Nyní, když je stanoviště pro statické zážehy na Massey’s poškozeno a mimo provoz, se zdá, že se SpaceX snaží najít cesty, jak by mohla provádět statické zážehy na startovní rampě číslo 1 (A). Součástí tohoto plánu je bezpočet dílčích prvků a není to poprvé, kdy se firma pokusí použít rampu jinak, než jak původně plánovala. Pokud by tyto snahy byly úspěšné, ušetřila by SpaceX měsíce z nucené odstávky vyvolané poškozením zkušebního střediska Massey’s po explozi Starship 36. Jak jsme Vás informovali už dříve, SpaceX už nemůže ke statickým zážehům používat zmíněnou testovací oblast a tento stav ještě pár měsíců potrvá. Ideální předpoklady hovoří o horizontu tří až čtyř měsíců. Problém je, že kromě Massey’s není žádné jiné místo, kde by se tyto testy daly provádět.
Za současné situace má SpaceX několik možností, jak postupovat dál. První varianta by obnášela opravy Massey’s a nesla by s sebou několikaměsíční přerušení testů i letů. Týmy by opravovaly testovací středisko a chystali jej na další vylepšování současné verze Starship Block 2 s tím, že infrastruktura musí být připravena i na chystanou verzi Block 3. To vše by sice způsobilo dlouhou odstávku mezi lety, ale jakmile by se vše uvedlo zpět do chodu, mohly by starty zbylých dvou Starship Block 2 proběhnout ve vcelku rychlém sledu za sebou před přechodem na Block 3.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Druhou možností by bylo opravit a vylepšit středisko Massy’s rovnou pro Block 3 a sešrotovat zbylé Starship Block 2. Výsledkem by byla dlouhá pauza mezi jakýmikoliv testy, protože všechny díly potřebné k letům Blocku 3 jsou buďto ve výrobě, ve vývoji, nebo potřebují opravy. To by mohlo vést k přerušení letových testů na osm a více měsíců.
Třetí (a podle všeho SpaceX preferovanou) možností je upravit Massey’s pro Block a přitom souběžně vypracovat plán na provádění statických zážehů Starship na orbitální startovní rampě 1 (A). To by firmě umožnilo pokračovat v testech a letech zbývajících Starship Block 2 při pokračování příprav Starship Block 3. A právě tohle SpaceX, zřejmě, plánuje. Toto řešení není tak jednoduché. nemůžete jen tak vzít Starship a posadit ji na startovní stůl OLM (Orbital Launch Mount).
V první řadě narazíme na problém kvůli tomu, že systém svorek pro připojení Starship a SuperHeavy není shodný, takže byste potřebovali nějaký adaptor mezi Starship a svorky na OLM. Něco, co by se dalo použít jako takový adaptér, bylo vyvezeno do startovní lokality v noci na 27. června. Konkrétně se jednalo o volný podstavec pro převážení Starship. Dalším krokem je určit, jak tuto konstrukci integrovat do OLM, aby celek umožňoval ozkoušet Starship statickými zážehy.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Týmy by mohly tento problém vyřešit přivařením podstavce k OLM prostřednictvím několika traverz s profilem I, které by se přivařily k horním deskám na OLM. Toto řešení by s sebou neslo třeba to, že traverzy by trčely do středového otvoru, který je větší než transportní stojan Starship. Toto řešení vyžaduje úpravu horní desky OLM, která by mohla způsobovat problémy, až se sem opět usadí SuperHeavy. Možností samozřejmě je, že by SpaceX provedla výše zmíněné úpravy, otestovala Starship 37 i 38 a poté by vše na OLM vrátila do původního stavu.
