Týdenní souhrn nejzajímavějších informací uplynulého týdne, které provázaly dění ve výzkumu vesmíru jsou pro vás opět připraveny v tradičním kosmotýdeníku, který ve svém již sto dvacátém osmém vydání přináší tyto novinky: Podíváme se jednak na Mezinárodní kosmickou stanici, kde probíhal druhý ze tří plánovaných výstupu do volného prostoru. Nahlédneme i do plánů NASA pro velké mise mimo oběžnou dráhu Země a v krátkých zprávách shrneme mnoho dalších drobnějších událostí z uplynulého týdne. S přáním hezké neděle vám přejeme příjemné čtení.
Druhý výstup z ISS
Druhý výstup ze tří plánovaných, které nyní probíhají na ISS, se uskutečnil 25. února. Série výstupů má připravit stanici na nové soukromé lodě, které staví SpaceX a Boeing a které mají na stanici dovážet astronauty. Výstup uskutečnil Barry Wilmore a Terry Virts. Během výstupu došlo k přípravě různých kabelů, nebo byla větší péče věnována staniční paži, na které bylo například promazáno úchopové zařízení. Avšak výstup se neobešel bez problému.
Při návratu do přechodové komory se v helmě skafandru Terryho Virtse objevila voda, která ve formě koule přeplula před obličejem astronauta. Po nepěkných událostech Lucy Parmitana v roce 2013 jsou právě takové situace velice pečlivě zkoumány a berou se jako poměrně velké riziko. Terry Virts zjistil, že absorpční vložka v zadní části helmy byla mokrá. Právě tato vložka je jedno z opatření, které se proti únikům vody provedly ve skafandrech po událostech z roku 2013. Hrozilo proto, že výstup naplánovaný na neděli bude muset být odvolán.
Nakonec se však s konstatováním, že tento skafandr už podobné události měl a množství vody bylo poměrně malé, rozhodlo výstup uskutečnit. Problém byl zřejmě v sublimátoru, který mohl nechat zkondenzovat malé množství vody ve chvíli, kdy je okolní prostředí opět natlakováno, což nastalo právě v přechodové komoře. Dnes se proto můžeme těšit na další výstup. Ty předchozí si můžete připomenout třeba v našem záznamu.
NASA vybírá nákladné mise k průzkumu soustavy
Do 18. února měli možnost vědci a vědecké týmy posílat návrhy na nové vesmírné mise, které budou mít za cíl zkoumat naši sluneční soustavu. NASA 24. února zveřejnila ty, které bude dále vyhodnocovat. Možnost přihlásit se měly ty týmy, které požadovaly pro splnění svého projektu více jak 450 milionů dolarů. NASA se posléze zavázala, že do května vybere dvojici konceptů, které dostanou 3 miliony dolarů na podrobné rozpracování svých návrhů.
Tyto mise se stanou součástí programu Discovery, který pravidelně běží již od roku 1990. V září 2016 bude vybrán vítězný návrh, který by se měl svého startu dočkat v roce 2021. Do připravených 450 milionů dolarů není započítán nosič, který poskytne NASA, stejně tak jako laserové komunikační zařízení, které se v minulém roce testovalo na sondě LADEE. Mluvilo se i o nových formách tepelných štítů, které by experimentálně mohla poskytnout také NASA. Mise by se měly soustředit na některý z těchto cílů:
- Odběr vzorků z komety a návrat na Zemi
- Sonda k Saturnu
- Mise k jižnímu pólu Měsíce, odběr vzorků a návrat k Zemi.
- Sonda k Venuši
- Mise k tzv. trojánským asteroidům planety Jupiter
V rámci programu Disovery se uskutečnilo již 12 misí, mezi kterými byly například sondy NEAR, Stardust, nebo třeba Mars Pathfinder. Aktuálně v rámci programu probíhá například mise sondy Dawn, která se blíží k trpasličí planetě Ceres. Připravuje se například mise InSight k Marsu. Se současným rozpočtem si NASA může dovolit jednu misi programu Discovery každých 36 měsíců.
