Společnost Eutelsat se stala první soukromou firmou, která přistoupila na využívání připravované evropské rakety Ariane 6. V pondělí 10. září totiž veřejně oznámili uzavření velkého kontraktu se společností Arianespace na vynesení hned pěti družic až do roku 2027, přičemž právě Ariane 6 by měla obsloužit zatím neupřesněný počet startů. Firma Arianespace se ale dočkala i dalších uzavřených kontraktů – Ariane 6 má podle nové zakázky vynést francouzskou fotoprůzkumnou družici nové generace a stávající nejsilnější evropská raketa Ariane 5 poletí s dvojicí indických telekomunikačních družic.
„Těší nás, že si Eutelsat vybral právě Arianespace pro vynesení pěti družic – kromě toho máme už z dřívějška kontrakty na další tři starty,“ kvitoval Stephane Israel, výkonný ředitel Arianespace a dodal: „Díky tomuto vícestartovému kontraktu se Eutelsat stává prvním komerčním zájemcem o služby Ariane 6.“ Eutelsat má s vynášením svých družic při premiérách nových raket už více zkušeností. Jeho družice letěly na prvních misích raket Atlas V a Delta IV, stejně tak i při premiéře Ariane 5 s kryogenním horním stupněm. A na začátku dvacátých let by měla být družice od Eutelsatu na palubě jedné z prvních raket New Glenn od firmy Blue Origin.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Překlad: Autor
Raketa Ariane 6 je vyvíjena v rámci spolupráce veřejného a soukromého sektoru – Evropské kosmické agentury a skupiny Ariane Group (společný projekt společností Airbus Defense and Space a Safran), která je majoritním vlastníkem Arianespace. Nosič vznikne ve dvou verzích – jedna bude disponovat dvojicí urychlovacích motorů na tuhá paliva a druhá pak čtyřmi těmito motory – od toho se odvíjí i jejich značení – Ariane 62 a Ariane 64. Těžší verze má zvládnout vynést na dráhu přechodovou ke geostacionární až 11,5 tuny nákladu. Právě na tuto dráhu míří velká část telekomunikačních družic, které pak s pomocí vlastních motorů dosáhnou geostacionární dráhy nad rovníkem.
Nosnost Ariane 6 na dráhu přechodovou ke geostacionární bude dokonce o chlup lepší než v případě aktuálně používané Ariane 5. Těžší varianta Ariane 6 by se proto dala využít pro vynášení dvou telekomunikačních družic najednou, což je praxe, která funguje už u Ariane 5. Šestka by to ale měla zvládnout levněji.
Zdroj: http://www.esa.int/
Centrální stupeň rakety bude pohánět kyslíkovodíkový motor Vulcain 2.1, který bude technologicky vycházet z pohonného systému používaného na raketách Ariane 5. Na horním stupni pak najdeme zbrusu nový motor Vinci na kryogenní pohonné hmoty, který může být opakovaně zapálen. To je velký pokrok oproti stupni HM7B z rakety Ariane 5, který umožňuje jen jedno zapálení.
Pro Ariane 6 se již mnoho měsíců staví startovní rampa označovaná jako ELA-4. Ta vyrůstá na kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně (Jižní Amerika) jen pár kilometrů severozápadně od rampy, ze které létají Ariane 5. Rampa pro novou raketu bude mít i českou stopu – 800 tun těžký deflektor spalin navrhli a vyrobili ve firmě MCE Slaný. První zakázka pro novou raketu byla oznámena již vloni, když si Evropská kosmická agentura ESA objednala dva exempláře Ariane 62 pro starty v letech 2020 a 2021. Při každém startu mají být vyneseny dvě družice evropského navigačního systému Galileo.
V pondělí jsme se kromě zakázky od Eutelsatu dočkali dalších oznámených kontraktů. Arianespace oznámila, že se dohodla s francouzskou kosmickou agenturou CNES na vynesení francouzské armádní průzkumné družice na začátku dvacátých let – k tomuto účelu má posloužit Ariane 62. Ale ani současný tažný kůň z evropských stájí, tedy Ariane 5 nepřišel zkrátka. Arianespace pro ni zajistila hned dva starty – půjde o telekomunikační družice.
Zdroj: https://spacenews.com
Pojďme se nyní na tyto náklady podívat detailněji. Začneme francouzskou armádní průzkumnou družicí. Má jít o zástupce nové generace optických průzkumných družic s velmi vysokým rozlišením, která se označuje zkratkou CSO. Jejím úkolem bude nahradit stárnoucí průzkumný systém Helios 2. První dvě družice CSO poletí na Sojuzech z Francouzské Guyany a třetí exemplář, označovaný jako CSO-3 poletí právě na Ariane 62. Za vývoj programu CSO je zodpovědná francouzská kosmická agentura CNES, přičemž organizaci a zajištění startu má na starosti francouzské ministerstvo obrany, respektive jeho oddělení pro zadávání zakázek.
