Tento týden se toho v kosmonautice dělo opravdu hodně. Krom startů, poškození Super Heavy B18, také dva starty firmy RocketLab, či odhalení letového kusu landeru Blue Moon Mk.1 Poslední zprávě se budeme věnovat v hlavním článku Kosmotýdeníku a nevynechám ani ty další zmíněné. K nim přidáme ještě přípravu na start bezpilotní čínské mise ShenZhou, anebo třeba ukázku testovaného skafandru AxEMU pro program Artemis. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

První letový kus Blue Moon Mk.1 odhalen

Stejně jako v minulém Kosmotýdeníku, i tentokrát se budeme věnovat firmě Blue Origin. Úspěch letu New Glennu otevřel stavidla informací, na které jsme v tradičně tajnůstkářské firmě nebyli dříve zvyklí. Blue Origin tak například ukázala letový exemplář jejich lunárního landeru Blue Moon Mk.1, který se už za pár měsíců vydá k cestě na Měsíc. Pokud se mu během demonstrační mise podaří přistát, stane se největším lunárním landerem na Měsíci vůbec. Hned poté by druhý exemplář tohoto modulu měl přivézt drahocenný náklad od NASA. Hlavním úkolem landerů od Blue Origin však bude doprava astronautů v rámci mise Artemis V přímo na povrch Měsíce pomocí ještě většího landeru. Novinek je však více. Pojďme se na lunární plány této společnosti podrobněji podívat.

Ve výčtu lunárních plánů by mělo zaznít i to, že firma byla pověřena ověřením možnosti uspíšení vývoje pilotovaného landeru pro misi Artemis III. Tu má sice obsloužit lunární Starship od SpaceX, ale vývoj systému Super Heavy se stále zpožďuje. Zrodily se tak plány, že by Blue Moon Mk.1, o kterém dnes bude převážně řeč, byl upraven na jednoduchý pilotovaný lander. Jak to dopadne, je zatím ve hvězdách.

Jacqueline Cortes, vrchní ředitelka pro civilní kosmické záležitosti společnosti Blue Origin, zastupovala společnost během panelu na sympoziu Americké astronautické společnosti o kosmickém průzkumu „von Braun 2025“. Cortes se zúčastnila panelu s názvem „Artemis 3 a dále: Cesta k trvalé lunární přítomnosti“, aby diskutovala o plánech společnosti Blue Origin. Uvedla, že první misí společnosti bude bezpilotní modul Blue Moon Mark 1, který prochází finálním sestavováním na Floridě. 8,1 metru vysoký nákladní modul o průměru 3,08 metru bude sloužit jako platforma pro osahání technologií, které pak využijí při jejich pilotovaného landeru s názvem Blue Moon Mk.2, který má plánovanou výšku 15,3 metru.

Oba moduly jsou poháněny raketovými motory BE-7 od Blue Origin. Generální ředitel společnosti Dave Limp sdílel video z jednoho statického testu tohoto motor v Texasu, který měl simulovat manévr pro zvýšení výšky apogea pro modul Blue Moon Mk.1. „Velkým milníkem, na který byste se měli těšit, je, že až dokončíme kompletaci Mk.1, převezeme ho do komory A v Johnsonově kosmickém středisku NASA, kde provedeme kompletní termální vakuovou kampaň,“ řekla Cortese.

Nákladní i pilotovaná moduly jsou poháněny pohonnou směsí z kapalného vodíku a kapalného kyslíku. Klíčovým rozdílem však je, že Mk.1 lze vynést na Měsíc během jednoho startu rakety New Glenn, zatímco Mk.2 vyžaduje doplnění paliva na oběžné dráze. Právě doplňování paliva je jedna z klíčových vlastností, která komplikuje vývoj Starship i Mk.2. Přesuny tak ohromného množství kryogenního paliva na oběžné dráze Země ještě nikdo nedělal.

