sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Transporter-17)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Sybilla Technologies

Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.

Verde Technologies

Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.

Pegasus XL

Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.

FCC

Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.

Orbital

Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.

Firefly

Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

NASA testuje kosmický procesor nové generace

Projekt High Performance Spaceflight Computing od agentury NASA má za cíl dramaticky zlepšit výpočetní kapacity kosmické techniky. Kosmické mise potřebují procesory, které dokáží odolat drsnému kosmickému prostředí. Používají proto čipy vyvinuté před mnoha lety, které jsou odolné a spolehlivé. Jenže vylepšené čipy začínají být potřeba, aby umožnily rozvoj autonomních sond, urychlily tempo vědeckých objevů prostřednictvím rychlejší analýzy dat, či podpořily astronauty na misích k Měsíci či Marsu.

Tento nový vícejádrový systém, navazující na tradici předchozích kosmických procesorů, je odolný proti poruchám, flexibilní a vyznačuje se mimořádně vysokým výkonem,“ popisuje Eugene Schwanbeck, programový manažer z programu NASA Game Changing Development z Langleyho střediska v Hamptonu ve Virginii a dodává: „Závazek NASA posunout vývoj palubní výpočetní kapacity je triumfálním technickým úspěchem a výsledkem spolupráce.“ Centrálním bodem projektu High Performance Spaceflight Computing je nový radiačně odolný a vysoce výkonný procesor, který byl navržen, aby poskytl stonásobek výpočetní kapacity současných kosmických počítačů a zároveň si udržel odolnost proti zástupu výzev a překážek spojených s kosmickým prostorem. Experti z Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii již provedli řadu testů, při kterých tyto náročné podmínky napodobovali.

„Tyto nové čipy podrobujeme náročným zkouškám, při nichž provádíme radiační, teplotní a rázové testy a zároveň hodnotíme jejich výkonnost v rámci rozsáhlé série funkčních testů,“ popisuje Jim Butler, projektový manažer programu High Performance Space Computing z JPL. Procesor musí zvládnout velké množství zkoušek, aby prokázal, že dokáže odolat nástrahám kosmického letu včetně elektromagnetického záření, extrémních výkyvů teplot, přičemž oba jmenované faktory mohou poškodit elektroniku. Vysokoenergetické částice ze Slunce a mezihvězdného prostoru mohou způsobit chyby a poslat sondu do tzv. „bezpečného režimu“, ve kterém jsou vypnuty všechny systémy kromě těch životně důležitých, dokud pozemní týmy závadu na dálku nevyřeší.

S přistáním na kosmických tělesech jsou spojeny další jedinečné výzvy. „Abychom simulovali reálný výkon, využíváme vysoce věrné scénáře přistání ze skutečných misí NASA, u nichž by zpracování obrovského množství dat z přistávacích senzorů obvykle vyžadovalo výkonný hardware,“ vysvětluje Jim Butler a dodává: „Je pro nás úžasné pracovat na hardwaru, který umožní agentuře NASA nové velké skoky.“ Zkoušky na JPL, které začaly v únoru, sice budou probíhat několik měsíců, ale dosavadní výsledky vypadají zajímavě. Procesor funguje tak, jak byl navržen a vykazuje až 500× vyšší výkon než aktuálně používané radiačně odolné čipy. Jako symbolický milník poslal tým na začátku testování e-mail s předmětem „Hello Universe“ – což je odkaz na testovací zprávu, která byla populární v počátcích vývoje počítačů.

Výrobu procesoru v rámci programu High Performance Spaceflight Computing vyrobila společnost Microchip Technology Inc., se sídlem v arizonském Chandleru, přičemž na vývoji procesoru se podílela jak JPL, tak i jmenovaná firma i další komerční partneři NASA. V rámci předběžného přístupu byly vzorky poskytnuty partnerům ze širšího komerčního kosmického i obranného sektoru. Nová technologie má umožnit autonomním sondám používat umělou inteligenci pro řešení komplexních situací v reálném čase a v prostředí, kde lidské zapojení není možné. Nový procesor pomůže misím do hlubšího kosmického prostoru analyzovat, ukládat a přenášet velké objemy dat na Zemi, čímž se urychlí tempo vědeckých objevů. Mohl by pomoci i při pilotovaných výpravách na Měsíc a Mars.

Tento procesor, známý jako systém na čipu (neboli SoC = system-on-a-chip), se vejde do dlaně a obsahuje všechny klíčové součásti počítače, jako jsou centrální procesorové jednotky, výpočetní akcelerátory, pokročilé síťové jednotky, paměť a vstupně-výstupní rozhraní. SoC jsou kompaktní a energeticky efektivní a proto se běžně uplatňují v chytrých telefonech a tabletech. Ovšem pouze SoC, které testuje JPL, jsou postavené tak, aby vydržely roky provozu, miliony (a možná i miliardy) kilometrů od nejbližšího servisu, přičemž musí odolávat podmínkám, jaké by ani nejdrsnější domácí uživatel nedokázal napodobit.

Jakmile dojde k certifikaci nové technologie pro kosmické lety, začne NASA tento čip zapracovávat do výpočetního hardwaru mnoha různých misí – od družic obíhajících Zemi, přes rovery na planetárních površích, až po habitaty posádky a sondy do hlubšího vesmíru. Technologie bude firmou Microchip Technology Inc. adaptována pro pozemní aplikace, jako je letectví, či výroba automobilů. Všestrannost programu High Performance Spaceflight Computing podporuje pokroky NASA v kosmickém průzkumu při poskytování transformativních nástrojů pro bezpočet oborů na Zemi.

Projekt sídlí na Langleyho středisku a je spravován programem přelomových technologií (GCD = Game Changing Development program), který spadá pod ředitelství misí kosmických technologií NASA. Program GCD a JPL, divize Kalifornského technologického institutu (Caltech) v Pasadeně v Kalifornii, vedly komplexní vývoj technologie High Performance Spaceflight Computing pro kosmické lety, a to prostřednictvím vypracování požadavků na misi, financování studií prováděných průmyslovými subjekty a řízení celého životního cyklu projektu až po jeho realizaci. NASA JPL si v roce 2022 vybrala společnost Microchip jako partnera a tato společnost financovala vlastní výzkum a vývoj procesoru.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/05/1-photolab-hpsc-processor.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 8

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
PetrB
PetrB
1 měsíc před

Docela by me zajimalo jaka je architektura tech jader a zda se nejak systemove uvnitr cipu resi redundance a vyhodnocovani chybovych stavu. Pak by ty jednotliva jadra musely byt alespon trojnasobne duplikovany, aby mohla bezet kuprikladu kontrola hlasovanim. A samozrejme jak by se pak resila redundance vyhodnocovani a podobne.

VaclavC
VaclavC
1 měsíc před
Odpověď  PetrB
PetrB
PetrB
1 měsíc před
Odpověď  VaclavC

Ano, ale to je spis obecny clanek. Zajimalo by me spis, jak to resili tady u tohoto konkretniho cipu. Protoze kuprikladu pouziti vyrobniho procesu 65nm a dosazeni vysokeho vykonu je protichudne. Vysoky vykon indikuje pouziti vysoke miry integrace a zrejme i stavajicich vyrobnich metod, coz je ale v rozporu s radiacni odolnosti. Takze te se musi dosahnout jinak. Jedna z veci muze byt to, ze proces bezi 3x na ruznych jadrech a hlasuje se o spravny vysledek. To je ale taky narocne na plochu cipu. Proto jsem psal, ze by me zajimalo, jak k tomuto konkretnimu vyrobku pristupovali a jake reseni zvolili.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.