Aktuální informace o explozi rakety Falcon 9 a následném zničení družice Amos 6 i rampy SLC-40 jsme Vám ve čtvrtek odpoledne přinesli formou speciálního psaného online přenosu. Od události již uplynulo více než 24 hodin, Nyní je čas na zhodnocení situace a rekapitulaci všech možností. Obrátili jsme se tedy na Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který nám odpověděl na otázky, které se kolem aktuální havárie nejčastěji zmiňují.
Začneme obecnou otázkou zaměřenou na náklad této mise – co víme o satelitu Amos 6?
Jedná se, resp. jednalo se, o geostacionární telekomunikační družici postavenou pro izraelskou společnost Spacecom. Oproti předchozím družicím řady Amos, byla část přenosových kapacit přeprodána pro projekt internet.org vyhlášený zakladatelem Facebooku M. Zuckerbergem. Je třeba dementovat zprávy některých médií, které informovaly o družici Facebooku. Na palubě rakety byla pouze jedna jediná družice a tou byl Amos-6.Další část přenosových kapacit měla být přeprodána Číně. Tento obchod byl ale podmíněn úspěšným vypuštěním družice a fungováním převaděčů.
Co přesně mohlo takovou explozi způsobit? Jaké možnosti přichází v úvahu?
To je samozřejmě těžká otázka a odpověď na ní je nesnadná. Dostupné informace jsou stále spíše spekulativní a na oficiální stanovisko si musíme počkat asi až do začátku příštího týdne. Rozbor dostupných informací a zejména videozáběru ukazuje, že k výbuchu došlo v horní části rakety v místě, kde se nachází druhý stupeň. Průběh exploze naznačuje a také některé zdroje spekulují o tom, že došlo k prvotní explozi mimo vlastní raketu. Pravdu však ukážou až minimálně neoficiální výsledky vyšetřování. Pokud by se potvrdila závada nesouvisející s nosnou raketou, tak je to samozřejmě mnohem přijatelnější, než kdyby byla závada v její konstrukci, výrobním či kontrolním postupu.Ve hře je také samozřejmě stále možnost selhání lidského faktoru.
Hodně často se hovoří o tom, že za nehodu nemůže samotná raketa, ale spíše vybavení startovní rampy. Je tato možnost reálná?
Z počátků se logicky havárie přikládala spíše nosné raketě. Nové informace ale s kartami zamíchaly a budeme si muset počkat na výsledky oficiálního vyšetřování. Čistě statisticky můžeme říct, že za drtivou většinou havárií kosmických dopravních prostředků mohlo selhání nosné rakety, ale to 100 % nevylučuje jinou příčinu. Navíc v kosmonautice se opravdu mnoho problémů objeví poprvé.
Z videa vidíme, že k explozi došlo v horní části horního stupně. To je poměrně neobvyklé místo pro havárii, že?
S ohledem na plánovaný průběh testů to je překvapivé. Na první pohled jde opravdu o nečekané místo, kde by se mohlo něco stát. Na druhou stranu si umím představit havarijní situace, kdy by k tomu mohlo dojít.
Z vyjádření SpaceX víme, že k nehodě došlo zhruba osm minut před statickým zážehem, když se ještě doplňovalo palivo. Na videu je vidět, že se z nádrže na horním stupni normálně odpařuje kyslík a nemohlo tak dojít ke zvýšení tlaku v nádrži. Může být tedy původcem havárie sám satelit? Jedny z prvních zpráv hovořily o výbuchu hydrazinu.
Nejsem v této věci odborník a neumím si představit jak na základě dostupných záběrů odhalit, jaké pohonné látky explodovaly jako první. Vojenští experti ale jistě mají zkušenosti s rychlostí šíření, teplotě, barvě apod. Družici samotnou bych ale spíše vyloučil. I na veřejně dostupných videozáznamech jde vidět odlomení horní části rakety nad posledním mezistupněm/adaptérem mezi raketou a družicí. Na těchto snímcích je tato část rakety v celku a exploduje až na zemi (zaznamenal jsem tři detonace). Jak už jsem psal výše, velmi se diskutuje o možnosti exploze směsi kyslíku a kerosinu mimo raketu.
