Do startu kosmické lodi Crew Dragon Grace už zbývaly jen poslední sekundy. Už za pár chvil měla mezinárodní posádka s prvním obyvatelem Indie, který navštíví ISS, okusit sílu raketových motorů Merlin. Můžete mít za sebou stovky hodin tréninku, nalétány stovky hodin v kokpitech letadel, ale na start rakety, na jejímž vrcholu sedíte, vás nepřipraví nic. Každá část vašeho těla to cítí, hluk, který není jen hlasitý, ale prostupuje celým tělem, a všechno se to děje strašně rychle. Falcon-9 odstartoval i s posádkou na palubě vstříc ISS, a tak po řadě nepříjemných odkladů začala mise Axiom-4.
Byl to Isaac Newton, který při pohledu na padající jablko začal chápat, jak funguje gravitace. Hoď balonkem a máš jistotu, že dopadne nedaleko. Dej do toho více síly a dopadne dál. Pokud však vyvineš dostatečnou sílu tak, že stejný balonek urychlíš dostatečně rychle, už nemusí dopadnout vůbec. Místo toho díky zakřivení Země bude kolem ní obíhat ve stavu nepřetržitého pádu. Říkáme tomu úniková rychlost. Takto hodně zjednodušeně obíhá i Mezinárodní vesmírná stanice ISS okolo naší planety a právě proto je třeba také každou kosmickou loď urychlit na stejnou rychlost 7,9 km za sekundu. Newtonův teoretický princip je tedy pro astronauty každodenní realitou.
Tam nahoře
Cesta na oběžnou dráhu trvá asi osm minut a po ohlušujícím burácení motorů přichází konečně klid. V kabině se vznáší indikátor stavu bez tíže. Drobnost, která připoutané posádce připomíná, že se již nacházejí ve stavu mikrogravitace. Mise Axiom-4 si vybrala drobnou plyšovou labuť „Joy“ (Radost). Je to tradice. Tichý symbol uprostřed všeho toho inženýrství. Labuť je důležitá ve všech třech kulturách, které mise Ax-4 reprezentovala – v Polsku, Maďarsku i v Indii. V Polsku labuť představuje čistotu, loajalitu a odolnost, zatímco v Maďarsku ztělesňuje loajalitu. V indické tradici je to Sarasvatí, bohyně poznání. A má vzácnou schopnost: oddělovat mléko od vody. Nacházet to, co je skutečné, uvnitř toho, co je promíchané. Udržet si pozornost a být soustředěný je v dnešním světě čím dál těžší. Najít řád v chaosu a umět oddělit lež od pravdy – právě to jsou schopnosti, které dnes potřebujeme možná víc než kdy dřív. Labuť se tak stává symbolem nejen poznání, ale i schopnosti vidět pod povrch věcí a soustředit se na to podstatné. Proto si posádka zvolila právě labuť. A právě se vznáší nad ostatními.
Poté, co Crew Dragon rozevřel svá křídla, respektive aktivoval solární panely. Ty jsou na části trupu pod návratovým modulem po obvodu tzv. trunku (nepřetlakový nákladový prostor). Všechny systémy fungovaly na jedničku a posádka si mohla konečně trochu odpočinout. Měli před sebou 28 hodin dlouhý přelet k ISS. Shux poprvé zažíval, jaké to je být v kosmu a jak těžké jsou i ty nejsnadnější věci, které nám na Zemi připadají úplně běžné. Osvojit si pohyb a přemisťování chvilku trvalo. Velitelka mise, zkušená Peggy Whitsonová, varovala své nezkušené kolegy, aby se nepřesouvali příliš opatrně, protože v takovém případě se může snadno stát, že zůstanou stát někde na půli cesty bez možnosti se odrazit třeba od stěny.
Což může být frustrující zejména ve větších prostorech, a zároveň aby si dali pozor na příliš prudké a zbrklé pohyby, zejména hlavy. Což se snadněji řekne, než udělá, jak Shuklovi brzo připomněla ostrá tepající bolest hlavy. Upozornění, že vnitřní ucho se přizpůsobuje mnohem pomaleji. Byla to však cena, kterou byl ochoten zaplatit. Nastal čas, aby poprvé z kosmu promluvil také ke svému národu.
