sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Zatmění Slunce očima kosmonautů

Dnešní zatmění Slunce si asi nechal ujít málokdo. Na ulicích, v parcích, na balkonech, na benzinových pumpách – prostě všude možně – stáli lidé a upírali zraky vzhůru, aby na vlastní oči viděli tyto vzácné okamžiky. Jsou ale tací, kteří při pozorování zatmění mohou sklopit zrak dolů. Kosmonauti. Posádky kosmických lodí mohou přitom mít štěstí a proletět přímo stínem Měsíce, anebo – což je mnohem častější – mít možnost z uctivé vzdálenosti sledovat putování stínu po zemském povrchu.

Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.
Takto pozorovala zatmění Slunce posádka lodi Gemini 12.
Foto NASA

První příležitost sledovat zatmění Slunce z kosmické lodi měli James Lovell a Edwin „Buzz“ Aldrin 12. listopadu 1966. Úkaz zaznamenali i na filmový pás.

Zřejmě dosud jediná příležitost sledovat úplné zatmění přímo z vesmíru nastala 3. listopadu 1994. Všechna ostatní zatmění kosmonauti pozorovali z uctivé vzdálenosti (tedy např. viděli stín na Zemi, nebo „vykrojené“ Slunce), ovšem tentokrát stanice Mir prolétala přímo stínem vrženým Měsícem na zemský povrch. Na její palubě tehdy pracovala šestice kosmonautů: Jurij Malenčenko, Talgat Musabajev, Alexandr Viktorenko, Jelena Kondakovová, Valerij Poljakov (všichni Rusko) a Ulf Merbold (ESA/Německo).

Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999.
Cesta měsíčního stínu po zemském povrchu v srpnu 1999. Foto Roskosmos

Pozorování přitom skončilo naprostým fiaskem. V řídicím středisku totiž nikoho nenapadlo o průletu stínem posádku stanice dopředu informovat. (Podotýkáme, že na stanici byl nejméně jeden experiment, který zatmění monitoroval: americký detektor velmi nízkých přírodních rádiových frekvencí Inspire.) Protože stín Měsíce má na Zemi průměr zhruba 270 km, stanice jím proletěla v řádu několika sekund (pohybovala se rychlostí 7,8 km/s, ovšem neprolétala jím po nejdelší možné trajektorii).

Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný.
Dnešní zatmění nebylo z paluby ISS příliš dobře pozorovatelné, přesto je stín patrný. Foto ESA

Kosmonauti tak zatmění neviděli a dozvěděli se o něm dodatečně. Samozřejmě, že řídicímu středisku od plic poděkovali. A tak když bylo další zatmění (11. srpna 1999), posádka byla dopředu upozorněna. Pro úplnost: tvořila ji trojice Viktor Afanasjev, Sergej Avdějev (oba Rusko) a Jean-Pierre Haigneré (Francie).

Dnešní zatmění neuniklo pozornost trojici kosmonautů na ISS a Samantha Cristoforettiová (ESA/Itálie) jen chvíli po jeho skončení publikovala na svém účtu na Twitteru snímek stínu Měsíce na Zemi. Co se dnešního zatmění týká, informace najdete v tomto článku.

Zdroje obrázků:
http://www.sbs.com.au/…207_ap.jpg?itok=CMYhevXM&mtime=1398665530
Archiv autora

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
rado
rado
9 let před

šestica?

Dušan Majer
Dušan Majer
9 let před
Odpověď  rado

Kde je problém?

Tomáš Kohout
Tomáš Kohout
9 let před
Odpověď  rado

Pardon, opraveno. Na ISS je teď pouze tříčlenný základ 43. Expedice.

rado
rado
9 let před

Ano, myslel som počet.
Ale neberte to ako kritiku. Už som chcel veľakrát napísať o tom ako je to tu super. Síce ste mi už spôsobili niekoľko nocí bez spánku. Ale nedalo sa proste odolať 🙂 Ešte ma tu čaká niekoľko neprečítaných vecí a na tie sa teším. Takže ďakujem Vám za vašu prácu! Len tak ďalej.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.