sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Tranche 1 Transport Layer E)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

ESA

Polsko bude hostit první centrum Evropské kosmické agentury (ESA) nacházející se ve východním členském státě, které se zaměří na civilní bezpečnost a odolnost.

Exploration Company

Společnost Exploration Company, německá společnost zabývající se vesmírnou dopravou, založila TEC Federal, subjekt se sídlem ve Spojených státech, který jí umožní soutěžit o vládní programy a zakázky. Společnost také otevřela dveře své nové laboratoře Rapid Innovation Lab v texaském Houstonu.

USA

Kancelář amerického ministerstva vnitra hledá informace o konceptech pro provádění startů na oběžnou dráhu z mořských plošin, což je součást širšího úsilí federální vlády o snížení přetížení stávajících kosmodromů.

City Labs

Floridský startup spustil komerční demonstraci technologie pohonu družic na jaderný pohon. Mise City Labs testuje zdroj elektrické energie poháněný tritiem, který by mohl umožnit budoucím kosmickým lodím a autonomním sondám provoz po celé roky, aniž by se musely spoléhat výhradně na solární panely nebo konvenční baterie.

Čína

Čínský vládní orgán zveřejnil seznam členů národního konsorcia pro komerční vesmírné projekty, který nabízí vzácný ukazatel toho, které společnosti stát považuje za zavedené hráče.

FCC

Federální komunikační komise schválila projekt družice společnosti Reflect Orbital, která bude testovat schopnost odrážet sluneční světlo do nočních oblastí. Tento projekt ostře kritizují astronomové i environmentalisté.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

První věda z mise Proba-3: Nečekaně rychlý sluneční vítr

Proba-3 sleduje pohyb slunečního větru blízko povrchu Slunce.

Od července 2025 dvojice družic agentury ESA z mise Proba-3 vytvořila již 57 umělých zatmění Slunce. Mise tak doposud nasbírala více než 250 hodin videí sluneční atmosféry, takzvané koróny ve vysokém rozlišení. Toto množství zhruba odpovídá pozorovacímu času přibližně 5 000 pozorovacích kampaní zatmění Slunce prováděných na Zemi. Ovšem věda je ještě zajímavější. Vědci mohou poprvé v historii pečlivě sledovat, jak se materiál ze Slunce pohybuje vnitřní korónou, kde se rodí kosmické počasí. První výsledky, které byly nedávno publikovány v The Astrophysical Journal Letters ukazují, že struktury slunečního větru ve vnitřní koroně se mohou pohybovat třikrát až čtyřikrát rychleji, než vědci doposud předpokládali.

„Streamers“ kolem Slunce.
„Streamers“ kolem Slunce.
Zdroj: https://www.esa.int/

Před misí Proba-3 bylo pozorování zatmění Slunce ze Země nejlepším způsobem, jak pozorovat vnitřní korónu Slunce. Když Měsíc zablokuje přímý sluneční svit, mohou špičkoví fotografové zachytit krásné detaily v atmosféře kolem Slunce. Ovšem úplné zatmění Slunce nastává v průměru pouze jednou za 18 měsíců a tzv. totalita, tedy plné zatmění, trvá přinejlepším jen pár minut. Proba-3 si vytváří vlastní umělá zatmění Slunce tím, že její dvě družice letí v extrémně přesné formaci. Družice-stínítko plní roli umělého Měsíce a blokuje přímý sluneční svit tak, aby další družic, koronograf, mohla vidět sluneční korónu.

Koronograf ASPIICS použitý na misi Proba-3 dohlédne až do vzdálenosti jen 70 000 km nad povrchem Slunce, což odpovídá jedné desetině slunečního poloměru. Žádný jiný kosmický koronograf nedokáže pozorovat světlo rozptylující se na částicích v koróně tak blízko k povrchu Slunce. ASPIICS pořizuje jednu fotku za dvě minuty. Tyto snímky jsou později složené do videí, které odhalují dříve nespatřené pohyby v těžko pozorovatelné vnitřní koróně. „Tyto složité pohyby nebyly dosud nikdy pozorovány tak nízko ve vnitřní sluneční koroně ve vlnových délkách viditelného záření,“ říká Joe Zender, vědec agentury ESA zapojený do mise Porba-3.

Kromě světla vysílá Slunce do svého okolí také proud částic, kterému se říká sluneční vítr. „Můžeme sledovat, jak sluneční vítr v blízkosti Slunce zrychluje; pozorujeme to v celém zorném poli mise Proba-3 a již jsme zaznamenali rychlosti a zrychlení, které nás překvapily,“ doplňuje Joe Zender. Stejně jako pozemský vítr, může být i ten sluneční pomalý, jemný, či nárazový. Rychlý sluneční vítr povětšinou plyne v hladkých proudech z magnetických struktur, kterým se říká koronální díry. Oproti tomu pomalý sluneční vítr je proměnlivý a nárazový, což komplikuje snahy o pochopení jeho fungování.

