Spekulovalo se o tom již několik let, ale definitivní podpis stále chyběl, takže se otevíral prostor pro spekulace. Tomu je ale nyní konec. Evropská kosmická agentura ESA, která se spolu se svou americkou kolegyní NASA podílí na stavbě dalekohledu Jamese Webba, totiž podepsala smlouvu se společností Arianespace. Předmětem dohody není nic menšího, než vynesení nástupce Hubbleova teleskopu do vesmíru. Vzhledem k jeho rozměrům, hmotnosti a místu určení se musí použít nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Jelikož jde o mimořádně sledovaný náklad, je vítané, že Ariane 5 patří mezi nejspolehlivější rakety vůbec. Smlouva zároveň potvrdila termín startu, který je zatím stanoven na říjen roku 2018.
V Goddardově středisku zatím pilně pokračují práce na letovém hardwaru ostře sledovaného teleskopu. Technici už v čisté místnosti nainstalovali šest zrcadel a znovu připomínáme, že jejich práci můžete sledovat téměř živě.
Zdroj: https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.esa.int/
https://www.facebook.com/
Zdroje obrázků:
http://img-3.gizmag.com/…h=700&q=60&w=700&s=8f5247637484b6a0cca338463220b4ee
https://scontent-vie1-1.xx.fbcdn.net/…10153678040160049_7580490260219114081_o.jpg
Zajímalo by mne,jestli se našla nějaká pojišťovna,která pojistí start s tímto ostře sledovaným a neuvěřitelně finančně náročným přístrojem.Přiznám se,že ač jsem neznaboh budu se při startu modlit,aby vše dopadlo na jedničku,protože od tohoto teleskopu se očekává další posunutí hranice světa,do kterého doufám díky němu nahlédnem.Držím palce.
Myslím, že nebudete sám. Tohel bude mimořádně sledovaný start. Pokud navíc NASA splní plánovaný jízdní řád SLS, tak bude konec roku 2018 přímo mimořádný!
…finančně náročným… někdě jsem nedávno viděl tabulku planovaných financí a skutečných – to bylo jak sci-fi 🙂
Zkusím dohledat, zajímavé čtení.
Ale měl bych dotaz k nosiči – proč to nevynese Atlas nebo Delta?
Řekl bych že atlas V nemá dostatečnou nosnost, a delta IV heavy má za sebou jenom 8 startů, z čehož byl 1 částečně neúspěšný. Ariane V je naproti tomu jedna z nejspolehlivějších raket vůbec, takže je pro podobnou misi ideální.
Atlas by na to asi neměl nosnost a Delta (nejspíš heavy) by neměla dost velký nákladový prostor.
Mimochodem – myslel jste ten graf, který je na této stránce.
Z toho mi vyplývá, že nebýt Ariane 5, tak ze současných raket nemá která ten teleskop vynést.
To je pravda, ale na druhou stranu se s vývojem počítá dlouho dopředu a parametry teleskopu jsou mimo jiné dány i možnostmi nosných raket. JWST bez Ariane by tedy vypadal jinak.
Faktem je, že by bylo opravdu originální, kdyby po všech těch peripetiích kolem financí a vůbec schvalování dalekohledu celé úsilí vyvrcholilo tím, že by se již hotový a poskládaný nevešel pod kryt rakety. Hádám, že maketu prostoru, kde má být umístěn na raketě, mají při montáži také k dispozici.
Z toho ovšem vyplývá, že už od prvopočátku se počítalo, že ho vynese Ariane 5, takže současné podepsání smlouvy není nijak překvapivé a jakékoliv spekulace neměly žádný smysl, když ho ani jiná raketa vynést nemůže.
Ano, od začátku se o tom hovořilo, ale podpis smlouvy chyběl. Nyní se tak start výrazně posunul k realizaci.
Úplně originální by to nebylo, Rusům se něco podobného stalo na Vostočném se Sojuzem (nevešel se do montážní haly), ale tam asi nebyl velký problém ji upravit, když ještě nebyla kompletní.
