Včerejší pokus o start rakety Falcon 9 s tajným nákladem skončil pouhých 52 sekund před startem. za všechno mohlo vadné čidlo na prvním stupni. I když ze startovního okna zbývala ještě více než hodina a půl, bylo jasné, že se start bude muset zrušit. Závada vyžadovala inspekci, která potřebovala čas a navíc ji nebylo možné provádět u plně natankované rakety. Dnes proto přichází druhý pokus, který snad bude dotažený do finále a korunován úspěchem. Stejně jako včera Vám i dnes zkusíme tento start zprostředkovat živě s českým komentářem.
Ke startu by mělo dojít dnes, tedy v pondělí 1. května ve 13:00 středoevropského letního času, náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 12:45 SELČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu. Tím se dostanete na stránku přenosu na YouTube. Pokud z jakéhokoliv důvodu (třeba kvůli pomalému internetu, nebo datovým limitům) nemůžete sledovat video, bude pro Vás na této stránce připraven psaný online přenos, o který se bude starat Martin Gembec. Stránku není potřeba obnovovat – nové příspěvky se Vám zobrazí automaticky.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
https://farm3.staticflickr.com/2874/34357262105_84db0d53f7_k_d.jpg
Tak snad to dneska vyjde, držím palce
Neskutečné záběry… sledoval jsem s otevřenou pusou.
Přesně! BOMBA!!!
Parádní práce při přenosu. Díky za to.
Bylo by naprosto skvělé, kdyby technika a finance dovolily instalovat podobné trackovací kamery na paluby plovoucích plošin.
Vypadá to již na rutinu. Zajímalo by mne, zda při některém z letů devítky byl během navádění na orbitu předčasně vypnut některý z motorů. Dík.
Při prvním zásobovacím letu na ISS (CRS-1) museli jeden motor vypnout. Dragona vynesli, sekundární náklad ne.
Pri lete CRS-1 roztrhalo trysku jedného motoru Merlin 1C následne bol automaticky vypnutý zvyšné museli dohnať jeho stratu dlhším horením a doháňal aj horný stupeň kvôli čomu sa sekundárny náklad nedostal na plánovanú dráhu.
https://www.youtube.com/watch?v=eEERZ0-0yG4
No, teď se mi to nechce hledat, ale myslím, že rozhodnutí o neprovedení druhého zážehu horního stupně a tím i o osudu sekundárním nákladu bylo spíš administrativní. Pravděpodobnost dostatku paliva na úspěšné dokončení byla tuším cca 95 procent, NASA vyžaduje pro operace,které by mohly (teoreticky) ohrozit ISS, pravděpodobnost 99 procent …
Díky, mě šlo o to, zda dokážou porouchaný motor vypnout a dále letět. Je to ve vztahu k FH, tam bude, pokud je mi známo pracovat současně 27 motorů, což podstatně zvyšuje riziko poruchy. Tady se dostanou do oblasti kolem 30 motorů, což byla N-1, která skončila právě na tom, že nedokázala porouchané motory vypnout.
Ona je vypnout dokázala. Jen občas holt zbytečně vypnula i ty zdravé… 🙂
N-1 byla stavěná ve spěchu a bez zkušeností. Rusové neměli moc šancí na úspěch. Navíc v 70.letech minulého století. Space X je určitě dál.
Tak motory Merlin 1D sú už hodne vychytané letelo ich už 252 a ani jedno zlyhanie.
Perfektné zábery, pre mňa najlepšie, čo som doteraz od SpaceX videl. Vďaka za komentovaný prenos.
Taky děkuju za přenos. Po dlouhé době jsem zkusil česky komentovaný, a udělal jsem dobře. Už u nich asi zůstanu. Jen tak dál! Ve SpaceX by se taky mohli posnažit a dát k dispozici nesestříhané záznamy z pozemních kamer. Ale to už bych asi chtěl moc 🙂
tak toto bolo opäť predstavenie. úžasné zábery. vďaka za prenos, aj keď som ho dnes žiaľ v live nesledoval.
