sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.
Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Indie zveřejnila fotky ze stavby rakety PSLV, která 23. června vynese družici Cartosat-2 a s ní i 30 cubesatů – mezi nimi i český VZLUSat a slovenský SkCube.
19. června 15:46
Rubrika:
Štítky:
Sdílejte tento článek:
Další podobné články:
Komentáře:
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
Bude živý komentár k štartu cubesatov ? Asi by to mnohí uvítali.
pb
Mrkněte do pravého sloupce do sekce plánovaných přenosů. 😉
5:45. Zdá se to brzy, ale protože mě brzy ráno budí kravál přemnožených kavek v korunách stromů, tak to možná vyjde. Žeh motorů PSLV by tento problém hravě vyřešil 🙂
Je to sice minidružice, ale její úkol za pozornost určitě stojí.
Je sanca alebo nejaky naznak ze by mohla vzniknut rotujuca stanica ktora by simulovala zemsku gravitaciu ?(nieco ako v scifi filmoch) Lahko sa da zratat ze ked musia kozmonauti cvicit minimalne 2.5h denne a hodina astronauta stoji cca 50-70tis$ tak za 20 rokov prevadzky su to miliardy utopene iba v cviceni, co cini nemalu cast celkovych nakladov na stanicu.
Momentálně se nic takového reálně nepřipravuje.
Abyste nezažíval nepříjemné pocity dané gradientem působící síly a Coriolisovou silou, musela by ta stanice být mnohem rozměrnější, než co běžně vidíme ve sci-fi. Ztráta drahocenného času astronautů je proti takovéto technologické výzvě vcelku marginální.
gravitačný gradient :
pri rotácii by gravitačné zrýchlenie na chodidlá bolo vyššie ako na hlavu, čo by bolo značne nepríjemné. Aby tento rozdiel bol čo najmenší musí byť priemer čo najväčší – 10km by možno stačilo, ale radšej viac. Vážilo by to mnoho tisíc ton. Kto to postaví, vynesie na obežnú dráhu a hlavne zaplatí ? Zatiaľ ešte dlho nerealizovateľné.
pb
Predstavte si koľko váži Eifelová veža v Paríži, a tá má „iba“ 300m.
Coriolisová sila by Vás pri pohybe stále stáčala do strany , čo by bolo hodne nepríjemné.
Ak by ste si chcel naliať šampanské z fľaše do pohára, kvapalina by nesmerovala dole ale do strany a nalievali by ste mimo pohára, čo by bolo mrzuté a škoda.
To radšej priamo z fľaše.