Rozbory prachu a kamínků, které z planetky Bennu přivezla americká sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security–Regolith Explorer) odhalily molekuly, které jsou na naší planetě klíčem k životu. Vědci ale také našli molekuly, které dokazují přítomnost slané vody, která mohla sloužit jako médium pro interakci a kombinace těchto látek. Jak už tomu v podobných případech bývá, i tentokrát musíme upozornit, že se nejedná o objev života jako takového. Podle vědců však tyto objevy naznačují, že podmínky nezbytné pro rozvoj života byly v mladé Sluneční soustavě hojně rozšířené, což zvyšuje naděje na to, že život mohl vzniknout i na jiných planetách a měsících.

„OSIRIS-REx od NASA už teď přepisuje učebnice toho, jak chápeme začátky Sluneční soustavy,“ uvedla Nicky Fox, přidružená administrátorka z ředitelství vědeckých misí v centrále NASA ve Washingtonu a dodala: „Planetky nám poskytují časové schránky z historie naší domácí planety. Vzorky z Bennu jsou klíčové pro naše poznání toho, jaké složky v naší Sluneční soustavě existovaly před vznikem života na Zemi.“ Vědci z NASA a dalších institucí se ve středu v časopisech Nature a Nature Astronomy podělili o výsledky prvních hloubkových analýz molekul ve vzorcích z planetky Bennu, které sonda OSIRIS-REx dopravila na Zemi v roce 2023.

Mezi nejpřesvědčivější nálezy patří aminokyseliny – 14 z celkových 20, které život na Zemi používá k tvorbě bílkovin – a všech pět nukleových bází, které život na Zemi používá k ukládání a přenosu genetických instrukcí ve složitějších pozemských biomolekulách, jako jsou DNA a RNA, včetně toho, jak uspořádat aminokyseliny do bílkovin. Vědci také popsali nezvykle vysoké koncentrace amoniaku ve vzorcích z Bennu. Tato sloučenina je pro biologii velmi důležitá, protože může reagovat s formaldehydem, který byl ve vzorcích také objeven, což vytváří komplexní molekuly jako jsou aminokyseliny – za správných podmínek. Když se aminokyseliny spojí do dlouhých řetězců, vytvářejí proteiny, které ovlivňují prakticky veškeré biologické funkce.

Tyto stavební kameny života objevené ve vzorcích z Bennu byly již dříve nalezeny v mimozemských horninách. Jejich identifikace v nedotčeném vzorku odebraném v kosmickém prostoru však podporuje myšlenku, že objekty, které se zformovaly daleko od Slunce, mohly být důležitým zdrojem výchozích surovin pro život v celé sluneční soustavě. „Nápovědy, které hledáme, jsou tak drobné a snadno zničitelné, či pozměnitelné tím, že dojde k jejich vystavení pozemskému prostředí,“ uvedl Danny Glavin vědec z Goddardova střediska věnující se zpracování vzorků a spoluvedoucí autor článku v Nature Astronomy a dodal: „Právě to je důvod, proč by takové nové objevy nebylo možné provést bez misí s návratem vzorků, pečlivých opatření zabraňujících kontaminaci a pečlivé práce se vzorky i jejich uložení.“

Zatímco Glavinův tým analyzoval vzorky z Bennu s důrazem na sloučeniny související se životem, jeho kolegové pod vedením Tima McCoye, kurátora meteoritů na Smithsonian’s National Museum of Natural History ve Washintonu a Sary Russell, kosmické mineraložky z londýnského Natural History Museum, pátrali po stopách, které by vypovídaly o prostředí, ve kterém se tyto molekuly formovaly. Článek v časopise Nature dále popisuje důkazy o dávném prostředí vhodném pro nastartování chemie spojené se životem. Od kalcitu přes halit až po sylvín – vědci objevili ve vzorcích z Bennu stopy 11 minerálů, které vznikají, když se voda obsahující rozpuštěné soli v průběhu dlouhého času vypařuje a zanechává za sebou tyto soli jako pevné krystaly. Podobné solné roztoky byly detekovány (či je o nich uvažováno) na mnoha místech Sluneční soustavy – od trpasličí planety Ceres až po saturnův měsíc Enceladus.

Ačkoli vědci již dříve objevili několik evaporitů v meteoritech, které dopadly na zemský povrch, nikdy neviděli kompletní soubor, který by zachycoval proces vypařování, který mohl trvat tisíce let nebo déle. Některé minerály nalezené v Bennu, jako například trona, byly v mimozemských vzorcích objeveny poprvé. „Tyto články jdou skutečně ruku v ruce k vysvětlení, jak se ingredience pro život spojily, aby vytvořily to, co vidíme na této vodou pozměněné planetce,“ zmínil McCoy. I když vzorky z Bennu přinesly mnoho odpovědí, některé otázky stále zůstávají. Mnoho aminokyselin může vznikat ve dvou zrcadlově shodných verzích, což si můžeme představit jako levou a pravou rukavici. Život na Zemi produkuje prakticky výhradně levé varianty, kdežto vzorek z Bennu obsahoval téměř rovnoměrně zastoupenou směs obou variant. To znamená, že na  mladé Zemi mohly být zpočátku aminokyseliny shodně zastoupeny v obou variantách. Otázka, proč si život vybral cestu levých verzí místo pravých, zůstává záhadou.

„OSIRIS-REx byla vysoce úspěšná mise,“ zmínil Jason Dworkin, vědec z Goddardova střediska zapojený do mise OSIRIS-REx a spoluvedoucí autor článku v Nature Astronomy a dodal: „Údaje ze sondy OSIRIS-REx doplňují obraz Sluneční soustavy, která se hemží potenciálem pro život, o další významné kontury. Proč zatím vidíme život pouze na Zemi a ne jinde, to je skutečně dráždivá otázka.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://scontent.fprg1-1.fna.fbcdn.net/…651DA140
https://www.nasa.gov/wp-content/uploads/2025/01/jason2large.jpg
https://images-assets.nasa.gov/image/jsc2024e006057/jsc2024e006057~orig.jpg