SpaceX zveřejnila na svých stránkách nové informace o vyšetřování výbuchu rakety Falcon 9 z 1. září. Vyšetřovací skupina, která se skládá z odborníků ze SpaceX, NASA, FAA a amerického letectva zkoumá data z 3000 kanálů telemetrie. Od prvních náznaků anomálie do úplného přerušení toku telemetrických údajů uplynulo pouze 93 milisekund, odborníci tedy pracují s velice krátkým časovým úsekem. Většina trosek, které byly po explozi nalezeny, je nyní zkoumána a katalogována v hangáru. Analýza telemetrie a nalezených trosek zatím ukazuje na masivní únik hélia v tlakovacím systému druhého stupně. Nehoda při misi CRS-7 z roku 2015 také souvisela s tlakovacím systémem druhého stupně, tehdy selhala vzpěra u jedné z nádrží na hélium. SpaceX ale nyní potvrdila, že mezi těmito nehodami nebyla nalezena žádná spojitost.
Vzhledem k tomu, že od prvních náznaků anomálie do úplné ztráty telemetrie uplynulo pouze 93 milisekund, musela celá událost proběhnout velice rychle. To by mohlo ukazovat na protržení jedné z COPV (composite overwrapped pressure vessel) nádrží. Ty jsou vyrobeny z hliníku a následně ovinuty uhlíkovými vlákny, aby vydržely extrémní tlak. Falcon 9 tyto nádrže používá pro skladování hélia, které slouží k natlakování hlavních nádrží rakety. Tlak v těchto nádržích dosahuje 38000 kPa (375 atm), protržení této nádrže by vyústilo ve velmi rychlé zničení rakety. Nicméně podle informací z webu nasaspaceflight.com jsou experti velice skeptičtí k možnosti protržení této nádrže. Důvodem je jejich spojitost s nehodou mise CRS-7, po které byly nádrže COPV pod drobnohledem. Vyšetřování se ale stejně nyní zaměřuje na tlakovací systém druhého stupně, což naznačuje určitý posun.
Nově zveřejněné informace se také týkají stavu rampy SLC-40. Rampa samotná byla poškozena, ale sousední budova Falcon Support Building přežila bez újmy. Explozi také přežily nádrže na kapalný kyslík a kerosin, společně s okolním vybavením. Podle odhadů by mohla být rampa opět v provozu na jaře roku 2017. Vyšetřování nehody nemělo vliv na továrnu SpaceX v Hawthorne, kde zatím pokračuje výroba nových motorů a nádrží beze změny. Práce na rampě LC-39A pokračují a měly by být dokončeny v listopadu. SpaceX se snaží přijít na prvotní příčinu exploze rakety Falcon 9 v co nejkratším časovém horizontu, aby se mohla co nejdříve vrátit k letům. Další start by mohl proběhnout už v listopadu, pokud bude do té doby objevena pravá příčina nehody.
Zdroje informací:
http://www.spacex.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…/160901_falcon9pad40-675×381.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2015-07-03-223752-350×236.jpg
http://i.imgur.com/PoCbLfj.jpg
atm = Fyzikální atmosféra je jednotkou tlaku a nepatří do soustavy Si. Jedna fyzikální atmosféra je takový tlak, který odpovídá pozemskému tlaku vzduchu na úrovni mořské hladiny
Omlouvám se, ale unikl mi důvod sdělení. Bylo by nějaké vysvětlení? Dík.