Vtipné by bylo, kdyby se ESA po všech těch odkladech rozhodla Ariane 5 zrušit (třeba jako neekonomickou) nebo by došlo k několika haváriím a stala se tak nespolehlivou. Asi by pak nezbylo než upravit Deltu IV Heavy na verzi s větším krytem, což by se do plánovaného startu JWST teoreticky stihnout mohlo.
Zajímalo by mě, jestli by se teoreticky vešla na Falcon Heavy. I když se asi nedá předpokládat, že by NASA a ESA zadala tu zakázku SpaceX.
To je zajímavá myšlenka. Osobně si myslím, že ano, protože SpaceX používá docela velký aerodynamický kryt a s nosností by nebyl problém.
@Vojta:
nemyslím si, že vôbec niekto premýšľa o zrušení Ariane 5… v súčasnosti ide o bezkonkurenčne najúspešnejší komerčný nosič, ktorý má beznádejne vypredané štarty na niekoľko rokov dopredu a pravidelne podpisuje nové kontrakty na ďalšie štarty…
@asdf:
falcon heavy hlavne nemá certifikáciu, aby mohol jwst vyniesť… a do 2018 je ani nestihne urobiť (nehovoriac o tom, že by ju musel mať už teraz aspoň v procese získavania, aby vôbec mohli uzatvoriť daný kontrakt)… btw, myslím, že na náklad tohto typu nemá certifikáciu ani falcon 9 (len na lacnejšie, menej zložité náklady)
@delta iv:
tá tiež nemá certifikáciu na štarty pre nasa – nasa certifikovala len atlas v (ktorý má certifikáciu na všetky triedy nákladov, vrátane s jadrovými zdrojmi)
No jo, na certifikaci jsem vlastně úplně zapomněl, díky!
To Aga: Když Delta IV nemá certifikaci pro NASA, jak je tedy možné, že vynesla první zkušební Orion?
orion nebol v rámci tej certifikácie, myslím… nie je vedecká misia (satelit, sonda)…
to je podobné ako napr. falcon 9, reps. antares vynášajúce náklady k iss… tiež na to nepotrebujú certifikácie…
napr. na jason-3 už falcon potreboval certifikáciu (pre náklady, myslím, to bolo strednej triedy)… preto bol napr. inak celkom dosť problém, keď chceli zmeniť f9 v1.0 na f9 v1.1 a v podstate povolenie na štart bolo, až keď certifikovali f9 v1.1… a preto napr. jason aj poletí na v1.1 a nie na FT (v1.2)…
Mimochodem… je to ten graf 🙂 – ale zahlédl jsem ho jinde, to ale není podstatné.
Podstatné mně přijde, že ZATÍM se navýšení (původní odhad nákladů vs. skutečně utracené peníze) rovná číslu 17,6. A to bych řekl, že je bez vynesení a rozhodně nejsme u konce.
To je prostě něco absolutně šíleného. A je vidět, že poučení z HST se rovná limitně 0 (slovy „nule“).
Nepochopitelné…
Určitá část peněz by se tedy asi (?) dala přičíst dojení ze strany Northropu, který ve stejném roce, ve kterém byl kontrakt přiklpenut společnosti TRW (velmi zajímavá společnost), tuto odkoupil.
Řekl bych, že přesto (pokud vše klapne, tak to bude super projekt) ale ty náklady už jsou trochu mimo výseč.
Samozřejmě, někdo může namítnout, kolik že utratili vojáčci v Iráku a Afgánistánu.
Nicméně, pro představu – $ 9 mld je 18 startů raketoplánů. To jen pro upřesnění.
Mimochodem, pro porovnání, čísla u HST – navýšení u stavby je na číslu 6,25 (0,4 mld původní / 2,5 mld) a navýšení včetně vynesení, servisních misí a provozu (v roce 2010, tedy 20 let po startu) je na čísle 25.
A to nepočítám nějaký (samozřejmě to nepřeji, ba naopak) zá*er. To by byl megaprůšvih.
