Společnost Airbus bude navrhovat konstrukci dvou klíčových prvků komplexní mise Mars Sample Return, která má dopravit na Zemi vzorky z Marsu. Konkrétně půjde o Sample Fetch Rover a Earth Return Orbiter. První jmenovaný má startovat v roce 2026 a jeho úkolem bude dojet k trubičkám se vzorky, které na povrch Marsu odloží americké vozítko Mars rover 2020. Sample Fetch Rover dopraví vzorky do pouzdra, které se bude nacházet na plošině Mars Ascent Vehicle. Její součástí bude i raketa, která vynese pouzdro se vzorky na oběžnou dráhu Marsu.
Nyní přijde ke slovu Earth Return Orbiter, který na oběžné dráze Marsu zachytí kontejner se vzorky, jehož velikost můžeme přirovnat k basketbalovému míči. Družice toto pouzdro uloží do dalšího pouzdra, které nese označení bio-kontejnment, jehož úkolem bude zabránit jakékoliv obousměrné kontaminaci. Earth Return Orbiter pak zamíří k Zemi a před koncem dvacátých let přistane návratové pouzdro ve Spojených státech. Vědci z celého světa tak budou moci s pomocí špičkového laboratorního vybavení prozkoumat jedinečný materiál, který nám může napovědět nejen o Marsu samotném, ale i o celé Sluneční soustavě.
„Naše zkušenosti v komplexních misích jako je Rosetta, BepiColombo či Mars Express budou pro tuto studii velkým přínosem. Celá mise je velmi náročná, ale vyhlídka na možnost dostat na zemi kousek Marsu je hodně lákavá,“ přiznává Patrick Lelong, projektový manažer Airbusu pro studii Earth Return Orbiter. Jeho slova doplňuje kolega Ben Boyes, který stojí v čele týmu vytvářejícího studii Sample Fetch Roveru: „Když se spojí odbornost ESA a NASA, může vzniknout přelomová, ambiciozní a technologicky velmi pokročilá mise. Vůbec poprvé dojde k interakci dvou vozítek Marsu. Dvojité prvenství v podobě startu z Marsu a přenos vzorku z oběžné dráhy možní poprvé přímo na zemi prozkoumat marsovské horniny.“
„Doprava vzorků z Marsu je klíčová z několika důvodů. Jednak potřebujme pochopit, proč se Mars, planeta nejpodobnější Zemi, vydal tak odlišnou cestou vývoje na rozdíl od naší planety. Navíc budeme schopni prozkoumat marsovské prostředí a zjistit, zda by tam jednou mohli lidé žít a pracovat. Jsem velmi potěšen, že tyto dvě studie jsou nyní přiděleny a společně s dalšími studiemi umožní udělat další významný krok k Marsu,“ uvedl David Parker, ředitel pilotovaného a robotického průzkumu v Evropské kosmické agentuře.
Jak uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře, mise MSR se posouvá vpřed na více frontách: „Na MSR Orbiter byly uděleny pro fáze A/B1 dva paralelní kontrakty v délce trvání 19 měsíců. Pro MSR SFR se počítá s jedním kontraktem na fázi B1, ale s možností dvou paralelních kontraktů na fázi A při velmi kvalitních nápadech. Délka fáze A/B1 pro MSR SFR má trvat 21 měsíců.“ Celá mise Mars Sample Return má být společnou akcí Spojených států a Evropy, na čemž se zástupci obou agentur dohodli v dubnu letošního roku. Realizaci mise (a pochopitelně i příslušné finanční prostředky) bude muset ještě schválit Rada ESA na ministerské úrovni. Do té doby si můžeme pustit alespoň video popisující celou misi, kterou opatřil českými titulky náš kolega Michael Voplatka.
Zdroje informací:
https://www.airbus.com/
Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg2-1.fna.fbcdn.net/…a7b692f22106740f586f39261a7a0934&oe=5BEA1471
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cf/Mars-sample-return-Fetch-rover.png
Článek je teda lehce nevyvážený a referuje pouze o úspěchu Airbus DS a nejsou zmíněny ostatní firmy. Ve skutečnosti totiž byly na MSR Orbiter uděleny pro fáze A/B1 dva paralelní kontrakty v délce trvání 19 měsíců. Pro MSR SFR se počítá s jedním kontraktem na fázi B1, ale s možností dvou paralelních kontraktů na fázi A při velmi kvalitních nápadech. Délka fáze A/B1 pro MSR SFR má trvat 21 měsíců.