Docela by me zajimalo to zarizeni, kterym sleduji valec prvniho stupne nekde ve vysce 100km+. To srovnani zaberu ze zeme a z prvniho stupne bylo uzasne.
bude to něco takového 😉
http://vandenberg.airshowjournal.com/2002/Img_0972.jpg
Tak to je ovšem docela mazec! Ale…dnes to opravdu stálo za to!!! Brada mi padala až na klávesnici a dělala tam překlepy.
Konečně byla telemetrie i z přistávání prvního stupně. Zajímavé bylo, že i když k separaci došlo v 60 km, stupeň vyletěl až do 166 km, nebo že ve výšce 10 km měl rychlost ještě 500 m/s
Což je super, protože díky té rychlosti si můžeme vychutnat aerodynamický třesk, když stupeň přechází na subsonickou rychlost při posledním zážehu 🙂
Vskutku skvělé záběry! Úplně jsem výskal úžasem : ))
Pokud vím, poprvé jsme mohli v infografice vidět telemetrii z prvního stupně. Bylo zajímavé sledovat, jak se jeho rychlost a výška vyvíjí. Po oddělení v 70 km při rychlosti 1,6 km/s hned přišel návratový zážeh, který stupeň zpomalil na nějakých 0,8 km/s zatímco ten pořád stoupal nahoru. Pak ještě setrvačností vyletěl do apogea (166 km při 0,3 km/s), odkud začal padat do atmosféry, kde v asi 63 km při rychlosti 1,4 km/s začal vstupní zážeh. Ten stupeň zpomalil na 0,7 km/s, ale pak jeho rychlost zase o 100 m/s stoupla, dokud se ve 23 km neponořil do hustějších vrstev atmosféry, která ho definitivně začala zpomalovat. Až 4 km nad zemí začal přistávací zážeh, který dokončil práci z 0,3 km/s na nulu : )
Šlo tady vidět, proč to nelze porovnávat s Blue Origin, která jen lehce atakuje stovku 🙂
Parádní podívaná… a ty rychlosti ukazuji, co je to za fofr a dynamicke namahani i kdyz uz se prvni stupen vraci na zem:
– rychlost 1680m/s ve vysce 69km pri oddeleni prvniho stupne,
– minimalni rychlost prvniho stupne v apogeu 290m/s ve 166km pred volnym padem,
– maximalni rychlost prvniho stupne 1407m/s v 63km v dobe brzdiciho zazehu,
– rychlot 300m/s v dobe brzdiciho zazehu ve vysce 4km.
Kdyz si uvedomim, ze v tech ctyrech kilometrech si to dolu svisti rychlosi 1080km/h a zacina brzdit,… jakykoliv problem s tim centralnim motorem co brzdi…no nastesti to uz maji opravdu odladene do absolutniho detailu.
Gratuluji, tentokrat se i presnos videa paradne povedl.
Snad se podarilo i druhemu stupni sve tak jak melo.
Nevite, jestli se tentokrat pokouseli zachranit aerodynamicky kryt?
Ano, podle dostupných zpráv se o to pokusili a jedna polovina (zatím se testuje jen na polovině) byla objevena s přesností cca. 6 km.
Diky za informace
Uz se tesim, az budeme online sledovat i navrat dalsich casti rakety, proste u SpaceX je stale se na co tesit
To jste řekl krásně!
A ja som si hovoril, ze sa z toho pristavania uz stava nuda, ale tie zabery mi pripomenuli zabery sci-fi filmov/serialov.
A ten predbezny kalendar, ked start je kazdych 14 dni a navyse z tej istej rampy. Pokial ma pamat neklame, tak som tu niekde cital, ze 14 dni je cca doba za ktoru sa rampa pripravi na novy start, takze tu SpX ide na hranu technologickych moznosti…
Přesně tak, 14 dní je prakticky minimum.