Máte samozřejmě pravdu, leč na alespoň částečnou obhajobu by bylo fér uvést, že jednak na začátku byly odhady okolo JWST velmi hrubě podceněné. Poté, co přečkal klinickou smrt se z něj naopak stala výkladní skříň, což zase ohromně zvedlo náklady. Ono se to málo ví, ale jelikož jde o tak důležitý program, tak se všechno testuje mnohem více, než obvykle. Jeden příklad za všechny – je vypracován postup, co dělat, pokud by bylo zrcadlo kontaminováno např. prachem. V takovém případě by se čistilo speciální pistolkou, která vystřeluje suchý led. Tyto postupy se pochopitelně musí testovat – pro maximální důvěryhodnost se k testům používají segmenty zrcadel, které mají téměř letové parametry a byly vyrobeny velmi podobným postupem. S takovými náklady nikdo na začátku programu nepočítal. Teprve až když byla JWST dána maximální priorita, bylo jasné, že se nic nesmí pokazit a tak se začaly objevovat původně neplánované postupy, zkoušky … a program bobtnal a prodražoval se.
Dá se předpokládat, že i kvůli této astronomické sumě neměla NASA snadnou pozici při zdůvodňování dalších finančních požadavků na cokoliv (zákonodárci si museli rvát vlasy). Také to ještě donedávna vypadalo nedobře. Ale nakonec se objevil rozpočet zcela nečekaně štědrý. Jak je vidět, když se chce, zdroje se „podaří najít“, i když povinné tanečky kolem proběhnout musí. Známe to i od nás.
To samozřejmě byly podceněné a velmi, ale to přece není a nemůže být žádná omluva! Naopak.
Ty odhady přece někdo vypracoval, někdo schválil atd. Takže odpovědnost je vcelku jasná.
A myslím, že ho nezrušili také z toho důvodu, že už se utratilo takové kvantum peněz. To by jinak byly vyhozené prachy do kanálu. A odpovědní by měli máslo na hlavě. To měli zkoušet, když byly utracené, dejme tomu 1,5–2 mld.
Je jasné, že se přidal plyn co se rozpočtu týká, když se program nezrušil – to tak většinou bývá. Něco ve smyslu… požehnání máme, peněz to spolklo tolik, že teď už to nezruší. Pohodička.
A že se testuje neobvykle více atd. – tak snad se podobný program nedělá poprvé. Navíc po zkušenosti HST, MSL apod.
Proto jsem psal, že se vůbec nepoučili. To potom vypadá jako amatérismus. A já se moc nemůžu zbavit dojmu, že na začátku vůbec nevěděli co a jak se bude dělat (a teď nemyslím např. zmíněné čištění, ale primární věci konstrukce apod.) a řešilo se to za pochodu – to pak peníze tečou proudem.
Vždyť jsou tam použité věci a postupy, které nikdy a nikde použity nebyly!
Tenhle panel lidí bych už žádné odhady dělat nenechal 🙂 Lepší pravděpodobnost by totiž dalo hození korunou. Vyjde to min. 50/50.
A moc mně také není jasné, proč by měl bobtnat program až potom, co přečkal onu zmiňovanou klinickou smrt – ať mně nikdo neříká, že do té doby to brali jako „srandu“ a bylo jedno jestli se někde něco podělá atd.
Ten program se řeší 20! let. A stále není hotovo.
Aby nevznikl mylný dojem, že nejsem příznivec JWST, naopak. Ale když vidím ten čas a rozpočet tak bych brečel. Co vše by mohlo za $9 mld. být.
Já jenom doufám, že se po vynesení nedozvíme něco v podobném smyslu jako chybně vybroušené zrcadlo HST.
A ještě co se týká např. té kontaminace prachem – někdy o víkendu překrývali v čisté místnosti 2 zrcadla po odklopení ochranného zvonu a další věci nějakou fólií (vypadá to jako obyč igelit). Tak si říkám jak moc ta místnost je čistá. Pokud to tedy nejsou zrcadla neletová (proč by tam ale byla zrcadla neletová, že?)