Cortes uvedla, že výrobní práce pro první přistávací modul Blue Moon Mk.1 probíhají ve specializovaném výrobním závodě, který se nachází v Port Canaveral na Floridě. Řekla, že Blue Origin se aktuálně snaží rozjet výrobní linku pro Blue Moon Mk.1. Pokud se demonstrační mise podaří, pokusí se optimalizovat výrobu tak, aby mohli zavést stabilizovanou produkci těchto modulů. „Ten první Mk.1 záměrně nenese teoreticky možných 3 000 kilogramů užitečného zatížení, protože se jedná o demonstrační let. Místo toho je vybaven velkým množstvím senzorů. Současná verze tak nese nadbytek sledovacích zařízení, měřících aparatur a jen málo nákladu. Budoucí moduly však budou optimalizovány pro pravidelnou výrobu a provoz s volnou kapacitou pro náklad.“ řekla Cortes.

První mise ale nepoletí úplně s prázdnou. Ponese zařízení NASA SCALPSS (stereo kamery pro studium povrchu Měsíce) a LRA (laserové retroreflexní pole). Cortes naznačila, že start proběhne „v příštích několika týdnech“, ale neupřesnila jasný časový harmonogram. Ten je totiž závislý na schopnosti připravit další start rakety New Glenn. Během vynášení Mk.1 se totiž má využít první stupeň, který obsloužil misi EscaPADE v minulém týdnu. Stupeň se úspěšně vrátil na loď Jacklyn a raketa New Glenn už při druhém letu ukázala, že je schopná vrátit první stupeň zpět na Zemi. Stupeň musí nyní projít podrobnou kontrolou, zda je schopen znovu absolvovat let.

Ke konci září NASA vybrala Blue Moon Mk.1 jako lander, který dopraví vozítko VIPER k jižnímu pólu Měsíce v rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services). Tato nová smlouva má hodnotu 190 milionů dolarů a bude se jednat o druhý let modulu Blue Moon Mk.1. „Jsme z našeho nákladního modulu nadšení. Můžeme jej totiž využít jako platformu pro to, co se chystáme dělat v rámci programu HLS,“ řekla Cortes.

Zatímco se Blue Origin připravuje na vyslání nákladních modulů na Měsíc, mnohem náročnějším úkolem je vytvoření bezpečné cesty pro astronauty. V květnu 2023 NASA udělila společnosti Blue Origin kontrakt s pevnou cenou v hodnotě 3,4 miliardy dolarů na vývoj pilotovaného landeru pro misi Artemis 5, která byla v té době naplánována na rok 2029. Smlouva počítá s alespoň jednou demonstrační bezpilotní misí Mk.2, než do stroje posadí astronauty. Pro tuto misi použije Blue Origin přistávací modul Mk.2, který bude vyžadovat použití jejich lunárního transportéru pro přepravu kryogenního paliva v kosmu. Již nějakou dobu probíhají práce na přípravě systémů pro dlouhodobé skladování paliva při vhodných teplotách v kosmickém prostředí. „Společnost Blue Origin v posledních několika letech pracuje na zdokonalování našich kryogenních chladicích kapacit a nyní s hardwarem pro zkušební lety udržujeme v laboratorním prostředí teploty od -183 do -253 stupňů Celsia. Letos v létě jsme na této testovací kampani s NASA velmi usilovně pracovali a výsledky jsou dobré.“ Řekla Cortes.

