Všichni jsme si to malovali až moc hezky – v polovině listopadu odstartuje Falcon s tajnou misí Zuma, čímž bude možné zahájit přestavbu zařízení TEL, aby bylo kompatibilní s Falconem Heavy, který by mohl být sestaven na konci listopadu, v polovině prosince přijde jeho první statický zážeh a do konce roku snad i start. Jenže všechno se pokazilo jen pár hodin před startem Falconu vstříc tajné misi. SpaceX start odsunula o jeden den, aby bylo možné prozkoumat aerodynamický kryt. Firma totiž během zkoušek jiného krytu zjistila blíže nespecifikovanou závadu.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Jelikož byl o den později Falcon 9 sklopen do horizontální polohy a od té doby se nezvednul, znamená to, že inspekce možná zjistila podobný problém i na tomto konkrétním aerodynamickém krytu. Informací je v tomto případě extrémně málo a proto se pohybujeme po tenkém ledě. Portál aviationweek dokonce včera přinesl zprávu, že ke startu dojde nejdříve v prosinci.
Závada na aerodynamickém krytu je nepříjemná, protože to je díl, který se používá při většině startů. Otazník tedy visí třeba nad vypuštěním čtvrté desítky družic Iridium NEXT, který je zatím plánován na 23. prosince. Pokud se tedy nepodaří závadu vyřešit běhen několika dnů, začnou se nadcházející starty posouvat dominovým způsobem. SpaceX ale evidentně věří, že se problém podaří odstranit dříve, protože na 23. prosince už pozvala novináře na start.
Konkrétní příčinu závady neznáme, byť se nejčastěji hovoří o problému na separačním mechanismu. Nevíme však, zda se jedná o systémovou chybu na všech exemplářích, nebo jen na některé výrobní šarži daného dílu. Jelikož nevíme, o jaký díl se jedná, můžeme spekulovat o tom, zda půjde vyměnit za jiný kus, nebo zda se bude muset vyměnit celý kryt – což opět souvisí s tím, zda jde o systémovou vadu nebo ne – musíme totiž mít možnost vadný díl něčím nahradit.
Odkladem Zumy s velkou pravděpodobností padá i možnost startu Falconu Heavy v letošním roce. Nejde jen o to, že Zuma musí odstartovat, aby se mohl upravit TEL, ale Falcon Heavy při své premiéře poletí s aerodynamickým krytem, který bude téměř jistě identický s tím, který používají klasické Falcony. Jeho druhý let (STP-2) totiž už bude pro platící zákazníky a proto je důležité mít pro tuto misi kompletně certifikovanou raketu.
Zdroj: https://spaceexpectations.files.wordpress.com
Čeho se naopak aktuální problém netýká, je loď Dragon, která při svém startu žádný aerodynamický kryt nepoužívá. NASA včera definitivně potvrdila, že počítá se startem zásobovací mise SpaceX CRS-13 v pondělí 4. prosince a statický zážeh by mohl přijít nejdříve 29. listopadu. V tomto případě se máme na co těšit, protože půjde o obnovenou premiéru opravené rampy 40, vůbec poprvé navíc poletí Falcon 9 s použitým stupněm na misi pro NASA, která jim až doposud moc nevěřila. Navíc i samotný Dragon bude již jednou použitý – poprvé totiž letěl na misi CRS-6. A aby toho nebylo málo, tak si premiéru odbude zbrusu nový TEL.
Jízdní řád Falconů tedy na konci roku doznal relativně významných změn, ale je dobře, že je SpaceX opatrná. U firmy, která neustále posouvá své možnosti a vylepšuje své systémy, je klíčové, aby měla dobře nastavené kontrolní mechanismy. A to se zřejmě v tomto případě podařilo. Je lepší ztratit pár týdnů kvůli řešení nalezeného problému, než přijít o několik měsíců kvůli vyšetřování havárie. Navíc nesmíme zapomínat, že SpaceX letos měla mimořádně úspěšný rok a svůj rekord v počtu startu překročila téměř dvojnásobně.
