Na našem portálu se stalo už jakýmsi nepsaným zvykem, že když SpaceX provede statický zážeh Falconu 9 na startovní rampě, vydáme v nejbližších dnech článek, který rekapituluje nadcházející misi a na jednom místě shrnuje všechny důležité informace včetně určení nákladu a nějakých údajů o něm. Dnešní článek přesně patří do této kategorie, pouze s tím rozdílem, že o dané misi nevíme prakticky nic – ukrývá se pouze pod označením Zuma. Přesto se pokusíme dostát tradici a v tomto článku shrneme všechny dostupné informace.
Falcon 9 se ještě bez aerodynamického krytu vydal na startovní rampu v sobotu 11. listopadu. Podstoupil zde tradiční simulaci startu spojenou s tankováním nádrží. Šestihodinové okno pro statický zážeh se otevřelo v šest hodin večer Floridského času, tedy přesně o půlnoci ze soboty na neděli našeho času. Přípravy evidentně probíhaly v pořádku, protože jen pár sekund po půlnoci raketa zapálila svých devět motorů na prvním stupni a po 3,5 sekundách zase poslušně zhasly. SpaceX jen o pár minut později na svém Twitteru potvrdila provedení zážehu.
Static fire test of Falcon 9 complete—targeting November 15 launch of Zuma from Pad 39A in Florida.
— SpaceX (@SpaceX) November 11, 2017
Falcon se po statickém zážehu dočkal odčerpání obsahu nádrží, sklopení do horizontální polohy a přesunu zpět do hangáru HIF blízko rampy 39A. Tady se k hornímu stupni připojí aerodynamický kryt s nákladem a celá sestava zamíří 15. listopadu na startovní rampu, odkud by se mělo startovat 16. listopadu ve 2:00 našeho času, přičemž startovní okno trvá dvě hodiny. Půjde o poslední start Falconu 9 z rampy 39A před přesunem na rampu 40, kterou na začátku prosince otevře Falcon 9 s lodí Dragon, zatímco se rampa 39A v prosinci dočká zkoušek Falconu Heavy.
Ale zpátky k aktuální misi. Dozvěděli jsme se o ní před necelým měsícem, což je mnohem později, než bývá obvyklé. Navíc to nebylo žádnou oficiální cestou. Na internetu se objevil dokument od Federálního komunikačního úřadu, který při každém startu rakety vydává povolení k využívání vysílacích frekvencí pro posílání telemetrie. U SpaceX jde navíc i o povolení pro komunikaci pro přistání prvního stupně. Když pak internetová veřejnost porovnala údaje v dokumentu s chystanými starty, neodpovídala tomu žádná mise. Bylo tedy jasné, že nás čeká nějaký utajený start.
Zajímavé je, že ke startu se stále nepřihlásil žádný zákazník – ani komerční, ani vládní. To je krajně neobvyklá situace, protože i Národní průzkumný úřad (NRO), který máme všichni spojený s tajnými družicemi, v posledních letech avizuje své utajené starty s předstihem několika měsíců. Dnes víme již téměř s jistotou, že jde o družici určenou pro nějakou vládní agenturu Spojených států, ale její přesné určení je pouze spekulativní. Ostatně před několika týdny jsme vydali článek, ve kterém jsme se zabývali různými spekulacemi o využití mise Zuma.
Co tedy víme? Při této misi se použije zbrusu nový první stupeň s označením B1043, který měl podle původních plánů letět na začátku prosince se zásobovací lodí Dragon. NASA ale kývla na využívání již jednou použitých prvních stupňů a první takovou misí bude právě SpaceX CRS-13. Stupeň alokovaný pro ni tak využije Zuma.
Víme i to, že jako tzv. payload provider, tedy integrátor a možná i výrobce družice vystupuje společnost Northrop Grumman, což je americký gigant, jehož služby sahají od kosmonautiky (vyrábí třeba sluneční štít pro dalekohled Jamese Webba až po rozsáhlé dodávky armádního materiálu a vojenských střel. Jelikož je portfolio služeb této firmy tak široké, je prakticky nemožné odhadnout, jaký účel může družice plnit.
Podle portálu spaceflight101 by se mohlo jednat o družici postavenou na základě Eagle-3 od Northrop Grumman. V celé sérii základen Eagle je Eagle 3 největší a jako jediný by odpovídal využití rakety o síle Falconu 9. Eagle-3 je základ družice, kolem které mohou vznikat i velké satelity s hmotností nad 1175 kg. I kdyby opravdu šlo o družici na platformě Eagle-3, nemůžeme z toho vyvozovat nic o určení družice. Stále připadají v úvahu všechny možnosti tajných družic – optické, nebo radarové snímkování, či sběr elektronických signálů. V úvahu samozřejmě připadá i možnost, že jde o zkoušky nových technologií.
