Na první pohled připomíná obrovský megafon, ale ve skutečnosti se jedná o kosmickou observatoř, která zmapuje celou oblohu v infračerveném záření, aby přinesla odpovědi na velké otázky o vesmíru. Americký kosmický dalekohled SPHEREx (Spectro-Photometer for the History of the Universe, Epoch of Reionization and Ices Explorer) má z Vandenbergovy základny v Kalifornii odstartovat nejdříve 27. února. Tato nová kosmická observatoř by měla poskytnout astronomům pohled na vesmír ve velkém měřítku, jaký dosud nikdo neměl. Tento teleskop zmapuje celou nebeskou sféru ve 102 infračervených vlnových délkách. Posvítí si tak na původ našeho vesmíru, galaxie v něm i na ingredience pro život v naší Galaxii. NASA nyní připravila stručný přehled šesti věcí, které byste o této misi měli vědět.
Zdroj: http://spherex.caltech.edu
1) SPHEREx si posvítí na kosmický jev zvaný inflace.
V první miliardtině bilióntiny bilióntiny sekundy po velkém třesku zvětšil vesmír své rozměry bilion-bilionkrát. Tato téměř okamžitá událost (označovaná jako inflace, či inflační fáze) se odehrála před téměř 14 miliardami let, ale její efekty mohou být dodnes nalezeny ve velkoformátovém prostorovém rozložení hmoty ve vesmíru. Mapováním této distribuce více než 450 milionů galaxií má SPHEREx pomoci vědcům zlepšit jejich chápání fyzikálních procesů spojených s touto extrémní událostí.
2) Observatoř změří společný svit blízkých i vzdálených galaxií.
Vědci už dříve zkoušeli odhadnout celkový světelný výstup všech galaxií v průběhu kosmických věků tím, že pozorovali individuální galaxie a získaná data extrapolovali na biliony galaxií ve vesmíru. Kosmický teleskop SPHEREx využije odlišný přístup a změří celkovou záři ze všech galaxií – včetně těch, které jsou příliš malé, příliš rozptýlené, či příliš vzdálené na to, aby je ostatní teleskopy snadno detekovaly. Kombinace měření tohoto celkového svitu s dalšími rozbory jednotlivých galaxií vytvoří vědcům kompletnější obrázek všech hlavních zdrojů světla ve vesmíru.
3) Mise bude pátrat po základních stavebních kamenech života v Mléčné dráze.
Život, jak jej známe, by nemohl existovat bez základních ingrediencí jako je voda a oxid uhličitý. Observatoř SPHEREx je navržena tak, aby nacházela tyto molekuly zamrzlé v mezihvězdných mračnech prachu a plynu, kde se formují nové hvězdy a jejich planety. Mise má přesně určit lokalitu a zastoupení těchto zmrzlých sloučenin v naší galaxii. Výzkumníci tak získají lepší přehled o dostupnosti surových materiálů pro nově vznikající planety.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
4) Flotila amerických teleskopů získá jedinečné vlastnosti.
Kosmické dalekohledy, jako je Hubblův, či Webbův, už nahlédly do mnoha vesmírných zákoutí, aby nám ukázaly planety, hvězdy a galaxie ve vysokém rozlišení. Jenže některé otázky – třeba to, kolik světla všechny galaxie ve vesmíru společně vyzařují? – mohou být zodpovězeny pouze tím, že se podíváme na celkový obrázek. Právě proto je důležité, že SPHEREx má vytvořit mapy, které pokrývají kompletně celou oblohu. Objekty vědeckého zájmu, které SPHEREx objeví, pak mohou být podrobněji prostudovány zaměřením již zmíněného Hubbleova, či Webbova teleskopu.
Zdroj: https://minio.nplus1.ru
5) Observatoř SPHEREx vytvoří nejbarevnější mapu celé oblohy všech dob.
Tento teleskop pracuje s infračerveným zářením, které je pro lidské oči neviditelné. Je však ideální pro studium hvězd a galaxií. Díky metodě, které se říká spektroskopie, dokáže teleskop rozdělit přicházející světlo na jednotlivé vlnové délky, které jej tvoří – podobně jako kdy skleněný hranol vytvoří z viditelného světla duhu. Další analýza poté pomůže změřit vzdálenost těchto objektů a dozvědět se o jejich složení. Díky spektrálním mapám od mise SPHEREx budou moci vědci schopni detekovat přítomnost chemických sloučenin, jako je vodní led, v naší galaxii. Nebudou měřit pouze celkové množství světla vyzařované galaxiemi v našem vesmíru, ale také zjistí, jak jasná byla tato celková záře v různých okamžicích vesmírné historie. A aby toho nebylo málo, tak ještě zmapují 3D polohu stovek milionů galaxií, aby mohli studovat, jak inflace ovlivnila velkorozměrovou strukturu dnešního vesmíru.
6) Kuželovitý tvar pomáhá teleskopu zůstat v chladu a vidět slabé objekty.
Tento infračervený teleskop i jeho detektory potřebují pracovat při teplotách okolo -210°C. To je částečně proto, aby nevytvářely vlastní infračervený svit, který by mohl přezářit slabé světlo z některých kosmických struktur. Aby tyto části zůstal v chladu (a aby se zjednodušil design observatoře i provozní potřeby), spoléhá SPHEREx na čistě pasivní chladicí systém. Během normálního provozu nebude pro chlazení potřebovat žádnou elektřinu, ani chladicí médium. Klíčem k tomuto úspěchu jsou tři kuželovité fotonové štíty, které chrání teleskop před teplem Země a Slunce, a také zrcadlová konstrukce pod štíty, která odvádí teplo z přístroje pryč do vesmíru. Tyto fotonové štíty dávají kosmickému dalekohledu charakteristický obrys.
Zdroj: https://www.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/01/1-pia26539-spherex-spacecraft.jpg
http://spherex.caltech.edu/images/SPHEREx-MissionWavelengthsChart-v5.png
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2020/01/pia10181-fifth-16.jpg
https://minio.nplus1.ru/app-images/154127/2b8320e1ee810b2f17658757548f15d4.png
http://spherex.caltech.edu/images/SPHEREx_MIDEX_cutaway.png