Zatím, nezapomeňme na to, ze Musk chce jeden den… 😀
Existuje nějaký podrobný rozbor toho, co je potřeba po každé misi na rampě opravit, předělat, vyměnit, atd.? Popřípadě co vše se bude muset změnit pokud chtějí startovat jednou za 24 hodin (což Musk myslím řekl, že plánují – resp. by toho chtěli dosáhnout – už příští rok)?
Zatiaľ kým SpaceX nebuduje svoju gigantickú konšteláciu satelitov potom sa bude možno štartovať raz za 7 dní 😀
Teda ten záběr byl opravdu strhující. Ta umouněnost stupně se zapáleným středovým stupněm byla opravdu filmově dramatická. Gratuluji SpX!
…středovým stupněm?
opravuji: motorem. Díky za upozornění.
Paráda. Až teď jsem viděl záznam, ale opravdu ten detailní záběr na klesající stupeň s makajícími tryskami ve výšce 2 km byl úchvatný.
Dneska mě to totálně dostalo! Rozhodně se při čekání na „tu velkou událost“ (rozuměj, demo FH) nenudíme.
Nicméně, Muskův koeficient sem, nebo tam…když člověk sleduje co s tou raketou SpaceX dělá…a dnes to bylo demonstrováno velmi názorně…a jaké pokroky s ní dělá v jakém časovém období, až se tají dech. Vloni zjara první přistání na plošině…poskakování prvního stupně a nakonec obrovská úleva že vydržel, pak následující více-méně nejistá přistání s kroucením nohou, nebo převrácením stupně. A teď? Ta řada naprosto jistých a sebevědomých přistání bez viditelného škobrtnutí. Ne, nerad bych to zakřikl, jen chci říct že je vidět ohromný kus práce od prvních přistání. Pochybuje ještě někdo o realizovatelnosti cílů Elona Muska? Myslím že pochybovat lze maximálně o termínech, ale ne o tom, zda to Musk dokáže nebo ne. OCCUPY MARS!!!
tie zábery vyzerajú ako z ultrazoomu na statíve, neviem fakt, čo na nich vidíte také úžasné, keby mi toto ukážu v roku 1990, nič by som nepovedal..
No neviem či by si s obyčajným statívom a ultazoomom nakameroval stupeň rútiaci sa rýchlosťou 500 m/s vzdialený aspoň 20 km.
myslím, že v pohode za takého dňa a ešte aj lepšie.. toto vyzerá na úbohé objektívy a hlavne snímače.. zhruba tak z pred desaťročia staré.. možno na poľovanie na zajace je to akurát..
Ten sledovací systém určitě není nový, ale pořád je to špičková technika. Váš komentář mi přijde nevhodně dehonestující. Navíc jde o to, co přesně zachytil, protože takto povedené závěry na vracející se stupeň jsme ještě neměli. K tomu sledovacímu zařízení nám napsal Michal Václavík z České kosmické kanceláře na náš Facebookový profil: „KTM se používá již více než 35 let (dnes už i v plně automatické variantě) a dříve se používal obdobný, ale primitivnější systém FLOT. Více o KTM v produktovém listu výrobce http://www2.l-3com.com/ios/pdf/KTM.pdf
Ďalší hnidopich? Unikla vám podstata toho čo sme videli. Úžasné technologické divadlo. Keby to bolo nasnímané aj starým flexaretom, bolo by to nedôležité.
Gratulácia do SpaceX a obrovské poďakovanie tímu Kosmonautix za úžasnú prácu.
Sýre, jste absolutně mimo. Někdy si do tý ameriky zajeďte a podívejte se odkud a na jakou vzdálenost se tyhle záběry točí. A uplně nejlépe uděláte když nám ukážete, jak tím vaším ultrazoomem za 15000kč natočíte aspon z poloviny podobný záběr.