Už několik týdnů před startem se spekulovalo minimálně o tom, na jakou dráhu Zuma poletí. Hodně nám napovědělo, že se první stupeň rakety má pokusit o přistání na pevnině a nikoliv na mořské plošině. To prakticky jistě znamená, že náklad poletí na nízkou oběžnou dráhu. Raketa totiž potřebuje pro návrat na pevninu hodně paliva, kterého se při misích na vyšší dráhy většinou nedostává. To, že Zuma míří na nízkou oběžnou dráhu bylo později potvrzeno, ale co se určení družice týče, tak stále trvá informační vakuum.
Celá situace velmi silně připomíná dění ze září 2009. Tehdy vynesl Atlas V 401 družici označovanou jako PAN (Palladium At Night), ke které se také nehlásila žádná vládní agentura. Její stavbu zajistila firma Lockheed Martin a družice na oběžné dráze vykazovala poměrně aktivní činnost. Velmi často měnila parametry oběžné dráhy – vystřídala devět různých oběžných drah. Družice PAN však mířila na geostacionární dráhu – po každé změně se usadila blízko nějakého komerčního komunikačního satelitu, aby se následně posunula jinam. Na konci roku 2013 se přesunula nad 47,7. stupeň východní délky nad východní Afrikou. Zuma však má letět jen na nízkou oběžnou dráhu a proto misi PAN (též USA-207 nebo P360) připomíná jen tím, že se k ní nikdo nehlásí.
Na každou tajnou družici si vždy brousí zuby lovci družic po celém světě, kteří po startu hledají nové objekty na noční obloze a z parametrů jejich drah se pak snaží odvozovat jejich účel. Můžeme si být jistí, že něco podobného přijde i v rámci mise Zuma. Jakmile budou k dispozici čerstvé informace, rádi Vám je přineseme ve formě nového článku.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://spaceflightnow.com/
https://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/11/11234301/f9_zuma_staticfire.png
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/image1-_sunshield.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/53/PAN_geostationary_04072011.jpg
Zaujimaja informacia ohladne druzice PAN.“ Velmi často měnila parametry oběžné dráhy – vystřídala devět různých oběžných drah. “ Asi si ich fotila zblizka. Dokaz toho ze maju technologiu na zneskodnenie az niekolkych GTO pri jednom lete.
Drzim SpX palce tusim 17 start. No trochu sa obavam ze 20 startov sa asi nestihne. Ale to nevadi i tak je to rekordny rok
Ale stihne budme optimisti Zuma,CRS 13 a Iridium 4 sú na 100% isté to je 19 ostáva Falcon Heavy a Hispasat. 🙂
Hispasat téměř určitě letos nepoletí.
Hoci v článku to nie je spomenuté, o účele družice PAN nejaké informácie predsalen máme. Táto družica sa totiž priamo spomína v niektorých Snowdenom zverejnených dokumnetoch. Ano, približovala sa pomerne blízko k satelitom na GEO, avšak nie za účelom ich fotografovania, či nácviku ich zničenia. 🙂 Jej cieľom bolo odpočúvanie uplinkovej komunikácie vysielanej k týmto satelitom z pozemných staníc. Dialo sa to primárne pod patronátom NSA, preto táto družica nebola oficiálne priradená k družiciam NRO (aj ked táto agentúra stále zabezpečovala technický servis a korekcie dráhy družice).
19 či 20, už je to jedno. Nový rekord aj tak už vysoko prevyšuje starý.
Na budúci rok to možno bude 30.
Rád by som sa dočkal, že Falcon raz ponesie aj niečo viac len ako vynášky na obežnú dráhu zeme, aspoň niečo k Mesiacu (alebo aj ďalej ?) FH by na to mal. Prvý vzdialenejší bude asi k Marsu, možno očakávať aj vynášanie nejakých výskumných misii.
Je to v dohľadnej dobe reálne ?
pb 🙂
Tak pořád je tu příští rok rover PTScientists, na který se těším úplně nejvíc. A pak ti turisti. Ale do té doby dle plánu není vůbec nic. Ale úplně s tebou souhlasím, chtělo by to malinko změnu. Pokud by byly záběry z druhého stupně, jak navádí na TLI, tak by to byla paráda.
