ESA vybrala k realizaci misi se sedmi družicemi pro výzkum plazmatu

Začátkem letošního roku vyšel na našem portálu článek, ve kterém kolem Vítězslav Škorpík zrekapituloval projekty, které se ucházely o realizaci jakožto sedmá mise středního rozsahu evropské kosmické agentury. V době, kdy článek vyšel, dospěl už výběr do finálové fáze tří projektů. Včera Evropská kosmická agentura vydala konečné rozhodnutí. Její členské státy vybraly misi Plasma Observatory jakožto další misi středního rozsahu. Jejích sedm družic bude vůbec poprvé sledovat, jak se energie ze Slunce dostává přes štít zemského magnetického pole a to vše v různých měřítcích, vzdálenosti a času.

Společné foto členů vědecké pracovní skupiny
Společné foto členů vědecké pracovní skupiny
Zdroj: https://media.esa.int/
Plazma, tedy „plyn“ nabitých částic, tvoří 99 % viditelného vesmíru a přenos energie v něm řídí to, jak téměř vše ve vesmíru funguje. Od Slunce a hvězd až po sluneční vítr – plazma utváří kosmické struktury a pohání dynamické jevy, jako jsou sluneční bouře, rázové vlny, polární záře a magnetické výbuchy. „Po pečlivém vědeckém a technologickém zhodnocení evropská vědecká komunita určila, že Plasma Observatory nám umožní porozumět tomu, jak naše planeta interaguje s mořem plazmatu kolem sebe ve větších detailech než kdy dříve,“ uvedla ředitelka ESA pro vědu, Carole Mundell a dodala: „Mise Plasma Observatory bude vycházet z mimořádných výsledků mise čtyř družic Cluster od Evropské kosmické agentury a posune evropské vedoucí postavení v heliofyzice do další dekády a ještě dál.“

Slunce nepřetržitě vyfukuje do svého okolí proud plazmatu, kterému se říká sluneční vítr. Když tento vítr doletí k Zemi, setká se s magnetickým polem naší planety, který ji chrání před většinou negativních dopadů slunečního větru. Ty nejsilnější interakce se projeví jako polární záře, ty výjimečné a více extrémní končí výpadky dodávek elektřiny pro družice i v pozemních rozvodných sítích. „Vzhledem k tomu, že je plazma rozšířené po celé naší Sluneční soustavě a samozřejmě i v celém vesmíru, znamená to, že je nezbytné mu porozumět,“ vysvětluje Matt ATaylo z ESA, vědec zapojený do projektu Plasma Observatory a dodává: „Můžeme využít zemskou magnetickou „bublinu“, tedy její magnetosféru, jako přirozenou laboratoř, která obsahuje pestrou paletu specifických plazmatických fenoménů. Je to také ta nejbližší a nejjednodušší věc, kterou můžeme studvoat, abychom porozuměli několika škálám, ve kterých se plazma projevuje. To nám dá hlubší pochopení toho, jak základní fyzikální procesy těchto interakcí fungují – ať už zde, ve Sluneční soustavě, tak i s aplikacemi hodně daleko. Pomůže nám to interpretovat fenomény okolo jiných hvězd, které sondy nemohou přímo navštívit.“

Anatomie zemské_magnetosféry
Anatomie zemské_magnetosféry
Zdroj: https://media.esa.int/
Překlad: ChatGPT

Dřívější mise, jako třeba Cluster od ESA, zjistily, že sluneční vítr interaguje se zemským magnetickým polem na škálách od pár kilometrů až po desítky tisíc kilometrů a v časech od milisekund po minuty. Ovšem mise Cluster mohla najednou studovat pouze jednu škálu rozměrů i času. „Nepřetržitá měření magnetických a elektrických polí i částic od Plasma Observatory najednou nám odhalí, jak se malé a rychlé jevy propojují s mnohem většími změnami napříč klíčovými regiony magnetosféry. Bude to jako sledovat současně drobné detaily i celkové obraz a vidět, jak jsou propojené, což poskytne chybějící spojení napříč škálami,“ vysvětlil Taylor a dodal: „Plavbou u břehů kosmického plazmatického oceánu v prostoru v blízkosti Země a surfováním napříč vlnami na turbulentních hranicích naší magnetosféry v pečlivé formaci Plasma Observatory prozkoumá multiškálovou fyziku, další hranici základního vědeckého výzkumu.“

Vědecké mise ESA
Vědecké mise ESA
Zdroj: https://media.esa.int/
ESA včera také oznámila, že zúžila výběr možných kandidátů na příští střední a rychlou misi na čtyři, respektive tři. V průběhu roku 2027 podstoupí všech sedm kandidátů prvotní studie pro konsolidaci požadavků a zhodnocení nákladů i technických výzev. Rychlá mise má být vybrána za rok, přičemž výběr střední mise se očekává v roce 2030. „Tematické okruhy sahají od skrytých oceánů a dávných stavebních kamenů života v naší Sluneční soustavě až k nejsilnějším událostem a prvním momentům v kosmu. Ukazují mimořádné ambice a šíři záběru evropské vědecké komunity,“ zmínila Mundell a dodala: „Tohle je vzrušující moment pro evropskou kosmickou vědu.“

Vědecký program Evropské kosmické úrovni má světovou úroveň a je formován evropskou vědeckou komunitou. Nápady na mise se objevují prostřednictvím otevřených výzev a jsou vybírány na základě vzájemného hodnocení a posouzení odbornými poradními skupinami, upřesňovány prostřednictvím dalších studií a nakonec jsou z nich vyvinuty kosmické sondy schopné přinést ambiciózní objevy. Strukturovaný výběrový proces je navržen tak, aby udržel rozhodnutí transparentní, férové a zaměřené na vědecké přínosy. Je poháněný komunitou a dohlíží na něj komise vědeckého programu, která se pravidelně setkává zhruba třikrát ročně.

V komisi se setkávají zástupci každého z 23 členských států ESA, přičemž všechny státy mají v rozhodovacím procesu o hlavních rozhodnutích, která formují budoucí evropskou vědu, stejně silný hlas. Výběr mise Plasma Observatory znamená konec procesu, který začal v roce 2021 a je také začátkem další fáze, ve které se mise posune vstříc formální adaptaci, poté se dočká stavby před očekávaným startem na konci příští dekády.

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

ESA vybrala k realizaci misi se sedmi družicemi pro výzkum plazmatu

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