Poslední únorová neděle je na svém vrcholu a my vám opět přinášíme tradiční obědový článek, ve kterém se dočkáte shrnutí nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika během posledních sedmi dní. V dnešním Kosmotýdeníku se podíváme na velmi specifický článek o tom, jak probíhá posílání dat ze sondy New Horizons na Zem. Dále se vypravíme do agentury DARPA, kde probíhá vývoj velmi zajímavého raketoplánu. Nevynecháme ani dění v Číně, která se připravuje na vynesení své druhé orbitální stanice. To a ještě několik dalších zpráv naleznete v tomto Kosmotýdeníku, přejeme příjemné čtení a hezkou neděli.

Kde jsou data z New Horizons

Od historického průletu kolem Pluta sondou New Horizons již uběhlo mnoho času. Průlet se uskutečnil 14. července 2015, ale stále ještě zbývá mnoho dat, která byla během průletu nasbírána a která spočívají v paměti sondy a čekají na své odeslání. Průlet byl velmi rychlý, trpasličí planetu míjela sonda rychlostí 14 kilometrů za sekundu, a protože na nejdůležitější fázi průletu čekala většina přístrojů, bylo třeba maximalizovat sběr dat. Při tomto sběru dat proto sonda prakticky nevysílala k Zemi a jistě si ještě pamatujete, v jakém napětí jsme očekávali první snímky a jak velmi pomalu byly uvolňovány. A přenos vědeckých dat a fotografií stále ještě neskončil. Tato data čekají, až přijde příkaz ze Země, který je zkomprimuje a pomalu začne vysílat k Zemi. K této příležitosti vyšel zajímavý článek, kde Emma Birath, která pracuje právě na komunikaci sondy se Zemí, vysvětluje, jak se tým snaží zefektivnit komunikaci se Zemí. My vám ho dnes ve volném překladu přinášíme. Je sice trochu náročnější, ale snad nám to pro tentokrát odpustíte. Emma je nadšená pracovnice, jejíž doménou jsou práce s databázemi a komprimace dat.

Jmenuji se Emma Birath a pracuji v Science Operations týmu v Southwest Research Institutu v Boulderu v Coloradu. Řídíme vědecké přístroje na palubě sondy. Naším úkolem bylo sestavit plán pozorování pro setkání sondy New Horizons s Plutem, rozhodnout o preferenci různých vědeckých experimentů a určit, které přístroje budou v dané chvíli pracovat. Naší povinností také bylo a stále je určit, která vědecká data se budou komprimovat a následně posílat k Zemi, kde na ně čeká síť Deep Space Network, jejíž kapacita bývá velmi obsazená.

Vzhledem k velmi pomalému posílání dat ze sondy, která se nachází čtyři a půl miliardy kilometrů daleko (a vzdálenost se stále zvětšuje), bude trvat přenos všech dat déle než jeden rok. Dnes, asi 7 měsíců po průletu, je na palubě stále ještě více jak polovina nasbíraných dat! A když přihlédneme k velmi pomalé rychlosti přenosu a vysoké ceně dat, je důležité, aby jejich posílání bylo tak efektivní, jak je to jen možné.

Naším cílem se proto stalo usnadnit přenos dat, jak to jen půjde. Podařilo se nám proto vytvořit software s názvem DataTrack. Tento program se skládá z webového uživatelského rozhraní a koncové databáze založené na systému MySQL. Ten nám umožňuje plánovat a nahrávat ty správné příkazy s co nejlepší efektivitou. Díky němu si udržujeme přesný přehled o tom, kde se nachází veškeré datové pakety a v jakém procesu stahování jaké informace právě jsou. Také nám pomáhá sledovat matematický proces komprese dat z New Horizons, která je nezbytná pro maximalizaci toku informací a díky programu můžeme zjistit, kolik jsme schopni poslat na Zem dat za týden, nebo měsíc.

Který datový soubor byl už komprimován? Jaký typ komprese právě používá? Jaký je odhadovaný objem dat? A vejde se do nadcházejícího vysílacího okna? Díky zodpovězení těchto otázek dopředu se nám daří zmenšit procento případných chyb, které by při přenosu mohly vzniknout. Celá komunikace se sodnou je nyní mnohem efektivnější a mnohem lépe optimalizovaná.

Let kosmické sondy je riskantní a každou chvíli se může stát, že s ní ztratíme kontakt. Tím přijdeme o právě stahované informace, které se zrovna měly vysílat k Zemi. Anebo mnohem hůř, již se nepodaří navázat kontakt a data budou navždy ztracená. Proto je velmi důležité určit prioritu všem datům a dle jejich priority je vysílat k Zemi. Spolupracujeme proto s vědeckými týmy a domlouváme se, která data jsou kritická a mají proto přednost. DataTrack se pak postará o správné zkomprimování, odeslání, evidenci došlých souborů a zaznamenání těch, které ještě zbývají. Dokonce dokáže odhadnout, kdy která data kompletně dorazí k Zemi, což výrazně zlepšilo spolupráci napříč celým týmem, který se podílí na misi.

Práce v tomto týmu je úžasná. Tato zkušenost, která se mi naskytla, mě obohatí na zbytek života. Vidím za sebou několik let tvrdé práce, která trpělivě vedla ke vzrušujícímu obohacení nejen mě, ale prostřednictvím dat i zbytku světa. Musím sama sebe občas štípnout, abych se přesvědčila, že se opravdu podílím na výzkumu sluneční soustavy!