Aha, tak mi to došlo díky diskuzi. Jde Vám o to, že jednotka sem nepatří, protože není jednotkou soustavy Si (křemíku 🙂 ). Jo, to já jsem moc rád, že bar, at i atm mohu považovat za skoro stejně velké jednotky a umím si je představit.
jednotka atm je vynikající „vedlejší“ (přesto velmi praktická) jednotka podobně jako třeba celsiova stupnice (stupnice založená na skupenských změnách vody na povrchu Země)
konkrétně 375 atm je tlak který působí na stěny ponorek asi 3 kilometry pod mořskou hladinou (jedna atm na 10 metrů hloubky)
to je VELMI slušný tlak, který si dokáže představit i laik s gymnaziálními znalostmi
PS: u klasických novinářů oblíbené přepočítávání na fotbalové stadiony, slony, nebo myši považuji i já za bulvární….
jednotka atm však bulvární rozhodně není
Atmosféra je jednotka, která je užitečná podobně jako v kosmonautice a astronomii často užívané astronomické jednotky, světelné roky nebo parseky. Mezihvězdné vzdálenosti v (exa)metrech neměří snad nikdo. Částicoví fyzikové zase nedají dopustit na elektronvolty. A jak píšete, teplota v Kelvinech by pro nás laiky byla dost těžko uchopitelná.
Ale Pascal je jednotka ještě docela dobrá. Přibližný převod na atmosféry nebo metry vodního sloupce se dá provést zpaměti. Horší by byly milimetry rtuťového sloupce nebo v USA tak oblíbení „hafani“ (psi).
Víte kolik psů se vejde do jednoho baru?
Mě ty atmosféry taky nevadí, jsou v závorce.
Co mě nesedí je počítadlo návštěv. Celkem 761, dnes 764. Asi černé duše. 🙂
Ku nám do baru smie iba slepecky pes.
Jirka napsal: 24.9.2016 (19:59): to je počítadlo wordpressu, autor párkrát zkontroluje a pak publikuje, počítadlo ale běží pořád a zohledňuje i ty nepublikované prokliky. V denním souhrnu jsou tyto započítány, v celkovém už ne.
Ještě snáze si u atmosfér lze představit, že jedna Atm je 1Kg na cm2 a tedy 375 Atm je 375Kg na cm2 což je myslím ještě snáze srozumitelné.
Tak zrovna v tomhle už je to s Pascalem a jeho násobky zajedno. Jeden megapascal je prostě 10kg na cm2 a tedy 37,5 MPa je těch 375 kg na cm2.
To popisujete „at“ (technická atmosféra), což je skoro jedna „atm“ (fyzikální atmosféra).
V článku to vypadá přepočteno správně (nechci to hledat a počítat). 1 MPa je necelých 10 atm.
Na netu máš převodník, pokud chceš jinou veličinu není problém. V soustavě SI toho je i není. Soustava má svých starostí nad hlavu.
No nevím. Roztržení héliové nádrže by nejspíš vypadalo jinak. Minimálně by neměla směs hořet okamžitě. Spíš bych tipoval netěsnost kolem ventilu tankování kyslíku, trochu kyslíku se dostalo pod plášť rakety a pak už stačí hodně málo k efektnímu ohňostroji. Třeba ta roztržená héliová nádrž, ale jako jediná příčina exploze se mi to hélium prostě nezdá a podle konce druhého odstavce ani vyšetřovatelům.
Její povrch obsahuje hodně uhlíku (vlákna, pryskyřice) a okolní prostředí je čistý kyslík. Roztržení pak zase způsobí prudký náraz, který by mohl poskytnout nějakou tu aktivační energii. Takže tak úplně nepředstavitelné mi to nepřijde.
Nějak nechápu, jak by mohl únikem hélia vzniknou takovýhle výbuch. A je jedno, jestli roztržením nádrže nebo jiným únikem.
S názorem plně souhlasím, neboť v raketách nejsou používány samozpalné směsi, tak mám dojem, že by bylo k zažehnutí a ta mocné explozi potřeba nějakého vnějšího zdroje energie.
Historky o ufo jsou pěkné, ale neprůkazné. Na záběrech z kamer létalo plno hmyzu, mylně pokládaného za něco víc.
