Téměř na den přesně před rokem jsme na našem webu vydali článek, který přestavoval tehdejší návrhy obytných modulů pro obyvatelnou stanici, která má vyrůst u Měsíce. Jelikož jde o významný projekt, je potřeba věnovat dostatek času návrhové fázi, aby výsledný produkt byl co nejlepší. Za uplynulý rok tedy projekt obytných modulů na stanici Deep Space Gateway (nebo Lunar Outpost-Gateway, chcete-li) doznal několika změn a úprav, které na svém webu shrnul ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak. Dnes Vás s těmito informacemi seznámíme v češtině.
Ještě před vydáním minulého článku, v březnu 2017 zasedala komise MCB (Multilateral Coordination Board), která vydala aktualizovaný plán startů. Podle něj bylo vypuštění obytného modulu do cislunárního prostoru přesunuto z původně plánované mise lodi Orion EM-4 na předchozí misi Orion EM-3. Termín startu – rok 2024 – však zůstal stejný. Tady by se obytný modul připojil k základnímu modulu stanice – PPE.
Přesun na dřívější misi znamenal, že tato mise má trvat 16 dní, z čehož jen pět připadá na pobyt u Měsíce. To je o deset dní méně, než kolik se navrhovalo pro misi EM-4. Kratší mise však znamená méně jídla, vody a dalších prostředků, které zabírají místo v lodi, čímž se uvolní prostor pro vědecké přístroje.
Pro zapojené partnery však bylo mnohem větším problémem to, že návrh z března 2017 vůbec nepočítal s vypuštěním druhého obytného modulu. Jeho absence by znamenala, že stanice přijde o značnou část obytného prostoru ale i o část logistických možností jako jsou dokovací porty.
Na MCB vystoupil i Bill Gerstenmaier, šéf pilotovaného programu NASA a poznamenal, že americká agentura by ocenila a dokonce by i uvítala přítomnost druhého obytného modulu, ovšem jen za předpokladu, pokud by jej poskytl někdo z partnerů.
Z jeho vystoupení nebylo jisté, zda výraz „poskytnutí“ obnášel i vypuštění a dopravu modulu do cislunárního prostoru, což by pro ostatní partnery byl významný problém bez alokované mise sestavy SLS/Orion. V květnu 2017 proběhlo v kanadském Montrealu setkání mezinárodních partnerů, kteří se podílí na chodu ISS a Japonsko zde oficiálně požádalo o obnovení plánů stanice, které mají znovu obnášet i druhý obytný modul.
Inženýři se však snažili pracovat na více možnostech. Aby kompenzovali vyškrtnutí druhého obytného modulu, rozvinuli hned několik možností, jak zvětšit objem jediného obytného modulu. Výhodou bylo, že aerodynamický kryt rakety SLS, který je v tomto směru limitujícím faktorem, měl ještě rezervy. Výsledkem bylo rozpracování několika možných tvarů pro nový koncept celého modulu.
V srpnu 2017 byla z těchto variant vybrána možnost, která počítala s prodloužením těla obytného modulu o skoro jeden metr. Válcovitá konstrukce by tak byla skoro pět metrů dlouhá. Změna velikosti by si vyžádala určité úpravy chladicího systému, na které by následně musel být připraven i systém hospodařící s energií. Inženýři zároveň přišli s možností přidání speciálních vzpěr na radiálních dokovacích portech, které by vyztužily konstrukci modulu. Stejně tak navrhovali i přidání více pasivních konektorů pro vědecké experimenty.
Zatímco Evropané a Japonci pokračovali ve svých samostatných studiích na vlastní obytné moduly, NASA vyzvala oba partnery, aby spojili své síly do společného projektu. Během srpnového setkání v nizozemském Noordwijku bylo doporučeno a následně schváleno, že v září proběhne další setkání zaměřené na vývoj konceptu jednoho mezinárodního obytného modulu, kde by hlavní roli hrály ESA a JAXA.
Jedním z kontroverzních témat byl japonský návrh systému podpory života (ECLS – Environmental Control and Life Support System), který počítal s uzavřeným systémem. Odborníci se shodují, že takový návrh by měl mnoho výhod pro mise delší než 35 dní, ale systém ještě nebyl plně otestován a ověřen na ISS. Pro praktické využití by tak byl připraven až na meziplanetární lodi Deep Space Transport, která má být součástí druhé vývojové fáze projektu Deep Space Gateway.