„Namaskar (ze sanskrtu znamená pozdrav, pozn. autora), moji drazí krajané! Byla to úžasná cesta! Po 41 letech se Indie opět vydala do vesmíru. Právě teď obíháme Zemi rychlostí 7,5 kilometru za sekundu. Na rameni mám indickou trikolóru. Tato vlajka mi připomíná, že jsem s vámi všemi! Moje cesta není jen o vstupu na Mezinárodní vesmírnou stanici, ale je to začátek vlastního nezávislého indického programu pilotovaných letů do vesmíru. Chci, abyste se i vy všichni této cesty zúčastnili… Společně zahájíme indický program pilotovaných letů do vesmíru. Jai Hind! Jai Bharat! (známá indická vlastenecká hesla a pozdravy. Znamenají Ať žije Indie!, Vítězství Indii! Pozn. autora).“
Zapomněli oslavit vlastního astronauta?
Indie čekala na tento okamžik dlouhých čtyřicet let a zatímco vědečtí novináři oslavovali tento obrovský úspěch a rodina se slzami radosti vše sledovala,Něco tu chybělo. Kosmická agentura ISRO mlčela, respektive jaksi zapomněla tento okamžik řádně oslavit. Očekávalo se, že právě ISRO, která má celý let na svědomí, celou misi mediálně pokryje a bude o cestě svého astronauta informovat veřejnost. Jenže nestalo se. Část obyvatelstva vnímala tento okamžik s hrdostí, ale zaznívaly i dost hlasité hlasy, že je to zcela zbytečné, drahé a že by se měly řešit „důležitější“ věci přímo v Indii. Právě ono mlčení ISRO frustraci mnohých ještě prohloubilo. Tato mise byla milníkem nejen pro Shuklu nebo indické letectvo, ale i pro postavení Indie v globálním vesmírném společenství. Je dlouhodobě známé, že ISRO mediální pokrytí a propagace moc nejde, ale v minulosti důležité mise dokázala pokrýt velmi slušně a vzbudila tím i zájem nejen ve své zemi. Například triumfální přistání sondy Chandrayaan-3 na Měsíci bylo slušně pokryté. Naproti tomu po úspěšném startu mise Axiom-4, kdy instituce, politici i indické letectvo posílaly blahopřání, ISRO poslalo svůj první tweet až druhý den po startu, kdy Crew Dragon byl již připojen k ISS a řada lidí se právem ptala, zda národní agentura zapomněla oslavit vlastního astronauta? Bylo to přinejmenším divné počínání a proč k tomu došlo, dodnes přesně nevíme. ISRO později komentovalo tím, že chtěli dát prostor soukromým subjektům k oslavě startu dalšího Inda ve vesmíru.
Jenže nešlo jen o nějaké komerční pokrytí, chyběly i zásadní informace a detaily z letu. Předem nebylo známo, co přesně bude Shux na ISS dělat, krom celkem strohých informací ze stránek společnosti Axiom. Navíc ignorace a neinformování doprovázelo celý pobyt Shuxe na oběžné dráze. Trochu jakoby se báli kritiky ze strany odpůrců a raději se rozhodli pro velmi chladný přístup k propagaci celého letu. Podle mě to byl strategicky chybný krok, protože nepřilákal tolik pozornosti v Indii, kolik by si určitě zasloužil. Možná za to může ale i pozadí mise, protože pokud se vrátíme na úplný začátek, tak zjistíme, že let nebyl přímou iniciativou ISRO, ale šlo o politické rozhodnutí. Konkrétně za tím stojí premiér Indie Narendra Modi (Naréndra Módí). Také agentura ISRO uvádí, že mise Axiom-4 se uskutečnila zejména díky vizionářskému vedení Narendry Modiho. Pod jeho vedením byly položeny základy společné spolupráce mezi ISRO a Spojenými státy. Mise byla úzce diskutována během návštěvy premiéra USA v roce 2023 a navazujícího setkání ve Washingtonu s tehdejším prezidentem Spojených států Joem Bidenem, kde byly domlouvány již konkrétní detaily v rámci širšího partnerství. Člověk by přitom naopak očekával, že to bude právě ISRO, jakožto přední indická instituce v oblasti vesmírných technologií a výzkumu, kdo lépe chápe nuance toho, co může z letu Axiom-4 k ISS získat a podobnou misi se pokusí navrhnout nebo prosadit, ale nestalo se. Nebylo to ostatně poprvé, kdy ISRO mělo výhrady k pilotovanému letu. Udělejme si tedy malou odbočku do minulosti.
