Curiosity je opět v provozu

Před pár dny jsme Vás informovali o nepříjemnosti, která potkala americké vozítko Curiosity, které již téměř čtyři roky brázdí povrch Marsu. Nyní dorazily z řídícího střediska potěšující informace. Rover opustil takzvaný bezpečný režim a opět je připraven na výzkumnou činnost. Vozítko do bezpečnostního režimu přešlo 2. července a opustilo jej o týden později, tedy v sobotu devátého. Jak se ukázalo, původní domněnky byly správné – za celý problém mohlo nedorozumění v systému na zpracování obrazových dat z kamer.

Curiosity disponuje hned několika režimy, které zajišťují transport a zpracování dat na palubě vozítka. Konkrétně šlo o režim, který přepisoval nasnímané fotky z mezipamětí jednotlivých kamer do souborů uložených v hlavním řídícím počítači roveru. Jelikož šlo o softwarový problém, dala se závada snadno opravit. NASA neuvádí, zda se připravuje nějaká aktualizace daného programu, jisté ale je, že režim, ve kterém se objevily chyby, se používat nebude.

Mapa pohybu vozítka před závadou
Mapa pohybu vozítka před závadou
Zdroj: http://www.unmannedspaceflight.com/

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://edu.ascon.ru/bestmodels/63072/6307208.jpg
http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=39642

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Curiosity je opět v provozu

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
13 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Wrunx
Wrunx
10 let před

Stejně je to pozoruhodné. Už to vlastně budou 4 roky, co tam jezdí… Když si to člověk vezme, čtyři roky provozovat něco bez údržby? To by stálo za pozornost i na Zemi 🙂 No, slušný výkon, a vypadá to že bude vesele pokračovat.

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Wrunx

Však se také jeho vývoji věnovala značná pozornost. 🙂

milo miki
milo miki
10 let před
Odpověď  Dušan Majer

je to kovovy chlapak. zanedlho mu pristane dalsia posila.

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  milo miki

Snad se všechno podaří 🙂

Andrej Vrbenský
Andrej Vrbenský
10 let před

Zaujímalo by ma koľko toho najazdil zatiaľ. Na Wiki to na rozdiel od MER nieje.

Dan
Dan
10 let před
Odpověď  Andrej Vrbenský

13.23 km k solu 1387, 11 solů zpět

Edemski
Edemski
10 let před
Odpověď  Dan

Tak kolik? Na odkazu od Spytihněva je 14,377Km

Dan
Dan
10 let před
Odpověď  Edemski

Sebral jsem to zde – http://marsmobile.jpl.nasa.gov/msl/mission/whereistherovernow/

Taky by mě to teda zajímalo.

Spytihněv
Spytihněv
10 let před
Odpověď  Edemski

Doufám, že nám to někdo pomůže vyřešit. Více než kilometrový rozdíl je opravdu hodně (14447 vs. 13300). Osobně bych dával přednost tomu svému zdroji (je to takové více strohé, jen čísla a posloupnost přehledná až do přistání), ale chci znát pravdu! 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  Spytihněv

Já osobně preferuji http://curiositymsl.com/tracking/drivelog.html, tedy 14447 🙂 Ale třeba mne někdo opraví.

Petr Scheirich
Petr Scheirich
10 let před
Odpověď  Edemski

Existuje několik způsobů, jak se určuje vzdálenost ujetá roverem:
1. Počet otáček kol. Tento způsob ujetou vzdálenost nadhodnocuje, protože občas kola podklouznou, aniž by se rover pohnul. Na druhou stranu takto spočtená vzdálenost ale víc odráží opotřebení kol a hnacího ústrojí.
2. Kola do terénu obtiskávají značku (v Morseově abecedě) JPL. Kamery na zadní části průběžně fotí stopu za roverem a z počtu, kolikrát se obtisklá značka objevila, se odhaduje ujetá vzdálenost. Tento způsob odpovídá víc skutečně ujeté vzádelosti.

Finální číslo je ale stejně na pozemním týmu a vychází z analýzy všech dostupných údajů, včetně steresnímků okolí atd. (na Marsu nefunguje žádná GPS, takže to rozhodně není jednoduchá úloha 🙂 ). Bohužel jsem nedohledal, který ze dvou odkazů vychází z kterého způsobu, ale tipl bych si, že odometr bude odvozen přímo z otáček kol.

Pospíšil
Pospíšil
10 let před
Odpověď  Edemski

Curiosity drive log je přesnější. Jeho údaje vychází z datových souborů, zaznamenávajících polohu a pohyby roveru na základě údajů z IMU a dalších akcelerometrů. Tyto soubory jsou zveřejňovány denně v JPL Navigation and Ancillary Information Facility, zde: http://naif.jpl.nasa.gov/naif/. Tyto údaje by měly postihovat veškeré reálné pohyby těžiště roveru, včetně jízdy stranou, couvání a podobně.
Mam za to, že kratší vzdálenost, zveřejněná na homepage MSL, je zaokrouhlována v denních intervalech, přičemž drobné pojízďecí manévry do stran a vzad nejsou započítávány.
Je zajímavé, že rozdíl činí cca 8 %, ale není to nemožné.

Spytihněv
Spytihněv
10 let před
Odpověď  Andrej Vrbenský

ODO Curiosity plus další základní údaje se dá pěkně sledovat tady
http://curiosityrover.com/tracking/drivelog.html

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