NASA se před pár hodinami pochlubila novými informacemi o vývoji mise nedávno vypuštěného teleskopu Nancy Grace Roman. Data hovoří jasně. Očekává se, že velmi přesně provedený první přeletový manévr, společně s dalšími úsporami paliva, by mohl více než zdvojnásobit potenciální provozní životnost této mimořádné vědecké mise. Právě dostatek paliva je největším limitujícím faktorem délky její služby.
„Výsledkem mimořádného plánování ze strany týmu orbitální dynamiky, vzorného vykonání ze strany provozního týmu, ale i přesného vynesení od firmy SpaceX, je to, že teleskop Nancy Grace Roman má dostatek pohonných látek na nejméně 22 let potenciální vědecké služby,“ uvedl Jamie Dunn, ředitel Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu. Dodatečná životnost vychází z přesnosti provedení prvního korekčního manévru na přeletové dráze, ale i z dodatečného paliva přidaného před startem a z očekávaného výsledku nadcházejícího druhého korekčního přeletového manévru i manévru pro usazení na cílové dráze.
Základní plán: 10 let služby
Teleskop Nancy Grace Roman byl navržen na pětiletou základní misi a pětiletou navazující prodlouženou misi. Celkový rozpočet paliva vycházel na deset let provozu. Jelikož právě palivo je pro tuto observatoř primárním spotřebním materiálem, jakákoliv jeho úspora může umožnit dodatečné roky pozorování nad rámec navrženého desetiletého nákladního návrhu.
Výsledky prvního manévru: + 4 roky
Tým zodpovědný za řízení teleskopu Nancy Grace Roman provedl první zážeh 31. srpna, aby upravil trajektorii observatoře vstříc cílové dráze a od té doby experti analyzují efekty tohoto zážehu na misi. Kromě toho, že zážeh byl vykonán s více než 99% přesností, spotřeboval méně než 10 % paliva, které pro něj tým vyhradil – jen okolo 18 kg namísto původně alokovaných 200 kg.
Bonusové palivo při startu: +4 roky
Díky palivu naloženému navíc při startu by se tato doba mohla prodloužit ještě zhruba o čtyři roky. K tomuto přebytku paliva došlo proto, že teleskop Nancy Grace Roman byl při startu lehčí, než se plánovalo. Tým počítal s palivem na základě konzervativní maximální hmotnosti 9 800 kilogramů, což je výrazně více než skutečná hmotnost observatoře, která činí 8 056 kilogramů. Lehčí observatoř potřebovala méně paliva pro korekci dráhy během přeletu a její nižší hmotnost také poskytla prostor pro naplnění nádrží nad rámec toho, co vyžadovala samotná desetiletá mise.
„Hmotnost observatoře se během procesu návrhu a stavby měnila, takže jsme založili palivový rozpočet na maximální hodnotě, abychom nemohli mít málo paliva,“ vysvětluje Alison Rao, vedoucí pohonných systémů teleskopu Nancy Grace Roman z Goddardova střediska a dodává: „Potřebné množství paliva sledujeme na základě skutečné hmotnosti i během integrace a testování, abychom si zajistili určitou rezervu. Jelikož spotřeba u teleskopu Nancy Grace Roman byla nižší, než jsme počítali, mohli jsme nádrže na palivo naplnit až po okraj, místo toho, abychom je naplnili pouze v množství potřebném pro splnění požadavku na 10 let provozu.“
Nadcházející zážeh a vstup na cílovou dráhu: +4 roky očekávané
Díky úspěchu prvního zážehu během přeletové fáze, se očekává, že druhý manévr bude jen drobný a ušetří tak ještě více paliva. Tým může také čekat déle, než provede tento nadcházející zážeh, který je momentálně plánován na druhou polovinu září. Tento manévr dodá observatoři poslední kousek energie potřebný pro dosažení cílové pozice před manévrem pro vstup na závěrečnou dráhu kolem bodu L2, který proběhne přibližně 100 dní po startu, tedy začátkem prosince. Podle současných projekcí by měly oba manévry spotřebovat méně pohonných látek, než bylo plánováno, takže pro budoucí vědu se naspoří ještě více. Jakmile teleskop vstoupí na dráhu kolem bodu L2, bude vyžadovat pouze pravidelné korekce pro udržování dráhy, které nastanou zhruba každých 28 dní.
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/…/RST_Beauty_S2_4K_60_ProRes.00422_print.jpg
Pri Webbovom teleskope hovorili o limitujúcom prvku pri chladiacom médiu. NGRST pracuje tiež s infračerveným svetlom, on chladiace médium nepotrebuje, alebo ho má výrazne so sebou viac?
Není IR jako IR. JWST zvládne zpracovávat záření s až desetkrát delší vlnovou délkou než NGRT, takže potřebuje chladit na výrazně nižší teplotu. NGRT ale zas zvládne snímat i kratší vlnové délky (od modré 480 nm) než JWST (oranžová 600 nm).
Já jen dodám, že na JWST se aktivně chladicím médiem chladí pouze přístroj MIRI pracující se středním infračerveným zářením. Všechny ostatní palubní přístroje JWST spoléhají pouze na pasivní chlazení.
Já taky ještě dodám, že ačkoliv přístroj MIRI na JWST používá aktivní chlazení pomocí chladicího média (hélia), jde o uzavřený systém. Chladicí médium slouží pouze k přenosu tepla mezi přístrojem a pasivním radiátorem. Nic se neodpařuje; chladicí médium neubývá a není to limitující faktor.
Možná si to pletete s infračerveným teleskopem WISE, kde skutečně chladící médium časem došlo.
Správná poznámka, tomuhle tématu se věnuje náš článek z roku 2016, kde může tazatel najít další informace.
To je paráda 👍
Životnosť 22 rokov. Hmm, SpaceX alebo niekto druhý hádam dovtedy vymyslí niečo ako pojazdnú dieľňu a vylepšia/opravia/dotankujú teleskop tam kde bude. 🙂
Ako je to z náročnosťou na palivo oproti pristátiu na Mesiaci oproti L2? Zvládla by to Starship v súčasnej konfigurácii s dotankovaním tam a naspäť?
servisovanie dava zmsel a som zvedavy ako sa to vyvinie tymto smerom…ale ohladom Starship som skepticky.. ocividne je navrhnuta na rychlo obratkove vypustanie a mozno servisovanie satelitnych megakonstelacii na nizkej obeznej drahe.. ziadny Mesiac/Mars sa konat nebude.. kontrakt/nekotrakt.. nie je to zaujmave pre akcionarov.. a vojaci vdaka Starshieldu nedovolia aby sa so SpaceX nieco stalo aj ked sa vykaslu na Mesiac..