Začnu od konce. Zrcadla jsou letová. Překrývání patří k dodatečným postupům, které mají zabezpečit totální spolehlivost. JWST vzniká v místnosti, která nese označení clean room. Myslím, že tohle označení je universální a pro jeho získání musí místnost splňovat obecná pravidla, která jsou asi shodná po celém světě.Pro zajímavost jde dokonce o jeden z největších clean rooomů na světě.
Rozhodně jsem to nemyslel tak, že by na to předtím někdo kašlal, řeknu to jinak – dokud byl JWST běžným programem, mělo by se dělat třeba 10 zkoušek, jakmile se z něj stala vlajková loď, bude se zkoušek dělat 100, přičemž každá zkouška bude místo jednoho týdne, trvat 14 dní), aby se pravděpodobnost selhání snížila z jedné setiny na jednu tisícinu procenta. Jde samozřejmě o rámcovou představu a čísla jsem střelil jen od boku abych ukázal, jak jsem to myslel.
Máte pravdu, že program běží skoro 20 let, ale upřímně to není v kosmonautice zase až taková výjimka. Zvlášť u projektů, které mají být inovativní a jít nevyšlapanou cestou. Dám malý příklad – od prvních úvah o misi Rosetta do jejího vypuštění uplynulo nějakých 13 let. Vím, že se to nedá moc srovnávat, ale jistý trend to naznačuje. A navíc tu ještě bylo to nepříjemné období, kdy se projekt potácel na hraně možného zrušení, takže nějaký čas kompletně stál a nepracovalo se na něm tak, jak by potřeboval. I to je jeden z důvodů, proč to tak dlouho trvá.
Je podivné počty zkoušek dělit podle vlajkovosti, toť můj názor. Buď se dělá něco seriózně nebo neseriózně. V tomto případě buď $ jsou nebo nejsou. To museli vědět předem. Myslím, že JWST nebyl od počátku „běžným programem“, nebo snad ano? Ještě pochopím počty zkoušek u automatů a programů, kde bude posádka – to je jasné.
Poměr roků programu a rozpočtu jsem myslel tak, že obojí zároveň zvyšují jakousi divnou příchuť. Pokud by bylo vše hotové za 1/2 času nebo naopak za 1/2 peněz, pohled by byl asi jiný. Do toho ještě možné zrušení. A to už mají velké projekty za sebou.
Jenže když se podíváme na další programy (Orion, SLS apod.), nerozhodnost co chtějí… tak je to asi standard. Jen škoda, že za ty prachy mohlo být zajímavých věcí… no hromada 🙂
Teď už stejně jenom zbývá doufat a držet palce, že se nic nepokazí a vynaložené peníze a čas budou alespoň k něčemu.
Realita je taková, že každá vlajková loď je pod větším dohledem, než běžná mise.
A důležitým faktorem, na který jsem při první odpovědi zapomněl je to, že JWST je společným americko-evropsko-kanadským programem. Evropa se podílí nejen vývojem přístrojů, ale i tím, že dodá nosnou raketu.
Ariane 5 má už pár významných vědeckých misí za sebou. XMM-Newton, Rosettu a především vynesla pod svým krytem při jednom startu hned dvojici dalekohledů do L2 Slunce-Země. Planck + Herschel. Což jistě také nebyla snadná šichta.
Keď už sme pri tej spoľahlivosti rakiet. Mohol by tu vyjsť článok s prehľadom a popisom najspoľahlivejších a najnespoľahlivejších rakiet celkovo. Díky 🙂
Zajímavý nápad. Popřemýšlíme o tom, ale taková tabulka by byla docela dlouhá a navíc některé rakety mají jen minimum startů, takže to není moc vypovídající, ale možná bychom mohli udělat nějaké pravidlo, že bychom tam zařadili jen nosiče, které mají minimálně třeba 10 startů.
To by bolo super. Keby bolo k pár naj nosičom napísaný komentár, použité motory, palivo, výrobca, poprípade zlyhania, atď. A potom na konci tabuľka. Teším sa.
ed kyle má na svojom webe taký prehľad… gunter možno tiež bude mať…
edov zoznam, podľa spoľahlivosti
http://spacelaunchreport.com/log2015.html#rate