Padá stanice, něco si přej
V roce 1961 celý svět bedlivě sledoval napjaté vztahy mezi USA a Sovětským svazem. SSSR se usilovně snažilo dostat člověka do vesmíru a to dříve než se to stejné povede Spojeným státům. Kosmickou loď Vostok zkrotil Jurij Gagarin, kosmonaut a stíhací pilot. Po jeho legendárním úspěchu a odvážném letu na oběžnou dráhu mu fandil doslova celý svět. Na chvilku zmizely rozdíly. Svět to nevnímal jako pouhé vítězství jedince, ale triumf lidstva, dosažení nedosažitelného. Ještě ve stejném roce Jurij Gagarin navštívil Indii, kde se mimo jiné setkal také s premiérem Jawaharlalem Nehru (Džaváharlál Néhrú). Během tohoto setkání premiér kosmonautovi předal sochu od indického umělce Sehgala nazvanou Space unknown (Neznámý vesmír) a společně se domluvili, že setkání s veřejností se odehraje na stadionu. Sešlost se uskutečnila 29. listopadu 1961 a zazněly na ní tyto nadčasová slova: „Ve světě, který je navzdory obrovskému pokroku stále plný konfliktů a strachu z války, se otevřely nové obzory. Mohou nám poskytnout nové perspektivy , pomoci nám vymanit se z naší omezenosti a přivést nás k nové éře tolerance a spolupráce. Vítáme Vás jako posla míru a dobré vůle, jako člověka, který nám poskytl letmý pohled do budoucnosti, jež nás čeká.“ Projev prý připravil sám premiér Nahru, i když ona slova nečetl on. Během rozhovoru s novináři pak Gagarin řekl, že přijde čas, kdy bude uskutečněn kosmický let se společnou indicko-sovětskou posádkou a jeho slova se naplnila o třiadvacet let později. Během jeho návštěvy, byl kosmický program v Indii ještě v plenkách. Agentura ISRO ještě neexistovala a první sondážní raketa se teprve připravovala.
Hlavní zprávou bylo, že Indie je připravena na vědecké úrovni spolupracovat a pokud z toho má mít užitek, tak je jedno s kým, a tak se stalo, že partnerství bylo navázáno jak s USA, tak SSSR.
Hlavním spojovatelem byl otec indické kosmonautiky Vikram Sarabhai, který prosazoval, aby s tohoto počínání hlavní prospěch mělo hlavně obyvatelstvo. Raketová věda měla zlepšovat tamní život a tak se také stalo. Dařilo se postupně vynášet vlastní komunikační, edukační a snímkovací družice. V roce 1969 se díky americkému programu Apollo po Měsíci poprvé prošla lidská noha a kosmonautika byla úplně všude. Následovalo období, kdy jsme se učili, jak ve vesmíru pracovat. Američané vyslali na oběžnou dráhu obří stanici Skylab a v Sovětském svazu byl zahájen program vesmírných laboratoří Saljut. A oba zanechali v indické historii své stopy, i když každý program trochu jinak. Méně známý je příběh stanice Skylab, která se stala pro mnohé v Indii noční můrou. V roce 1978 ztrácela stanice rychle výšku a NASA rozhodla, že už se nepokusí o záchranu. Bylo zřejmé, že může nekontrolovaně spadnout na Zemi. Podle NASA měla opuštěná laboratoř dopadnout do Indického oceánu a to značnou část lidí v Indii začalo znepokojovat. Ačkoli indická pevnina tvořila pouhé 3 procenta oblasti, kterou NASA označila jako potencionální místo dopadu trosek, tak v některých regionech zavládla doslova panika. Ve státě Telangana začali lidé dokonce opouštět své domovy a odcházeli jinam kvůli fámám, které po různu kolovali.
Někteří zašli tak daleko, že prodávali i svůj majetek a nebo ukrývali cennosti na polích, či ve studnách. V předpokládaný den pádu stanice působily některé ulice jako opuštěné. Nakonec velké kusy Skylabu dopadly do Indického oceánu a některé menší části se našli v západní části Austrálie a na obydlené území Indie nedopadl ani kousek. Nicméně událost byla tak silná, že podle ní v roce 2021 vznikl film Skylab, který s nadhledem připomněl strach z pádu vesmírné stanice, který tehdy zachvátil venkovskou oblast Telegany.
