V následujícím článku se ohlédneme za aktuálním děním v kráteru Gale na Marsu, kde operuje marsovská vědecká laboratoř známá jako vozítko Curiosity. Co aktuálně robot zkoumá, jaké obrázky stály za vidění? Aktuálně jsou zde dva úplně odlišné druhy usazených hornin, ale není to tak dlouho, co vozítko potkalo kameny patřící mezi vzácné vyvřeliny a to má zajímavé důsledky na pohled do historie Marsu. Na závěr nebudou chybět snímky Slunce z Marsu a rozhodně stojí za vidění.
Dva různé typy hornin
Oblast, ve které se vozítko pohybuje, je z geologického pohledu zajímavá tím, že se zde stýkají dva různé typy hornin. S tím jak se Mars vynořil na pozemské obloze ze záři Slunce, mohly být naplno obnoveny operace vozítek na Marsu. Curiosity proto obnovila popojíždění a výzkum těchto hornin.
Odlišné složení naznačuje i odlišnou historii místa Marias Pass, kde se rover nyní nachází. První tvoří světlé, velmi jemně zrnité horniny jílovitého původu, podobné těm, které Curiosity zkoumala v oblasti Pahrump Hills. Druhý typ hornin tvoří tmavší jemně vrstevnatý pískovec.
Podobný styk dvou odlišných hornin naznačuje něco o prostředí v dávné minulosti, v kterém vznikaly. Navíc někdy mezi nimi může být jasně viditelná hrana, jindy je přechod pozvolnější. Zajímavý je i detailní snímek pískovce mikroskopickou barevnou kamerou MAHLI. Na snímku vidíme jednak krásně zakulacená zrnka, která musela putovat delší dobu, než se ohladila a mezi nimi ostře ohraničená zrníčka.
Curiosity naznačuje, že na Marsu jsou horniny primitivní kontinentální kůry
Čerstvou novinkou je, že v kráteru Gale byly objeveny horniny, které připomínají podobné, které se nachází v zemské kontinentální kůře. Přístroj ChemCam se totiž zaměřil laserovým paprskem na světlé kameny a objevil zde podobné složení, jako mají granitické horniny (granit = žula) pevninské zemské kůry. Mohlo by to znamenat objev něčeho, co by se dalo na Marsu nazvat jednoduchou pevninskou kůrou.
Jak uvádí Roger Wiens z Národní laboratoře v Los Alamos, rover cestoval mezi kameny s nápadně velkými světlými krystalky, které jsou na Marsu velmi neobvyklým jevem. Chemická analýza naznačila malou hustotu a to je typické pro vyvřeliny tvořící na Zemi pevninskou kůru.
Mars je zatím považován za planetu plnou čedičových vyvřelin, tedy hornin s velkou hustotou a malými krystaly. Takové horniny tvoří na Zemi oceánskou kůru. Ale horniny nalezené v kráteru Gale vozítkem Curiosity by měly být velmi staré vyvřeliny (asi 4 miliardy let staré), které jsou zřetelně světlejší.
Vypadá to, že se díváme na horniny tvořící starou kůru Marsu, podobné svým složením těm, které tvořily zemskou kůru před 2,5 miliardami let. Kráter Gale, který vznikl před asi 3,6 miliardami let zřejmě poskytuje ve svých stěnách okno do dávné minulosti Marsu a my po cestě nalézáme některé kameny, které tvořily tuto původní marsovskou pevninskou kůru.
Zatmění Slunce Phobosem
V posledním článku jsme nabídli odkaz na zatmění Slunce Phobosem. Ani Curiosity nezůstala pozadu a i jí se podařilo vyfotit jedno takové zatmění.
Sluneční skvrny
Jak jsme si už zvykli v minulosti, i z Marsu jsou na Slunci pozorovatelné skvrny. Jsou sice na hranici rozlišovací schopnosti kamer, ale třeba ty velké dubnové byly vidět i na neupravených záběrech. Výhodou těchto pozorování teď bylo, že jsme tak viděli na odvrácenou stranu Slunce, než jaká byla vidět ze Země.
