Návrh Bílého domu na razantní snížení rozpočtu agentury NASA vyvolal právem vlnu nevole z různých zainteresovaných stran. Svůj názor na jeden zmiňovaný důsledek těchto škrtů prezentovala na webu SpaceNews Mary Anne Limbach, astronomka působící na University of Michigan, která se specializuje na exoplanety, kosmická infračervená pozorování planet, měsíců a prstenců mimo Sluneční soustavu. V pozici vedoucí, či spoluvedoucí pracovnice vedla deset programů Teleskopu Jamese Webba, přičemž její tým strávil roky přípravou na přleomové možnosti, které měl nabídnout Nancy Grace Roman Space Telescope – nejen v rámci své základní mise, ale i v širším programu obecného průzkumu. Zbytek textu bude překladem jejího článku.

Prezidentský návrh rozpočtu zahrnuje výrazné škrty v NASA, které obsahují, mimo jiné, i eliminaci financování Nancy Grace Roman Space Telescope. Ten má přitom startovat už za dva roky a měl by změnit naše chápání exoplanet a kosmických struktur. Stejně jako Webbův teleskop dokáže detekovat jak viditelné, tak i infračervené záření, jehož vlnové délky jsou delší, než mohou naše oči vidět. Jenže Nancy Grace Roman Space Telescope je diametrálně odlišný v jednom klíčovém faktoru. Má mnohem větší zorné pole. Dokáže najednou pozorovat rozsáhlé pruhy oblohy s využitím svého přístroje WFI (Wide Field Instrument). Díky tomu bude moci provádět výzkum, jaký nezvládne žádná jiná observatoř, ani Webbův teleskop. A pokud bude projekt zrušen, bude nám chybět celá jedna generace vědeckých objevů.

Než teleskop odstartuje, tedy před všemi palcovými titulky, tiskovými zprávami a dechberoucími snímky, je složité ocenit, jak přelomový může být. Například, Hubbleův teleskop, nyl postaven pro všeobecnou astrofyziku a několik specifických vědeckých úkolů – třeba měření rozpínání vesmíru. Nejenže dokázal splnit tyto cíle, ale ve své práci pokračoval a přinesl moderní astronomii revoluci takovým způsobem, jaký nikdo nemohl plně předvídat. Pozoruhodné je, že Hubble byl vypuštěn ještě před objevením prvních exoplanet. Jakmile se však objevily, stal se Hubble jedním z našich nejmocnějších nástrojů pro studium jejich atmosfér. JWST již jde v jeho stopách.

Nancy Grace Roman Space Telescope byl navržen podobně se zaměřeným souborem vědeckých úkolů, mezi kterými je například průzkum zatím neprobádaných oblastí objevů exoplanet, vesmíru a průzkum podstaty temné energie. Od doby, kdy byly tyto původní cíle stanoveny, však vědci vyvinuli celou řadu nových nápadů, co by mohl dělat. Na webových stránkách NASA je popsán plánovaný vědecký výzkum Nancy Grace Roman Space Telescope, který je sám o sobě pozoruhodný, ale skutečný potenciál teleskopu sahá daleko nad rámec toho, co je tam popsáno. Stejně jako Hubble a JWST i NGRST téměř jistě odhalí objevy, které zatím neumíme hledat – věci, které jsme si dosud nedokázali představit. Veřejnost se o těchto širších možnostech dozvídá jen zřídka. V tomto článku chci upozornit jen na několik takových nápadů – čerpám ze své vlastní oblasti: hledání měsíců a prstenců mimo naši Sluneční soustavu. Představují jen malý střípek obrovského objevitelského potenciálu Nancy Grace Roman Space Telescope, který přesahuje jeho již tak mimořádné hlavní poslání.

Jedním z primárních úkolů Nancy Grace Roman Space Telescope je mikročočkovací průzkum, který má objevit okolo 2 500 exoplanet – od těch, které se podobají Zemi až po obry podobné Jupiteru. Tyto planety budou obíhat mnohem dále od svých mateřských hvězd. Očekávají se vzdálenosti srovnatelné se Zemí od Slunce až po vzdálenost Saturn – Slunce. Tyto oblasti povětšinou zůstávají mimo dosah současných detekčních metod. Jedná se přitom o kriticky důležité slepé místo. Prakticky všechny známé exoplanety byly nalezeny s použitím tranzitní metody, či metodou měření radiálních rychlostí, které jsou nejcitlivější na planety obíhající blízko jejich hvězdám. Nancy Grace Roman Space Telescope nám poprvé nabídne celkový pohled na architekturu planetárních systémů – především pak těch vzdálenějších oblastí.

Kromě těchto 2 500 mikročočkovacích objevů by měl ten samý průzkum nevyhnutelně detekovat tisíce tranzitujících exoplanet. Tyto objevy nám umožní zmapovat, jak se planetární populace různí v jednotlivých částech galaxie. Už jen tohle bude revoluční. Jenže Nancy Grace Roman Space Telescope je také jedinečně vybaven schopností detekovat něco, co ještě nikdy nebylo prokazatelně pozorováno – exoměsíce. Doposud nebyl potvrzen ani jeden exoměsíc obíhající kolem exoplanety. Nancy Grace Roman Space Telescope to může konečně změnit. jeho mikročočkovací průzkum je dostatečně citlivý na to, aby detekoval měsíce kolem volně letících planet, tedy světů, které byly vyvrženy ze svých domácích hvězdných systémů. Simulace naznačují, že by Nancy Grace Roman Space Telescope mohl, vůbec poprvé v historii, odhalit populace takových měsíců.