Na závěr pak ještě pár slov o oznámeném kontraktu na dvě indické telekomunikační družice. Zde už nejde o Ariane 6, které byl věnován dnešní článek, takže jen stručně. Telekomunikační družice GSAT 31 a GSAT 30 budou vyneseny vždy jako jeden ze dvou nákladů. První se do vesmíru podívá GSAT 31 – už letos v prosinci. Družice se stanou 23. a 24. indickým nákladem, který vynesou rakety od Arianespace. Společnost má momentálně zakázky na 59 startů za celkem 4,9 miliardy euro – 17 pro Ariane 5, dále 5 pro Ariane 6, dalších 28 pro Sojuzy a 9 pro rakety Vega a Vega C.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…using_four_boosters_A64_node_full_image_2.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Cwf2Po1VIAATUNq?format=jpg&name=large
http://www.esa.int/…/images/2017/10/vulcain_2.1/17217857-1-eng-GB/Vulcain_2.1.jpg
https://spacenews.com/…/CSO_optical-space-component_Airbus_Thales-879×485.jpg
Pěkný článek o novém evropském nosiči. Než tu někdo začne brečet že u té mapky výrobců nosiče chybí česká vlajka. Firma MCE Slaný vyrobí 600 tun těžký deflektor pro startovací rampu. Rozměry 16 × 16 × 9 m, přičemž i s náhradními díly firma dodá celkem 800 tun materiálu.
Ano je to aspoň něco i když na rovinu, jde jen o zakázku s velmi malou přidanou hodnotou. Takže dle mého nic extra ke chlubení.
Kdepak, z technologického hlediska to nebylo jednoduché – zvláště některé prvky konstrukce musely lícovat velmi přesně a to se podařilo. Měl jsme možnost tu konstrukci vidět na vlastní oči a opravdu se povedla.
A společnost Unex Uničov získala zakázku na výrobu podvozku pro mobilní odpalovací plošinu pokud se nemýlím
A celá konstrukce by měla údajně vážit také kolem 800 tun https://kosmonautix.cz/2018/02/dalsi-ceska-stopa-na-nove-evropske-rampe/
Přesně tak.
Přesně tak, píšeme o tom i v tomto článku.
Spis nez ceskou vlajecku pro nejakou subdodavku (at uz pro samotne rakety ci infrastrukturu), bych mozna resil nas podil na vyvoji, ktery byl krom penez ESA predpokladam temer/zcela nulovy …
Taky samotna investice do vyvoje ve me trochu vzbuzuje neduveru. Pres 3 miliardy eur nejsou uplne male penize. A vysledek ? Nosic, ktery se chlubi tim, ze je o polovinu uspornejsi nez predchudce .. ovsem pri komercnich startech, do kterych neni temer zapocten prave vyvoj zafinancovany predevsim ESA. Chapu, ze ESA chce mit vlastni nosice, ale rikam si, jestli takto dotovat neefektivni Ariane Space je do budoucna ta spravna cesta.
Jediny, kdo pocitam muze mit radost je Nemecky/Francouzsky/Italsky prumysl/vyvoj, kam smerovala vetsina penez pro vyvoj a ktery bude vyrabet vetsinu dilu pro samotny nosic.
Nezbyva nez doufat, ze potencialne ztratovy nosic nebude potreba do budoucna navic jeste nejak dotovat, aby ceny komercnich startu byly srovnatelne s komercni konkurenci ..
Vám přijde 3 miliardy eur na vývoj rakety podobných parametrů příliš? Ta částka je právě dost nízká, patrně díky tomu, že se využívá spoustu technologií vyvíjených už dříve. Peníze spíše než vývoj spolyká právě stavba nové rampy. Nevím, proč považujete Arianespace za neefektivní a jaké efektivnější řešení byste chtěl volit, protože raket vyhovujícím potřebám ESA na světě moc není a určitě by nebyly levnější.
11,5 tuny na GTO je už hodně slušný počinek a při ceně 75 / 90 (62/64) M$ to není fakt špatné. Držím palce.
„stárnoucí průzkumný systém Helios 2“ ma nazev tohoto systemu nejakou vazbu se sondou Helios ktera zkoumala slunce? V clanku o parker solar probe se o tom objevila zminka.
Osobně si myslím, že nikoliv. Ke Slunci letěly sondy Helios A a Helios B, které vznikly v rámci americko-německé spolupráce. Helios 2 je francouzský produkt. Myslím si, že jde náhodu, kdy se pro dva nesouvisející projekty použilo stejné jméno mýtické bytosti. Není zrovna pravděpodobné, že by Francouzi pro své tajné družice použáívali německé technologie.