Zdroje informací:
mars.jpl.nasa.gov
www.lanl.gov
mars.jpl.nasa.gov
Zdroje obrázků:
http://mars.jpl.nasa.gov/msl-raw-images/msss/01031/mhli/1031MH0005060010400002C00_DXXX.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/catalog/PIA19676
https://farm1.staticflickr.com/532/19483855329_78f775c1af_b.jpg
http://mars.jpl.nasa.gov/multimedia/images/?ImageID=7314
http://www.midnightplanets.com/data/MSLRawJPG/01032/1032MR0045090000504028L01_DXXX.JPG
http://mars.jpl.nasa.gov/news/whatsnew/index.cfm?FuseAction=ShowNews&NewsID=1842
Velmi pěkný článek 🙂
Díky. Teď v návalu informací z Pluta si říkám, mohl být i lepší, ale jsem rád, že jsem se k Marsu mohl vrátit.
Dobrý den, bude někdy uspokojivě zodpovězena základní otázka, zda byl na Marsu někdy život, alespoň na nějaké základní jednodušší úrovni ? Pozůstatky případného života určitě nenalezneme v nějakém kráteru, ale snad jen v lokaci, kde třeba kdysi mohla být voda, moře. Nejsem si jist, jestli vozítko Curiosity je zrovna na tom nejpříhodnějším místě, kde třeba mohl být oceán ? Pokud by byl na planetě život, měly by známky toho zachované celoplošně. Zatím to tak vypadá, že na Marsu život spíš nikdy nevznikl.
Do budoucna se chystají další rovery, které budou ještě lépe vybavené. Curiosity v základu nemá hledat život. Má jen zjistit, zda na Marsu byly kdysi podmínky, které by jeho vznik umožňovaly. Na tuto otázku již vozítko odpovědělo – ano, byly. Evropa chystá na rok 2018 vypuštění vlastního vozítka, které by mohlo vrtat až do hloubky dvou metrů (viz články u nás), na rok 2020 chystají Američané vozítko Rover 2020 odvozené z Curiosity, ale s lepšími přístroji – viz naše články. Takže vývoj pokračuje dál. 😉
Tato otázka je stále odsouvána a může to působit až otravně. Na druhou stranu díky robotickým geologům jsme mohli získat informace o několika místech na Marsu, zda zde podmínky pro život vůbec mohly být. Existovalo období, z výsledků Mars Exploration Rovers (Spirit+Opportunity), kdy se jevilo, že v obou místech přistání sice voda kdysi byla (většinou se hovořilo o mělkém jezeře), ale neměla vhodné složení (zaboha si teď nevybavím, zda šlo o nějakou jedovatou látku, nebo jen o příliš kyselé prostředí, tipl bych že šlo o perchloráty https://en.wikipedia.org/wiki/Perchlorate). To se ale změnilo s tím, jak Opportunity popojela dál a našla lokality, které byly dříve zcela vhodným vodním prostředím. Poté, co přistála Curiosity, bylo už krátce poté zřejmé, že našla místa, kde byla dřív něco jako malá říčka a hlavně místa, kde je jasný důkaz stojatých vod a to i za různých prostředí (viz. právě ty usazeniny s různou zrnitostí). Prostě místa kde tyto rovery přistály byla vhodná pro existenci života, ale zda tam někdy vznikl a nebo zda tam nějakou dobu existoval, alespoň ve formě bakterií, zůstává otázkou pro budoucnost. Dušan správně naznačil naše naděje v evropský ExoMars, který je dlouho dopředu inzerován i vybavením pro hledání stop života, zatímco marsovské sondy USA toto vybavení postrádaly. Změna má nastat s roverem založeným na Curiosity pro rok 2020+. Potěší hlavní úkoly – obyvatelnost, známky života atp. viz. http://mars.nasa.gov/mars2020/mission/science/objectives/
Naopak – Curiosity je na velmi dobrém místě. Kráter Gale kdysi býval obřím jezerem širokým 150 km a hlubokým 4 km. Byl zřejmě celý zatopen vodou. A centrální hora Aeolis Mons, na níž právě rover pracuje, vznikla z naplavených sedimentů. Myslím, že se jedná o ideální lokalitu pro účely hledání podmínek pro život nebo pro stopy života samotného 🙂
Jistě, jen pro úplnost dodejme, že Curiosity opravdu nedokáže hledat ani ty stopy života, nebo látek, které by se životem mohl souviset. Nicméně to je z vaší odpovědi zřejmé. Dík za doplnění o tom kopci Aeolis Mons, už to, že je uprostřed kráteru takováto obří hora z naplavenin je mimořádný zjev i na Marsu samotném.