Kosmické mini-zprávy
Společnost Mars One, která si klade za cíl vyslat v rámci reality show vyslat lidskou posádku na Mars a založit tam kolonii, má poměrně velký problém. Televizní společnost Endemol zrušila se společností smlouvu o natočení této reality show a společnost tak přišla o největší zdroj chystaných příjmů. Ve zprávě se hovoří, že smlouva byla ukončena z důvodu neplněných závazků, ke kterým se zavázala právě Mars One. Podrobnosti však nejsou známy. Mars One i nadále pokračuje ve výběru posádky.
Řady kosmonautů nadobro opustil Alexej Alexandrovič Gubarev, který je nám známý především jako kapitán při letu Vladimíra Remka. Více se o něm můžete dočíst zde.
Společnost SpaceX změnila logo, které původně měla nést jejich loď Dragon V2, která má vynášet lidské posádky k ISS. Logo si můžete společně s tím starým prohlédnout zde. SpaceX zároveň zpřesnila data kritických testů lodi. V prosinci 2016 by se do vesmíru měl podívat nepilotovaný Dragon V2 a to na dobu jednoho měsíce. V dubnu 2017 by pak měl proběhnout první pilotovaný test. Let nové lodi s posádkou by měl trvat čtrnáct dní.
Loď Progress M-26M, která se nedávno připojila ke stanici, provedla během týdne zážeh svých motorů, které stanici pozvedly zhruba o 2 kilometry.
Sonda SDO i po pěti letech ve vesmíru dál neúnavně pozoruje naše Slunce. Tento týden se objevil opravdu dech beroucí záznam, kdy sonda nasnímala sluneční skvrnu AR 2192, která byla největší pozorovanou skvrnu za posledních 22 let. 4K záznam naleznete zde.
Sonda Dawn, která se aktuálně blíží k trpasličí planetě Ceres přinesla další podrobnější snímky, které ukazujíc více detailů na povrchu, včetně světlých oblastí v některých kráterech, které se zdají být zajímavé pro další průzkum.
Rusko se zavázalo, že bude Mezinárodní kosmickou stanici provozovat i po roce 2020 a to konkrétně do roku 2024, kdy se chystá odpojit svoji část stanice, která jim poslouží jako základ pro stanici novou. Pokud vám prohlášení ruské strany také už moc nevoní, pročtěte si diskuzi na našem fóru, kde naleznete pár zajímavých postřehů.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://blogs.nasa.gov/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://blogs.nasa.gov/spacestation/wp-content/uploads/sites/240/2015/02/9364581235_1f027af6a5_k1.jpg
http://4.bp.blogspot.com/-6G8vHOqbs50/UDLKQRB0A5I/AAAAAAAABjw/HVENFuX_6ss/s1600/discovery+program.png
http://www.nasa.gov/sites/default/files/images/678535main_insight20120820-full.jpg
http://dawnblog.jpl.nasa.gov/wp-content/uploads/2015/02/CeresBig_LR.jpg
Opravdu by posádka měla být v lodi čtrnáct dní? To se mně zdá docela dlouho.
Skutečně je to tak uváděno. Podívejte se sem: http://science.house.gov/sites/republicans.science.house.gov/files/documents/HHRG-114-SY16-WState-GReisman-20150227.pdf
Děkuji moc za odkaz.
Ten záznam ze sondy SDO je úchvatný. Ví někdo jak moc je zrychlený?
Záznam byl pořizován od 14. do 30.10.2014. Vidět jej můžete v 8 minutách, což odpovídá 52,5 minutám v 1 sekundě. Záznam je zrychlený tedy 3150x.
Děkuji za údaj o době časového rozmezí snímkování (kde jste ho získal?). To zrychlení je ale dost nepřesné, že ? Záznam evidentně neobsahuje kontinuálně VŠECHNA pozorování za tu dobu, ale pouze výběr. Proto není možné použít Vámi uvedenou metodu ;-).
Kolega omylem do článku vložil odkaz na špatné video. Správný záznam sluční skvrny ve 4K je zde: https://www.youtube.com/watch?v=ipvfwPqh3V4
O zrychlení se píše přímo v popisku videa. Za špatný odkaz se omlouváme.
To Dušan Majer napsal: 1.3.2015 (22:05): Děkuji 🙂