Prvu stupen sa pohyboval viac nez 100km na zemou a obrovskou rychlostou. Jednalo sa skutocne o kvalitnu techniku, kedze nic podobne som nevidel. Vzdialenost od miesta startu mohla byt vyse 100km ale aj tak bolo vidiet detaily. Neviem preco mate potrebu tu vnasat tieto myslienky.
ja som take videl uz pri startoch raketoplanov, zabery takmer rovnakej kvality.. hneva ma to pretoze v dnesnej dobe, kedy existuju uz technologie na uplne inej urovni, tu mame zabery ako za Gagarina pomaly a myslim, ze taketo misie, ako aj ine, by si zasluzili ovela lepsiu propagaciu alebo techniku.. nekritizujem misiu, to je uzasne z mnoha hladisk, ale tym, cim to bolo snimane je to naozaj s prepacenim podla mojho nazoru zaostale.. verim vsak, ze existuju aj ovela lepsie zaznamy, ktore sme zatial nevideli..
Tak to bych opravdu rád věděl, co byste chtěl většího a lepšího? Detail na nýt? Tohle je naprosto dostačující a je to x-krát lepší, než co prezentují ostatní kosmické agentury.
Treba si uvedomit, ze obmedzujucim faktorom kvality obrazu tu bolo pocasie. Nestartovalo sa za uplne jasnej oblohy, a zrejme tam bol zrana aj opar. S mizernymi optickymi vlastnostami prostredia nic nespravi ani najnovsi snimac. A to sa nebavime o fotografovani objektu na jeden, dva alebo 5 kilometrov, ale na vzdialenost radovo 100 a viac km.
Zadruhe, co sa tyka optickej sustavy, tak v podstate vsetko zaujimave na poli primarnych skiel bolo u Carla Zeissa vymyslene, vyvinute a uvedene do praxe najneskor v 50. rokoch minuleho storocia. V podstate primarne objektivy dnesnych fotoaparatov nemusia byt ani ostrejsie, ani menej deformujuce, ani mat lepsie farebne podanie. Akurat su dostupnejsie a vacsinou ostria same.
Zatretie, ako mavate s ultrazoomom na stative a udrzite raketu v policku by som si teda rad pozrel 🙂 Mal som tu cest s Maksutovom 500/8 na stative a bolo to doslova tak, ze ak si mucha prdla, obraz sa zatriasol. A to som presvedceny, ze by mi na snimanie F9tky na tuto vzdialenost ohnisko 500mm nestacilo.
Vím že to je trošku mimo téma, ale právě běžel na Prima ZOOM pořad o exoplanetách a plánech do budoucna o jejich pozorování. Zazněla tam i otázka proč tam nepošleme sondu, prý to je moc daleko, prý by to Voageru 1 trvalo 200 let, no trošku se sekli o pár řádů, ale jinak pěkný pořad.
Tak tohle bylo něco neuvěřitelného. Takhle úžasně zdokumentovaný kompletně celý let prvního stupně. Výtrysky dusíku, zážehy raket. Údaje telemetrie. To bylo tak podrobné, že by z toho mělo jít hodně přesně dopočítat, kolik toho paliva první stupeň na to přistání vlastně potřebuje.
Jestli se někdo (třeba Číňani) pokusí SpaceX v návratech napodobit, tak tohle video je hodně dobrá kuchařka.
Blue Origin?
