V posledním Kosmotýdeníku tohoto roku si představíme minisatelit FitSat-1, který bude vysílat zprávy pomocí LED diod. Sonda byla vypuštěna astronauty z Mezinárodní vesmírné stanice a po dvou testech nad Japonskem byla odvysílána zpráva nad Britskými ostrovy a Evropou.
Jupiter v roce 2030 přivítá dalšího návštěvníka a to sondu JUICE, která bude zkoumat ledové měsíce největší planety Sluneční soustavy. Ke startu by mohlo dojít již v roce 2022.
12 světelných let od Země byla nalezena planeta, na které by mohl být život. Podle mezinárodního týmu astronomů je možné, že planeta je celá pokryta vodou.
Zdroj: http://www.fit.ac.jp/
Sonda FitSat-1
Japonský minisatelit úspěšně provedl test světelného signálu pomocí LED diod. Tento test byl proveden 26. listopadu a 11. prosince nad Japonskem. 13. prosince ve 22:10:30 GMT byla vysílána zpráva v Morseově abecedě nad Britskými ostrovy a Evropou. Tyto záblesky budou nejlépe vidět za pomocí dalekohledu, ale blikání má být viditelné pouhým okem.
Co je to vůbec za sondu? FitSat-1 je velice malý objekt, který by se vám vešel do dlaně. Rozměry jsou 113x100x100 mm. Satelit byl vypuštěn astronauty z Mezinárodní vesmírné stanice a má se stát prvním zařízením zajišťující přenos LED zprávy na noční obloze. Minisatelit není vybaven pouze LED diodami, ale má na sobě připevněný i fotoaparát, který bude fotografovat Zemi. Snímky bude přebírat ISS. Takto malým satelitům se říká CubeSat. Tento projekt vznikl v roce 1999 a první CubeSat odstartoval v roce 2003. Na oběžné dráze Země se nyní nachází 75 těchto malých sond.
Zdroj: http://i2.cdn.turner.com/
Studie ledových měsíců Jupitera
JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) má za úkol studovat ledové měsíce největší planety naší Sluneční soustavy, Jupitera. Mise JUICE bude spadat do kategorie vlajkových lodí evropského kosmického průmyslu a bude se jednat o největší evropský vesmírný projekt. Se startem se počítá na červen roku 2022. Sondu vynese raketa Ariane 5. Družice využije tří gravitačních praků Země a jednoho od Venuše. K Jupiteru dorazí v roce 2030 a vstoupí na jeho oběžnou dráhu. V plánu jsou dva blízké průlety nad povrchem Europy (cca. 400 km), 12 přeletů ve výšce 200 km nad povrchem Ganymedu a 13 ve stejné výšce nad Kallistó. V roce 2032 sonda vstoupí na oběžnou dráhu Ganymedu, odkud jej bude devět měsíců zkoumat. Pokud bude sonda v dobrém stavu a budou peníze na její provoz, mohli bychom se dočkat i prodloužení mise.
Zdroj: http://media.rozhlas.cz/
Planeta vhodná pro život
Planeta, na které by mohl být život je možná blíže, než jsme si mysleli. Mezinárodní tým astronomů zřejmě objevil planetu u hvězdy Tau Ceti v souhvězdí Velryby, která je necelých 12 světelných let od Země. Její existence ale prozatím nebyla stoprocentně prokázána. Je potřeba ještě nasbírat větší množství informací. Tato hypotetická planeta obíhá ve vhodné vzdálenosti od hvězdy a je velice pravděpodobné, že zde může existovat voda v kapalném skupenství. Vědci nepředpokládají, že planeta má kamenný povrch a kloní se spíše k možnosti, že planetu pokrývá pouze voda.
Hvězda Tau Ceti je něco menší než je Slunce a obíhá kolem ní celkem pět planet. Tau Ceti je na obloze viditelná pouhým okem.