S tými samozápalnymi zmesami nesuhlasím! Prečo? Druhý stupeň je reštartovatelný takže má v interných nádržkách práve samozápalnú zmes TEA-TAB a tak isto je aj na rampe, síce neviem či sa tankuje aj pri statickom teste (do druhého stupňa prvý sa zapaľuje tak tam určite je)
Přžedpokládám, že tohle je napadlo první a čidlo na nádrži, či ventilu by to hned prozradilo.
Předpokládám, že tohle je napadlo první a čidlo na nádrži, či ventilu by to hned prozradilo.
Peter: Ja nehovorím že to musela byť príčina výbuchu/rýchleho ohňa (ako hovorí Musk) len reagujem na to že v raketa podľa teba niesú samozápalne zmesi co je samozrejme blud keďže tam sú.
Zní to fakt divně. Nádrž s netečným héliem, která exploduje, si laicky představuju jako třeba hasicí CO2 přístroj, který exploduje. Opravdu zrovna odtud neočekávám záblesk ohnivé koule. Jen spoustu střepin a mrak hasícího média. I to netečné hélium je vlastně hasicí médium.
Tohle už moc na start v listopadu nevypadá. To by na to museli přijít už teď a navíc by to nesmělo být nic vážnějšího s vlivem na konstrukci rakety.
A všiml jste si, že vzduch okolo nás je z 80 % taky hasicí médium? Přitom v té nádrži je spousta čistého kyslíku, určitě více než čtyřikrát méně než kolik je tam hélia (snad je to dost srozumitelné?). Takže přítomnost hélia vám nepomůže o nic více, než 80% přítomnost dusíku v hořícím domě.
Nene. Tyhle malé přetlakované nádrže, o nichž je řeč, obsahují jen a pouze vysoce natlakované hélium. Z nich se pak přes přepouštěcí ventily dostává do těch velkých nádrží, kde vytlačuje kyslík nebo palivo dolů k motorům. V těch malých koulích se nikdy, narozdíl od naší atmosféry, ani trocha kyslíku nebo paliva nevyskytuje.
Já mluvil o té okolní nádrži. Nikdo snad netvrdí, že k nějakému spalování došlo *uvnitř* nádrže *hélia*. Ostatně z videa je zřejmé, že ke spoustě spalování došlo i vně nádrže s kyslíkem. I kdyby okamžitě uniklo všechno hélium, kolem je pořád sedmdesát tun kyslíku, takže výsledný heliox (zatím uvnitř kyslíkové nádrže) pořád bude velmi nebezpečný (bohatý na kyslík).
A teď ještě je tu ta zajímavá otázka, na jaké tlakové rázy byl stavěn plnicí mechanismus. Jestli ho ten náhlý hydraulický přetlak při otevřených ventilech vyrval a ono to nějak kříslo…
No jo. Jenže pořád nemáte nic poblíž, co by tedy hořelo. Směs helia s kyslíkem musí potkat něco hodně hořlavého a jiskru k tomu. Jiskru mohla poskytnout ta rozlétávající se nádoba, tak ještě najít to, co mohlo tak rychle hořet.
Pokud jde o tu tlakovou nádobu, mohl tím palivem být uhlík a pryskyřice na jejím povrchu. Pokud se tlaková vlna šířila někam dál, třeba plnicím systémem, kdo ví, čím to mohlo být, ale podle mě klidně mohlo k zážehu dojít poměrně daleko od místa, kde se tlaková nádoba s héliem rozpadla. Ale nikdo z přítomných asi netuší, jak je ten stupeň uvnitř „protrubkován“. Bez ohledu na ostatní věci ale už je asi jasné, kde se vzala ta počáteční hromada mechanické energie, potřebná k tomu, aby něco rozbila, případě zapálila, nebo nejspíš oboje.
Na druhem stupni je Lox i RP1 hodne blizko u sebe takze pokud rupla nadrz v LOXu tak to bez problem mohlo roztrhnout obe nadrze. To ze by pri roztrzeni nevznikla zadna jiskra by byla hodne velka nahoda – plus tam je spousta dratu, elektronika atd…. ktere mohou opet krasne jiskrit.
