Když se mezihvězdná kometa 3I/ATLAS v prosinci 2025 vzdalovala od Slunce, využili astronomové příležitosti a namířili k ní výkonný kosmický teleskop Jamese Webba, aby získali podrobná měření jejího chemického složení. Kometa byla v té době čerstvě zahřátá průletem kolem Slunce a její dávný led se proměnil v jasnou plynnou komu ideální k pozorování. Webbův teleskop zaznamenal podrobné údaje včetně poměrného zastoupení uhlíku a těžkého vodíku (deuteria), které u komet ze Sluneční soustavy není běžné. Tyto výsledky výzkumníky překvapily. Astronomové proto postupovali zpětně a na základě složek, z nichž se kometa 3I/ATLAS skládá, se snažili pochopit prostředí, v němž vznikla. Článek popisující jejich objevy byl publikován 22. června v časopise Nature.
Zdroj: https://assets.science.nasa.gov/
Název komety vychází z jejího zařazení mezi mezihvězdné komety, tedy objekty pocházející mimo naši Sluneční soustavu. Číslice 3 značí, že jde o třetí objevené mezihvězdné těleso v naší soustavě. Poslední část názvu pak odkazuje na teleskop ATLAS (Asteroid Terrestrial-impact Last Alert System), spolufinancovaný agenturou NASA, který ji objevil jako první.
„Šlo o mimořádnou příležitost studovat pradávný objekt ze vzdálené části galaxie, který pravděpodobně pochází z doby před vznikem našeho Slunce a jeho planetárního systému,“ vysvětlil astrochemik Martin Cordiner z Goddardova střediska NASA v marylandském Greenbeltu, hlavní autor studie, a dodal: „Na jednu stranu získáme přímý vhled do vzdáleného času a prostoru a na straně druhé se dozvíme něco o tom, jak neobvyklá může být naše Sluneční soustava.“
Cordiner a jeho výzkumný tým spojili síly s astronomy z mnoha různých oborů, aby využili možnosti pozorovat 3I/ATLAS během její cesty Sluneční soustavou. Získali povolení přerušit původně naplánovaný pozorovací harmonogram Webbova teleskopu, aby mohli k výzkumu komety využít jeho přístroj NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph).
Pozorování přístrojem NIRSpec odhalila mimořádně vysoké množství deuteria, odpovídající přibližně třicetinásobku hodnot naměřených u komet ze Sluneční soustavy. To naznačuje, že 3I/ATLAS vznikla ve velmi chladném systému mnohem dříve v historii naší galaxie. Během jejího formování byl materiál komety pravděpodobně vystaven značnému množství záření, nikoli však dlouhodobému působení tepla, které by přeměnilo její led z „těžké vody“ obsahující deuterium na led H₂O, jaký známe na Zemi.
Kromě toho přístroj NIRSpec ukázal pouze stopové množství uhlíku-13 ve srovnání s lehčím uhlíkem-12. I to poukazuje na velmi starý původ 3I/ATLAS, protože hvězdné systémy byly v průběhu věků obohacovány uhlíkem-13 několika generacemi hvězd, které se v galaxii rodily a umíraly. Proto máme v naší soustavě vyšší zastoupení uhlíku-13. Slunce a jeho systém totiž vznikly relativně nedávno, zhruba před 4,5 miliardami let. Výzkumný tým odhaduje, že 3I/ATLAS mohla vzniknout už před 10 až 12 miliardami let, během takzvaného kosmického poledne, kdy vrcholila tvorba hvězd. Hvězdný systém, v němž se 3I/ATLAS zformovala, byl pravděpodobně ukryt v relativně chladném a hustém oblaku. Vysoké zastoupení těžké vody naznačuje, že 3I/ATLAS strávila rané období své existence v hluboce zmrzlém stavu.
Zdroj: https://assets.science.nasa.gov/
Samostatná studie vedená astronomkou Cyrielle Opitom z University of Edinburgh využila data z pozemního teleskopu Very Large Telescope Evropské jižní observatoře. Tato práce doplňuje poznatky z Webbova teleskopu analýzou izotopů uhlíku a dusíku ve formě kyanidu. „Pro nás jakožto vědce je objev těchto vzácných izotopů fascinující. V širším měřítku však jde o pohled na možnosti prebiotické chemie kdekoli v galaxii,“ vysvětlila Stefanie Milam z Goddardova střediska NASA, spoluautorka Cordinerovy studie, a dodala: „Doposud víme o jediném místě v širém vesmíru, kde chemické ingredience vedly k životu – o naší Sluneční soustavě, konkrétně o Zemi. Analýza těchto mezihvězdných objektů je významným krokem ke zjištění, jak běžné, či neobvyklé jsou podmínky pro vývoj života ve vesmíru.“
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/NQRzVz58E3xE3i4Jvopew5.jpg
https://assets.science.nasa.gov/…/webb/science/2026/06/STScI-01KV5V6XY765BZTBX9VJ35D3Y8.jpg
https://assets.science.nasa.gov/…/webb/science/2026/06/STScI-01KV679X9GBWH16F7TH9FZC7EN.png
Díky za článek! Jen poznámka, koma je v astronomickém významu ženského rodu („… se proměnil v jasnou plynnou komu“). Slovo je odvozeno z řečtiny (vlasy).
Díky moc, opraveno.