Dalším řešením by bylo modifikovat spodní část stojanu pro přepravu Starship tak, aby byl kompatibilní se svorkami na OLM. Toto řešení je čistší a nevyžaduje žádné sváření na OLM. Jenže jsou tu i další překážky. Jak do Starship zapojit přívodní potrubí s pohonnými látkami, vysokotlaké přívody, či elektrické rozvody? SpaceX nemůže použít rychlospojku pro SuperHeavy BQD (Booster Quick Disconnect), protože rozhraní je odlišné od rychlospojky pro Starship SQD (Ship Quick Disconnect). Týmy by zřejmě musely rozebrat BQD a vést jednotlivé hadice do SQD. Jejich instalace do Starship by se musela provádět buďto manuálně a nebo by SpaceX použila záložní desku SQD ze střediska Sánchez a nebo z kryogenní ověřovací stanice na Massey’s.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Další problém se týká prostoru k zapojení tohoto systému, protože BQD se má vysouvat a dosednout na panel rychlospojky na SuperHeavy. Zřejmě tam nebude dost místa na instalaci hardwaru pro SQD. SpaceX by tedy zřejmě musela pootočit Starship na stranu a vést přívodní potrubí či hadice po dodatečně připraveném portálu, aby se mohly zapojit do Starship. Jenže tento krok by zabránil ramenům chopsticks usazovat Starship do OLM, protože ramena se mohou ke Starship připojit pouze v místě pod křidélky. To znemožňuje Starship chytit pod jiným úhlem. Do akce by tak zřejmě musel být povolán jeřáb SpaceX LR11000, který by Starship usadil na správné místo ve správné orientaci a poté ji zase vyzvedl. SpaceX by mohla také odstranit dvířka BQD a nechat desku zataženou. To by mohlo vytvořit dostatečnou mezeru mezi deskou BQD a panelem SQD na Starship.
Další překážkou na cestě k tankování pohonných látek je sklad pohonných látek a sama OLM. V současné době je tamní software nastaven na provádění statických zážehů raket SuperHeavy, případně jejich starty, nikoliv na Starship. SpaceX proto bude muset provést softwarové úpravy a deaktivovat některé prvky na OLM, aby bylo možné natankovat Starship. Není to sic vyloženě složité, ale jedná se o další článek do skládačky celého plánu. Nakonec budou týmy muset tohle všechno integrovat, naplnit Starship pohonnými látkami a prověřit, že vše funguje.
Menším zádrhelem v programu zkoušek je, že Starship 38 stále potřebuje kryogenní tlakovou zkoušku, po které bude několik týdnů v hangáru Mega Bay 2, kde budou instalovány motory a loď bude připravena na statický zážeh, či statické zážehy. SpaceX by mohla postavit a otestovat tuto konstrukci na OLM, kde by se provedly statické zážehy Starship 37 a 38, přičemž následně by mohla obě lodě vypustit v krátkém rozestupu. Týmy kromě toho potřebují provést statický zážeh rakety SuperHeavy B15-2.
Není to poprvé, kdy SpaceX musí udělat něco na tento způsob. Před pěti lety, v éře divokého západu programu Starship se SpaceX rozhodla nainstalovat adaptérový prstenec na suborbitální rampu A. Tento krok umožnil instalaci a zkoušky SuperHeavy BN3, protože orbitální startovní rampa A byla v té době ještě několik měsíců před svým dokončením, aby mohla hostit tyto zkoušky.
S využitím zmíněného adaptéru mohla SpaceX provést první kryogenní zkoušku rakety SuperHeavy a také projít první kampaní statického zážehu u této rakety. Pokud budou aktuální snahy úspěšné, bude mít firma příležitost získat cenná letová data z posledních dvou exemplářů Starship Block 2, zatímco se bude připravovat na začátek letů Starship Block 3.
Přeloženo z:
https://www.nasaspaceflight.com/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/06/NSF-2025-06-29-18-10-00-953.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/06/Masseys-After-Ship-36s-RUD-scaled.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/06/Empty-Ship-Transport-Stand-at-the-Launch-Site-scaled.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2025/06/Ship-37-When-it-was-at-Masseys-for-Cryogenic-Proof-Testing-scaled.jpg
Takže je možné, že v červenci provedou potřebné úpravy a v srpnu udělají statický zážeh. Koncem srpna nebo začátkem září by SuperHeavy+Starship mohla letět. Uvidíme co na to řekne FAA.
Myslim, ze SX okrem oprav testovacieho strediska spravia upravy na znizenie poskodenia v pripade podobnej situacie v buducnosti. Podobne upravy ako sa dodatocne robili na ochranu tankovacieho vybavenia po prych startoch (mury, ulozenie rozvodov pod zem, …)
Víme, že jsou to střelci a jedou na hraně téměř se vším co dělají, ale přišlo by mě velmi podivné, pokud by na situaci, že jim v Massy’s bouchne natanková SS a způsobí škody jaké způsobila, nebyli alespoň teoreticky připravení co budou následně dělat, aby bylo zpoždění minimální. Očekával bych, že tam museli mít nějakou pracovní skupinu, která už se dávno zamýšlela nad tím, co v takovém případě budou dělat, než že by teď začali hledat nějaké řešení.