sociální sítě

Přímé přenosy

Načítám data o přenosech…

krátké zprávy

Fi

Společnost Fi, která se zabývá technologiemi pro domácí mazlíčky, 8. července spustila sledovací zařízení pro psy, které využívá službu T-Satellite s podporou Starlink od společnosti T-Mobile, aby bylo možné zůstat připojeni napříč Spojenými státy, a to i mimo pozemní síť telekomunikačního operátora.

iSpace

Japonská společnost iSpace, která se zabývá průzkumem Měsíce, kupuje nákladní kapacitu pro svůj budoucí přistávací modul, který by nesla kosmická loď Starship v lunární verzi.

Wally Funk

Ve věku 87 roků zemřela včera, ve středu 8. července 2026 legendární americká pilotka Wally Funk. Byla poslední z žijících účastnic programu Mercury 13. V roce 2021 nahlédla v kabině New Shepard společnosti Blue Origin na několik minut do vesmíru (mise NS-16, dosažená výška 107 km)
Čest její památce.

Orbit Fab

Společnost Orbit Fab, která se zabývá doplňováním paliva pro družice, doufá, že s novým generálním ředitelem a novým kolem financování přejde od vývoje technologií k provozu.

D-Orbit

Společnost D-Orbit podepsala smlouvu se společností ArkEdge Space. Dohoda o vícenásobném využití servisní družice ION je jednou z dosud největších komerčních dohod společnosti D-Orbit.

Skyroot Aerospace

Indický startup Skyroot Aerospace se připravuje na svůj první pokus o start na orbitální dráhu, který se uskuteční již 12. července. Společnost plánuje rychlé rozšíření na měsíční frekvenci startů.

NASA

Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).

Iridium Communications

Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Známe termín zániku MESSENGERu

Jak jsme Vás již před pár dny informovali v tomto článku, NASA dokázala husarským kouskem o několik týdnů prodloužit životnost sondy MESSENGER, která již více než 4 roky krouží kolem první planety Sluneční soustavy. Jenže nic netrvá věčně. Sonda má prázdné nejen nádrže, ale také zásoby tlakovacího plynu. Její konec je již neodvratný a podle nejnovějších výpočtů by mělo k dopadu na povrch Merkuru rychlostí téměř 4 km/s dojít 30. dubna. MESSENGER si zároveň připíše další prvenství. Stane se prvním lidským výtvorem, který se dotkne povrchu Merkuru. Ještě předtím ale svou jedinečnou misi doplní sběrem dat z mimořádné blízkosti – poslední plánovaná oběžná dráha bude mít nejnižší bod pouze 6 kilometrů nad povrchem.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/messengerstill.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
6 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
11 let před

Budiž mu země (s malým „z“) lehká. Na nějakých 9 let teď Merkur osiří. O to víc mrzí ten zrušený přistávací modul 🙁

Pavel Nedbal
Pavel Nedbal
11 let před

Myslím, že ještě existuje jeden nástroj na záchranu Messengeru: využití tlaku fotonů, například vhodným pozicováním fotovoltaických panelů vůči slunci tak, aby se zvyšovalo pericentrum. Ve vzdálenosti Merkuru docela silný nástroj.

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  Pavel Nedbal

No nevím, suchá hmotnost sondy je zhruba 500 kg. Plocha solárních panelů není dostatečná na to, aby ovlivnila takto hmotné těleso.

Spytihněv Čumpelík
Spytihněv Čumpelík
11 let před
Odpověď  Pavel Nedbal

Myslím, že pokud jde o použití tlaku slunečního záření na ovlivnění dráhy půltunové sondy, tak ve vzdálenosti Merkuru by to mělo být sice logicky nadějnější než u Země, ale jen relativně, asi ne tak, aby to pomohlo. Jedině solární plachetnice lze solidně ovlivnit, ale tam máme velkou plochu, malou hmotnost a navíc nemusíme bojovat s gravitací planety a rychlostí sondy.

roman hronza
roman hronza
11 let před

Prázdné nádrže jsou jediným důvodem? Pak by Jupiter+Exoliner měly opravdu velký význam.

Dušan Majer
Dušan Majer
11 let před
Odpověď  roman hronza

Ano, přístroje jsou podle informací z NASA stále v dobrém stavu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.