Kromě toho byl nedávno testován Utility Transfer Mechanism v tepelně-vakuové komoře TS300 na Marshallově středisku NASA v Huntsville. Cortes uvedla, že Lunar Transporter bude používat podobné palivové nádrže jako ty, které jsou na raketě New Glenn. Stejně jako oba přistávací moduly, bude i Lunar Transporter používat jako hlavní pohonný systém sedm motorů BE-7. Lunar Transporter i Blue Moon Mk. 2 se staví v budově Lunar Plant 1 v areálu Rocket Park na Floridě. Cortes uvedla, že během stavby těchto modulů Blue Origin také úzce spolupracuje s NASA na obytné sekci Mk. 2, která bude poskytovat prostor pro dva astronauty během jejich mise na měsíční povrch a zpět na Gateway. „Rozhodli jsme se, že velkou část ECLSS (systém kontroly a podpory života) a environmentálních komponent vyrobíme interně,“ řekla Cortes. „Myslím, že dodavatelský řetězec je oblast, kde jsme chtěli mít velkou robustnost a redundanci a dodavatelé nám toto neumožňovali.“ Dodala také, že poznatky všech těchto projektů se využívají i v plánu na výstavbu orbitální stanice u Země, která má být jednou z náhrad Mezinárodní kosmické stanice. Mezi projekty prý vládne synergie a znalosti se využívají napříč týmy.

Kosmický přehled týdne:

Společnost Rocketlab měla nabitý týden. 18. listopadu odstartovala suborbitální mise rakety Haste, což je upravená raketa Electron, na jejíž palubě bylo několik nákladů poskytnutých vládou a vyvinutých Laboratoří aplikované fyziky Univerzity Johnse Hopkinse, a několik sekundárních nákladů od federálních a průmyslových partnerů, které testovaly klíčové technologie pro aplikace v protiraketové obraně. Dvacátého listopadu pak přišel poněkud nečekaný start, když raketa Electron z kosmodromu Mahia na Novém Zélandu vynesla družici pro „důvěrného komerčního zákazníka“. Start byl oznámen jen 5 hodin před letem a dostal název „Follow my speed“. O nákladu není nic známo, ale předpokládá se, že šlo o družici BlackSky. Společnost na síti X informovala, že: „Dnešní mise ‚Follow My Speed‘ představuje letošní osmnáctý start Electronu a se 100% úspěšností – více než kterýkoli jiný rok v historii rakety Electron – což z naší rakety dělá nejčastěji létanou malou orbitální nosnou raketu na světě,“ Tři z těchto startů byly suborbitální v rámci programu Haste.

V sobotu byla vyvezena sestava čínské rakety CZ-F2 s lodí ShenZhou 22 na startovní rampu. Mise, která odstartuje v příštích dnech, bude bezpilotní. Jedná se o start lodi, která bude sloužit jako návratová loď pro posádku, která přilétla v lodi ShenZhou-21 a momentálně pobývá na stanici Tiangong. Ta zůstala bez lodi, ve které přiletěla poté, co předchozí posádka zjistila, že jejich loď (ShenZhou-20) má poškozené okénko od kosmické tříště. Původní posádka tak využila k návratu loď nové posádky a ta se nyní dočká nové lodě, která ke stanici dorazí v bezpilotním režimu.

Přehled z Kosmonautixu:

Na tomto místě najdete přehled všech článků, které v uplynulém týdnu vyšly na tomto webu. Jako první jsme vám zprostředkovali Živě a česky start rakety Falcon 9, která vynášela družici Sentinel 6B.  Přední ruský výrobce raketových motorů a hlavní dodavatel motorů pro orbitální rakety Sojuz a Angara se letos ocitl na pokraji bankrotu a likvidace. To byla pondělní zpráva. Dále jsme se věnovali další zajímavé technologii podpořené v rámci programu NIAC. Dále jste se mohli těšit na opravdu podrobný článek, který zodpovídá časté dotazy z oboru kosmologie. Posádka lodi Shenzhou 20 měla po více než půl roce opustit orbitální stanici Tiangong již 5. listopadu. Čáru přes rozpočet jim však udělal úlomek kosmické tříště, který zasáhl okno jejich kosmické lodi. Posádka se tak nyní vrátila v jiné lodi. Jelikož je 3I/ATLAS třetím známým mezihvězdným objektem, je to velké téma. ESA nyní desetinásobně zlepšila predikci pozice komety. Využila k tomu inovativní pozorování ze své sondy ExoMars TGO, která obíhá kolem Marsu. Evropská společnost The Exploration Company, která se věnuje kosmické logistice, úspěšně otestovala štít, který má chránit vyvíjenou kosmickou loď Nyx. Na letošním Czech Space Weeku bylo představeno třináct českých vědeckých experimentů připravovaných pro národní misi Aleše Svobody na Mezinárodní kosmické stanici. My vám je postupně představujeme. Mise Smile prošla kvalifikací a zhodnocením způsobilosti k letu, což znamená, že splňuje všechny požadavky pro vypuštění. Po šesti týdnech opakovaných hlasování americký Senát konečně schválil v pondělí 10. listopadu zákon o krátkodobém federálním financování ve fiskálním roce 2026. Co to znamená pro NASA? Při prvním testováním prvního exempláře třetí generace nosiče Super Heavy, došlo k anomálii, kvůli které byl stupeň zničen. Ke kometě 3I/ATLAS jsme se vrátili ještě jednou a to skrze fotky, které pořídila NASA. Podívali jsme se také na plány firmy Blue Origin na vylepšování raket New Glenn.