Jednou z poměrně často skloňovaných možností je, že raketu mohl zničit chybný autodestrukční systém. Je to možné?
Když se na problém podíváme velmi obecně, tak to možné samozřejmě je. Většinou se pro autodestrukční systém používají různé typy řezacích náloží. Jak už jsem předestřel, zde nejsem odborník, ale myslím si, že průběh výbuchu tomu neodpovídal. Předpisy ani jednoznačně nemluví o tom, zda musí, nebo nemusí být takový systém aktivní při pozemním testu. Pokud bychom připustili, že takový sytém selhal, pak muselo jít o zásadní selhání neboť plastické trhaviny jsou velice stálé a bezpečné a jejich náhodná iniciace je téměř nemožná.
V případě asi každé havárie se mezi lidmi začnou šířit i různé odvážné a nepodložené úvahy o sabotáži a podobně. Stejné názory se objevují i u aktuální havárie. Mohl byste uvést nějaké argumenty proč je tato možnost nepravděpodobná?
Bezpečnost při výrobě, kompletaci a převozu družice jsou na velmi vysoké úrovni. Ne s ohledem na bezpečnost ve smyslu nějaké hrozby sabotáže, ale s ohledem na technickou kvalitu. Obdobně se pracuje i na kosmodromu. Osobně považuji možnost cílené sabotáže, nebo chcete-li teroristického činu, za velmi malou. To že jde o izraelskou družici může pravděpodobnost tohoto scénáře zvýšit oproti jiným družicím. Naopak ale je také pravděpodobné, že si izraelská strana zajistila zvýšené bezpečnostní zajištění ať už vlastními silami nebo ve spolupráci s místními subjekty.I sám prostor kosmodromu je neustále monitorován a pod bedlivým dohledem bezpečnostní služby. To platí jak pro narušení perimetru pozemním, tak i vzdušným prostředkem.
Dá se v současné době odhadnout, jaké škody mohla tato havárie způsobit?
Přímé škody budou ve stovkách milionů dolarů, zde je zahrnuta ztráta rakety, družice a vypouštěcí rampy. Nepřímé náklady souvisí s případnými technickými úpravami ať rakety nebo pozemního segmentu. Dále dojde minimálně o týdenní až měsíční odklady naplánovaných startů. Může se stát, že některé společnosti mohou i odřeknout vypuštění své družice společností SpaceX a obrátí se na jiné poskytovatele těchto služeb. Den po katastrofě se objevily i velmi negativní zprávy kolem SpaceX, ale pevně věřím, že všichni účastníci kosmických letů jsou seznámeni s riziky a budou reagovat uvážlivě. Samostatnou kapitolou je však Mezinárodní kosmická stanice ISS, která bude dotčena v případě pozastavení letů nákladních lodí Dragon.V žádném případě ale nelze hovořit o ohrožení stanice jako takové.
Po každé podobné havárii následuje vyšetřování. Jak dlouhé může být v tomto případě? Jinými slovy – Jak dlouho asi nebudou Falcony létat?
Pokud se prokáže, že za selháním stojí raketa jako taková, tak můžeme počítat minimálně s několika měsíčním zpožděním. Je ale velmi brzy toto předjímat. Velká část letošních startů za pomoci rakety Falcon 9 se ale neuskuteční.
Co všechno vyšetřovatele v takových případech zajímá a jak postupují?
Vyšetřování havárie nosné rakety je v mnoha ohledech podobné vyšetřování leteckých nehod. Do vyšetření jsou zapojeny všechny zainteresované strany a jsou uzemněny lety daného typu rakety.A pak je nutné vyhodnotit, zda havárii způsobila závada v konstrukci rakety a nebo šlo o náhodnou chybu způsobenou např. pochybením při výrobním postupu.
