Ve dvacátém díle Kosmotýdeníku se podíváme na Íránský vesmírný program a na vyslání opičího astronauta na sub-orbitální dráhu. Dále si představíme systém COSPAS-SARSAT, který se zabývá vyhledáváním lidí při záchranných operacích. Do dnešního dne zachránil mezinárodní systém více než 31 tisíc lidských životů. A na konec uctíme památku astronautů, kteří zahynuli na palubě kosmické lodi Apollo a na palubě raketoplánů Columbia a Challenger.
Opičí astronaut
Podle dostupných informací Írán v pondělí úspěšně vypustil opičího astronauta. Ten dosáhnul výšky 120 kilometrů a následně přistál. Kapsle, ve které opice seděla, nesla jméno Pishgam, což by se dalo přeložit jako Průzkumník. Podle některých zpráv byla nosičem raketa Kavošgar. To ale není tak přesná informace. Nosičem byla zřejmě raketa Safír. Informací je velice málo.
Írán se už jednou pokoušel o vyslání opičího astronuta do vesmíru v roce 2011. To se bohužel nepovedlo. Írán udělal veliký krok kupředu ve vesmírných letech. V roce 2009 vypusltili první satelit a v roce 2010 vyslali myš, dvě želvy a červy do vesmíru. Následovalo vypuštění dalších dvou satelitů. Íránští vědci však věří, že do konce roku 2020 dostanou člověka na oběžnou dráhu a v roce 2025 příjde první íránské přistání na Měsíci.
Tento opičí astronaut však není jediný. Za zmínku stojí Ham, první šimpanz, který byl vyslán do vesmíru.
První kosmický test systému Galileo
Druhý pár evropských navigačních družic Galileo, který se do vesmíru vydal 12. října 2012, má za sebou první zapojení vyhledávací a zachranné služby (Search And Rescue, SAR). Když družice dosáhly kruhové oběžné dráhy ve výšce 23 222 kilometrů, začaly zkoušky. SAR byl aktivován 17. ledna. Cílem bylo vyzkoušet, zda nedošlo k požkození zařízení při startu. První den byl zapnut příjmač a zkontrolován teplotní a elektrický profil. Bude následovat další testování a dojde k důkladnému prověření všech systémů SAR na palubě družice.
Mezinárodní systém COPAS-SARSAT už několik let pomáhá při záchranných operacích. Už zachránil více než 31 tisích lidských životů.
COPAS je zkratka pro Kosmický záchranný systém a SARSAT je zkratka pro Vyhledávání a záchrana pomocí družicového sledování.
Vzpomínka na astronauty
Začátek roku je pro NASA vždy velice smutný. 1. února se vždy uctí památka astronautů, kteří zahynuli při misi Apollo 1 a na palubě raketoplánů Columbia a Challenger.
Apollo 1 – Dne 27. ledna 1967 měl být proveden simulovaný start a nakonec nácvik nouzového opuštění lodi. Posádka se připravovala uvnitř kabiny na vrcholu rakety Saturn 1B. V důslednku závady na kabeláži kabiny přeskočila jiskra, která v atmosféře tvořené čistým kyslíkem způsobila požár a astronauti Virgil Ivan „Gus“ Grissom, Edward Higgins White a Roger Bruce Chaffee zahynuli.
STS-51-L – Mělo se jednat o desáty let raketoplánu Challenger na oběžnou dráhu Země. 73 sekund po startu byl raketoplán zničen. Příčinou zkázy bylo selhání pryžového spoje mezi SRB a externí nádrží. Astronauti Francis R. Scobee, Gregory B. Jarvis, Ronald E. McNair, Ellison S. Onizuka, Judith A. Resniková, Michael J. Smith a Christa McAuliffeová při startu zahynuli.
STS-107 – Ráno 1. února 2003 vstopil raketoplán Columbia do atmosféry Země po šestnáctidenní misi. Raketoplán se rozpadnul nad Texasem ve výšce asi 63 km při rychlosti 5,6 km/s. Astronauti Rick D. Husband , William C. McCool , Michael P. Anderson, Laurel Clarková, David M. Brown, Kalpana Chawlaová a Ilan Ramon při přistávacím manévru zahynuli.
Zdroj informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.space.com/
http://www.czechspaceportal.cz/
Zdroj obrázků:
http://www.globalpost.com/sites/default/files/imagecache/gp3_small_article/photos/2013-February/iran_space_monkey_fake_02_01_2013.jpg
http://img.thesun.co.uk/multimedia/archive/01663/Iran_space_monkey_1663050q.jpg
http://eurozpravy.cz/pictures/photo/2010/11/22/12904279681_660x371.jpg