Zdroje informací:
http://www.osel.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.rozhlas.cz/
Zdroje obrázků:
http://i.space.com/images/i/000/024/500/iFF/tau-ceti-alien-planets.jpg?1355855360
http://www.fit.ac.jp/~tanaka/FITSAT/FITSAT-FM2n.jpg
http://i2.cdn.turner.com/cnn/dam/assets/120514020516-juice-jupiter-spacecraft-story-top.jpg
http://media.rozhlas.cz/_obrazek/2097092–nove-objevene-exoplanety-se-cim-dal-tim-vic-podobaji-zemi–1-600x400p0.jpeg
Překvapuje mě, že lidé z fóra si dali raději práci s fňukáním na sociálních sítích, ale vykašlali se na opravu chyb. V tomto případě upřímně řečeno raději smazání celého textu. Nějak moc nechápu, proč tu ten odstavec je, když to s kosmonautikou nemá co dělat, ale budiž.
A) Používat zpravodajské weby jako zdroj informací je barbarský čin 🙂
B) Nejde sice o závažné chyby, ale je jich na délku textu příliš:
1) Planeta není dvakrát větší než Země. Já teda nevím, odkud ta informace je, ale asi tuším. Když známe hmotnost planety, můžeme odvodit na základě možného složení její hustotu a tedy velikost. Jenomže už samotná existence planety je natolik sporná, že tohle je vaření z vody. Mám pocit, že ani samí autoři takovou diskusi v článku nevedli. Ale budiž.
2) U exoplanet jsou to sice obvykle kresby a je vlastně možné je plácnout kamkoliv ale zase ne za každou cenu. Na obrázku by patrně měla být asi Tau Ceti b (cca 2 Země), ale je tam asi 160x hmotnější horký Jupiter HD 189733 b.
3) Tyto planety jsou malé a mají minimální hmotnost – netuším o co jde…
4) skalnatý povrch – spíše kamenný povrch
5) chybí zmínka, že jde o nepotvrzený objev. Může to vypadat jako drobnost, ale u exoplanet je problém, že se z vědy někdy dělá sci-fi. V odstavci je hned napsáno, že na povrchu bude velmi pravděpodobně voda atd. zkrátka o planetě nevíme ani to, zda existuje a není namístě si další informace prakticky domýšlet.
Mě ale nejvíce vadil fakt, že u jinak dobrého webu jsou přebírány informace ze zpravodajských webů (tedy zdroj dost možná až z páté či které ruky). To mi vadí obecně už dlouho. Navíc je vidět (to za ty roky už poznám), že autor tomu nerozumí, ale chtěl tam za každou cenu něco napsat. Taky ze své zkušenosti chápu, že když člověk dělá podobný seriál každý týden, tak ho sice první tři díly dělá s nadšením, ale pak už je z toho povinnost a moc se mu nechce. V tomto případě by ale asi bylo rozumnější udělat díl kratší nebo mi text poslat. Já sám nemám čas prohlížet články a dělat automatickou korekturu.
Ahoj,
včera jsem psal na FB, že jsem ochotný se postarat o úpravu toho textu, pokud nám poskytneš nějaké přesnější informace co konkrétně je tam špatně. Teď se tak stalo a proto článek lehce poupravím. Jen nevím, jestli to stihnu dneska – budu stříhat Dobývání vesmíru a Noční oblohu. Ale určitě se do toho dám. Děkuji za to, že jsi napsal svoje postřehy – je vidět, že jsi z oboru.
Nj, zřejmě po povrchu zemském chodí lidé představující si pod slovem fňukání žádost o konkrétní a adresnou kritiku. Je škoda, že sám nejmenovaný iniciátor onoho vlákna na jisté nejmenované sociální síti, toto vlákno záhy smazal. Následkem tohoto činu se fňukáním lidí z fóra nemohou pokochat i ostatní uživatelé.
Jinak dle mých záznamů se tu na konkrétní a adresnou kritiku zatím vždy reagovalo patřičnou úpravou textů.
Netušil jsem, že když se mi něco nelíbí, tak k tomu musím napsat slohovou práci. Nemluvě o tom, že na FB konkrétní výtky uvedeny byly, ačkoliv jsem je uvádět nemusel. Kritizoval jsem jistý princip práce.
K „transparentní diskusi“: nejdříve si zameťte před vlastním prahem, není obvyklé, aby každý komentář zde musel projít rukou cenzora.
Jinak když jsem tu upozornil na chybu posledně, žádná reakce nepřišla.
Naše komentáře fungují jednoduše – první komentář musí schválit admin, aby se prokázalo, že nepochází od spamera. Jakmile administrátor potvrdí, že příspěvek není spam, jsou uživatelovy příspěvky zobrazovány okamžitě.
