Kdy přesně dojde k druhému startu rakety New Glenn (NG-2) zatím nevíme. Jisté ale je, že na její palubě budou dvě sondy agentury NASA směřující k Marsu, ale také demonstrátor komunikačního zařízení od firmy Viasat. 98 metrů vysoká raketa odstartuje z rampy LC-36 na Cape Canaveral Space Force Station a vydá se jihovýchodním směrem. První pokus o start této mise se však nezdařil. 88 minut dlouhé startovní okno se otevřelo ve 20:45 SEČ, ale problémy s počasím (a následně s loděmi v uzavřené oblasti a pozemním vybavením) si vynutily několik odkladů. Když se kvůli počasí musel odvolat i pokus naplánovaný na samotný konec startovního okna, bylo jasné, že se v neděli nepoletí.

Meteorologové před rizikem špatného počasí varovali už předem. Jejich predikce slibovala 65% pravděpodobnost na začátku startovního okna, ale s postupem měla tato hodnota klesnout o deset procentních bodů. Meteorologové se obávali především kumulů, blesků a kovadlinových mraků. Varovali také, že na místě bude v neděli studená fronta. „Jak se fronta bude blížit k regionu ze severozápadu, bude v místě dostatek vlhkosti, aby se před frontou a podél ní vytvořily přeháňky,“ napsal hlavní důstojník zodpovědný za sledování počasí a dodal: „V neděli odpoledne se mohou vyskytnout silné až velmi silné bouřky s malou pravděpodobností nárazů větru o rychlosti až 90 km/h.“

Stejně jako u premiérového startu rakety New Glenn v lednu 2025 se i tentokrát firma Blue Origin pokusí přistát s prvním stupněm rakety na autonomní lodi Jacklyn. 57,4 metru vysoký stupeň (pojmenovaný Never Tell Me the Odds) nejprve při sestupu zažehne tři motory BE-4, následně přejde pouze na jediný, kterým zakončí svůj přistávací zážeh.

Firma už dříve oznámila, že pokud se pokus o přistání podaří, ráda by jej opětovně použila při třetím startu této rakety. Výkonný ředitel společnosti, Dave Limp, před pár dny na sociální síti zmínil, že i když se záchrana stupně nezdaří, nebude to žádná tragédie. „Ve výrobě už máme několik dalších prvních stupňů New Glennu,“ uvedl Limp. New Glenn-2 (NG-2) bude první misí orbitální rakety od Blue Origin, která ponese do kosmického prostoru náklad pro zákazníka. Dvě sondy EscaPADE (pojmenované Blue a Gold) byly 31. října uzavřeny do aerodynamického krytu o průměru 7 metrů. Horní stupeň rakety provede dva zážehy motoru BE-3U a už 33 minut po startu se obě sondy odpojí. Technologický demonstrátor firmy Viasat bude aktivován zhruba pět minut po oddělení druhé sondy EscaPADE (konkrétně Gold).

Start je koordinován programem NASA Launch Services Program, který sídlí na Kennedyho středisku. Raketa byla získána v rámci kontraktu VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare) pro starty. Celkový kontrakt má maximální celkovou hodnotu 300 milionů dolarů v pětiletém období pro objednávání startů. Když byla tato zakázka přidělena firmě Blue Origin a její raketě New Glenn, mělose startovat na podzim 2024 při premiérovém startu této rakety. Ovšem protože New Glenn nebyl připraven včas, mise se posunula na druhý start této rakety.

Vědeckou misi EscaPADE vede Goddardovo středisko a Space Science Laboratory na University of California v Berkeley. Mise je realizována ve spolupráci s firmami Rocket Lab, Advanced Space, ale také s Embry-Riddle Aeronautical University a Northern Arizona University. Dvě sondy budou spolupracovat na lepším prozkoumání magnetosféry Marsu a poznání, jak je ovlivňována kosmickým počasím. To umožňuje vědcům lépe pochopit klimatickou historii Rudé planety i to, jak přišla o svou atmosféru. Konkrétní vědecké úkoly by se daly shrnout do těchto tří bodů:

• Pochopit strukturu hybridní magnetosféry Marsu.
• Zkoumat přenos energie a hybnosti ze slunečního větru.
• Studovat procesy toku energie a látky mezi magnetosférou a atmosférou.