Něco podobného tu bylo při startu sondy DSCOVR v roce 2015, ta mířila do libračního centra L1 a z kamery na druhém stupni se podařilo několik hodin po startu zabrat celou zeměkouli.
Mohl bych vědět, podle jakých plánů měl B1043 původně letět se zásobovací lodí Dragon?
Pokud vím, tak B1043 byl vyhrazen misi ZUMA už od prvopočátku. V případě použití nového boosteru pro CRS-13 by byl použit pravděpodobně B1044.
NASA poměrně dlouho otálela, pro jaké řešení se rozhodne (formálně doposud nepotvrzeno) a není možné, aby na tomto rozhodnutí závisela konfigurace předchozí mise.
Informoval o tom web NASA Spaceflight: https://www.nasaspaceflight.com/2017/10/spacex-zuma-iridium-4-aims-vandenberg-landing/
Ok díky, článek Ch.Gebhardta v podstatě naznačuje že se nejedná o ověřenou informaci (as understood by NASASpaceflight.com).
Teoreticky je možné, aby se satelit nakonec dostal až na GEO nebo na dráhu typu Molnija. Pod krytem může být třetí stupeň dodávaný zákazníkem, který to zařídí a samotná družice bude malá. Pokud je nutné vše takto důkladně tajit, tak není problém obětovat kvůli tomu životnost.
Kdyby se letělo z Vandenbergu, dalo by se hádat, že jde o LEO variaci na PAN, která se zaměří na satelity GPS nebo podobné na polární dráze. Co vlastně kromě ISS létá na LEO se sklonem umožňujícím start z Floridy? Pro sledovací mise mi to nepřijde dvakrát výhodné.
Možná blbá otázka. Vidím, že chystáte pořad ze startu, ale pokud je mise tak tajná, bude vůbec SpaceX přenos dávat? Anebo máte na Floridě připraveného vlastního kameramana, který to natočí z povzdálí? 🙂
Kameramana na Floridě rozhodně nemáme. A i kdyby, tak by záběry nebyly moc atraktivní – možná prvních pár sekund. 🙂
Vycházíme ale z myšlenky, že se všechny starty amerických raket i s tajnými náklady vysílají živě – jen s tím rozdílem, že přenos se utne před odhozením aerodynamického krytu. U SpaceX se dá sledovat první stupeň. očekáváme, že zde to bude stejné.
Start rakety sa utajit neda a nie je dovod, preco ho nevysielat nazivo. tajny je, obsah v aerodynamickom kryte a hlavne jeho ucel a ten tajny aj ostane. rovnako je tajna aj trajektoria, no tu z pochopitelnych dovodov nie je az take lahke utajit a lovci druzic po celom svete ju skor ci neskor pravdepodobne najdu.
Je zaujimave, ze clanok k tajnej misii je podstatne dlhsi ako bezny clanok k „netajnym“ misiam 😀
„Při této misi se použije zbrusu nový horní stupeň…“
Zde by asi mělo být „první stupeň“.
Pravda, díky!
Stávající situace vyžaduje provádět orbitální ochranu o zajistit akční připravenost proti použití balistických raket. Je zřejmé, že dosavadní stav ne zcela vyhovuje a bude nutno jej posílit ve všech dostupných možnostech.
To zní jakoby nebylo náhodou, že zrovna pořádají USA u Severní Korea velké cvičení s 3 letadlovými loděmi a hromadou dalších doprovodných plavidel. Tak asi potřebují USA krytí před korejskýma raketama i z orbity? 🙂 pomocí laserů nebo kinetickým projektilů? Zní to trochu jako sci-fi, ale za pár dní se uvidí.
Sci-Fi to asi je, hlavne neviem si predstaviť reakciu Číny a Ruska USA by tým porušili dohodu o neumiestňovaní akýchkoľvek zbraní na obežnú dráhu 😀
Pokud by šly na oběžnou dráhu vynášet i zbraně,dávno bychom měli nosič na LEO 200+ tun 🙂
47.7E 0135 17.810014 TT&C
PAN 35815 20298 Carrier
20402 Carrier
20700 Carrier
21102 Carrier
Note: This satellite transmits some massively wideband data which appears as a huge lump of noise
zdroj: http://www.uhf-satcom.com/kaband/
Toz to je NSA ne ? 🙂
K Panu se nikdo oficiálně nepřihlásil, takže můžeme jen spekulovat, která ze zpravodajských agentur jej spravuje.