Pokud se roztrhne heliova nadrz tak je to jasna konecna.
Spis je otazka jak to ze se roztrhla
Jo. To už zní dost reálně. Takže to omotají větším množstvím kevlaru, upraví si model výpočtu (třeba vlivem vysokého podchlazení je vše křehčí), a bude se lítat dál.
Kevlar? Odkiaľ to máš? Tie nádržky sú z uhlíkového konpozitu!
Jo, sorry. Samozřejmě, uhlíkové vlákno. Kevlar není z uhlíkového, ale aramidového vlákna.
Mozna to zni „divne“, ale na druhou stranu to rikaji lide kteri:
1) Se tomu na rozdil od vetsiny lidi zde venovali na plny uvazek (a mozna i vic) posledni mesic
2) Na rozdil od vetsiny lid zde maji pristup ke vsem informacim (telemetrie, hi-res video, prip dalsi senzory)
3) Maji detailni znalosti dane rakety – po cesku „znaji ji do posledniho sroubku“
4) Maji na to skoly
Osobne bych si nedovolil z me pozice (nesplnuji zadny z vyse uvedenych bodu) pochybovat o tom co reknou. Verim ze k tomu maji rozumny duvod. Pristup mi prijde profesionalni, zadne zbrkle vyjadreni, zadne spekulace, mlceli a pracovali aby verejnost seznamili s pokrokem po 1 mesici vysetrovani. Pokud by nekdo spekuloval hodiny po vybuchu, pak by se dalo „pochybovat“, ale verim ze si vyplatu za posledni mesic plne zaslouzili 🙂
Jaka je ochrana zona okolo rakety? 1km, 2km, 10km? Na jak daleko dokaze laser zvednout teplotu plechu na plose 10cm2? Ani nemusi byt bojovej.
Ve chvili, kdy je tam druzice jednoho nejmenovaneho statu je technicka zavada az to posledni.
Ach jo…
Že by Iran?
Tak ještě se to naznačované nikdy nestalo, tak bych neřekl, že technická závada je až to poslední. Úplně vyloučit nelze žádnou technicky možnou událost a vyšetřovatelé nepochybně pracují i s verzí sabotáže nebo útoku.
Výkonný laser není zařízení velikosti krabičky od sirek a jeho účinek je v cíli pozorovatelný.
Tohle mě vždycky dostane 😀
Ja si myslim ze Martane si poslechli zitrejsi Muskuv projev o letu na Mars, dostali bobky a rychle vyslali parpsky smrti aby Muskuv program zastavili.
Dokazte mi ze to tak neni. 🙂
Normalni clovek se nedostane blize nez 12km (KSC visitor complex). KSC je plne lidi kazdy den, natoz behem dne kdy se staruje nebo dela staticky test. Zamerit neco na 12km na tech vasich 10cm2 se Vam nepodari ani nahodou. Nemluve o vykonu daneho laseru.
Proste je to neco jineho nez laserove ukazovatko v konferencni mistnosti na 3 metry 🙂
Já si myslím, že za to stejně můžou trpaslíci.
Tvoje „Ach jo“ mi moc nepomuze. Spis bych ocenil technicky rozbor, proc je vnejsi utok NEMOZNY. Zatim vsechno vypada, ze to nekdo natvrdo prostrelil.
Apollo 13 melo zavadu, protoze jim jedna kyslikova nadrz spadla pri montazi na zem. Z vysky 70cm (700mm). Treba jim ta kevlarova nadrz taky spadla na zem, co ja vim? Z jerabu. Z peti metru.
„Zatím VŠECHNO vypadá…“ Tady se fakt nedá nic víc dodat. Ach jo 🙂
Tak tohle by samozřejmě byla příčina, kterou by SpaceX jenom vítala. S raketou by se nemuselo nic dělat, jen by se zvýšil počet lidí v ochranném pásmu. Jenže takhle jednoduché to asi opravdu nebude.
můžu se zeptat kdy Elon Musk zveřejní plány na osídlení marsu?
