Do libračního centra 1 v soustavě Slunce – Země už mířilo hodně družic, ale žádná ještě neměla za úkol sledovat naši planetu na celém jejím disku současně. SpaceX už vynesla několik družic, ale žádná ještě nemířila mimo zemské gravitační pole. Nyní se obě prvenství setkávají. Pokud bude počasí přát, tak se 9. února v 0:10 našeho času vydá k obloze soukromá americká raketa Falcon 9 v1.1, pod jejímž aerodynamickým krytem se bude ukrývat satelit s nepříliš libozvučně znějícím jménem DSCOVR.
Pokud Vám tento název nic neříká, je možné, že tento náklad budete znát spíše pod názvy Triana nebo GoreSat. Ostatně historie je u této sondy velmi zajímavá, proto se jí budeme na začátku článku věnovat. V roce 1998 byl viceprezidentem USA Al Gore, který dal družici jméno Triana – inspirací mu byl Rodrigo de Triana, který jako první z celé posádky Kryštofa Kolumba spatřil nový svět.
Původně měl Trianu vynést raketoplán v roce 2002. Sonda se již vyráběla, ale na jaře 2001 přišla studená sprcha – nová administrativa prezidenta Bushe celou misi odsunula. Kvůli rozpočtovým omezením mělo startovat jen šest raketoplánů ročně a přednost vždy dostaly lety k ISS, nebo Hubbleovu teleskopu, takže na Trianu nebylo v nákladovém prostoru místo. Satelit se tedy uložil na několik let do skladu v Goddardově středisku.
V roce 2003 dostala Triana nové jméno – Deep Space Climate Observatory, z čehož vznikla zkratka DSCOVR. To ale neznamenalo, že sonda opustila sklad. V něm vydržela až do roku 2008, aby podstoupila kontrolní elektrické zkoušky palubních systémů, které měly prokázat, zda je stroj po sedmi letech ve skladu ještě letuschopný. Výsledky byly překvapující – DSCOVR byl v perfektním stavu. NASA tedy schválila dodatečné finance pro korekci a kalibraci dvou přístrojů sledujících Zemi. Sonda ale stále neměla jistý termín startu, takže se vrátila do skladu.
Teprve až v roce 2011 spojila NASA síly s NOAA a americkým letectvem. Díky této spolupráci vznikly dohody o financování provozu a vypuštění sondy. S tím souvisela i drobná změna účelu sondy. Z původně téměř ryzího monitorování Země se stala komplexní sonda zaměřená na kosmické počasí a průzkum Země se přesunul trošičku na druhou kolej. V tomto směru je potřeba smeknout před plánovači, protože změnit již hotové sondě vědecké úkoly není jen tak.
Sonda musela projít jen malými úpravami – znovu se nainstalovaly sledovače hvězd, transpondéry, měřící systémy a gyroskopy, které byly před uložením do skladu ze sondy vymontovány a uloženy separátně. V roce 2012 se NOAA zavázala financovat závěrečné přípravy a start, US Air Force zase zajistilo nosič – volba padla na soukromou raketu Falcon. Po sestavení a zkouškách se DSCOVR vydal na kosmodrom v listopadu 2014. Je neuvěřitelné, že od zahájení výroby do startu to téhle družici trvalo nepochopitelných 16 let!
DSCOVR bude při startu vážit 750 kilogramů, přičemž její rozměry jsou 1,37 x 1,87 metru. Suchá hmotnost činí zhruba 600 kilogramů. Sonda disponuje pevnými solárními gallium-arsenovými panely, které se nebudou otáčet ze Sluncem, jelikož sonda už ze své vlastní podstaty bude stále mířit ke Slunci. Energie se bude ukládat do nikl-kadmiových článků, které na začátku své životnosti garantovaly dodávku 600W.
Sonda bude operovat ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země – v takzvaném libračním centru soustavy Slunce – Země, kde se vyrovnávají gravitační vlivy obou těles. Jejím hlavním úkolem bude sledování aktivity Slunce s primárním zaměřením na sluneční vítr a výrony koronární hmoty. DSCOVR má zkoumat také jeho interakci s okolím Země. Důležitým úkolem bude také včasné varování před případnými proudem nabitých částic, které by mířily k Zemi.
P.S. Pokud si lámete hlavu s tím, jak správně vyslovit tuto neobvyklou zkratku, máte dvě možnosti. Buďto použijete výslovnost [dé es kavr], kterým zdůrazníte, že se jedná o zkratku a nebo vsadíte na verzi, kterou používají sami Američané, tedy [diskavr].
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/dscovr.html
http://www.spaceflight101.com/dscovr-mission-updates.html
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6386276.png?446
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6880874.jpg?446
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6769645_orig.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/1752328_orig.png
Diky za zajimavy clanek i pro nas, co se nehledime k L1 ale zajima nas co se bude dit tak asi 10 m.n.m 🙂
Těší mne, že se Vám článek líbil.
Díky za článek.
Jestli ta sonda bude i po 16ti letech ve skladu fungovat, tak klobouk dolů před konstruktéry.
Mimochodem, energie se určitě nebude ukládat do GaAs článků. Z GaAs jsou fotovoltaické panely. Baterie sondy jsou NiCd.
Máte pravdu, pomotal jsem to. Díky za upozornění, opraveno.