Kosmický přehled týdne:

Zajímavá položka se už druhým rokem objevuje v návrhu a požadavcích rozpočtu pro Defense Advanced Research Projects Agency, mnohem známější pod zkratkou DARPA. Pro fiskální rok 2017 se objevila položka s žádostí o padesát milionů dolarů pro vývoj víceúčelového raketoplánu XS-1. Tato částka představuje značný nárůst oproti roku 2016, kdy agentura žádala milionů třicet. XS-1 by měl být opakovatelně použitelný raketoplán a nosič, který by dle prohlášení DARPA měl být schopen vzlétnout i desetkrát za deset dní a vynášet náklad o váze 1800 kg za cenu 5 000 000 dolarů za start.

Na tomto projektu momentálně pracují tři týmy. První tvoří Boeing a Blue Origin, druhý Masten Space Systems a XCOR Aerospace a poslední Northrop Grumman and Virgin Galactic. Všechny tři týmy v současnosti mají za úkol vytvořit první stupeň tohoto systému. V červenci minulého roku dostaly všechny tři týmy finance, aby pokračovaly v projektových pracích. A i když v roce 2014 zaznělo, že v roce 2015 by se měl vybrat vítězný tým, který bude pokračovat na svém projektu až do experimentálních letů, nakonec se toto rozhodnutí odložilo a momentálně to vypadá, že se kritické přezkoumání projektů uskuteční až v roce 2017. Během letoška by se mělo rozhodnout, jak bude probíhat experimentální zalétávání v atmosféře a předběžný plán prvních letů do vesmíru.

Dalšími položkami v rozpočtu DARPA, které se zaměřují na kosmické programy, jsou:

45 000 000 $ pro program RadarNet. Tento program si bere za cíl vytvořit rozkládací, velmi lehkou a na energii nenáročnou širokopásmovou komunikační anténu pro cubesaty.

33 000 000 $ na vývoj robotického přístroje, který bude schopen provádět servis satelitů na geostacionární dráze.

Čína oznámila, že ke startu její druhé jedno modulové orbitální stanice Tiangong 2 by mělo dojít ve třetím čtvrtletí tohoto roku. Ve čtvrtém čtvrtletí pak ke stanici zamíří loď ShenZhou-11 se dvěma astronauty na palubě. V první polovině roku 2017 pak ke stanici zamíří první čínská zásobovací loď Tianzhou-1. Během připojení nákladní lodi se prověří systém doplňování paliva stanice, zásobování a další technologie nutné pro stavbu větší stanice. Trvale obyvatelná stanice druhé generace by mohla být vynesena kolem roku 2020, přičemž nastálo obývaná by mohla být od roku 2022.

Již dvakrát odložený start rakety Falcon 9 v1.2 od SpaceX se satelitem SES-9 by se měl uskutečnit během této noci z neděle na pondělí v 0:46 SEČ. Na našem Youtube kanálu se opět můžete těšit na živě komentovaný přenos a probíhat bude také psaný přenos v článku na těchto stránkách a čerstvé informace najdete i na našem facebooku.

Roční mise Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka na palubě Mezinárodní kosmické stanice se blíží ke svému konci. Oba by se měli na Zemi vrátit 1. března. A třeba Scott Kelly si poslední okamžiky ve vesmíru docela užívá.

Přehled z Kosmonautixu:

Další kosmickými událostmi nabytý týden je za námi a náš portál byl každý den naplněn čerstvými a zajímavými informacemi. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější. Mohli jsme se podívat, jak se palivové články, původně vyvinuté pro kosmické lety, pomalu uplatňují na Zemi. Vizuálně bohaté časosběry z paluby ISS jste si mohli prohlédnout v tomto krátkém článku. Mise Falconu 9 se satelitem SES-9 je pro tuto raketu velmi náročná. Proč? To jsme se vám pokusili přiblížit v tomto článku. V seriálu Zlaté české ručičky jsme se podívali na další českou firmu, která pracuje na kosmických aktivitách. Přiblížila se doba, kdy se poletí již jednou letěným prvním stupněm. K tomu přispěla společnost SES, která souhlasila, aby jeden z jejích satelitů letěl na již letěném prvním stupni Falconu 9. Jaké obtíže a kotrmelce provázely misi ExoMars 2016, než se jí podařilo dostat na kosmodrom? To shrnuje tento článek. Práce na SLS zdárně pokračují a nedávno dorazily první zkušební a pouze testovací segmenty urychlovacích bloků na tuhá paliva.

Snímek týdne:

Dnes se i se snímkem týdne vypravíme k Plutu a podíváme se, jak vypadá jeho severní pól. Snímek byl pořízen Ralph/Multispectral Visible Imaging Camera (MVIC) s rozlišením 680 m/pixel a se zvýrazněnými oblastmi ukazuje severní polární oblast této trpasličí planety. Krom tohoto snímku, se můžete ještě podívat na tento snímek, ale musíte mít 3D brýle.

Zdroje informací:
https://blogs.nasa.gov/pluto/2016/02/26/wheres-my-data-keeping-track-of-new-horizons-treasure-of-information/
http://spacenews.com/reusable-space-plane-tops-darpas-budget-request-again/
http://www.space.com/32051-reusable-military-spaceplane-darpa-budget.html
http://www.chinadailyasia.com/nation/2016-02/28/content_15391335.html

Zdroje obrázků:
https://i.ytimg.com/vi/zM_IcHbeyrU/hqdefault.jpg
http://blogs.nasa.gov/pluto/wp-content/uploads/sites/253/2016/02/emma-birath.png
http://blogs.nasa.gov/pluto/wp-content/uploads/sites/253/2016/02/nh-datatrack-interface.png
http://spacenews.com/wp-content/uploads/2016/02/MSF14-0044-1_XS-1_cropped-879×485.jpg
https://sinodefence.files.wordpress.com/2012/07/cargo.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/nh-northpolerotatedcontrast_annotated.jpg