V dubnu 2018 se zástupci NASA, ESA a JAXA předběžně shodli, že Japonsko má pokračovat v práci zaměřené na vývoj systému podpory života pro obytný modul, který navíc dostal oficiální označení I-Hab. S největší pravděpodobností jde o zkratku anglického výrazu international habitation module (mezinárodní obytný modul). NASA zároveň slíbila, že se bude podílet na systému dodávek elektrické energie a na větším množství sekundárních prvků modulu. Kanadská kosmická agentura CSA také vyslovila zájem o účast. Jejich podíl by mohl být s velkou pravděpodobností zaměřený na robotiku.
Mezinárodní partneři plánovali, že v květnu letošního roku začnou dvě paralelní fáze označované jako A a B1, které postupně zpřesní návrh obytného modulu a zahájí proces vývoje. Vše má být nastaveno tak, aby byl modul připraven ke startu v polovině roku 2024. Je však pravda, že takový termín vypadá velmi nereálně – hlavní překážku v tomto směru představuje spíše politická stránka celého programu DSG (či LOP-G).
Zároveň začala práce na několika souvisejících drobných projektech, které by měly využívat návrh modulu a v různých ohledech jej vylepšovat. Jde třeba o studii nového jednookruhového chladicího systému, nebo novou generaci lehkých chladicích desek, které by odebíraly teplo z elektroniky. Obecně se dá říci, že mnoho dalších návrhů počítá právě se strukturami o nízké hmotnosti.
Významným milníkem ve vývoji modulu by mělo být zhodnocení systémových požadavků (SRR – System Requirements Review), které by mohlo být dokončeno v květnu/červnu 2019. Stejně jako v případě všech dalších modulů a prvků nové stanice by i zde měly být další fáze návrhu obytného modulu prováděny v rámci kontraktů vysoutěžených se specializovanými firmami.
Projekt obytných modulů na DSG prošel za poslední rok celou řadou změn a úprav. Je docela dobře možné, že nyní je už situace zase trochu jiná, ale informace se zatím na veřejnost nemusela dostat. Po čase se k tomuto modulu určitě vrátíme, abychom Vám mohli přinést další informace z jeho vývoje.
Zdroje informací:
http://russianspaceweb.com/
Zdroje obrázků:
http://russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/hab/ppb_docking_hab1_orion_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/manned/lunar/mpp/assembly_schedules/mcb_2017_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/spacecraft/manned/lunar/mpp/hab/interior_2017_cargo_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/spacecraft/manned/lunar/mpp/hab/interior_2017_work_1.jpg
http://russianspaceweb.com/…/spacecraft/manned/lunar/mpp/hab/esa_hab_2017_2.jpg
http://russianspaceweb.com/…/spacecraft/manned/lunar/mpp/hab/hab_iso_2018_04_2.jpg
http://russianspaceweb.com/…/spacecraft/manned/lunar/mpp/hab/cut_2018_04_2.jpg
http://russianspaceweb.com/…/spacecraft/manned/lunar/mpp/hab/interior_2018_04_B_2.jpg
Posledny odstavec prva veta – predpokladam, ze je chybne uvedene ISS namiesto DSG
Pod každým článkem je toto tlačítko: Kontaktujte autora článku – hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
To je sice pravda, ale my jsme rádi za každé hlášení, ať už se objeví kdekoliv. 😉
Vsimol som si ho, ale pri prezerani cez mobil v mobilnej vezii webu mi to nefungovalo, tak som volil koment.
I za komentář jsme samozřejmě rádi. 😉
Přesně tak, díky za upozornění, opraveno.
Škoda těch skromných rozměrů, když má mít cargo verze SLS průměr krytu nákladu 8,4 metru, o délce nemluvě. Je mi jasné že bude startovat na pilotované verzi spolu s Orionem. Ale je tady vidět jak moc zatím chybí nějaký kosmický tahač.
Je nejaky progres v navrhu nove verze IDSS? Prozatimni specifikace ma jen elektricke/elektronicke porty, zadne plyny ani kapaliny propojit neumi…
To se přiznám, že nevím, ale zkusím se zeptat Michala Václavíka, případně jej sem přímo nasměruju.
