Výzkumníci využili data z dnes již nefunkčního kosmického teleskopu i pozemských observatoří, aby se pokusili složit dohromady záhadu „neúspěšné“ supernovy. Masivní hvězdy často končí svůj život ve velkém stylu. Jejich jádro zkolabuje a ven vyrazí vlna subatomárních částic, kterým se říká neutrina, což způsobí, že hvězda exploduje jako supernova, která dokáže přesvítit celou galaxii. Jenže 2,5 milionu světlených let vzdálená umírající hvězda M31-2014-DS1 z galaxie v Andromedě udělala při focení americkým teleskopem něco neobvyklého. Namísto exploze hvězda pohasla a zanechala po sobě závoj horného plynu a prachu – a také ještě něco.
S využitím archivních dat z americké mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) i dat z dalších kosmických i pozemských observatoří mezi roky 2005 a 2023 astronomové poskládali záhadu této „neúspěšné“ supernovy a poskytli dosud nejpodrobnější pohled na to, jak může černá díra vzniknout z „prskání místo z ohňostroje“. Výzkum, který byl podpořen programem NASA pro analýzu astrofyzikálních dat, je popsán ve studii zveřejněné v časopise Science.
Archivní data odhalila, že hvězda v roce 2014 výrazně zjasnila v infračervené části spektra, ovšem v roce 2023 se jas hvězdy M31-2014-DS1 ve viditelném světle snížil více než desetitisícinásobně. Výzkumníci dospěli ke zjištění, že infračervené zjasnění bylo způsobeno tím, že hvězda odhodila své vnější vrstvy, když jejím vnitřním vrstvám na konci života došlo palivo. Většina hvězdné hmoty se pod vlivem své obrovské gravitace zhroutila a proměnila se v černou díru, jelikož slabá rázová vlna nebyla schopna ji vytlačit ven. Týmu se nyní podařilo identifikovat další masivní hvězdy, které mohly mít stejný osud jako M31-2014-DS1, takže tato práce by mohla pomoci odkrýt společný mechanismus vzniku černých děr z umírajících hvězd, které slábnou tiše do oblaku horkého plynu a prachu.
Přeloženo z:
https://www.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://d2pn8kiwq2w21t.cloudfront.net/original_images/M31_BlackHole_Wide_MAIN.jpg