„Jsem opravdu nadšený, že se mohu zúčastnit první heliofyzikální mise (NASA) na Mars a poskytnout informace o kosmickém počasí, které snad pomohou lidstvu při jeho expanzi do vesmíru,“ řekl Joseph Westlake, ředitel heliofyzikální divize NASA, portálu spaceflightnow v rozhovoru, který se uskutečnil dříve v tomto roce. To, co začalo jako konceptuální návrh MISEN (Mars Ion and Sputtering Escape Network) v říjnu 2016, se do července 2018 vyvinulo v misi EscaPADE. V červnu 2019 NASA tento návrh vybrala jako jednoho ze tří finalistů svého programu SIMPLEx (Small, Innovative Missions for Planetary Exploration). Tento typ misí je navrhován tak, aby měl vyšší toleranci rizika, kratší vývojový čas a nižší rozpočet.

„Na vývoj a stavbu dvou sond k Marsu jsme měli jen tři a půl roku. Typický časový rámec pro mise k Marsu je deset let,“ řekl Christophe Mandy v srpnu 2024 při provádění médií v sídle firmy Rocket Lab v kalifornském Long Beach a dodal: „Program MSR (MArs Sample Return) začal v roce 2002, takže to už je přes dvacet let. To je normální tempo pro meziplanetární mise. My jsme měli na všechno jen tři a půl roku.“

EscaPADE Blue a Gold byly postaveny na variantě Explorer platformy Photon od firmy Rocket Lab, kterou společnost charakterizuje jako „schopnou velké změny rychlosti s velkými nádržemi na pohonné látky, avionikou vhodnou pro hlubší vesmír a dálkovými transpondéry.“ „Produktová řada Explorer má velmi, velmi vysoký hmotnostní podíl paliva,“ zmínil Mandy a dodal: „V případě EscaPADE je to téměř 70 procent, což je enormní hodnota. Takže pokud jste typ mise s potřebou vysokého delta-v, pravděpodobně půjdete cestou Exploreru.“ Sondy se budou v okolí Země (u libračního bodu L2 systému Slunce – Země) ochomýtat přibližně rok a poté zahájí zhruba desetiměsíční přelet k Marsu. Tato pozměněná trajektorie, kterou vytvořila Advanced Space, byla výsledkem odkladu startu o více než rok. Vstup sond na oběžnou dráhu Marsu (160 × 8 500 km, sklon 60°) se očekává v září 2027 a následovat budou úpravy dráhy (Blue sníží apoapsidu na 7 000 km, Gold zvýší na 10 000 km) a kontroly systémů. Primární vědecká mise má trvat od června 2028 do května 2029.

Na palubě každé sondy jsou tři vědecké experimenty: EMAG, EESA a ELP. EMAG je magnetometr měřící stejnosměrná magnetická pole až do 1000 nT, který je namontován na konci a v polovině délky dvoumetrového ramene. EESA je elektrostatický analyzátor, který měří supratermální ionty od 2 eV do 20 keV a supratermální elektrony od 3 eV do 10 keV. Je namontován na horní palubě sondy. ELP je Langmuirova sonda měřící hustotu plazmatu od 20 do 30 000 částic na centimetr krychlový a sluneční EUV (extrémní ultrafialové záření) tok od 5 do 20 miliwattů na metr čtvereční a je namontován na rameni a na těle sondy. Vědecké úkoly mise se dají shrnout do tří bodů:

Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasaspaceflight.com/

Zdroje obrázků:
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2025/11/20251109_NG-2_ocean_view_AB-1.jpeg
https://pbs.twimg.com/media/G5PzZiGXAAAkQZU?format=jpg&name=large
https://blogs.nasa.gov/escapade/wp-content/uploads/sites/319/2021/08/ESCAPADE-768×989.jpg
https://www.dailycal.org/assets/uploads/2019/07/space_graphic_courtesy-900×580.png