Zdroje informací:
http://aviationweek.com/
http://www.spaceflightinsider.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
http://farm3.static.flickr.com/2144/2230448333_5303c69f4d.jpg?v=0
https://pbs.twimg.com/media/DOwqFqfWkAElMNv.jpg
https://spaceexpectations.files.wordpress.com/2013/04/falcon9fairing.jpg
Je to jak píšeš v závěru,radši to znovu prověřit se ztrátou několika týdnů,než riskovat ztrátu nákladu a především prestiže firmy a po havárii čekat několik měsíců na vyšetření.Vzpomeňme na mnohonásobné testování v NASA a na problém s těsněním na SRBčkách u Chalengeru,přestože manažeři o tom věděli,riskovali životy.Nebo s Columbií,vědělo se o odpadávání pěny,ale riskovali,nikdy se nic nestalo!Takže musíme chválit SpaceX,že neriskuje a prověřuje případné chyby či pochyby a koná.Svědčí to o poctivosti i při takovémto pracovním nasazení!Já si radši počkám na úspěšnou misi s adrenalínem přistání,než na adrenalin při neúspěchu!
To odpadávání pěny nebyl natolik zásadní problém na rozdíl od toho těsnění. Až do provedení testů v rámci vyšetřování havárie – nikdo nechtěl věřit, že kus pěny může zásadně poškodit izolaci.
A to na naběžných hranách,taky čumáku, byly ty nejodolnější dlaždice,nicméně takto otestováno to neměli. Měli požádat armádu,ať shuttle vyfotí hned po startu a hledat řešení.
Challenger,tam to pak nebyl první let, kdy SRB mělo tento problém,akorát do té doby nic nepřepálilo.
Stejné chyby,něco co nezpůsobilo problém minule,neznamená problém ani nyní. Daň v životech za to ale byla vysoká.
Opatrnost SpaceX je adekvátní,zvlášť když příští rok začnou s pilotovanými lety.
U Challengeru byl problém s počasím – za tak chladného počasí ještě žádný nestartoval a výrobce jim jasně řekl, že za těchto teplot nikdy nebyly testovány a tudíž netuší, jak budou fungovat. Podobné varování jako by vám výrobce letadla řekl, že při těchto teplotách vůbec netuší, jak dobře budou motory toho letadla fungovat.
U Columbie žádné tak jasné varování nebylo k dispozici a předchozí lety to bez problémů naopak zvládly. Mohl to prověřovat již u předchozího letu a záporný výsledek by měl za následek, že by to znovu již nikdo neprověřoval.
Pokud by po první netěsnosti SRB spoje upravili a po první poškozené dlaždici od izolace zavedli systém kontroly,jak ostatně po obou havariích udělali,tak by tu těch 14 atronautů bylo.
V té době, a dokonce ani dnes, nebylo možné dostat z vesmíru 7 lidí během 18 dnů (delší lety nebyly a o moc déle tam zůstat nemohli). Takže i kdyby někdo našel díru v izolaci, jen stěží se s tím dalo něco dělat. Navíc jak už vám psal kolega, bylo těžké věřit, že kus pěny poškodí něco tak odolného jako je tepelný štít. A to i poté, co o tom měli důkazy. Co se týče netěsností na SRB, tak na které misi se to předtím objevilo, že měli zavést kontroly? Tam není co kontrolovat, pokud se to neudělá dobře při výrobě, tak před startem na to už nepřijdou. Po nehodě se konstrukce změnila, víc udělat nemohli.
S omezeným rozpočtem není možné se připravovat bezhlavě na každou možnou chybu. To bychom se nikam nedostali.
Obdobný problém s těsněním byl u výrobce zjištěn i při inspekci některých SRB, co letěly před Challengerem,v nějakém dokumentu ukazovali i fotky, kde to bylo vidět podle spalin na plášti SRB.
Columbia se mohla řešit např. úpravou návratového profilu, aby poškozená strana byla méně vystavena. Dlaždice moc odolné nebyly,poškození bylo časté (vozili sebou i náhradní a set na opravu), ale ne náběžné hrany křídla a v takovém rozsahu. Nešlo moc ani tak o pěnu,ale o rychlost a místo dopadu. Pokud mi opakovaně tepelný štít bombarduje izolace,tak by bylo záhodno zjistit,co se při nárazech do různých typů dlaždic se může stát,moc bezhlavé mi to nepřijde.
Ta netesnost bola znama uz z predchadzajucich letov, dokonca az na urovni druheho kruzku. odporucam to nemyslite vazne Feynman, tam su detaily alebo potom som kdesi nasiel aj vysetrovaciu spravu. Mozno na strankach NASA.