Celý text mazat nebudu. Teď mám chvíli čas, tak to poupravím podle instrukcí, které jsi uvedl.
Netušil jsem, že když se mi něco nelíbí, tak k tomu musím napsat slohovou práci
Nevšiml jsem si, že někdo v předchozích příspěvcích psal o slohové práci. Stačí heslovitě konkrétní výtky. Taková kritika je v jistých kruzích považována za skoro povinnost (mám-li co říct). Na druhou stranu kritika, pouhého postupu aniž by bylo uvedeno kde byl použit, tak aby bylo možno z ní vyvodit nějaké závěry pro budoucnost, bývá považována za neslušnou. To je lepší si ji nechat pro sebe, protože nikomu nic nepřinese.
Nemluvě o tom, že na FB konkrétní výtky uvedeny byly, ačkoliv jsem je uvádět nemusel.
Výtky byly uvedeny až na konkrétní dotaz. Ptám se tedy znovu: Proč je autor neuvedl rovnou? IMHO kdyby je chtěl uvést, tak by tak mohl učinit i bez dotazu. Navíc bylo snadné předpokládat, že se někdo zeptá.
Kritizoval jsem jistý princip práce.
Ano a my to (samozřejmě) chtěli napravit, ptali jsem se tedy dál, více viz. výše.
K “transparentní diskusi”: nejdříve si zameťte před vlastním prahem, není obvyklé, aby každý komentář zde musel projít rukou cenzora.
Nastavení zmíněné adminem je standardní (defaulní) nastaveni WordPressu. Lze tedy předpokládat, že je běžné – spousta uživatelů to tak nechá. I Exoplanety tak bývaly nastaveny, než bylo přidávání komentářů povoleno pouze registrovaným. Inu Exoplanety asi nejsou obvyklý web.
Navíc postup schvalování komentářů nesouvisí s transparentností diskuze.
Jinak když jsem tu upozornil na chybu posledně, žádná reakce nepřišla.
Kdy se tak stalo, jsem se ptal už v oné nejmenované diskuzi, dosud to nevím. Bylo by možno na zmíněný příspěvek např. odkázat? Jedná se o cca. 5 vteřin práce. Nebo se opět ničeho konkrétního nedočkáme?
Jinak mi stále vrtá hlavou otázka, proč zmizelo vlákno v němž se nevhodně chovali pouze uživatelé zdejšího fóra.
a „opravím to možná až budu mít čas“ je také docela legrační. Smysluplnější by bylo odstranění celého textu…
Je takový milý zvyk, vkládat diskutérům do úst něco co neřekli. Já v adminově odpovědi čtu: „určitě se do toho dám“, nikoli: „možná“.
Jak veselé. 😀
Je takový milý zvyk, vkládat diskutérům do úst něco co neřekli. Já v adminově odpovědi čtu: “určitě se do toho dám”, nikoli: “možná”.
Jak veselé. 😀
Stačí heslovitě konkrétní výtky.
KONKRÉTNÍ VÝTKA TAM BYLA: používání zdrojů ze zpravodajských webů. Uvádět to konkrétně je irelevantní, vzhledem k tomu, že je to v každém díle tohoto seriálu. Předpokládám, že svůj obsah a články znáte, pro nezasvěcené je pak přesnější informace zbytečná. Je to jako výtka, že ten a onen chodí pozdě. To je nešvár, netřeba k němu dokládat tabulku se zpožděním jeho 10 posledních příchodů.
Já bych to už neřešil – odstavec jsem opravil podle připomínek, které jsi nám sem napsal. Děkujeme za to, že jsi nás upozornil na chyby. Budeme se snažit jich dělat co nejméně. Hoďme hašteření za hlavu spolu se starým rokem. Vstupujeme do nového roku – zkusme do něj vejít s čistým štítem. 😉
Ok..nový rok, nová kapitola 🙂
Jinak já to řešit nechtěl a chyby byly nepodstatné, mě vadí u popularizačních webů, že používají jako zdroj zpravodajské weby apod. To mi vadilo už v době, kdy jak koukám chodil autor ještě do školky. 🙂
Myslím, že to můžete brát jako pochvalu. Kdyby mi to nevadilo, znamenalo by to, že vás dávám do stejného pytle s onymi nepříliš věrohodnými zpravodajskými weby.