sociální sítě

Přímé přenosy

H3 (MMX)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Vesmírná akademie

Americký prezident podepsal 28. srpna výkonné nařízení, kterým zřídil komisi, jejímž úkolem je prověřit možnost založení federální vesmírné akademie, obdobné vojenským akademiím jednotlivých složek ozbrojených sil.

ESA

Devět měsíců poté, co evropské země vyčlenily finanční prostředky na program European Launcher Challenge pro vynášení družic, udělila Evropská kosmická agentura (ESA) své první kontrakty.

LeoLabs

Společnost LeoLabs získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 20,68 milionu dolarů na dodání upravené verze svého přenosného radaru Scout a předvedení této technologie pro obrannou misi, která jde nad rámec jejího dosavadního využití pro sledování družic a kosmického odpadu na oběžné dráze.

Blue Canyon Technologies

Výrobce malých družic a poskytovatel služeb pro kosmické mise Blue Canyon Technologies, který je součástí divize Raytheon společnosti RTX (NYSE: RTX), představil svůj nejnovější subsystém pro kosmická zařízení s názvem FleXbus. Jedná se o  připravenou a letově ověřenou sadu komponentů, včetně špičkového subsystému FleXcore.

Sarmony

Japonský startup Sarmony zaměřený na radarové snímkování podepsal dohodu o vynesení své první demonstrační družice na raketě Kairos společnosti Space One.

Spire Global

Společnost Spire Global získala od NOAA kontrakt v hodnotě 28 milionů dolarů na vývoj a letovou kvalifikaci družice a hyperspektrálního mikrovlnného sondovacího přístroje pro operativní předpověď počasí.

Pentagon

Pentagon rozšiřuje využívání družicové sítě Starshield společnosti SpaceX na palubě vojenských letounů. Firmě přidělil novou smlouvu na poskytování služeb pro celou flotilu, která ukazuje, jak je tento systém postupně integrován napříč americkými leteckými flotilami.

Phi Earth Technologies

Společnosti Phi Earth Technologies a australská firma zaměřená na zpravodajství o Zemi, LatConnect 60 (LC60), oznámily strategické partnerství, jehož cílem je překlenout mezeru v propojení družicového pozorování Země s ověřenými informacemi přímo z terénu pro projekty zaměřené na přírodě blízká řešení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Inženýři pokročili, aby Dragonfly mohla létat

NASA chce už za pár let vypustit do meziplanetárního prostoru sondu o velikosti auta, která bude vybavena rotory a měla by prozkoumat Saturnův měsíc Titan. Misi Dragonfly čeká bezkonkurenční cesta vědeckých objevů. A práce na zajištění, aby tento jedinečný projekt naplnil své ambiciózní průzkumné vize, probíhají na nejpokročilejších amerických laboratořích, které se věnují jak kosmickým simulacím, tak i samotným zkouškám.

Zleva Charles Pheng, Ryan Miller, John Kayrouz, Kristen Carey a Josie Ward se připravují na první aeromechanické výkonnostní testy rotorů Dragonfly v reálné velikosti v transonickém dynamickém tunelu v Langleyho výzkumném centru NASA ve Virginii.
Zleva Charles Pheng, Ryan Miller, John Kayrouz, Kristen Carey a Josie Ward se připravují na první aeromechanické výkonnostní testy rotorů Dragonfly v reálné velikosti v transonickém dynamickém tunelu v Langleyho výzkumném centru NASA ve Virginii.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Rotorová sonda Dragonfly má start naplánovaný na rok 2028, přičemž její design a stavbu zajišťuje Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v marylandském Laurelu s podílem mnoha organizací z celého světa. Po příletu k Titanu v roce 2034 Dragonfly využije hustou atmosféru a slabou přitažlivost tohoto měsíce k desítkám přeletů, při kterých bude prozkoumávat pestrá prostředí od rovníkových dun s organickým materiálem až po impaktní kráter, kde společně mohou existovat kapalná voda a komplexní organické látky nezbytné pro život, jaký známe.

Až v únoru začne plná integrace tohoto kosmického dronu a jeho testy, tým využije bohatý zdroj dat shromážděných během kriticky důležitých technických zkoušek prováděných v posledních třech letech, včetně dvou nejnovějších kampaní v zařízení TDT (Transonic Dynamics Tunnel = transonický dynamický tunel) v Langley Research Center NASA v Hamptonu ve Virginii. TDT je univerzální testovací centrum s výškou a šířkou 4,8 metru a délkou 6,1 metru, které sloužilo jako místo pro výzkumné studie pro NASA, ministerstvo války, letecký průmysl a řadu univerzit. Během pěti týdnů od srpna do září tým vyhodnocoval vlastnosti rotorového systému pro Dragonfly, který poskytne sondě vztlak pro létání a manévrování. Zkoušky probíhaly v podmínkách podobných Titanu a zaměřovaly se na aeromechanické faktory jako je namáhání rotorových ramen a účinky vibrací na čepele rotorů a tělo sondy. Koncem prosince tým také v TDT zakončil soubor aerodynamických testů zmenšeného rotorového modelu pro Dragonfly.