SpaceX disponuje rampou na Vandenbergově základně a na Floridě přestavuje rampu 39-A – mohly by Falcony dočasně startovat z těchto míst, dokud by se neopravila poškozená rampa 40?
Pokud se prokáže, že za havárií stojí jednoznačně problémy na pozemním segmentu, pak by to bylo možné Je ale třeba také brát ohled na možnosti jednotlivých kosmodromů, zejména střelecké sektory, které jsou jiné na Floridě a jiné na kosmodromu Vandenberg. Třeba na ISS by se z Vandenbergu lítalo mnohem náročněji a i pozemní vybavení není uzpůsobeno pro podporu takového typu misí.
Jaké scénáře bychom mohli do budoucna očekávat pokud by za nehodu mohla buď raketa Falcon, nebo pozemní vybavení nebo vynášený náklad?
Jak je v kosmonautice zvykem, jde o ojedinělý případ. Po vyšetření, a je jedno kdo nebo co za ní může, se toto odstraní a následně by se tento problém neměl opakovat. Pokud by se tak stalo, tak to samozřejmě bude velký problém, ale doufám, že se tak nestane. Vyšetřování je v této době v počátcích a nejbližší dny nám ukážou reálný rozsah nehody i její dopady. Ono možná až nemístné utajování má svůj původ v obchodování s akciemi. I kdyby se na pár hodin vyskytla na veřejnosti zmínka o chybě společnosti SpaceX, tak klesnou akcie nejenom jí, ale i dalších společností spojených s panem Muskem, např. Tesla Motors. I tak ale, pokud se podíváte nyní na burzu, tak poklesla cena akcií všech zainteresovaných společností a to i o více než deset procent.
Při explozi prý byly některé úlomky nalezeny až ve vzdálenosti několika kilometrů od místa výbuchu. Necelé dva kilometry od zasažené rampy 40 přitom stojí rampa 41, kde se ke startu chystá Atlas V se sondou OSIRIS-REx. Máme nějaké informace o tom, zda je tento nosič v pořádku?
Oficiální zprávy NASA, která má logicky na misi OSIRIS-REx eminentní zájem, hovoří o neohrožení vypuštění této meziplanetární sondy. Já jsem již v průběhu noci ze čtvrtka na pátek dostal od mých přátel z NASA informaci, že exploze na rampě SLC-40 nikterak neohrozila přípravy ke startu z rampy SLC-41. Vzdálenost mezi rampami je pro zajímavost jenom 1,75 km. Zatím největším strašákem pro start sondy OSIRIS-REx tak je počasí.
Děkujeme za rozhovor
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/160901_falcon9pad40-675×381.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/AMOS-6-close-up-final-tests.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/09/SpaceflightNow_2016-Sep-01.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-04309.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-04321.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-04347-1.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-04480.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-04748-1.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-04848.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-04992.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-05045.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-05051.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-05134.jpg
http://spaceflight101.com/…/09/SpaceX-Static-Fire-Anomaly-AMOS-6-09-01-2016-07914.jpg
Jak je na tom vlastně finančně SpaceX?
Dobře. Pokud budu cynický, teď je ideální okamžik pro nákup jejích akcii…
SpX je, na rozdíl od Tesla Motors a Colar City, privátně vlastněná společnost, jejíž akcie se veřejně neobchodují = nemůžete si je koupit.
Opravuji: Solar City
Tudíž ani nemá povinnost zveřejňovat svoje finanční výsledky a tudíž o finančním stavu můžeme tak akorát spekulovat…
Finančni situaci SpX znají jen její hlavní podílníci/investoři a daňové úřady státu Kalifornie.
