Evropská sonda Hera, která patří do oboru planetární obrany, se při svém předvčerejším průletu kolem Marsu dočkala možnosti studovat s pomocí svých palubních přístrojů jiný objekt než jen dosavadní Zemi a Měsíc. Díky aktivaci tří vědeckých přístrojů mohla Hera nasnímat povrch rudé planety, ale i Deimosu, tedy toho menšího a záhadnějšího ze dvou Měsíců Marsu. Hera odstartovala do kosmického prostoru 7. října loňského roku a směřuje k první planetce, jejíž oběžná dráha byla pozměněna lidskou činností. Sběrem podrobných informací o planetce Dimorphos, která byla v roce 2022 zasažena americkou sondou DART bude Hera pomáhat tomu, aby se z kinetického impaktu pro změnu dráhy planetky stala dobře pochopená a potenciálně opakovatelná metoda.
Zdroj: https://www.esa.int/
Průlet sondy Hera kolem Marsu z 12. března byl neoddělitelnou součástí její přeletové fáze v hlubokém vesmíru, kterou naplánoval tým expertů agentury ESA na letovou dynamiku. Tím, že se sonda přiblížila k Marsu až na 5 000 kilometrů, využila gravitace planety k úpravě své trajektorie směrem ke svému cíli – planetce Dimorphos a také planetce Didymos, kolem které první jmenovaná krouží. Tento manévr zkrátil cestu sondy o několik měsíců a ušetřil významné množství pohonných látek. Průlet sondy kolem Marsu proběhl při vzájemné rychlosti 9 km/s a Hera mohla ze vzdálenosti skoro 1 000 kilometrů prozkoumat méně známou stranu měsíce Deimos, který má s Marsem vázanou rotaci. Prachem pokrytý Deimos, který měří na šířku 12,4 kilometrů, by mohl být pozůstatkem po dávné kolizi s Marsem, ale může jít i o planetku zachycenou gravitací Marsu.
„Naše týmy pro analýzu mise a letovou dynamiku z německého střediska ESOC odvedly při plánování gravitačního manévru skvělou práci,“ zmínil Caglayan Guerbuez, manažer provozu sondy Hera a dodal: „Zvláště když měli doladit manévr, aby se Hera přiblížila k Deimosu – což jim přidělalo dost práce!“ Na sondě byly během průletu aktivní tři vědecké přístroje:
- Černobílá kamera pro snímkování planetek s rozlišením 1020 × 1020 pixelů, která se používá pro navigaci i vědecký výzkum a pořizuje snímky ve viditelném světle.
- Hyperspektrální snímač Hyperscout H, který sleduje i vlnové délky neviditelné pro lidské oko. Celkem pokrývá 25 spektrálních pásem ve viditelném a blízkém infračerveném záření, aby pomohl s charakteristikou složení minerálů.
- Infračervený tepelný snímač TIRI dodaný Japonskou kosmickou agenturou JAXA, který snímkuje ve střední infračervené oblasti, čímž monitoruje teplotu povrchu a fyzikální vlastnosti, jako je drsnost, distribuce velikosti částic a pórovitost.
Zdroj: https://www.esa.int/
„Tyto přístroje byly už dříve otestovány při odletu Hery od Země, ale tentokrát jsme je využili pro pozorování malého a vzdáleného měsíce, u kterého stále postrádáme spoustu znalostí, abychom tímto procesem demonstrovali jejich mimořádný výkon,“ uvedl Michael Kueppers, vědec agentury ESA zapojený do mise Hera. Hlavní řešitel mise, Patrick Michel, výzkumný ředitel na CNRS / Observatoire de la Côte d’Azur doplnil: „Další přístroje sondy Hera budou využity po příletu k planetkám Didymos a Dimorphos, ale pro tentokrát nebyly aktivovány – buďto proto, že by na tak velkou vzdálenost a při tak velké vzájemné rychlosti nebyly užitečné, což je případ laserového výškoměru PALT, který pracuje maximálně na vzdálenost 20 kilometrů a nebo proto, že jsou uloženy na dvojici CubeSatů, které s sebou Hera veze a k jejich vypuštění dojde až u obou planetek.“
Hera při svém průletu provedla také některá společní pozorování Deimosu s evropskou sondou Mars Express, která už kolem rudé planety krouží přes dvě desetiletí. Výsledky z přiblížení sondy Hera k Deimosu najdou využití při plánování provozu japonské mise MMX, která má startovat v příštím roce. Tato mise je realizována ve spolupráci s agenturami NASA, CNES, DLR a ESA. MMX nemá jen sbírat podrobné informace o obou marsovských měsících, ale také přistane na Phobosu, kde odebere vzorky a dopraví je na Zemi k analýze.
Vzhledem k tomu, že Didymos má průměr 780 m a Dimorphos dokonce pouhých 151 m, jsou tato dvojčata mnohonásobně menší než měsíc Deimos, který má velikost města, ale na velikosti nezáleží a stanou se tak příštím cílem sondy Hera, která k nim nyní míří. Manévr plánovaný na únor příštího roku, po němž bude následovat série setkávacích zážehů, která začne v říjnu 2026, zpřesní její kurz tak, aby v prosinci dosáhla dvojplanetky Didymos.
Vedoucí mise ESA Hera Ian Carnelli k tomu říká: „Pro tým Hera to byla první vzrušující zkušenost s průzkumem, ale ne poslední. Za 21 měsíců sonda dorazí k cílovým planetkám a zahájí výzkum místa havárie jediného objektu v naší Sluneční soustavě, jehož dráha byla měřitelně změněna lidskou činností.“
Zdroj: https://www.esa.int/
Přeloženo z:
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/26615533-3-eng-GB/Mars_and_Deimos_viewed_by_Hera_s_Hyperscout_H.png
https://www.esa.int/…/26615580-1-eng-GB/Mars_and_Deimos_viewed_by_Hera_s_TIRI.png
https://www.esa.int/…/deimos_crossing_mars/26615721-1-eng-GB/Deimos_crossing_Mars.gif
https://www.esa.int/…/26317727-1-eng-GB/Size_guide_to_Hera_and_its_target_asteroids.jpg