Vědci se domnívají, že pomalý sluneční vítr vytvářejí siločáry slunečního magnetického pole při svém spojování, slučování a opětovném rozpojování. Tento proces tlačí bubliny plazmatu (elektricky nabitého plynu) do takzvaných streamers, velkých, jasných paprsků v koróně. „Ve vnitřní koróně, oblasti, která je na pozorování velmi složitá, jsme pozorovali nárazy slunečního větru pohybující se třikrát až čtyřikrát rychleji, než jsme čekali,“ popisuje Andrei Zhukov z Královské observatoře v Belgii, hlavní řešitel přístroje ASPIICS na misi Proba-3 a také hlavní autor studie.

Tento graf znázorňuje, jak se poryvy slunečního větru pohybují vnitřní korónou Slunce, těsně nad jeho povrchem. Každá šipka na grafu ukazuje, jak jednotlivá bublina plazmatu – shluk nabitého plynu, z něhož se skládá sluneční vítr – mění svou rychlost při pohybu od Slunce (šipka směřující doprava) nebo k Slunci (šipka směřující doleva).
Tento graf znázorňuje, jak se poryvy slunečního větru pohybují vnitřní korónou Slunce, těsně nad jeho povrchem. Každá šipka na grafu ukazuje, jak jednotlivá bublina plazmatu – shluk nabitého plynu, z něhož se skládá sluneční vítr – mění svou rychlost při pohybu od Slunce (šipka směřující doprava) nebo k Slunci (šipka směřující doleva).
Zdroj: https://www.esa.int/

Už dříve vědci zjistili, že blízko povrchu Slunce by pomalý sluneční vítr měl mít rychlost okolo 100 km/s. Namísto toho však Andrei a jeho tým sledovali některé bubliny plazmatu pohybující se rychlostí 250 – 500 km/s. Každá šipka v grafu od Andreiova týmu znázorňuje, jak jednotlivá bublina plazmatu pohybující se vnitřní korónou Slunce mění svou rychlost při vzdalování se od Slunce (šipka směřující doprava) nebo při přibližování se k němu (šipka směřující doleva). Šipky směřující nahoru ukazují, že bubliny plazmatu při pohybu zrychlují, zatímco šipky směřující dolů ukazují, že bubliny zpomalují. Stínované oblasti znázorňují nejistoty v naměřených rychlostech a směrech.

Celkově můžeme říct, že široké rozmezí rychlostí, zrychlení a směrů pohybu v datech ukazují, proč je tak těžké porozumět pomalému slunečnímu větru. „Pomalý sluneční vítr je přirozeně nejednotný, zahrnuje mnoho maloformátových struktur v magnetickém poli Slunce, které můžeme vidět díky přístroji ASPIICS,“ doplnil Zhukov. „První datová sada je jen začátkem mnohem delšího putování k plnému pochopení toho, co se děje. Nyní je na expertech přes teorie, aby porovnali tato měření s modely magnetického pole a akcelerace plazmatu ve sluneční koróně,“ doplnil Zender.

Většina dat nasbíraných misí Proba-3 zatím čeká na analýzu. Vědci jsou vyzváni, aby využili data z koronografu ASPIICS k výzkumu fungování sluneční koróny a kosmického počasí. Klíčové otevřené otázky, na které je třeba odpovědět, zní: „Co urychluje sluneční vítr? Jak Slunce vyvrhuje hmotu při koronálních výronů hmoty? A proč je sluneční koróna mnohem teplejší než samotné Slunce?

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/Proba-3_tracks_solar_wind_moving_close_to_the_Sun.png
https://www.esa.int/…/streamers_around_the_sun/27200831-1-eng-GB/Streamers_around_the_Sun.png
https://www.esa.int/…/Proba-3_sees_slow_solar_wind_speeding_close_to_the_Sun.png

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 5

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Borin
Borin
2 měsíců před

Jak asi, pokud jde o pozorování a ne o kontaktní měření, rozliší pohyb hmoty (větru) a šíření vln (jako vlny ve vodě, tedy tlakové vlny)? Šíření tlakových vln je vyšší než pohyb hmoty – rázostroj.

PetrDub
PetrDub
2 měsíců před
Odpověď  Borin

Naprostý souhlas – když se dívám na video, tak ta „exploze“ vpravo vypadá přesně tak, jak vypadá vlna třeba ve vodě, když hodím kámen ke břehu. Vlna vyrazí od břehu, ale to neznamená, že voda v rybníku někam odtekla. Nicméně po technické stránce je to úžasný úspěch evropské (a trochu i indické) kosmonautiky – celá mise je především test konceptu letu dvou družic v extrémně přesné formaci a tuto roli, zdá se, plní dokonale. Prošlapává tak cestu velkým volně letícím koronografům pro budoucí mise např. k pozorování exoplanet nebo se zkušenosti mohou hodit u mise LISA.

Petr Scheirich
2 měsíců před
Odpověď  Borin

Ve vědeckém článku, na nějž se tahle popularizační verze odkazuje, se píše výhradně o měřených rychlostech pohybu struktur (hustotních vln, zhustků, apod.).

Nicméně, v případě plazmatu, což je i sluneční vítr, jsou rychlosti pohybu struktur a rychlosti pohybu hmoty (jednotlivých částic) mnohem více provázány, než v případě nenabité hmoty. Struktury v plazmatu sebou totiž nesou i změny magnetického pole, a ty zas urychlují jednotlivé nabité částice.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.