Z oficiálního vyjádření – http://www.spacex.com/news/2016/09/01/anomaly-updates
vyplývá, že mají k dispozici asi 3000 telemetrických údajů zapisovaných s periodou 35 až 55ms a videa.
Pozorované místo výbuchu je v oblasti předělu mezi nádrží paliva (níže) a okysličovadla (výše) druhého stupně, kde je také opěrka rampy.
Tady je to vidět (i když z obrácené strany) – http://www.spacex.com/media-gallery/lightbox/134241/5881
Nepatrně níže jsou na rampě pomocná zařízení pro tankování a na tělese rakety konektory pro tankování druhého stupně.
To je vidět třeba zde – http://www.spacex.com/sites/spacex/files/crs-3_staticfire.jpg
Jejich odpojování při vzletu je pak vidět zde – http://www.spacex.com/sites/spacex/files/orbcomm_launch_logo_close.jpg
Spojovací hadice na LOX budou z kovového vlnovce s tepelnou izolací, u kterého může případně dojít k prasknutí, neboť jsou při startech dost namáhány (pro výbušné hoření by ale LOX musel přijít do styku se silně oxidující se látkou, nejlépe pak rozptýlenou).
Podle posledních updatů SpX došlo k anomálii osm minut před plánovaným statickým zážehem, tedy ne tři minuty před zážehem, jak se popisuje v článku.
Podle stejného zdroje má být rampa LC-39A ve stavu operační způsobilosti připravena letos v listopadu.
Rampa SLC-4 na VAFB je ve finální fázi přestavby pro FH a má být k dispozici pro starty letos v říjnu.
Díky, ten čas opravím!
Můžu se zeptat kdy bude Bennu v maximální blízkozti zemi (a co nejbliší době)a jak daleko bude?
Zcela OT dotaz.
Každých 6 let se k Zemi přiblíží na zhruba 0,002 AU.
Hm, to je blíž než Měsíc v perigeu. Sice má jen asi 250 metrů, ale i tak jde o zajímavou návštěvu.
Jestliže došlo k nějaké anomálii v minutovém horizontu a je úplně jedno zda to byly tři, nebo osm dokonce osm minut, je s podivem, že operace pokračovaly dále.
Tak předpokládám, že anomálií je myšlený výbuch
Anomálií je myšlena nějaká nestandartní událost, jako například výchylka některého ze sledovaných parametrů mimo povolené meze, nebo vnější vlivy okolního prosťredí, jejímž přímým a okamžitým důsledkem byl RUD. Pokud by druh anomálie dovoloval ukončení testu a rychlé uvedení soustavy do inertního stavu, určitě by se tak stalo. Nejdřív musí zjistit co přesně bylo onou anomálií a posléze stanovit její příčinu(y) – proč k ní došlo.
Momentálně SpX ve spolupráci s FAA, USAF analyzují data ze 3000 sledovaných kanálů a několika videzáznamům. Soustředí se přitom hlavně na události v časovém rozpětí 35-55 ms.
Tak úplně jedno to není. Jelikož jsou rakety Falcon 9 FT plněny pohonnými látkami až těsně před startem/zážehem, je poměrně rozdíl, zda k anomálii došlo 8 nebo 3 minuty před plánovaným zážehem. V obou časech bude v nádržích rozdílné mnozství paliva i okysličovadla, jiné tlaky, jiné teploty. To vše hraje poměrně důležitou roli ve stanovování možného okruhu příčin havárie.
Teprve teď jsem měl možnost skouknout video. Opravdu dokonalá spektakulární podívaná. Nejprve v tichu rozkvete nádherná (tedy jak pro koho) exploze a až později dorazí zvuk. A také ten kryt padající k zemi… Do toho v prostoru umístění kamery nerušeně švitořící ptáci 🙂
Havárie se stávají, ale jejich význam je různý. Podle dalších plánů. V případě společnosti s takto ambiciozními (a hlavně reálnými) plány jde o dvojnásobný průšvih. A to jak pro samotnou SpaceX, tak pro její příznivce. No snad se ukáže, že problém byl buď úplně mimo raketu nebo aspoň že jde o nějakou jednorázovou chybu. Na druhou stranu při vší hrůze tu máme pozitivní info o neohrožení startu k Bennu.