Raději používám původní marsovský název hory než Mount Sharp. Jsme na Marsu, tak ctěme místní původní jazyk a obyčeje 🙂 🙂
jasně 😉 Já beru jako Mt. Sharp jen ten centrální vrcholek, celá ta soustava kopců je pak pro mě Aeolis, ale beru na vědomí to ctít, třeba v budoucích článcích 🙂
Ale ne, nic neprosazuji, jen jsem se tak řečnicky zmínil 🙂
Jinak jsem velmi zvědav (pokud tedy rover ExoMars připraví na místě zásilku vzorků), jestli se někdy za mého života rozhoupeme si ji taky vyzvednout.
Vzorky „pro další výzkum“ by neměl sbírat evropský rover z programu ExoMars, ale až americký Rover 2020. 😉
No totok… 🙂 Máte samozřejmě pravdu. Nástupce Curiosity. Ovšem pořád zůstávám velmi zvědav, jestli se někdy za mého života rozhoupeme si ji taky vyzvednout. Vzhledem k tomu, že se hovoří o min. dvacetileté neporušenosti pouzdra, tak kdo ví, jestli tam dříve nepřistane pilotovaná mise, která překope nějakou podezřelou lokalitu a složí celou kostru. Jak to tak chodí na Zemi.
Můj příspěvek je reakcí jen na pana Stevea (to jen pro pořádek, ať z toho nemáme bramboračku).
Díky za zasvěcené připomínky a komentáře…
Já děkuji za další z mnoha pěkných článků na tomto webu.
Nerad to řeším veřejně (klidně to smažte), ale nesehnal jsem emaily. Docela by mě zajímalo, zda panu Gembecovi připadá normální, když na mě on a jeho kámoši kudy chodí tudy hází hnuj, napadají můj web (byl bych rád, kdyby Gembec konečně jako chlap napsal, co konkrétně mu na něm vadí a proč je tak špatný – bez urážek a vulgarit, snad to jako učitel dokáže) a na straně druhé pan Gembec stáhne můj obrázek „Pluto a EU“, nahraje ho na svůj web a následně na forum. Samozřejmě bez odkazu.
Je to sice prkotina… tak bych to viděl u jiných aktérů, ale ne už tak velká prkotina, když si člověk uvědomí jisté souvislost – například u pana Majera, který mi dlouhodobě krade práci pro účely svých pořadů. Sice lze pochopit (nějak), že během pětiminutové pasáže založené na mém článku jaksi nezbyl prostor říct, že je to z Exoplanety.cz, ale co už lze pochopit méně, to je přístup p. Majera, který na slušný dotaz reaguje arogantně tak, že „si bude přebírat co chce, uvádět zdroj na koho chce, že mu nemám co zakazovat a mohu se klidně stavět na hlavu“.
U pana Gembece je to pak o to veselejší při vzpomínce na aféru, kterou vyrobil on společně s panem Maškem, kdy si jako malé děti stěžovali až na VV ČAS, že panu Maškovi ukradl Vladimír Kocour obrázek – nebyla to ovšem fotografie od pana Maška, ale screen ze Stellaria.
V první řadě si dovolím připomenout, že mailový kontakt na mě je uveden i zde i na astro.cz, takže není jistě problém mi napsat. Problém je, zda bych vůbec odpověděl, že?