@Dušan Majer: na tom oddeleni je pixelizacia a rozostrenie ako pri digitalnom zoome, naozaj si mozem len domyslat detaily, vplyv tepla v atmosfere a tracking nekritizujem, tracking bol vyborny, horsi je zaznam, objektiv zjavne nemal moderne antireflexne vrstvy, snimac bol maly, mozno tam bol aj filter a snimac nemal dobry odstup signal/sum, ohnisko objektivu tiez male na tu vzdialenost a kombinaciu snimacu, na tak siroky zaber by som cakal ostrejsi obraz aj na taku vzdialenost a to len z toho dovodou, ze bolo tak dobre pocasie, aspon by som cakal jasne viditelne obrysy.. ja nekritizujem, co tu mate na pozretie, je to vyborne, ale som sklamany, ze v dnesnej dobe su naozaj zaznamy v kvalite ako za letov raketoplanov a to len koli dobremu pocasiu, lebo technika bola pouzita priblizne rovnaka.. nepotrebujem vidiet detaily po pixeli, to ani neskumam, ale bolo by fajn vidno aspon obrysy v normalnom rozliseni.. ja sa len cudujem preco to v dnesnej dobe nie je mozne a pozerame sa tu na zaznamy ako z postvojnovej ery vesmirneho programu..
To, co tu popisujete jako chyby – pixelizace atd., tak to jsou detaily, kterých si 99,99% diváků nevšimne. Berte to tak, že nám, normálním lidem takovéto záběry bohatě stačí. 😉
v pohode (y) som len narocny, zaroven aj profesionalne deformovany 🙂 vyjdaril som si iba svoj nazor, moj zivotny ciel je vzdy byt o krok vpred 😉
Já Váš názor plně respektuji. Jsem rád, že jste se ozval. Jen je potřeba brát v úvahu i faktor publika, pro které je záběr určen a odhadnout, kde je hranice, co lidé ještě poznají a ocení a čeho už si nevšimnou i když je to k tomu potřeba mnohem dražší řešení.
Nevím v jakých oblastech se pohybujete, ale tyto snímky jsou opravdu velmi kvalitní. Technikou za rozumnou cenu se dá těžko dosáhnout něčeho lepšího. Pro srovnání je to jako byste z vrcholků Šumavy za ideálního počasí snímal Alpy a na detailech by byli rozpoznatelní jednotliví lyžaři na sjezdovkách. Vy chcete, aby byla vidět i značka lyží. Důležitým faktorem je vliv atmosféry. V takových vzdálenostech je raketa rozostřená i kvůli tomu. Astronomové to řeší adaptivní optikou, ale tady to nejde. Také je málo kontrastní a to dělá problémy kompresním algoritmům videa. Proto ta pixelizace. Statická fotka v nekomprimovaného formátu by vypadala mnohem líp.
…tak bych tedy byl skutečně zvědavý na Vaše profesionální záběry objektu foceného přes min. 60 km atmosféry… nebo jiné srovnatelné záběry.
Omlouvám se, ale vaše kritika záběrů je až nestoudná. A ty „argumenty“ o velikosti čipu, odstupu šumu a antireflexních vrstvách… DOkážete si představit, o jakou ohniskovou vzdálenost jde? Nejspíš ne, protože pak byste nemohl vypustit něco jakože se svým ultrazoome byste to natočil lépe.
Kdyby létala nějaká raketa s motory spalujícími hypetrofované sebevědomí a neznalost…
Šlo o úžasné záběry, řadící se do naprosté první ligy záběrů nosičů při startu, záběry prvního stupně po odpojení od druhého, připomínající pražského taxikáře poté co „vykopne“ kunčafta a valí na další rito… Záběry návratu prvního stupně vytvářejí vlastní kategorii samy o sobě.
V podstatě fiaskem bylo nedávné 360st video při startu CRS-7. Proti tomu, nebo proti tomu co publikují třeba Rusové jsou záběry a telemetrie SpaceX jiná liga.
Predne je potreba si uvedomit, ze fotografie kterou popisujete je porizena z videa, ktere ma vzdy nizsi rozliseni nez pokud by se pouze fotografovalo.
Dale pak je rozhodujicim faktorem i rychlost. V dobe oddeleni prvniho stupne mela raketa rychlost 1680m/s. V takovych podminkach to proste nikdy nebude dokonale ostre i kdyz budu mit zaostreno na nekonecnou hloubku ostrosti, protoze s objektivem musim hybat, aby mi raketa neuletela ze zorneho pole.