Snímek týdne:

Společnost Axiom Space oznámila, že jimi vyvíjený skafandr AxEMU prošel testem ve vakuové komoře v San Antoniu v Texasu. Ve skafandru nikdo nebyl a byl to první test z řady, které mají ověřit schopnosti a odolnost skafandru v podmínkách blížících se těm, které bude zažívat na Měsíci či v kosmickém prostoru. Testovaly se tak hlavně extrémní teploty. Tyto skafandry by měli obléct astronauti programu Artemis při jejich výpravách na Měsíc a snad už během mise Artemis III.

Video týdne:

Dvanáctý integrovaný let Super Heavy Starship se bude odkládat. První exemplář třetí vývojové verze Super Heavy B18 od společnosti SpaceX teprve před pár dny vyrazil na světlo světa k testu a hned během tohoto testu byl zničen. Stupeň procházel svým prvním tlakovým testem, při kterém došlo k rozsáhlému protržení pláště. Společnost SpaceX na síti X uvedla: „Během tlakové zkoušky na Super Heavy 18, kterou jsme prováděli před provedením strukturálních ověřovacích zkoušek, došlo k anomálii. V nádržích nebylo žádné palivo a motory ještě nebyly nainstalovány. Týmy potřebují čas na vyšetření, než si budeme jisti příčinou. Nikdo nebyl zraněn, protože během tohoto typu zkoušek dodržujeme bezpečnou vzdálenost od personálu.“ V sobotu pak SpaceX upřesnila, že další exemplář Super Heavy třetí generace by ráda dokončila v prosinci. Jeho testování proběhne hned poté, co bude otestována první Starship třetí generace. Start mise IFT-12 se plánuje na první čtvrtletí 2026.

The first V3 Super Heavy Booster, B18, has experienced a major anomaly during cryogenic proof testing at Massey’s Test Site. It appears a hole has been blown in the main tank wall, with the booster currently only supported by its internal downcomer.

🎥 https://t.co/jT8SlW970S https://t.co/IqwI1Snp3r pic.twitter.com/KWAN9XLx8j

— Lukas C. H. (@GewoonLukas_) November 21, 2025

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.blueorigin.com/
https://tech.yahoo.com/
https://x.com/

Zdroje obrázků:
https://pbs.twimg.com/media/G6OwYRvW0AAzuAY?format=jpg&name=medium
https://pbs.twimg.com/media/G5qg57KXgAAaT61?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/G4cwnRUWwAA1O8i?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G6T33_RaMAAp_iy?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G6XtfV7a0AAutot?format=jpg&name=large
https://pbs.twimg.com/media/G6C22unWgAAjc39?format=jpg&name=4096×4096
https://pbs.twimg.com/media/G6MrPGpXwAA96zE?format=jpg&name=4096×4096
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/10/20251028_cryo_cooler_Blue_Moon_small.jpeg