sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Letecký úřad FAA uzavřel vyšetřování nestandardního chování motorů na SuperHeavy během mise IFT-12. Vyčistila se tak administrativní překážka pro 13. letový test.
Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.
Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.
Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.
Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.
Nová singapurská kosmická agentura podepsala dohodu o spolupráci se svým japonským protějškem v rámci svého úsilí o vybudování kosmického průmyslu v zemi.
Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indie zveřejnila fotky ze stavby rakety PSLV, která 23. června vynese družici Cartosat-2 a s ní i 30 cubesatů – mezi nimi i český VZLUSat a slovenský SkCube.
19. června 15:46
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Bude živý komentár k štartu cubesatov ? Asi by to mnohí uvítali.
pb
Mrkněte do pravého sloupce do sekce plánovaných přenosů. 😉
5:45. Zdá se to brzy, ale protože mě brzy ráno budí kravál přemnožených kavek v korunách stromů, tak to možná vyjde. Žeh motorů PSLV by tento problém hravě vyřešil 🙂
Je to sice minidružice, ale její úkol za pozornost určitě stojí.
Je sanca alebo nejaky naznak ze by mohla vzniknut rotujuca stanica ktora by simulovala zemsku gravitaciu ?(nieco ako v scifi filmoch) Lahko sa da zratat ze ked musia kozmonauti cvicit minimalne 2.5h denne a hodina astronauta stoji cca 50-70tis$ tak za 20 rokov prevadzky su to miliardy utopene iba v cviceni, co cini nemalu cast celkovych nakladov na stanicu.
Momentálně se nic takového reálně nepřipravuje.
Abyste nezažíval nepříjemné pocity dané gradientem působící síly a Coriolisovou silou, musela by ta stanice být mnohem rozměrnější, než co běžně vidíme ve sci-fi. Ztráta drahocenného času astronautů je proti takovéto technologické výzvě vcelku marginální.
gravitačný gradient :
pri rotácii by gravitačné zrýchlenie na chodidlá bolo vyššie ako na hlavu, čo by bolo značne nepríjemné. Aby tento rozdiel bol čo najmenší musí byť priemer čo najväčší – 10km by možno stačilo, ale radšej viac. Vážilo by to mnoho tisíc ton. Kto to postaví, vynesie na obežnú dráhu a hlavne zaplatí ? Zatiaľ ešte dlho nerealizovateľné.
pb
Predstavte si koľko váži Eifelová veža v Paríži, a tá má „iba“ 300m.
Coriolisová sila by Vás pri pohybe stále stáčala do strany , čo by bolo hodne nepríjemné.
Ak by ste si chcel naliať šampanské z fľaše do pohára, kvapalina by nesmerovala dole ale do strany a nalievali by ste mimo pohára, čo by bolo mrzuté a škoda.
To radšej priamo z fľaše.