Zatím nemáme žádný způsob, jak zjistit, jak neobvyklý náš pozemský Měsíc je. Přesto náš Měsíc možná sehrál klíčovou roli při stabilizaci zemského klimatu – jeho gravitační vliv pomáhá zabránit chaotickým výkyvům sklonu planety. Tento druh stability by mohl být důležitý pro zajištění obyvatelnosti planet. Předpokládá se tedy, že měsíce mají významný vliv na dlouhodobé klima a obyvatelnost kamenných planet. Mikročočkovací průzkum Nancy Grace Roman Space Telescope by mohl odhalit měsíce, jako je ten náš, kolem volně plovoucích letících exoplanet velikosti Země – systémů, kde planeta a měsíc byly vyvrženy společně. To by nám pomohlo odpovědět na hlubokou otázku: Jsou exoměsíce podobné tomu pozemskému neobvyklé, nebo běžné?

Nancy Grace Roman Space Telescope by také mohl pátrat po exoměsících kolem mladých, volně letících exoplanet s využitím tranzitní metody. Podobně jako teleskop Kepler monitoroval tisíce hvězd a sledoval poklesy jejich jasnosti způsobené přecházející planetou, Nancy Grace Roman Space Telescope může kontinuálním pozorováním jasných, zářících mladých obřích planet pátrat po tranzitech jejich měsíců. Pokud jsou naše modely vzniku měsíců správné, mohly by tyto průzkumy detekovat okolo tuctu exoměsíců a potenciálně jednotky z nich by byly velikostí srovnatelné se Saturnovým Titanem.

Když to složíme dohromady, tak tyto metody dávají Nancy Grace Roman Space Telescope nesrovatelné možnosti nejen k detekci prvního potvrzeného exoměsíce, ale k odhalení celé populace – od pozemského měsíčního analogu až po objekty velké jako Země, které krouží kolem volně letících obřích exoplanet. Žádná jiná observatoř, ať už existující, či plánovaná, tuto schopnost nemá. Pokud bude Nancy Grace Roman Space Telescope zrušen, tento vědecký potenciál se vypaří s ním a my zůstaneme v temnotě znalostí o těchto systémech ještě desítky let.

Veškeré výše popsané vědecké objevy by pocházely pouze z jednoho přístroje na palubě Nancy Grace Roman Space Telescope. Ten je však vybaven také koronografem CGI (Coronagraphic Instrument), který byl navržen pro přímé zobrazení exoplanet tím, že zablokuje záři jejich mateřských hvězd. To je mimořádně náročný úkol. Hvězdy jsou mnohomiliardkrát jasnější než jejich planety, ovšem přístroj CGI využije špičkovou technologii k potlačení světla hvězd a odhalení mnohem slabšího odraženého světla z planet, které kolem těchto hvězd obíhají. Vůbec poprvé bychom mohli přímo pozorovat světlo z planet srovnatelných s Jupiterem a Saturnem v jiných hvězdných systémech. Ještě úžasnější je, že přístroj CGI by mohl detekovat i prstence okolo těchto planet – prstence, jaké známe od Saturnu, by mohly být i u cizích světů. JWST již ukázal, že v infračerveném záření mohou prstence a měsíce v některých případech přesvítit i planetu samotnou.

Přístroj CGI na palubě Nancy Grace Roman Space Telescope by mohl zachytit první přímé snímky exoplanet se „Saturnovskými“ prstenci. Tyto prstence se mohly zformovat z měsíců, či malých těles roztrhaných gravitací planety. To by nabídlo náznaky historie a vývoje těchto systémů. Díky detekci exměsíců i exoprstenců by nám Nancy Grace Roman Space Telescope poprvé umožnil pochopit měsíce a prstence naší Sluneční soustavy v širším kosmickém kontextu. A to je jen jedna část obrovského vědeckého potenciálu tohoto teleskopu. Od zkoumání temné energie až po odhalování procesů vzniku hvězd a planet je Nancy Grace Roman Space Telescope jedinečně vybaven k vyřešení některých z největších otázek v astronomii.

Do vybudování této observatoře jsme již investovali více než deset let inženýrských prací, příprav a výzkumu – a nyní nás od jejího vypuštění dělí pouhé dva roky. Pokud bude Nancy Grace Roman Space Telescope nyní zrušen, nejenže pozastavíme projekt – vzdáme se celé generace vědeckých objevů. Zavřeme si dveře k objevům, které by prohloubily naše chápání vesmíru a našeho místa v něm.

Přeloženo z:
https://spacenews.com/

Zdroje obrázků:
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2025/05/NASARoman.jpg
https://www.spiedigitallibrary.org/ContentImages/Proceedings/10590/105901Q/FigureImages/00007_PSISDG10590_105901Q_page_5_1.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/08/wfiin-ssdif-240813-0031.jpg
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2024/12/wfi-install-copy.jpg
https://i0.wp.com/spacenews.com/wp-content/uploads/2025/05/james-webb-saturn.png