ESA na svém Facebooku informovala pouze o Airbusu a linkovala na článek na jejich webu. Díky za informaci, promyslím, jak to tam doplnit.
Z prvního odstavce chybně vyplývá, že Sample Fetch Rover by měl startovat v roce 2020. Což není pravda.
Díky, opravím ten překlep.
Dobré na této misi je, že možná bude dobře jištěná – v případě poruchy se prostě celý SFR/ERO naloží do BFS, které je i se vzorky odveze na Zemi! 😉 Teď samozřejmě přeháním, ale pokud se v dohledné (?) době BFS/BFR podaří, bude ve světě kosmonautiky působit jako stíhačka F-35 v bitvě na Bílé hoře! A věřím, že to nakopne i ostatní hráče v oboru, protože ukáže, že to jde…
Jo! Aspoň v něčem je tahle současnost vzrušující …
Definiční fáze neznamená výrobu letových exemplářů. Pochybuji o tom, že by obě, ale i jen jednu část mise stavěla Evropa. Bude to jeden, nebo dva z amerických aero-kosmických koncernů. V každém případě Trump s čtyřicet let odkládanou expedicí pohnul.
Pochybovat můžete, věci se ale mají jinak. Na konci dubna 2018 podepsala NASA a ESA SoI, kde si rozdělily zodpovědnost za MSR. NASA bude mít vedoucí roli pro celé MSR a v SRL a EEV, ESA pak MSR-O, SFR a (STR). Ve hře je také zapojení CSA.
Odpovědnost a financování je věc jedna a stavba stroje je věc druhá. Tady nepůjde o nějaké opakování již dosaženého, ale o zcela průlomovou misi a ESA/ a její dodavatelé/ se při přistávání svých strojů na kosmických objektech moc nevyznamenala, žádný nepracoval na 100%, natož aby dal něco navíc. Mise bude velice drahá a není možné aby se získávaly nějaké “ zkušenosti “ jak je při ESA pochybeních tradiční.
Mezinárodnost by měla končit na dodávkách jednotlivých přístrojů, nebo nějakých jednoúčelových samostatných modulů, ale dělit zásadní systémy stroje mi připadá riskantní, ostatně uvidíme jak to bude fungovat při misi ExM 2020, která je relativně jednoduchá – obdoba přistávacího amerického systému Viking z roku 1975.
S vámi je jakákoli diskuze, no spíš teda „diskuze“, zbytečná 😀 Divím se, že si ještě nepřivyděláváte jako poradce všech kosmických agentur.
Súhlasím, ESA na povrch Marsu zatiaľ dokázala doručiť iba 2 vraky. Zverovať jej tak drahú dôležitú misiu systémom, že „raz sa to predsa musí podariť” je značný hazard. A prípadný neúspech sa bude vydávať za úspešný zber neoceniteľných dát použiteľných pri ďalších misiách.
Ta poslední část je velmi špatně pochopená. Není možné srovnávat technologický demonstrátor se skutečnou vědeckou misí.
K otázce, proč je Mars tak odlišný od Země mne napadá možné vysvětlení:
Mars ztratil magnetické pole, protože vychladlo jeho jádro a zastavila se cirkulace magmatu. Bez ochrany magnetickým polem pak planeta přišla o atmosféru působením slunečního větru.
Důvod, proč Mars vychladl rychleji, může být v tom, že nemá Měsíc (slapové síly), anebo proto, že je prostě menší a má menší tepelnou kapacitu.
Je to jen laická úvaha, ale přesto, má to logiku?
S tým vysvetlením súhlasím, ale nepovažujem ho za nejako originálny. Veľmi podobné vysvetlenia som už čítal vo viacerých článkoch kde kade, nie len na Kosmonautix. Tiež na YouTube, kde ho pezentjú špičkový skutoční odborníci nielen pre laickú verejnosť ale aj pre dobre poučených poslucháčov. Stačí iba hľadať a nájde sa tam dosť takýchto info. Aj v češtine.
pb 🙂
P.S.
Tým nechcem nijako podceňovať či dokonca zatracovať Tvoj príspevok. Považujem ho za vierohodný !