Jinak na tom poslednim obrazku je chyba, dokovaci senzory a terce jsou soucasti prechodoveho uzlu IDSS, jsou to ta tykadla a placka primo vedle prstence IDSS, podle specifikace… co je to na okraji modulu tezko rict, ale tipnul bych si na port PDGF. Zachytne body tomu rikaji…
Takto to má A. Zak na svém webu, grafiku jsem jen přeložil. Ten záchytný bod podle mého názoru použije pro robotickou paži.
To jo, jen to ma blbe. To co tam je jako dokovaci senzory je zachytny bod.
Dokovaci senzory a terce jsou na IDSS, neoznacene.
Odpověď od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře: „Pokud jde o dokovaci system pro DSG, pak tyto jsou plně kompatibilni se standardem IDSS a umí, resp. budou umět taky dodávky (v případě DSG) hydrazinu, xenonu, vody a pracovního média pro termoregulační systém.“
Diky. Je jasne ze to budou muset umet, jen ze zatim neni od posledni specifikace E ani tuk ohledne dalsiho rozsireni na tato media… proto ten dotaz.
Do roku 2024, to je v kosmonautice s temer standardnimi skluzy v projektech docela sibenicni termin. Mame pomalu polocas roku 2018 a DSG je jen na papire nekde mezi koncepci a podrobnym navrhem. Melo by se zacit pomalu vyrabet, aby byla prace pro SLS.
Zaloha je vzdy lepsi, viz Apolo 13.
Uz aby zacali..
Diky za clanek
Rádo se stalo. 😉
No, já bych se spíš obával, aby byla SLS.
V roce 1924 (plus nějaký ten rok předpokládatelného skluzu)? To bych navzdory Muskovu koeficientu považoval za prakticky jisté, že mezitím bude v operačním nasazení BFR, a pak můžou rozdělanou SLS rovnou odvézt do muzea.
A ještě jedna poznámka – proč radši jednoduše nevynesou (pro zjednodušení předpokládejme, že pomocí SLS) Bigelowův modul B330? Že ještě nikdy neletěl a není tudíž vyzkoušený? A ten, který je zatím sotva na papíře, snad ano? Naproti tomu B330 není jen výkres na papíru, reálně existuje a má za sebou pozemní zkoušky, navíc menší modul Beam už je delší dobu bezporuchově provozovaný na ISS. To chce někdo vynalézat kolo?
Taky by mě zajímalo, jestli je tu možnost využití modulů od Bigelow aerospace. Nebo snad nafukovací moduly neposkytují dostatečnou ochranu proti radiaci mimo LEO?
Ohledně nafukovacích modulů nám zatím chybí zkušenosti s jejich chováním v těchto podmínkách. Třeba se to časem změní. Ostatně BA chce mít nafukovací modul u měsíce. Je otázka, zda se toho dočkáme.
Popravdě řečeno s nafukovacími moduly jsem počítal automaticky. Pokud se tam budou vynášet jen velké moduly klasické konstrukce, zdá se mi to jako zbytečně drahý krok zpět.
U vědeckých modulů je to jiná věc, ale tady se mi to zdá jen jako další důvod pro existence misí SLS a nákladu.
Nafukovací moduly jsou pořád technologická novinka, která potřebuje výzkum a ověřování. Není možné použít neověřenou konstrukci jako hlavní prvek. Dokážu si představit, že se na DSG budou nafukovací moduly testovat jako BEAM na ISS, ale vsadit na ně jako na hlavní prvek by bylo riskantní.
re: Idx
Já bych to těm kosmonautům fakt přál, ale nafukovací moduly znamenají pouze jedinou věc – větší komfort posádky… „nic víc“. Zásoby, vědecké přístroje atd. nafukovací nejsou !
Navíc ty skutečně funkční moduly, jako B330 (hmotnost 20-23 tun !!) byste dopravil k Měsíci zase jenom SLS* (pokud pomineme NEVYZKOUŠENÝ systém skládání „vláčku“ na LEO pomocí více startů slabších nosičů).
