Nehoda rakety Antares, která měla 28. října vynést k ISS dvě a čtvrt tuny zásob na palubě lodi Cygnus, se bude vyšetřovat ještě několik týdnů. Přesto se zdá, že už nyní odhalila vyšetřovací komise nejpravděpodobnějšího viníka. Vypadá to, že opravdu selhala součástka, na kterou se upínala pozornost prakticky od začátku – motor AJ-26, který pohání první stupeň nosiče. Vyšetřování ještě není u konce, ale už teď je pravděpodobné, že chyba byla v čerpadle, které přivádí palivo do spalovací komory.

Tyto motory přitom byly postaveny už před několika desítkami let pod označením NK-33, když se v Sovětském svazu hledal nový pohonný systém pro lunární raketu N-1. K jejich operačnímu nasazení ale nikdy nedošlo a motory skončily ve skladech. Tady si jich po pádu železné opony všimli Američané a všechny motory, které jinak mají vynikající poměr tah/hmotnost, odkoupili. Firma Aerojet Rocketdyne se ujala jejich modernizace a tak se z NK-33 stal AJ-26. Jenže pořád se jednalo o několik desítek let starý hardware, u kterého se nedá garantovat stoprocentní spolehlivost.

Určitým varováním mohla být nehoda z letošního května, kdy na zkušebním stanovišti jeden z motorů explodoval (viz náš článek). Havárie z konce října už ale byla poslední kapkou. Společnost OSC, která rakety Antares a kosmické lodě Cygnus provozuje, se k celému problému postavila čelem. Je vidět, že jejím zástupcům záleží na spolehlivosti jejich strojů a proto přišli s prohlášením, že opouští motory AJ-26 a začnou za ně hledat náhradu.

Jenže celá věc není tak snadná, jak může vypadat. Rozhodně to není tak, že by firma OSC koupila nové motory, připojila je na spodní část rakety jako když měníme pevný disk v počítači a může vesele létat dál. Každá raketa se od začátku projektuje jako celek. Jakýkoliv zásah do její konstrukce vyžaduje úpravy dalších systémů – například nádrží, nebo palivového potrubí. Upravit existující raketu na nový typ pohonu je v mnoha ohledech podobný projektování nové rakety.

Celý proces trvá v ideálním případě mnoho měsíců, běžně i několik let. Je totiž potřeba všechno důkladně otestovat. Stejný osud se tedy bude opakovat i u OSC. Firma přitom avizovala, že dostojí závazkům vůči NASA. To znamená, že do konce roku 2016 dopraví na Mezinárodní vesmírnou stanici domluvený objem zboží. Jak to ale chtějí dokázat, když jejich raketa bude procházet modernizací a se starými motory už OSC nechce mít nic společného?

Řešení je jednoduché – sama firma připouští, že do doby, než zmodernizuje svou raketu Antares, využije v jednom, nebo dvou případech služeb jiných raket. Kosmická loď Cygnus se tedy na oběžnou dráhu dostane pomocí jiného nosiče. OSC zároveň zdůraznila, že tato změna nebude pro NASA znamenat žádné dodatečné příplatky. Je pozitivní vidět, že firma bere zodpovědnost za současný stav na sebe a nesnaží se na situaci jakkoliv vydělat. Je přitom pravděpodobné, že objednání cizích raket bude dražší, než pokud by se startovalo na Antaresech. Společnost ale bere tuto ztrátu na sebe.

Pojďme se teď podívat, jaké varianty přichází v úvahu. Na jakých raketách by mohl létat Cygnus k ISS? Asi každého jako první napadne raketa Falcon 9 od konkurenční firmy SpaceX. Je spolehlivá a navíc není tolik drahá. Jenže nic není tak ideální, jak se může zdát. SpaceX předem plánuje výrobu svých raket a není úplně jisté, zda do tohoto nabitého programu dokáže vměstnat výrobu raket pro své konkurenty.

Na druhou stranu si dokážu dobře představit situaci, že tato pomoc jiné firmě „v nouzi“ by mohla SpaceX přihrát plusové body. Ani by nebylo potřeba velkoústých prohlášení o tom, jak tahají konkurenci z bryndy. Situace by byla sama o sobě dost výmluvná. SpaceX by se tím navíc promítla do paměti veřejnosti jako firma, na kterou je spolehnutí. Sečteno a podtrženo je Falcon asi nejžhavějším kandidátem na vynášení lodí Cygnus. Ale pojďme se podívat na ostatní alternativy.

Za zmínku by mohla stát raketa Atlas V – etalon spolehlivosti, který díky své bezpečnosti vynáší i důležité vědecké a armádní družice. Jenže za kvalitu se platí. Atlas je dražší než Falcon a navíc nesmíme zapomínat na spor o jeho motory. Atlas V využívá ruské motory RD-180 a Rusové před nedávnem vyhrožovali USA, že zastaví jejich další dodávky – více info v tomto článku. Dá se tedy očekávat, že firma ULA, která stojí za provozem raket Atlas nebude nadšeně rozdávat své poměrně nedostatkové zboží – tedy motory RD-180.

Třetím americkým nosičem, který by mohl dočasně zacelit díru po raketách Antares je Delta IV. I ona se může pyšnit značnou spolehlivostí, ale na druhé misce vah stojí vysoká cena. Podle neoficiálních informací je Delta ještě dražší než Atlas. Tím výčet amerických raket schopných dopravit náklad o rozměrech lodi Cygnus na oběžnou dráhu končí.

Je velmi nepravděpodobné, že by volba padla na mimoamerickou raketu. Čistě teoreticky přichází v úvahu ruský Sojuz. Proton by byl zbytečně silný, navíc nemá ani dobrou spolehlivost. Evropa má k dispozici slabou Vegu, která se k tomuto účelu nehodí, nebo příliš silnou Ariane 5. Zbývá tedy již zmíněný Sojuz – ale Evropa tolik těchto raket neodebírá, takže by byl problém s jejich doobjednáním. Ovšem to je zřejmě pouze hypotetická možnost. V teoretických snech ještě můžeme zmínit čínskou raketu Dlouhý pochod, ale to už se dostáváme mimo reálné hranice.

Jisté je, že všechny zmíněné rakety mají větší nosnost než Antares. Útroby lodi Cygnus tedy bude možné více naplnit, což se hodí, protože už příští Cygnus měl být vylepšená, prodloužená verze, která pojme až 2,7 tuny nákladu. Jak celá zajímavá situace dopadne, to zatím nikdo neví. Jisté je, že Vás o dalších změnách celého případu budeme informovat.

Zdroje informací:
https://www.orbital.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/11/15433798370_4fa55dff72_k-1.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2014/11/470524main_AJ26-full-1.jpg
https://fbcdn-sphotos-a-a.akamaihd.net/hphotos-ak-prn1/1599472_10152117051341772_1923192987_o.jpg
https://scontent-b-fra.xx.fbcdn.net/hphotos-prn1/1560562_593285157407554_1049666961_n.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Cygnus_Orb-D1.5.jpg/640px-Cygnus_Orb-D1.5.jpg