V úterý, 8:30. Bude to streamováno živě a pravděpodobně uděláme textový přenos.
Nemůže být přenos živě a česky? Přednáška by si to určitě zasloužila. A sledovanost by určitě byla také. On ten přepis, je hezká věc ale živě a česky má něco do sebe. Prosím 🙂 Aspoň nad tím zauvažujte.
Bohužel, Dušan Majer je nyní v Americe a Martin Gembec takhle ráno nemůže kvůli práci, nikdo ostatní živé přenosy dělat nemůže. Já například nemám vhodný mikrofon a mám internet přes wi-fi, takže určitě nedostatečný upload na HD a taky neustálé výpadky.
Možná k tomu, co napsal Dan, doplním ještě jednu zásadní věc – možná si to málokdo uvědomuje, ale dělat přímý komentovaný přenos z konference nebo vystoupení je neuvěřitelně náročné a vyžaduje to absolutně dokonalé jazykové schopnosti těch, kteří se na tom podílejí. Mluvíme vlastně o simultánním tlumočení, kdy není možné zpětně nic opravit. Navíc i u simultánky tlumočníci často mají k dispozici alespoň nějaký základní koncept či osnovu vysotupení, jež mají tlumočit. Pokud by nám někdo chtěl zaplatit slžby Dany Hábové, možná by se o tom dalo uvažovat, ale myslím, že psaný přenos bude určitě rozumnější alternativa.
https://www.youtube.com/watch?v=A1YxNYiyALg
este link k zivemu SpaceX webcastu z kongresu, s uz spustenym odpocitavanim 🙂
Čistě teoreticky. Mám natlakovanou raketu, kolem které je vzduch. Raketa prdne, plyn se uvolní do okolí. Teplota toho natlakovaného helia klesne, protože se rozpíná. Co ale okolní vzduch? Nemohla by ho tlaková vlna krátkodobě rozžhavit, aby zapálil zbytek?
V otevřeném prostoru asi spíš ne. Nejaká bublina v trubce, to by byl asi zajímavější případ.
Co prostor mezi nádržemi a pláštěm rakety?
Takový tam přeci není; trubka nádrže je povrchem lodi. Tedy dobře, ještě je zvenčí natřená. 😉
Tedy, trubka nádrže je povrchem *stupně*.
mam za to, ze prudkou expanziou sa to helium muselo dost znacne podchladit. a v pociatocnej faze malo podstatne vacsiu hustotu ako okolity vzduch. takze by som cakal, ze pripadne kompresne teplo bolo minimalne vyvazene ochladzovanim samotnym heliom. ono same, kedze je vovnutri kyslikovej nadrze, bolo zrejme tiez hlboko podchladene.
az sa divim, ze to plamenu neodobralo skoro vsetku energiu a nezhasol.
Chce to jak jsem říkal na všech vybraných součástech čip, s vyšší než uvedená přesnost. Pak by nebyl problém říci, že dané milisekundě (případně přesněji) odešla jako první následující součástka*. Ohledně ramp, tak u raket nemohu mít pouze jednu ani dvě, určitě 3 – 4 by od věci nebyly. Je nutné počítat s tím, že občas nějakou dočasně ztratím a bude muset projít obnovou.
* Následné dohledání zda to byla ona, či přímo navazující už by byla brnkačka.
A dolph1888 uvědomuješ si jak by to bylo náročné na zpracování a objem dat ? už teď zaznamenávají a zpracovávají neuvěřitelné množství dat a to vše online přenést v nějaké rozumné rychlosti není vůbec jednoduché takže to že mají údaje v řádu milisekund je naprosto úžasné.
Ohledně ramp to je také hezká myšlenka , ale uvědomuješ si kolik stojí taková výstavba včetně všech povolení a infrastruktury okolo ? to není žádná sranda .