Už od roku 1999 krouží kolem Země americká sonda Terra, která se zaměřuje na snímkování Země. Na její palubě bychom našli pět vědeckých přístrojů, přičemž dnes nás bude nejvíce zajímat ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer), který vznikl v Japonsku pod křídly tamního ministerstva pro ekonomiku, obchod a průmysl (METI). Tento přístroj měl původně pracovat po dobu pěti let, ale stále jej nepotkala žádná závažná vada a satelit i jeho přístroje tak už fungují více než 16 let. Nyní se ale objevila výrazná změna v metodice nakládání s daty.
Počínaje 1. dubnem (ne, opravdu to není Apríl) jsou všechny snímky, které pořídil přístroj ASTER na americké družici Terra, volně dostupné všem bez omezení a zdarma. Veřejnost tak dostala přístup do kompletní databáze, která vznikala více než 16 let. Snímky z přístroje ASTER pomáhaly sledovat, jak se mění povrch Země po různých přírodních katastrofách.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Ať už jmenujete téměř jakoukoliv velkou událost, skoro jistě její následky objevíte v databázi – oklahomské tornádo stupně EF-5, devastující povodně v Pákistánu, vulkanické erupce na Islandu, nebo lesní požáry v Kalifornii – to vše tu je na jednom místě. Databáze přístroje ASTER čítá momentálně 2,95 milionu individuálních scén.
Už dříve byly veřejně dostupné údaje o globální topografii, které naměřil přístroj ASTER, ale pokud zájemci topografie nestačila a chtěl další data, musel japonskému ministerstvu zaplatit příslušnou částku. „Očekáváme dramatické zvýšení počtu lidí, kteří používají naše data. Určitě to přinese skvělé výsledky,“ prohlásil na tiskové konferenci zorganizované k otevření databáze Michael Abrams, vedoucí vědeckého týmu z Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně. Ačkoliv je ASTER japonským přístrojem, tak právě v JPL sídlí tým amerických odborníků, kteří data z ASTERu zpracovávají pomocí algoritmů, které vytvořili společně se specialisty z Národního institutu pokročilého průmyslu a technologií (AIST) v Japonsku.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
ASTER dokáže vytvořit detailní mapy zemského povrchu, jeho teploty, odrazivosti a stanoví i výškový profil. Přístroj vytváří snímky ve viditelném spektru a pro zviditelnění teplotních map používá infračervené vlnové délky. Snímky, které ASTER produkuje dosahují rozlišení od 15 do 90 metrů. Velkou výhodou je oběžná dráha satelitu Terra, která přelétá mezi 83. rovnoběžkami severní a jižní šířky. Snímky z přístroje ASTER tak pokrývají téměř 99% povrchu naší planety. Přístroj ASTER snímá terén přímo pod sondou a každý snímek zachycuje čtvercovou oblast o rozměrech 60 x 60 kilometrů.
Přístroj kromě toho dokáže pořizovat série snímků stejné oblasti z lehce různých úhlů – nejprve vyfotí terén pod sebou a následně se podívá kousek za sebe. Z takových fotek se následně dají vytvořit stereo-obrázky s trojrozměrným efektem hloubky. Topografická data v takovém případě postupují po zhruba 30 metrech. Možnosti, jak se dají data z ASTERu využít je mnoho a některé teprve čekají na to, až je někdo vymyslí. Zatím se nabízí třeba sledování pohybu a ubývání ledovců, monitorování potenciálně rizikových sopek, ale také výzkum morfologie mraků a jejich vlastností, pozorování stavu mokřadů, tepelná produkce, změny v teplotě půdy, nebo úbytky v korálových útesech.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Nově zpřístupněná databáze je k dispozici na stránkách amerického Archivního centra aktivní distribuce procesů na souši (LP DAAC), které spadá pod americké vědecké centrum geologického výzkumu (USGS) pozemských zdrojů v Sioux Falls (stát Severní Dakota) a také na webu AIST. Pro procházení databáze tedy můžete využít tyto odkazy:
https://lpdaac.usgs.gov/dataset_discovery/aster – americký web
https://gbank.gsj.jp/madas/ – japonský web
Je potřeba přiznat, že oba servery se momentálně potýkají s poměrně velkým zájmem návštěvníků z celého světa. Připravte se tedy na to, že se web může chvilku načítat.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
https://lpdaac.usgs.gov/
https://gbank.gsj.jp/
http://asterweb.jpl.nasa.gov/
http://terra.nasa.gov
http://www.nasa.gov/earth
Zdroje obrázků:
http://mynasadata.larc.nasa.gov/oyw/wp-content/uploads/2013/08/terra-lrg.en_1.png
https://upload.wikimedia.org/…Mount_Merapi%2C_Indonesia_%28ASTER%29.jpg
https://upload.wikimedia.org/…sand_dunes_imaged_by_Terra_%28EOS_AM-1%29.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia20475.jpg
Tu by sa slusilo poznamenat, ze data z misie ASTER zdaleka nie su prvymi volne dostupnymi topografickymi datami, ktore boli zverejnene. Low-res (rozlisenie 3 uhlove sekundy) hypsometricke data z misie Shuttle Radar Topography Mission boli dostupne cca od roku 2000 a od minuleho roka su dostupne full res (1 uhlova sekunda, cca 30 m) data pre cely svet.
Takisto projekt Landsat tiez pod taktovkou USGS poskytuje volne dostupne snimky vytvorene na orbite.
Vyhodou novych snimkov je to, ze su vytvorene na podstatne novsom HW – SRTM ako uz nazov hovori, lietala na shuttloch a podstatna cast dat bola AFAIK zozbierana este v 90. rokoch a projekt Landsat bezi dokonca od 70. rokov. To by mohlo poskytnut presnejsie data co sa tyka hustoty aj rozlisenia vzoriek.
V neposlednej rade pojde o aktualnejsie data.
Teraz mi uz ale asi dava zmysel, preco USGS na svojich serveroch niekedy koncom februara zakazalo ledabolo stahovanie velkeho objemu dat. Asi sa pripravovali na napor od zaujemcov o novy dataset.
Díky za doplnění zajímavých informací.
Rado sa stalo 🙂
To modré nebe v poušti, je optickým klamem odrazu světla vlivem horkého vzduchu? Či je to něco jiného?
Obrázky z přístroje ASTER jsou v nepravých barvách (jak konkrétně byly barvy zvoleny v případě snímku pouště se mi nepodařilo dohledat), protože většina kanálů, v nichž přístroj snímá, je v infračerveném oboru. Jen dva jsou ve vizuálním, z toho ani jeden nezasahuje do modré barvy. Pokud se tedy na obrázcích objeví modrá, je tam doplněna uměle.
Asi jsem hnup, ale nepodarilo se mi k zadnym snimkum proklikat. Muzete me někdo navest nejakym konkretnim odkazem? Predem děkuji.
Systém je opravdu trochu nepřehledný. Ono tam nějaké snadné vyhledávání nefunguje – viz https://lpdaac.usgs.gov/taxonomy/term/50
Tak nevim, bud je to tim, ze na to koukam v mobilu a nebo tomu nerozumim …
Mobilem to není, ani Vámi, ten systém je opravdu takový trochu user un-friendly 🙂