Rekneme, ze pouzili snimac velikosti Fullframe (tedy velky jako bylo policko kinofilmu) a budeme ostrit na 100km, coz by mohlo odpovidat aktualni situaci no a zkusime ruzne objektivy ruznych ohniskovych vzdalenosti a uvidime jak velkou dostaneme snimanou oblast v rovine zostreni:
– 1000mm objektiv –> 3600 x 2400 metru
– 1600mm objektiv –> 2250 x 1500 metru
– 2000mm objektiv –> 1800 x 1200 metru
Pro zjednoduseni budu predpokladat ze clona je f/4 a tim ze mame dlouhou hyperfokalni vzdalenost a hloubka ostrosti je nekonecna.
Jak jsme si uvedli raketa letela rychlosti 1680m/s, ano je pravda, ze letela sikmo z naseho pohledu, ale i tak je jasne, ze ji trva utect z naseho snimaneho obrazu 1 az 3 vteriny a proto je nutne s objektivem adekvatne hybat.
No a ted si predstavte, kolik udela na tech 100km kdyz pohnu s objektivem i jeden jediny milimetr, pak do toho zapocitejme vlhost a promenlivou teplotu vzduchu a mate co delat, abyste tu tycku o prumeru 3 metry vubec videl.
syr: nevím, jaké zkušenosti máš Ty s focením na takového vzdálenosti a zda jsi svým „ultrazoomem“ zkoušel vyfotit alespoň přelet letadla v 11km (ráz se na Tvé fotky podívám), ale věř, že je to velmi náročné focení, vliv atmosféry je velmi významný a výsledek, co byl vyfocen/natočen obdivuji.
Výraznější posun ve výsledky by jistě přinesla nějaká varianta adaptivní optiky, jako se používá u hvězdářů, ale bez ní je toto asi maximum, co je technika schopná přinést.
Já osobně jsem nafotil jak mnoho přeletů letadel v letové hladině, a fotil jsem i start STS133, cca 16km od rampy a následně mám nafocené i oddělení SRB od STS, což bylo v nějakých 42mílích nad zemí a i při hoodně dlouhém ohnisku už je honička to udržet v hledáčku a i vyfotit…
Dával jsem do fora.
http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=29&t=100&start=170
:yes:
aky tu mate alias na palec hore?
Pokud se nepletu, tak tady asi žádný takový emotikon není.
Ok
Už sa teším, keď si zbalíš „nádobíčko“, odbehneš na kozmodróm a všetkým nám ukážeš ako sa to má zaznamenať o krok vpred. Inak Tvoja kritika nemá opodstatnenie.
Při startu byla použita záchranná věžička?
NIE. Záchranná vežička sa používa pre posádku.
Este to upresnim: Nic co poleti na Falcone 9 nebude mat zachrannu vezicku, ale budu sa pouzivat motory SuperDraco. Aj to nutne len pri letoch s posadkou. Nakladny Dragon mozno bude casom pouzivat motory tiez, ak by hrozila destrukcia nosica + sa pokusi pristat na padakoch.
Nákladný Dragon 2 pri druhom kole CRS bude prakticky identický s Dragonom pre posádku.
Všimli jste si, že ta bomba, před nedávnem shozená (GBU-43/B Massive Ordnance Air Blast bomb (MOAB)) má stejný roštový kormidla jako Muskův první stupeň? SpaceX použili již vyzkoušenou technologii a zřejmě ji jen vyladili k větší dokonalosti.
Ano, roštová kormidla nejsou nic nového. Ostatně najdeme je i na raketě Sojuz-FG – konkrétně na spodní části aerodynamického krytu, kde by se vyklopily při aktivaci záchranné věžičky. Falcon používá podobná roštová kormidla, ale v jednom velkém detailu se od těch na Sojuzu i na MOAB liší – jsou pohyblivá, takže s nimi může první stupeň otáčet a manévrovat.