No jo, to je tak nějak vlastnost výbuchů a podobných katastrof. Někdo podobným způsobem komentoval satelitní snímky hurikánu zrovna pustošícího hustě obydlené pobřeží – čím je větší a nebezpečnější, tím je hezčí.
Mezi výbuchem a rázovou vlnou zaznamenanou kamerou je přibližně 12s, takže kamera by měla být ve vzdálenosti něco přes 4km.
Podle pohledu asi někde poblíž východního konce Schwartz Rd. (resp. trochu jižněji) – tady je to na mapě
https://www.google.cz/maps/@28.5570395,-80.6058528,4070m/data=!3m1!1e3
Cape Canaveral Launch Complex 40 je vpravo a Schwartz Rd. k němu míří vodorovně zleva
Tak mě napadá, už se ví kdy poletí Antares? Protože máme opět situaci, že obě soukromé společnosti mají stále, nebo už zase uzeměné nosiče.
Proč se vlastně tankuje druhý stupeň, když jde o statický zážeh prvního stupně? A tankuje se první stupeň na 100%?
Mal som podobnú otázku, či sa vôbec tankuje II. stupeň. Dôvodom zrejme je snaha o maximálne priblíženie sa k stavu pri ostrom štarte – váha celej rakety, namáhanie, atď.
Přesně, vše probíhá tak, jako by se opravdu startovalo. I proto je první (i druhý) stupeň natankován naplno.
Docela fundovaný článek na E15 o pojištění raket:
http://e-svet.e15.cz/technika/muskova-raketa-explodovala-kdo-ale-zaplati-skodu-1318592
Jaký je vlastně smysl statického zážehu rakety s nákladem? Pochopil bych zkušební zážeh samotného prvního stupně, tak jak je dělali dříve, ale takto, pokud se na raketě objeví závada, kterou nedokáže odhalit automatika před ostrým startem a při prvních vteřinách zážehu, tak ji bez ztráty rakety neodhalí ani při zkušebním zážehu. Pokud jde o vyzkoušení spolupráce všech systémů, tak to snad jde simulovat i bez paliva, tak jak, to dělají všichni ostatní.
Take o tom premyslim. Zrejme jde o to, ze chteji proverit dlouho odstaveny motor jeste tesne pred startem. Namontovat naklad by jiz nestihli. A plneni druheho stupne je taky zkouska, proste trenink.
Statický zážeh s připojeným nákladem urychlí předstartovní přípravy o jeden den, je to časová optimalizace která se tentokrát těžce nevyplatila.
Predpokladám, že takéto optimalizácie súvisia so znižovaním celkových nákladov na štart.
Mam SpaceX rad, fandim technickemu pokroku, ale uz jsem to tu psal: Musk je zvyklej hnat vsechno na krev. Jenze technika chce svoje, tohle neni pojistovnictvi. Bouchne mu to jeste 2x a testovani zacnou delat bez druzice. Ono se to o ten jeden den taky nezblazni.
Hm, to tedy jo, to byla opravdu draha uspora casu. Diky za info.
Ale kdyby tohle bývala byla příprava k regulérnímu startu, tak to bylo vybuchlo taky. Vynecháním testu si tady moc nepomůžete. Je prostě zapotřebí odstranit příčinu výbuchu. 😉 Pak to nevybuchne ani při testu, ani při startu.
Nechci vynechat test, ale bez nakladu by v tomto konkretnim pripade vysel vyrazne levneji. Neni to prvni raketa, ktera rachla na rampe. Pokud se takovym testem usetri pouze den, prijde mi ten spech prehnany. No, uvidime praxi pristich mesicu, jsou i drazsi naklady. Ale jinak samozrejme souhlas.