* a to ještě v cargo verzi bez posádky, takže máte další start SLS navíc
zaspekulujme si:-)
Hmotnost B330 je 20 tun
Nosnost FH je 16 tun (translunarni)
New Glen > 16 (o neco vetsi nosnost nez FH)
Pro tento ukol mi SLS nepripada unikatni
Tak ono na ne pocitam do budoucna dojde. I to „habitation“ v nazvu za me spis „centralniho“ modulu mi prijde ponekud nadsazene. Stravit nekolik tydnu v tehle skladistove pixle bude pro posadku pocitam dost narocne. Sice o poznani komfortnejsi nez pro 2 lidi tyden v Gemini, ale i tak dost malo mista pro 4 lidi na bezne lidske cinnosti (prace, spanek, cviceni, hygiena).
Jak se bude vlastně tato stanice zásobovat? Respektive jakými loděmi? Plánuje se něco jako zásobovací lodě i pro tuto stanici – upravený Dragon a Progress? Nebo si vše přivezou na Orionu? Ten ale nemá takovou kapacitu pokud se nemýlím..
Zásobovací lodě se teprve budou řešit. Stanice nebude trvale obydlená, takže toho zpočátku tolik potřebovat nebude.
Diky za odpoved 🙂
Není zač.
DSG má být společný projekt NASA a Roskosmosu s přizváním partnerů ESA, JAXA a CSA. Ale kromě modulu Airlock se toho o příspívání Ruska moc nepíše, čim tedy ještě bude pomáhat Roskosmos?
Rusové by měli ke stanici létat s lodí Federace.
Budou Rusové schopni dopravit Federaci na stanici DSG s raketou Sojuz-5, nebo i k tomuto bude potřeba silnější Heavy verze Sojuzu-5?
Pro takový úkol je nutný supertěžký nosič.
Chápu to dobře, že pokud budou dva obytné moduly, tak budou každý jiný a navrhovat se budou zvlášť, nezávisle na sobě? O kolik dražší to je proti variantě, kdy by se navrhl jeden a postavil dvakrát? Stejně to nebude vyrábět přímo NASA, resp. ESA/JAXA, ale nechají si to vyrobit od někoho, ne? Tím pádem by nevadilo, že si nemůžou platit navzájem. Nebo by jeden mohl kupovat díly a druhý platit smontování. Každopádně by odpadlo celé jedno drahé navrhování a něco by se ušetřilo i na tom, že by se hardware vyráběl dvakrát místo jednou. Přijde mi to jako vyhazování peněz. Nebo mi něco dramaticky uniká?
Celý proces je zatím v jednání a úvahách, takže na většinu otázek není možné odpovědět.
Jasně, nic není dané. Ale i tak, i jen takováhle úvaha mi (z mého gauče, samozřejmě do toho pořádně nevidím, proto se ostatně ptám) přijde poněkud šílená. Kolik tak řádově může stát vývoj (nikoliv stavba) takového obytného modulu? Méně nebo více, než 100 milionu dolarů?
To si netroufám odhadnout.
Na konci článku
https://kosmonautix.cz/2018/05/sls-block-1-pilotovany-oblet-mesice-i-sonda-k-europe/
je tabulka s plánovaným NASA rozpočtem jednotlivých dílů Gateway.
Čísla jsou samozřejmě včetně stavby. Cenu samotného vývoje neumím oddělit.
Super, díky moc. Vzhledem k tomu, že napřesrok se asi stavět nezačne, myslím, že se dá naprosto bezpečně říct, že pod 100 milionů vývoj stát nebude.
Každopádně mi prostě přijde, že kdyby se spojily NASA, ESA a JAXA, tak by směle mohly navýšit cenu vývoje o polovinu, aby mohli vyvinout lepší technologie a ještě si připlatit za včasné otestování, a stejně by se ušetřila čtvrtina celkových nákladů za vývoj. Možná si to představuju jak Hurvínek válku, ale nevidím chybu v té logice.
Myslím, že klíčem k pochopení je věta z článku „americká agentura by ocenila a dokonce by i uvítala přítomnost druhého obytného modulu, ovšem jen za předpokladu, pokud by jej poskytl někdo z partnerů“.
To mi právě přijde jako hodně široká formulace, pod kterou se vleze jak vývoj a stavba úplně jiného modulu (jak to vyplývá ze zbytku článku), tak i stavba/zakoupení toho stejného (kdy se navíc na vývoj mohou složit).
Já jsem to pochopil tak, že moduly budou stavět jiné firmy, a pouze některé sekundární prvky budou stejné.