Expertům z Jet Propulsion Laboratory se úspěšně podařilo uvolnit energii na Voyageru 2, takže sonda bude moci pokračovat ve svém sběru vědeckých dat. Celá snaha pojmenovaná Big Bang (velký třesk) zahrnovala souběžné vypínání některých napájených systémů a jejich nahrazení méně energeticky náročnými alternativami. A to vše při zajištění, aby sonda zůstala dost teplá na to, aby mohla fungovat. Obě sesterské sondy Voyager získávají svou energii z radioizotopových termoelektrických generátorů, což jsou zařízení, která přeměňují teplo z rozpadajícího se plutonia na elektřinu. Jelikož zdrojového plutonia postupně ubývá, přicházejí obě sondy každoročně o přibližně 4 watty energie. Po téměř půl století od startu už jsou energetické rezervy ztenčeny na minimum, což vyžaduje, aby pozemní tým šetřil energii sond tím, že se postupně vypínají životně nedůležité systémy a zařízení.
Od roku 2024 si ztenčující se zásoba energie vynutila vypnutí dvou vědeckých přístrojů na každé sondě Voyager. Tady se sluší připomenout, že každá sonda měla původně deset vědeckých přístrojů, ale některé z nich byly vypnuty už dříve, protože se používaly pouze během přiblížení sond k planetám. Nebýt aktivity Big Bang, musel by se koncem roku 2026 na Voyageru 2 vypnout další vědecký přístroj. Provedené úspory by měly poskytnout energii k chodu jeho tří vědeckých přístrojů nejméně o rok déle. Pozemní týmy plánují udělt stejnou změnu i na Voyageru 1, který se nachází dále od Slunce než „dvojka“, přičemž očekávají, že tuto aktivitu dokončí v následujících měsících.
Přeloženo z:
https://science.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://assets.science.nasa.gov/dynamicimage/assets/science/psd/photojournal/pia/pia04/pia04495/PIA04495.tif?w=2048
Díky za článek , Je až neskutečné co s 50letým hardwerem jsou technici schopni vykouzlit.
Myslím na ty party švadlen, které ručně tkaly ty paměti z vlákýnek a navlékaných feritových kroužků. To jen jako příklad, co to letí za techniku – a stále fungující! Neskutečný výkon nejen tehdejších techniků (a švadlen 🙂 ) ale i všech pozemních týmů za celá ta desetiletí. Pokaždé vykouzlí, jak to ještě prodloužit.
Hmm,
žádné švadleny – paměti ve Voyageru jsou komplet elektronické.
K dispozici má ještě páskovou paměť, která se teď už nepoužívá (používala se když se fotilo u planet-bylo víc dat, než se dalo online odesílat)
Bylo tam od všeho trochu. Pásková „paměť“ by se z dnešního úhlu pohledu označila spíš jako „disk“ – ve smyslu úložné zařízení. Elektronickou paměť měl jeden z počítačů: FDS. Ten byl pro experimenty a musel fungovat rychle, takže byl celý na tehdy moderní CMOS. Ale další dva pro řízení sondy byly „postaru“. Ale když jsem si to teď ověřoval, tak jsem s překvapením zjistil, že jako vylepšení už to nebyly klasické tkané s kroužky, ale tzv. „plate-wire memory“ – podobné, ale už se právě uměly dělat strojově.
Co je mi divné, je že když jsem kdysi pročítal oficiální dokumentaci, tak si pamatuju tu kostku pamětí, kde se ještě chlubili, jak snížili hmotnost, protože 30 kB váží jen 30 kg. A že by to nebyly s feritovými kroužky, ale už ty „plate-wire“?
Takže švadleny byly (aspoň myslím) dřív pro sondy Mariner, a asi také jen na těch starších. Tam se ten systém dost vyvíjel během doby. Ale to mám bez záruky, neprošel jsem celou dokumentaci, jen různá shrnutí.
Pamatuji si, když startoval.
Jak ten čas letí…
Ten čas letí neskutečně, já jsem v té době měl prý vážnou debatu s rodiči na téma opuštění závislosti na dudlíku 🙂 (Použil jsem „zlatou radu na všechno“ a zeptal jsem se maminky 🙂 )
To ne, Voyagery jsou ještě mladíci. Já jsem ročních 1977, což je shodou okolností i rok jejich startu, a protože já jsem mladík, tak ty sondy musí být také :-).
S tou klesajucou energiou, niekde som cital, ze to nie je ani tak problem rozpadajuceho sa plutonia ale nejakych „prevodnych“ prvkov (teplo –> elektrina) v RTG, ktore degraduju a tym z dodaneho tepla generuju menej a menej elektriny..Kazdopadne velky respekt k dizajnerom a tym co tam sedia teraz a riesia..Dufam, ze Voyagery pojdu na starobu a nie na skrty v rozpocte..