No ale proč to vůbec dělají? Nechápu smysl testování, při kterém v případě závady stejně přijdou o celou raketu s nákladem.
To je hodně o tom, jak moc si připouštíte riziko. Kdo se drží věčně při zdi se nemůže posunout dál. Kdo se nebojí jít s kůží na trh, může se posouvat dál. Ale je fakt pech, že to nevyšlo zrovna při téhle misi.
Totální destrukce není při testu pravděpodobná, ale často vyplavou chyby, které test samotný neohrozí, ale při ostrém startu by mohly způsobit tragédii. Tentokrát to nevyšlo, ale zrušení testů by nejspíš vedlo k mnohem častějším nehodám.
Pokud vím, tak ULA, ESA statické testy nedělají a rakety jim nepadají, takže jestli jim nestačí test před startem, kdy navíc mohou start přerušit i po zážehu motorů (což myslím ostatní nemohou), tak je něco sakra špatně v samotném návrhu rakety. Spíš bych takový test očekával jako zkoušku motorů prvního stupně, protože jeho konstrukce je určitě složitější, než u konkurence, která má na prvním stupni většinou jeden motor. O to víc u budoucí verze Heavy, která s 27 motory připomíná neslavnou N1.
SpaceX se snaží o maximální bezpečnost – proto provádí statické zážehy samotných motorů i prvních stupňů na základně McGregor. Pak navíc ještě provede statický zážeh před startem na rampě. Přijde mi nefér tuto snahu naopak překrucovat a považovat návrh rakety za špatný.
to Petr. Ak by bolo na Falcon 9 niečo v samotnej konštrukcii „sakra špatne“, myslím, že SpaceX by na to už dávno prišli. Ďalej, pri tých testoch sa overuje okrem samotnej rakety aj rampa a všetko čo k tomu patrí. A zásadný rozdiel medzi SpaceX a ULA+ESA je v tom, že SpaceX sa pripravuje na pilotované lety. Táto posledná udalosť môže priniesť vo svoje podstate ďalšie vylepšenie nielen technologické ale aj bezpečnostné.
SpaceX proste využíva každý let na testovanie celej komplexnej technológie, ktorá pevne verím nás dopraví až na Mars.
A súhlasím s p. Maierom, kto neriskuje, nikam sa nepohne.
ULA se přeci taky připravuje na pilotované lety – viz Starliner. V téhle souvislosti si jistě mnou ruce, protože jim už dlouho neselhala žádná raketa a je tak v očích bezpečnějším dopravcem.
to ASDF. Áno, ULA sa pripravuje na pilotované lety ale zrejme čiste len ako nosič. Starliner vyvíja Boeing ale nemám až taký prehľad, aby som z toho vývoja úplne vylúčil ULA.
ULA aj ESA prevádzkujú svoje nosiče dlhšie ako SpaceX a teda sa dajú považovať za vyladenejšie.
Ešte k tomu porovnaniu Falcon9 a N1. Osobne si myslím, že koncept N1 bol vynikajúci a „len“ predbehol svoju dobu. SpaceX úspešne realizovali návrat I. stupňa ale bez koncepcie viacerých menších motorov by to asi nebolo možné.
Pokud testují každý první stupeň ještě samostatně, pak tomu rozumím. Dlouho jsem nenarazil na záběry testování samotného prvního stupně, tak jsem došel k závěru, že ho nahradili statickým zážehem celé složené rakety, což mi připadalo jako nesmyslný risk.
SpaceX fotky ze statických zážehů na McGregor příliš nezveřejňuje. Ale ty zážehy probíhají vcelku pravidelně. Ostatně první stupeň z mise JCSat-14 (ten nejpoškozenější zachráněný) má absolvovat zážehy právě v mezidobí mezi běžnými zážehy stupňů, které se chystají na let.