Roštová kormidla jsou natáčecí i u MOAB. Jejich řízení je nutné pro přesné navedení na cíl.
https://travelforaircraft.wordpress.com/2011/07/22/a-moab-in-john-deere-green/
Aha, díky za info. Myslel jsem, že tam jsou stacionární. Díky za rozšíření obzoru.
SpaceX díky za fantastický zážitek, redakci K za jeho komentované zprostředkování, všem ostatním za diskuzi. Tady se člověk opravdu nenudí.
Rádo se stalo. 😉
Jste šťastlivci.
Já byl v Anglii, nezakalkuloval jsem časový posun a unikla mi atmosféra přímého přenosu. Stihl jsem až záznam, ale i tak paráda. Díky všem.
OT ale jen trochu – snažím se najít slušný 3D model 1. stupně na nohách pro účely 3D tisku, ale všechno co jsem našel je s různými kompromisy – buď je to příliš bastlířské (trup z novodurové trubky a nohy z mosazných trubiček), nebo jsou modely i na omezení 3D tisku málo detailní.
Tak kdyby se někdo „nudil“ a vymodeloval průměrně detailní model prvního stupně na nohou, tak mu jeden kousek za odměnu vytisknu 🙂
A další by dostal Kosmonautix jako malé bezvýznamné poděkování za jeho práci, snad by se někde na stole místo na začouzený 1. stupeň našlo… 🙂
Fíha, moc děkujeme už jen za to, že jste ochotný o takovém daru přemýšlet!
TO je to nejmenší, jen ten model… Taková NASA, poskytla svým fanouškům s 3D tiskárnou v podstatě kompletní a některé opravdu propracované modely spousty jejich létajících či jezdících aparátů – upravených pro domácí 3D tisk, takže se dá vytisknout opravdu velký Saturn V, nebo Spirit z Marsu s kolečkama co se točí 🙂 apod. Je tam dokonce i několik 3D modelů přistávací zón na Měsíci, takže si můžete vytisknout Apollo i s terénem…
No, něco podobného bych čekal, že udělá i SpaceX, se vším tím důrazem na nové technologie a podporu fanoušků. Asi napíšu Elonovi… 🙂
Ahoj
vytiskneš mi jej taky kdyžti dám odkaz ?
tu : http://www.thingiverse.com/thing:1664368
Podle mého názoru jsou slabinou tohoto modelu hlavně nohy.
Ano to máš pravdu ty nohy jsou nic moc , každopádně samostatné nohy nejsou problém : https://www.stlfinder.com/model/falcon-9-landing-legs/6163254
ono je to stejně podstatně lepší tisknout je zvlášť
Tohle už se tváří o chlup líp.
A nohy a rošty : https://www.stlfinder.com/model/falcon-9-landing-legs-and-grid-fins/5114521
Hoši to jsou modely pro fotopolymer.
Pro klasickou tiskárnu je současná „nabídka“ asi takováto:
http://www.yeggi.com/q/spacex/?s=tt
Asi si zatím vytisknu na stůl „aspoň“ toto:
http://www.thingiverse.com/thing:1885576
Dáte někdo tip jakou máte doma tiskárnu? Uvažuji po koupi něčeho levného Číny a nebo koupit tu standartní tiskárnu co vyrábí náš už světový Průša. Nehledě na to že jeho tiskárny mohou tisknout sebe samé a to komplet.
Popřípadě pokud doporučíte web podle kterého jste se při koupi 3 D tiskárny orientovali.
Díky moc za všechny rady tipy a triky.
No řekl bych, že jste tady dost mimo téma a asi vám nikdo neodpoví. Jen drobnost – tiskárny od Průši sice některé své díly tisknou, ale rozhodně ne komplet.
Když tak mi napište na rimr(zavináč)ok-rimr.com a rád vám poradím, ale sem to fakt nepatří 🙂