Evropská kosmická agentura ESA oznámila spuštění výběrového řízení na provedení studií, které by prozkoumaly realizovatelnost Evropou vedené, modulární kosmické stanice na nízké oběžné dráze, na které by se podílelo více partnerů. V lednu 2022 NASA oznámila své plány opustit a deorbitovat Mezinárodní kosmickou stanici ISS v prvním čtvrtletí rou 2031, aby bylo možné přejít na komerční kosmické stanice. V reakci na plánovaný konec Mezinárodní kosmické stanice ESA prezentovala členským státům a klíčovým partnerům tři možné scénáře strategií pro éru po ISS, které sloužily jako předvoj blížící se schůze členských států na ministerské úrovni v listopadu 2025.
První scénář by počítal s tím, že by Evropa neinvestovala nic do infrastruktury na nízké oběžné dráze Země, jelikož by ESA plně závisela na amerických komerčních kosmických stanicích. Druhý scénář, označovaný jako základní scénář agentury, by zahrnoval omezené investice a hybridní využívání amerických komerčních stanic společně s evropskými prvky. Scénář číslo tři byl ze všech zdaleka nejambicióznější. Počítal totiž s iniciativou, kterou by vedla Evropa a zahrnovala by vývoj a vypuštění kosmické stanice na nízkou oběžnou dráhu Země. Ačkoliv by tuto iniciativu vedla Evropa, zahrnovala by podíly od různých institucí a komerčních partnerů.
27. února ESA vydala předběžnou výzvu k podání nabídek na dvě studie předfáze A právě v rámci třetího možného scénáře. Podle této výzvy budou studie sloužit k posouzení „proveditelnosti, architektury, využití a technologických požadavků evropské základny na nízké oběžné dráze Země“ a návrhům spolupráce s Kanadskou kosmickou agenturou, japonskou národní kosmickou agenturou JAXA a „dalšími partnery“. Výsledky těchto dvou paralelních studií budou využity k podklad pro rozhodování ESA ohledně přechodu po skončení provozu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do konce roku 2026.
Co se týče přípravy zbylých dvou možných scénářů popsaných výše, ESA podepsala memoranda o porozumění se třetí různými firmami, které se ucházejí o kontrakt v rámci programu CLD. Cílem memoranda je prozkoumat potenciál možného evropského využívání. Jako první byla v říjnu 2023 podepsána dohoda s firmou Axiom Space a týká se spolupráce na „aktivitách na LEO po ISS“. Druhý dokument byl podepsán v listopadu 2023 s firmami Airbus a Voyager Space a týkal se potenciálního využívání jejich zvažované budoucí kosmické stanice Starlab. V červnu 2024 pak agentura podepsala dohodu s firmou Vast, která (která kromě dalších prvků) obsahuje i potenciální přístup na kosmické stanice firmy Vast pro astronauty ESA a z jejích členskcýh států.
Přeloženo z:
https://europeanspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://europeanspaceflight.com/wp-content/uploads/2026/03/ESA-to-Open-Call-for-European-Led-Space-Station-Studies.webp
Ta první věta je fakt nějaká divná.
V čem přesně?
Taky mě zaujala, protože ESA vybírá firmu na provedení studie. Takovou studií by mohla vypracovat sama bez výběru jen pomocí komunikace s firmami. Patrně ale má omezení a chce mít studii kvalitní a s kritickými body, proto hledá. Samostatná stanice je dobrý krok vzhledem k nejisté situaci s NASA. Jenže potřebujete vlastní loď.
Nie nevyhnutne, lety Crew Dragonmi by sa dali kupovať a uvidíme, ako pokročia Indovia. Samozrejme by bolo najlepšie vyvinúť vlastnú loď, ale to by bolo naháňanie dvoch zajacov.
Na přípravě vlastní kosmické lodi se už také pracuje.
Až bude v plném provozu SH/Starship, bude reálné vynést celkem solidní stanici jedním letem a tudíž by to nemuselo stát šílené peníze a být tak složité jako stavět stanici z malých modulů. Postavit stanici by Evropa měla zvládnout a lety posádek si objednat u SpaceX. Maximálně si postavit vlastní menší nákladní loď aby byly zakázky pro evropské arerospace firmy. To mi nepřipadá nesmysl a vyhazování peněz, jako vlastní pilotovaná loď.
US administrativa muze zakazat poskytovani sluzeb urcitemu statu ci skupine statu, Nezavislost je v tomto smeru dulezita. Nic nebrani kombinaci obou pristupu, napr. 2 starty rocne evropsky pilotovany system a zbytek zakazky u SpaceX.
Realisticky, ale asi tusime ze z toho nic nebude. O evropske stanici napr, z modulu ATV a predelani ATV na CTV se tez uvazovalo, a kde je tomu konec…
Ano, je pravděpodobné že z toho nakonec asi nic nebude, alespoň v nejbližším desetiletí.
Na to, aby si Evropa v tomhle hrála na nezávislost by musela mít hodně peněz a času.
US administrativa by asi nebyl zásadní problém pokud jde o civilní výzkumné programy, spolupráce tam vždy byla.
Peníze ESA naštěstí má. Na podzim jí členské státy schválily nejvyšší rozpočet v historii na tři roky.
Nestavaju sa moduly pre Lunar Gateway v EU? (Taliansku)?.. tie by boli solidnym zakladom pre EU stanicu.. a podla vyvoja v USA, vyzeraze aj budu 🙂
..neni zac, ESA… posielam fakturu za studiu :D:D
Má smysl provozovat vlastní stanici bez vlastní pilotované a nákladní lodě?
Moduly Evropa stavět umí, co je připojit k některé soukromé stanici? A osamostatnit až bude k dispozici vlastní doprava. Něco jak plánuje Axiom výstavbu stanice u ISS.
Lodě Evropa chce. Ale nemyslím si, že by si soukromá firma chtěla ke své stanici připojit cizí moduly.
Cizí určitě ne, jenže moduly ESA podložené smlouvou o provozu a placení za služby, navíc s garancí návštěv, to by bylo pro každého zajímavé. Prostě věc dohody.