly, protože NASA za tu almužnu asi bude chtít průběžné informace, když už ne možnost do věcí kecat, a za to ten bakšiš nestojí.
predpokladam ze po par programových milnikoch bude z tych deviatich fieriem uz len dve-tri. Urcite nie je zámerom ani ocakavanim NASA mat 9 finálnych dodavatelov lunárnych landerov. Rovnako pri zasobovani ISS jej staci mat dvoch.
No, a to bude překvapení, že jedním z těch dvou finalistů bude Lockheed, který pak za odborné studie a powerpointy shrábne lví podíl z těch dotací.
Necital som tu spravu celu, ale nie je to financovane podobne ako COTS? T.j. peniaze sa uvolnuju za realne dosiahnuty pokrok, nie dopredu za ppt?
Když už je tady kritizován Lockheed Martin Space:
Jejich McCandless Lunar Lander pro CLPS je založen na designu marsovských landerů, včetně InSight.
Zase kdyz zminenou sumu prevedete na CZK bude to opticky vypadat lip……..
Jo, a kdyby se to převedlo na říšské marky z roku 1923, vypadalo by to ještě líp, z miliard by byly kvadriliony, ale v naturálním vyjádření to bude pořád jen takové pošimrání.
Navíc pokud chce SpaceX na Měsíci přistávat přímým letem s BFS, k čemu by vyvíjeli nějaký přistávací modul? To by bylo jen plýtvání energií, časem a lidskými zdroji.
SpaceX to udělá jinak. Za 2-3 roky řekne:
Přineste nám vaše vozítka a krabice a řekněte, kde je chcete na Měsíci vysadit.
Pak tam pošle BFS s kosmonauty, kteří to tam vyloží.
A vše bude za desetinu ceny 🙂
Prosím, specifikujte časově slovo „pak“.
Bylo to myšleno spíš v lehčím tónu, ale pokud mám upřesnit termíny, tak za 2-3 roky budou mít k dispozici dopravní prostředek. Tím „pak“ jsem předpokládal cca 2-3 měsíce na přípravu a realizaci startu.
Případně tam může být zahrnuto nějaké čekání až se jim BFS trochu zaplní. Aby nelítali na Měsíc jen s jednou krabicí o velikosti ledničky 😉
Kdyz tam pridate 0 a vydelite 2 budete na realnejsi hodnote. Je to vysoce ambiciozni projekt. Vemte si jak dlouho tval vyvoj Falconu 9. Take se muze stat ze projekt bude odpiskan. Docela by me zajimalo zda ohledne BFR BFS neni ve SpaceX frakce „skeptiku“, protoze to bude pozirat hodne prostredku spolecnosti.
Takový termín (2021) není reálný. Aktuální plánovací datum SpaceX pro první pilotovaný oblet Měsíce (bez přistání na něm a bez navedení na jeho oběžnou dráhu) je „nejdříve 2023“.
https://kosmonautix.cz/2018/09/bfr-poleti-k-mesici-s-japonskym-turistou-a-umelci/
Tak tak. To „nejdříve 2023“ ja ako skeptik vidím v druhej polovici 20tych rokov 🙂 ja im to fakt veľmi prajem, ale keď niečo takéto prečítam tak sa mi v zraku objavuje veľký nápis MUSKOVA KONŠTANTA 😀
Re: sam
Ono, prostriedky to sice pozierat bude, o tom ziadna. Ale SpaceX bola dodnes primarne vyvojovou firmou. Tym, ze ma znovupouzitelne nosice ani pri zasadnom navyseni dopravnej kapacity nepotrebuje brutalne navysovat vyrobne kapacity, pretoze nosice recykluje. Dokaze teda s prehladom obsluzit 3-5x viac startov pri rovnakej kapacite vyroby. A tych talentovanych inzinierov, co to cele vymysleli a navrhli asi neprepusti. Jednak preto, ze by bol problem nabrat ich znova a za druhe preto, ze konkurencia SpX cochvila dobehne. Bolo by hlupe prist o naskok takto jednoducho.
Jen upozorňuji, že BFS je mrtvá ať žije Starship (nyní).
Stejně mi BFR/BFS vyhovovalo víc. Teď už to G. Shotwellová v debatách nebude vyslovovat s důrazem, že F je Falcon. 🙂
SS x Měsíc je zatím jen fantazie. Počkejme aspoň rok/dva co vlastně bude skákat v Texasu za oblůdku.
Snad bych se radeji držel již zažitého BFR/BFS 🙂 SHS mi moc praktické nepřijde,podobné SLS,krom toho to jistě nebude poslední název.