Mise politická, nikoli vědecká
Druhý zmíněný program už zanechal stupu mnohem hlubší a důležitější. Rok po zahájení letů kosmonautů ze spřátelených zemí se SSSR tajemník Leonid Brežněv nabízí poprvé Indii vyslat vlastního občana na stanici Saljut. Nicméně vedení bylo spíše proti a stejně tak ISRO. Hlavním argumentem bylo, že hlavním cílem indického dobývání je pomáhat lidem a ne grandiózní plány na lety k Měsíci nebo stavění kolonií na Marsu. Nabídka byla odmítnuta. Teprve druhá nabídka se setkala s odezvou a svou roli sehrála hlavně ješitnost. Geopolitická situace v regionu vedla k tomu, že mezi Indii a zejména pak Pákistánem vznikla rivalita. Pákistánská vesmírná agentura SUPARCO byla v 60. letech založena dříve než indická ISRO a díky úzké spolupráci s USA (NASA) měla v počátcích vesmírného závodu dokonce náskok. Sověti začali podporovat Indii, kterou považovali za strategického partnera v regionu, aby vyvážil čínský a americký vliv v regionu. Společný let se ukázal jako dokonalí prostředek k upevnění vztahů a ukázání převahy nad Pákistánem, proto Brežněv svou nabídku v roce 1980 zopakoval a tentokrát již nebyl odmítnut. ISRO dostalo za úkol vybrat dva vhodné kandidáty z řad vojenských pilotů a to napříč faktu, že agentura byla stále proti. Dodnes je let vnímán jako politický projekt a nikdy nebyl považován za součást rodícího se kosmického programu.
Z výběru byl vybrán zkušený pilot Rakesh Sharma (Rákeš Šarma) a jeho náhradník Ravish Malhotra (Raviš Malhotra). Mise na stanici Saljut-7 byla od startu kosmické lodě Sojuz T-11 až po přistání velmi slušně mediálně pokrytá a Šarma se stal pro mnohé hrdinou a v Sovětském svazu si vysloužil i uznání za to, jak k celé věci přistoupil. Největší problém mu dělal jazyk, konkrétně Ruština, kterou se nikdy plně nenaučil. Na oběžné dráze poprvé v historii praktikoval jógu. Let ve skutečnosti vyvolal mnohem více pozdvižení než se čekalo a co bylo hlavní – inspiroval. Euforie kolem letu však brzy odezněla a Šarma se vrátil ke svým povinnostem u letectva.
ISRO na let ničím nenavázala. Neměla vlastní pilotovaný program, a ani žádnou iniciativu, která by chtěla v podobném duchu pokračovat. Byla to spíše neukojená zvědavost, která však zažehla plamínek v mnoha očích, protože Šarmův výkon dával naději, že když to dokázal on, je tu naděje, že to i někdo jiný může zopakovat a tento plamínek nikdy neuhasl.
Veřejné nadšení a národní hrdost nejsou pouhou marnivostí, ale často pohánějí politickou vůli, financování a inspirují další generace vědců a inženýrů, kteří mají chuť se výzkumem kosmu a lety do vesmíru zabývat. Na konci toho řetězce byl Shubhanshu Shukla, který na svět přišel stejně jako já v roce 1985 a inspirován Šarmovo odvahou. Čítával o něm v učebnicích a postupem času uvěřil, že bude dalším kdo to dokáže, protože když ne on, tak kdo? (Pokračování příště).
Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/GtK3YhdbUAEEmtQ?format=jpg&name=900×900
https://cdn.prod.website-files.com/671fb31e0ed79c76c93e1019/683a81be9aa94bb420b47291_Ax4_Axiom_ZGI_Joy_20250530_AXP2296.avif
https://www.flickr.com/photos/nasa2explore/54617496486/in/album-72177720327159131/
https://image.futurezone.at/images/cfs_616w/4074717/crewdragon.jpg
https://pbs.twimg.com/media/HLlUtYMbsAASHdM?format=jpg&name=large
https://www.amarnathsehgal.com/wp-content/uploads/2024/05/145-2-1.jpg
https://www.imdb.com/title/tt15029058/
https://pbs.twimg.com/media/HNBzwohb0AE-mu2?format=jpg&name=small
Poznámka autora: Zdroje budou uvedeny až na konci seriálu. Musím to na tomto místě zdůraznit, protože v minulosti to bylo předmětem sporu.
Rozhodl jsem se také dát přednost používání anglické transkripce u většiny názvů čistě z praktických důvodů. Původní název se snadněji hledá v dostupných informacích a má tedy i slovníkový význam. Český přepis je hlavně uváděn kvůli správné výslovnosti názvu. To platí i o většině indických jmen použitých v textu. Pokud je uváděn pouze český přepis, je to opět pouze z praktických důvodů kvůli lepší čtivosti celku.