Až Dragonfly vstoupí do atmosféry Titanu, poté, co tepelný štít dokončí svou práci a otevře se padák, budou muset rotory poprvé muset fungovat bezchybně,“ hodnotí Dave Piatak, vedoucí oddělení aeroelasticity na Langleyho středisku NASA a dodává: „Není tam prostor pro chybu, takže jakékoliv obavy o strukturální dynamiku sondy, či její aerodynamiku musí být známy už nyní a otestovány na Zemi. Transonic Dynamics Tunnel tady na Langleyho středisku nabízí NASA přesně ty potřebné možnosti pro tým mise Dragonfly, kde mohou sbírat kriticky důležitá data.

Experimentální strojní mechanik Cory Pennington zkoumá čerstvě vyfrézovaný rotor Dragonfly v plné velikosti v dílně na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu.
Experimentální strojní mechanik Cory Pennington zkoumá čerstvě vyfrézovaný rotor Dragonfly v plné velikosti v dílně na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu v Marylandu.
Zdroj: https://www.nasa.gov/

Během tří let v pozici experimentálního obráběče v APL, vytvořil Cory Pennington díly pro projekty, které jsou rozptýleny po celé planetě. Ovšem tvarování rotorů pro dron, který prozkoumá jiný svět v naší Sluneční soustavě? To bylo nové a lehce odstrašující. „Tyhle rotory patří mezi nejdůležitější část na Dragonfly,“ přiznává Pennington a dodává: „Bez rotorů nebude létat a nesplní úkoly mise na Titanu.“ Pennington a jeho kolegové obrobili první rotory 1. listopadu 2024. Postupně přitom vyladili celý proces – začali řezáním vodním paprskem, který se zakousnul do půltunových hliníkových bloků, následovalo hrubé obrábění, montáž krytu, vrtání ventilačních otvorů a řezání závitů. Po kontrole byly díly vyčištěny, odeslány ke svařování a vráceny k finálnímu dokončení.

Neměli jsme čas ani materiály na výrobu zkušebních dílů, nebo kusů navíc, takže každý řez musel být správně na první pokus,“ přiznává Pennington a dodává, že tým musel také najít speciální nástroje a vybavení, aby mohl provést některé změny materiálu a úpravy designu. Tým dokázal dodat potřebné díly o měsíc dříve. Inženýři na APL osadili a potom v otáčkách otestovali rotory, které byly připojené k plnorozměrovému modelu, představujícímu polovinu sondy Dragonfly. Následně ve druhé polovině července přepravili celou sestavu do TDT na Langleyho středisku. „Na Titanu budeme řídit rychlost různých rotorů Dragonfly, abychom vyvolali dopředný let, stoupání, klesání a zatáčky,“ popisuje Felipe Ruiz, vedoucí inženýr rotorů pro Dragonfly z APL a dodal: „Jedná se o složitou geometrii v letovém prostředí, o kterém se stále učíme. Testy v aerodynamickém tunelu jsou proto pro nás jedním z nejdůležitějších míst, kde můžeme prokázat správnost návrhu.“ A rotory těmito zkouškami prošly.

Nejenže testy potvrdily správnost přístupu konstrukčního týmu, ale také nám umožní využít všechna získaná data k vytvoření vysoce věrných modelů zatížení, sil a dynamiky, které nám pomohou s vysokou mírou jistoty předpovědět výkonnost Dragonfly na Titanu,“ hodnotí Rick Heisler, vedoucí zkoušek ve větrném tunel z APL. Na rotory nyní čeká únavová a kryogenní zkouška v simulovaných podmínkách titanu, kde teploty klesají k – 178 °C, než začne výroba letových rotorů. „Není to jen o tom, že bychom obráběli kov. Vyrábíme něco, co zamíří do jiného světa,“ popisuje Pennington a dodává: „Je nepředstavitelné vědět, že to, co stavíme, bude létat na Titanu.

Hlavní řešitelka mise Dragonfly, Elizabeth “Zibi” Turtle z JPL, uvedla, že nejnovější práce na TDT demonstrují inovace mise, vynalézavost a spolupráci napříč vládními agenturami a průmyslem. „Tým společně pracoval správně, pod časovým tlakem, aby vyvíjel řešení, vyhodnocoval designová rozhodnutí a prováděl výrobu a testy,“ zmínila Turtle a dodala: „Mezi současností a startem v roce 2028 je ještě spousta věcí, které se musí udělat, ale každý, kdo pracoval na tomto projektu, by měl dostat obrovské čestné ocenění za tyto pokroky, které umožní Dragonfly létat na Titanu.“ Dragonfly je od začátku projektem spolupráce. Kenneth Hibbard, systémový inženýr mise z APL, zmiňuje odborné znalosti Penn State University v oblasti vertikálního vzletu při počátečním návrhu rotoru, modelování a analýze související s aerodynamikou a podporu testování v TDT, stejně jako v podzvukovém tunelu NASA Langley o rozměrech 4,2 × 6,7 metru. Společnost Sikorsky Aircraft z Connecticutu rovněž podpořila testování a analýzu aeromechaniky a aerodynamiky, stejně jako modelování a simulaci letového hardwaru.

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/01/dragonfly-tdt-setup-092025.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/01/tdt-setup-2025.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2026/01/dragonfly-rotorwork-2025.jpg

Štítky:

Hodnocení:

5 / 5. Počet hlasů: 8

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.