Týmy agentury NASA, které zodpovídají za marsovský rover Perseverance a sondu Mars Odyssey momentálně řeší společně nesouvisející technické potíže ovlivňující vědecký provoz obou misí. U roveru Perseverance, který brázdí povrch Marsu, jsou vědecké aktivity dočasně přerušené spíše z přebytku opatrnosti. Pozemní týmy totiž na dálku řeší problémy s dvojicí jeho UHF antén, které slouží k odesílání velkých objemů dat na orbitery Marsu, které pak tyto jedničky a nuly posílají na Zemi. Rover zůstává stabilní a komunikuje s týmem. Experti věří, že se vozítko vrátí ke sběru vědeckých dat do konce listopadu, přičemž NASA slibuje, že v budoucnu poskytne další aktualizace, až se tým v řešení problémů posune.

Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net
1. UHF anténa roveru Perseverance
30. října, když byl rover aktivován pro denní provoz, primární anténa pro stahování dat neposlala do hlavního počítače vozítka tradiční sérii tzv. srdečních pulsů, tedy elektronických signálů. Absence tohoto signálu přesně podle nastavených pravidel vyvolala ochranný proces před palubní závadou, v jejímž rámci došlo k odpojení neodpovídající antény, přepnutí na záložní systém a nastavení roveru do ochranného tzv. bezpečného režimu, ve kterém jsou deaktivovány všechny systémy, které nejsou pro fungování roveru nezbytně nutné.
„Hlavní počítač roveru pokračuje v naslouchání těm signálům,“ uvedl projektový manažer Perseverance, Steven Lee, z Jet Propulsion Laboratory a dodal: „Pokaždé, když zachytí signál, resetuje počítadlo. Ovšem pokud anténa přestane posílat svůj srdeční puls kvůli závadě, po určitém počtu promeškaných pulsů v řadě počítač přepne na záložní kus.“ V tomto případě došlo k 25 promeškaným pulsům, tedy zhruba 100 sekundám ticha.
Poté, co se stroj zotavil z bezpečného režimu a došlo ke zhodnocení výsledných diagnostických dat, inženýři objevili sekundární problém. Záložní UHF anténa vysílala jen na zhruba polovinu očekávaného výkonu. Tým tak zastavil používání obou antén, dokud nevyhodnotí potenciální příčiny problémů a jedna, či obě antény nebudou považovány za bezpečné k dalšímu provozu.
Pro zachování neustálého spojení se Zemi Perseverance momentálně komunikuje přímo se sítí Deep Space Network od NASA, k čemuž používá svou anténu v pásmu X namísto své vysokoziskové antény. Protože přímá komunikace roveru se Zemí poskytuje výrazně nižší přenosovou rychlost, činnosti spojené s vědou a prací přístrojů byly přerušeny pro šetření přenosového pásma na diagnostická data. Během této pauzy rover nepořizuje nové fotografie prostřednictvím kamer, což má vliv na Mars Relay Network, proud nezpracovaných surových snímků, které se objevují na webových stránkách roveru. JPL jménem Caltechu již vytvořila tým pro vyhodnocení výkonnosti záložní antény a možností pro její návrat do provozního stavu. Poté se opět zaměří na obnovu primárního systému.

Zdroj: https://upload.wikimedia.org
Mezi 4. a 6. listopadem se sonda dostala do bezpečného režimu. Stejně jako u roveru Perseverance k tomu dochází, pokud palubní počítač zaznamená problém a pak vypne všechny systémy, které nejsou životně důležité. Po analýze inženýři určili, že se jeden ze silových setrvačníků přestal otáčet. Sonda Mars Odyssey má čtyři silové setrvačníky, z nichž jeden selhal v roce 2013. K zajištění orientace sondy jsou zapotřebí minimálně tři kusy. Bez třech silových setrvačníků musí sonda spoléhat pouze na své hydrazinové trysky, aby zůstávala správně zorientovaná.
Ovšem tým zodpovědný za misi odhaduje, že po 25 letech provozu na oběžné dráze Marsu má sonda hydrazinu tak málo, že by to stačilo na zajištění její orientace bez silových setrvačníků po dobu dvou měsíců. Stále probíhají snahy o zpřesnění těchto odhadů zbývajícího paliva, zatímco pokračuje vyšetřování zaměřené na nefunkčnost silového setrvačníků.
Ačkoliv sonda již není v bezpečném režimu, týmy z JPL, která vede tuto misi, i z firmy Lockheed Martin, která postavila a provozuje sondu, pokračují ve vyšetřování a vědecký provoz zůstává deaktivován. Společně s analýzou dat ze sondy Mars Odyssey, provádějí testy nefunkčního setrvačníků. Při jednom z testů se setrvačník pohnul poté, co dostal pokyn. Další zkoušky budou pokračovat, aby se mohlo potvrdit, zda se silový setrvačník bude moci vrátit do provozu. Cílem celé mise je vrátit se co nejdříve k vědeckému provozu a přenosu dat mezi povrchem Marsu a zemí poté, co se tyto testy a analýzy dokončí během posledního listopadového týdne. NASA i zde slibuje, že poskytne dodatečné aktualizace o stavu a časové ose, jakmile týmy zjistí více.
Sonda Mars Odyssey byla vypuštěna ze Země v dubnu 2001 a v prosinci téhož roku vstoupila na dráhu kolem Marsu, přičemž v té době se očekávalo, že její mise potrvá lehce přes 2,5 roku. Dnes už víme, že u rudé planety slouží déle, než jakákoliv jiná mise. Mars Odyssey vytvořila první globální mapu Marsu s detailními informacemi o složení marsovského povrchu, které se staly základem pro marsovské geology. Povrchové mapy od této sondy hrály také klíčovou roli při identifikaci rizik na různých přistávacích místech, ale i při vyhledávání vědecky zajímavých lokalit, které by mohly prozkoumávat landery a rovery. Zapomínat nesmíme ani na její zmapování vodních molekul v nejsvrchnějším jednom metru pod povrchem, takže zaznamenala i zahrabaný led, který by mohl být užitečný pro první astronauty na Marsu. Sonda Mars Odyssey je navíc pořád nezbytnou součástí sítě NASA Mars Relay Network, přes kterou se posílají data z povrchových misí, ať už šlo o první snímky po přistání landeru Phoenix, či roverů Spirit, Opportunity a Curiosity.