Dovolím si jen krátkou poznámku k obrázku Pluto a EU. Obrázek mi přišel vtipný a vyskytl se na Facebooku na profilu jednoho pána z Hradce Králové (Pavel Marek). Považoval jsem ho za vtipný a protože nebyl čas a nešlo ho odkázat na fóru kosmonautixu přímo z FB, tak jsem ho stáhl a narychlo někam nahrál. A protože mě nenapadlo, kam ho nahrát, tak jsem jej dal na Udalosti.. Myslím ale, že není na netu nikdo, kdo ve chvíli, kdy jeho obrázek začne veřejně kolovat na FB, on se začne vztekat a být naštvaný, že je přebírán dál a dál. Naopak každý jiný by byl za to rád, ne tak zřejmě jistý pan Kubala že?
Pokud jde o hnusné řeči v úvodu, tak za sebe jen řeknu, že na Exoplanety nechodím, portál vůbec nečtu a nechybí mi to. Zároveň ale veřejně prohlašuji, že jsem ho nikdy nepomlouval a jestli tak činí lidé v mém okolí, nemám možnost to ovlivnit. Z těch několika návštěv portálu, co jsem kdysi učinil jsem usoudil, že je ukázkou toho nejlepšího, co pan Kubala umí a je jen k jeho škodě, že to tím nekončí. Na druhé straně nechápu, proč se nevěnuje pouze exoplanetám.
Je potřeba říct, že vše z úvodu a závěru příspěvku se nezakládá na pravdě, žasnu, co je schopen si někdo proti mě vymyslet, na VV ČAS si možná stěžoval Martin Mašek, ale je třeba říci, že to byl zase jen on a jeho iniciativa. Na druhé straně na tuto iniciativu si dobře vzpomínám, protože jsem jí s Martinem řešil, k jeho cti třeba dodat, že pouze o screen ze Stellaria tehdy nešlo a že byl obrázek náležitě upraven, aby nebylo zřejmé, kdo jej původně „vyrobil“. A to se opravdu nedělá.
Omlouvám se, že jsem to hned neřešil mailem, ale radši to sem píšu, aby případný návštěvník, který si tyto bláboly přečte nebyl v omylu. Nikdy bych nevěřil, kolik nepravd a omylů o mně v hlavě pana Kubaly rotuje. Tak jsem je alespoň uvedl na pravou míru, i když tím nic nezměním.
Zdravím všechny pány (i dámy), ale nedá mi to také tak trochu nereagovat.
Nejenom dle jména jsem fanda do kosmonautiky, Vesmíru a spol již odmala, hltal knihy pánů Pacnera, Vítka a Toufara.
S rozvojem internetu jsem začal číst i články na této síti sítí…
Navštěvuji všechny zde uvedené weby. Každý se mi líbí (i když ten, co má hvězdu ve jménu, po změně designu již méně – nějak se mi změna nelíbí), a každý má něco do sebe, každý se primárně věnuje nečemu jinému.
A co se přejímání materiálů a zdrojů týče, tak snad existuje nějaký autorský zákon a myslím, že dnes není problém, při případné při dokázat, kdo byl ten první :-).
Tady bych viděl jen jediný způsob vyřešení tohoto sporu – buď si rozdat boxerské rukavice a tak nějak si to gentlemansky vysvětlit, anebo po irském způsobu, kdy rukavice vystřídají panáky whiskey a kdo dřív odpadne, ten prohrál… 🙂
Každopádně jsem moc za všechny weby rád a moc mne mrzí tyto zákulisní „intriky“. Ve srovnání s velikostí a věkem Vesmíru v naší realitě působí tyto spory jaksi…. úplně zbytečně a malicherně…
May The Force With (All Of) You
František Bílý
člověk by očekával nápravu situace či omluvu. Tedy čekal by to od slušného a normálního člověka s elementární prvkem respektu k práci druhých, což pan Gembec není.
Pane, vy jste vtipný. Už jsem na vás narazil na více místech. Všude naříkáte, stěžujete si na nadávky a urážky na vaši osobu a „nenápadně“ se snažíte propagovat svůj web, který je ze všech těch českých stránek o astronomii a kosmonautice ten jediný originální a poctivý, ze kterého všichni, jak říkáte, kopírují. Zajímavé ale je, že jsem nikdy žádný útok na vaši osobu nezaznamenal. To vy jste vždy tím agresorem. Zkuste v sobě najít trochu míru, tolerance a hlavně nehanobte záslužnou práci jiných.