Paralela s lietadlami je inac celkom na mieste. V leteckom priemysle sa sem-tam stava, ze aj ked nejake varovanie existuje, tak sa nedostane vzdy a vsade a potom umieraju ludia. Stalo sa uz, ze pocas vysetrovania vyplavala na povrch pomerne zasadna vedomost o nejakej konstrukcnej nedostatocnosti, ktora sice nebranila prevadzke lietadla ako takeho, ale bolo treba na nu mysliet za specifickeho pocasia. Aj ked bolo varovanie o probleme v obehu vyse roka pred skoncenim vysetrovania, aerolinky to varovanie ignorovali a kvoli rovnakej pricine spadli este asi 2 alebo aj tri lietadla rovnakeho typu.
Spoustu informací pro fanoušky Spacex je také na webu; Elonx.cz. Omlouvám se pokud to není k tématu.
Je to určitě k tématu. Na elonx.cz občas odkazujeme i v článcích.
Na stránkách Spacenews je nový článek o Spacex.
Jde o to, zda je závada konstrukční, nebo výrobní. Výrobní by neměla mít zásadní vliv na termíny. U konstrukční by to bylo ku podivu, aerodynamický kryt není zas tak složité zařízení.
Nikde jsem nenašel termín prvého letu GH, pokud vím, tak se o FH naposled zmínil sám Musk s tím, že problém je složitější než očekával.
FH měl poprvé (neoficiálně) startovat kolem 29. prosince – viz náš článek (https://kosmonautix.cz/2017/11/nadeje-na-falcon-heavy-v-letosnim-roce-stale-zije/).
Dík, na první let FH se opravdu těším.
Závada může být i konstrukční – SpX dělá průběžně na všech částech svých nosičů i lodí drobná vylepšení a inovace, které ani nestojí za zmínku nebo změnu označení/ verzi rakety, například nahrazují nakupované komponenty součástkami vyrobenými interně. Netvrdím, že zrovna toto je příčinou aktuálního problému s krytem, ale je to také jedna z možností.
Možná je to hloupost, ale napadá mě souvislost s krátkou zprávou „Přivezla SpaceX zachráněný kryt?“.
Je možné, že na případně nalezeném krytu nalezli něco zvláštního, co může ohrožovat úspěšnost vynesení.
Ale je to jen moje konstrukce.
To se mi moc nezdá. Psali, že na to přišli při kontrole krytu pro jiného zákazníka.
Přesně tak. Problém se vyskytl na krytu, který ještě neletěl a má něco společného (konstrukci, výrobní postupy, atd) s aktuálním krytem pro misi Zuma.
Ahoj Kosmonautixi a všichni čtenáři!
Četl jsem si článek s odkladem mise a domino efektu až k Falcon Heavy.
Ale v tu stejnou chvíli mě napadla jedna myšlenka…
Už vím jak bychom my všichni mohli poděkovat autorům kosmonautix.cz
Co kdybychom vždy při nějaké příležitosti poslali nějaké peníze na jeden účet, aby se Ti co pro nás toto všechno tady dělají jeli (v rotaci) podívat osobně na nějakou zásadní akci a přinesli nám z ní ty nejvíc autentické zprávy. Třeba start Falcon Heavy.(když teď dostaneme více času)
Vím, jak jsou zde všichni oddáni myšlence dobrovolnosti. Na druhou stranu je to něco, co by autory nejen odměnilo, ale i motivovalo k dalším zajímavým nápadům. Moc dobře vím, co se mnou udělala poslední návštěva na ESTECu. (už plánuji ESO)
Je to jen nápad,… který by přinášel prospěch nám všem. Zkuste o tom popřemýšlet. Díky! 🙂
Moc děkujeme za nápad! Ale upřímně řečeno mnohem lepší informační servis můžeme čtenářům poskytnout z domova, kde je přístup k mnohem více informačním zdrojům. Na místě je sice obrovský duch místa, ale vidět toho moc není, takže se to moc nedá srovnávat se dnem otevřených dveří ESTECu, kde naopak bylo vidět všechno skvěle. Rozhodně nás takový nápad těší, ale zatím o tom neuvažujeme. Pokud se někdy rozhodneme přistoupit na metodu crowdfundingu, které zatím odoláváme už několik let i přes návrhy mnoha čtenářů, nejspíše sáhneme po nějakém dlouhodobém modelu ve stylu systému Patreon, než po jednorázové akci. Ale zatím se mi do toho z mnoha důvodů nechce.