„Pokud vím, tak ULA, ESA statické testy nedělají“
To bude mj. taky tím, že RD-180 by se po testu musel rozebrat a zase složit a Vulcain zase je dimenzovaný jen na čtyři provozní cykly. Takže je nedělají asi i proto, že ani nemůžou.
No, možná je to jednodušší. Prostě to u jejich raket není nutné.
Podle mně to vypadá, že došlo k výbuchu airesolu paliva.Možná prasklo těsnění na nějaké spojce,možná praskla hadice přívodu paliva pro druhý stupeň a palivo začalo stříkat směrem nahoru na kyslíkovou nádrž. Pak by stacila nepatrná jiskra a airesolový mrak by výbuchl podobnými způsobem. Na vytvoření takového mraku by stačila i relativne malá díra pokud je v systému zůstává plnění paliva dostatečný tlak.Otázkou je, co by způsobilo zapálení, na rampě ani na raketě by nic jiskřit nemělo a sám by se palivový mrak nezapálil ani při styku s čistým kyslíkem.
Když už jste začal spekulovat tak aerodynamický kryt je kvůli váze umělohmotný a ona taková statická elektřina taky umí divy…
Prohlížel jsem si video znovu a znovu a všiml jsem si že v přesně v době výbuchu přeletělo kolem nosiče nějaké tělěso.Nepodporuji žádné konspirace, ale je to zajímavé. Možná to byl hmyz před objektivem kamery, kdo ví.
Tato situace byla probrána již 1. září. Zřejmě jde o ptáka a s výbuchem nesouvisí.
Aha tak to se omlouvám.Zřejmě jsem to přehlédl
Mě by prosím zajímalo, komu patří startovní rampa (=kdo bude platit opravy a kdo bude viníkem, pokud by za nehodu mohla právě tato část). Díky
SpaceX
Jsou nějaké fotky jak vypadá poničená rampa
Zatím nebyly žádné uvolněné.
Komentované video: https://www.youtube.com/watch?v=Ye0EOENUw0c
Velmi mne překvapilo, že při statickém zážehu byla již připojena družice, i vzhledem k tomu jak ve Space-X dbají na bezpečnost a spolehlivost svých startů. Ale zřejmě, jak čtu, to až tak neběžná praxe není. Dá se zjistit zda šlo o první statický zážeh s nákladem, nebo to byl již několikátý v řadě? Osobně mi to také připadá jako „šetření na nesprávném místě“, raději o den později, než přijít o náklad.
Pokud se nepletu, tak to byl první statický zážeh s nákladem.
No a zrejme aj posledný, aspoň na dlhší čas. Škoda.
Jestli ano, tak to byl pěkný pech a takové v uvozovkách „malé varování“ 🙁
A co třeba SES-9, Thaicom-8, CRS,ty byly taky s nákladem ne?
CRS určitě, ale u zbylých dvou nejsem schopen dohledat fotky. Ale je pravděpodobné, že máte pravdu.
http://spacenews.com/chinese-group-to-buy-israels-spacecom-satellite-operator-for-285-million/
No, zajímavé.
Prosím o vysvětlení… těsně před výbuchen prolétá z prava do leva ve výšce nákladu něco, co může být bezpilotní bojový letoun. Blbosti o holubech si nechte. Můžete k tomu říci své názory? Děkuji, Petr.
Pokud bych měl použít Vaši rétoriku, pak bych řekl „blbosti o bezpilotních bojových letounech si nechte“. Když nemám zmiňovat nejdůvěryhodnější možnost, která přichází v úvahu, pak nemám jak odpovědět. Chcete pravdu, nebo jen hledáte senzaci? Pokud platí druhá možnost, tak jste si asi spletl web. My se věnujeme skutečné vědě a nikoliv bombastickým spekululacím vycucaným z prstu.