Rozumím Vám Dušane. Já jsem to bral hlavně jako to poděkování. Protože, toto co pro nás děláte je opravdu výborné. Být přítomen na tom konkrétním místě dává(expediční skupině)obrovské možnosti, jak nás všechny dostat do větších souvislostí nebo k unikátním možnostem přímo na místě. Ano, i já mám obavu, aby se ta čistá myšlenka nezačala vytrácet.
Dejte nám tedy nějakou další možnost, jak Vám poděkovat nebo Vám nějak pomoct. Začněme třeba úvahou, jak zapojit hodně z nás tady, aby to bylo pro všechny ještě více zajímavé. Vyhlašujete ankety… zkuste vyhlásit nějaký úkol… sběr kontaktů na stránky, redakce nebo zdroje jiných informací. Každý z nás pouvažujeme, jak pomoci. Spousta lidí múže mít spoustu dobrých nápadů.
Ano,… možná že i to jak je to teď je ideál a nebylo by rozumné to nějak košatit…. nevím.
No, rozhodně tohle s náma tady děláte… :)))
Zatím nám nejvíc pomůžete tím, když budete šířit povědomí o našem webu – ať už mezi kamarády, nebo jinde na internetu. 😉 Nemám samozřejmě na mysli nějaké spamování cizích stránek, spíše tématicky orientované doporučení do diskusí, kde se řeší nějaké „naše“ téma.
Zajímavá myšlenka. Zkusím to. 😉
Děkujeme! Stačí když někam napíšete, že jste u nás četl zajímavý článek na tohle téma, nebo tak něco + odkaz. 😉
Nebo že chystáte přímý přenos startu Elonova milníku. 😉
Možností je mnoho. 😉
Tak když jsme u toho skluzu tak jak je na tom
Boeing CST-100
Podle informace ze září by první pilotovaný let Starlineru mohl sklouznout na rok 2019 (http://spacenews.com/crewed-starliner-test-flight-could-slip-to-2019/).
Díky takže s posádkou až v r.2020
Psal jsem, že pilotovaný let sklouznul na 2019.
Klasická extrapolace na základě empirie.
On je to spíš důvod k radosti že to odhalili ještě před vážným problémem. Mohli dopadnout jako indové letos v srpnu, když u PSLV XL nedošlo k odhození krytu a družice IRNSS 1H (indická regionální obdoba GPS) byla ztracena.
Tak nevím ,
jde o nový čerstvě vyrobený kryt , a objevili něco podezřelého výrobně či systémově potenciálně špatného ,
anebo šlo o informace z již zachráněného krytu ?
Při testování nového krytu pro jiného zákazníka zjistili chybu. Zachráněné kryty s tím nemají nic společného.
Díky !
To byl myšlenkový pochod vyvolaný tím , že kryt na CRS-14 není , dalším na řadě je Iridium , poté FH a to není zákazník, následovaný pak SES-16.
Testování nového krytu pro dalšího zákazníka , ovšem znamená , že u Zumy při testech neobjevili možný problém , což může značit komplikovanější odstranění , nejde jen o kryt ale i o metodiku testování.
A proto mne napadl použitý kryt , třeba pro Iridia .
Anebo testy pozměnili a …
Krásně se dá spekulovat když nejsou informace .
Ještě jednou velký dík za Vaši práci a přeji Dobrý večer !
Já bych si tipnul, že problém může být v případných úpravách, které by mohly souviset s návratem krytů zpět na Zem. Možná že nějaká nová modifikace, která se už dostala do výroby, je nekompatibilní např. s elektronikou nebo nějakým mechanickým zařízením na raketě (zámky atp.).
Taky to tak vidím
Chlape, mluvis mi z duse, presne cely den sem o tom premyslel, a jen nemel cas to napsat, takze podepisuju.
Když už je řeč o krytech, jsou nějaké fotky těch zachráněných? nikde jsem nic nenašel. A popis, jak přesně probíhá záchrana? Používají padáky nebo to nějak řízeně spadne do vody? Děkuji
Zatím fotky nejsou a ohledně systému je to jen odhad – trysky se stlačeným vzduchem a řiditelný padák.
Vidím tady úžasnou příležitost, aby Falcon Heavy místo avizované „nějaké hlouposti“ vyslal testovací Crew Dragon bez posádky na výlet kolem Měsíce. Záleží však na stupni připravenosti Dragona. I kdyby FH selhal, Dragon by se měl zachránit.
Každopádně nás Elon něčím překvapí.