Americká sonda Parker Solar Probe má za úkol se téměř dotknout Slunce. Sonda, která při průletu slaboučkou vnější atmosférou naší hvězdy dosahuje vůči Slunci rychlosti až 692 000 km/h, musí čelit teplotám až 982 °C. Kontaktní průzkum této oblasti, takzvané koróny, pomáhá vědcům lépe porozumět procesům, které ovlivňují naši nejbližší hvězdu. 24. prosince sonda opět přepsala tabulky historických rekordů, protože se ze všech lidmi vyrobených objektů přiblížila ke Slunci nejvíce.
Zdroj: https://eyes.nasa.gov/
Od svého startu v roce 2018 sonda krouží kolem Slunce a postupně se k němu přibližuje stále více, k čemuž jí posloužily gravitační manévry kolem Venuše, které upravovaly její dráhu kolem Slunce. Tyto průlety však také umožnily vědecký průzkum Venuše. Jeden z přístrojů na palubě sondy pořizoval snímky planety ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, což vědcům přineslo nový způsob, jak prohlédnout skrz hustou oblačnost, která halí tuto planetu. Experti tak mohli nahlédnout až k povrchu, což bylo dříve možné pouze s pomocí radaru a infračervených měření. Poslední plánovaný průlet kolem Venuše nastal 6. listopadu 2024 a navedl sondu na dráhu, na které provede nejbližší přiblížení ke Slunci.
První průlet kolem Slunce na této nové dráze se uskutečnil 24. prosince a sonda se při něm dostala jen 6,1 milionu kilometrů nad povrch Slunce. Při této vzdálenosti se už Parker Solar Probe dostala jednoznačně do koróny, takže mohla provádět bezkonkurenční vědecká měření s potenciálem změnit naše chápání naší nejbližší hvězdy. Když sonda v roce 2021 poprvé prošla sluneční atmosférou (korónou), podařily se jí nečekané objevy související s hranicí koróny. Nafotila také struktury zvané koronální proudy, které byly dříve známy pouze zdálky.
Během svého maximálního přiblížení ke Slunci, byla (a stále je) sonda mimo kontakt se Zemí, protože přenos signálu z takové blízkosti Slunce s sebou nese určitá omezení. Teprve až 27. prosince bude sonda schopna opět zavolat domů. Operátoři na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory, kde byla Parker Solar Probe navržena a postavena, tak dostanou informace o stavu palubních systémů po maximálním přiblížení ke Slunci. Jakmile se sonda na konci ledna 2025 dostane do pozice s čistým výhledem na Zemi, začne na naši planetu posílat data, která nasbírala v průběhu rekordního průletu a uložila si je do své paměti.
Zdroj: https://eyes.nasa.gov/
Přeloženo z:
https://eyes.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://i.extremetech.com/…/hero-image.fit_lim.v1735069698.png
https://eyes.nasa.gov/apps/solar-system/assets/images/psp_sun.png
https://eyes.nasa.gov/apps/solar-system/assets/images/psp_coronal_streamers.png
Spekuluje se, jestli je to opravdu nejrychleji se pohybující předmět vyrobený lidmi. Pořád si nejsem jistý tím víkem od šachty, který mohl vyletět do vesmíru po jaderném výbuchu v roce 1957. Když ho nenašli, udělali druhý výbuch s konvenční trhavinou a to druhé víko odletělo rychlostí 60 km/s. Ten jaderný výbuch byl ovšem 100x vyšší
Snimali kamerou, ktora mala istu frelvenciu (1000 snimkov za sekundu?) a druhy test (Pascal-B) zachytil poklop len na jednom snimku.
(druhy test bol tiez nuklearny, podobny prvemu)
Z tohoto potom “odhadli” rychlost udelenu poklopu na 125000 mil za hodinu. Cele je to odhad, domnienka a kontroverzia.
tu by som chcel jednu poznamku, hlavne preto lebo nikde sa to nespomina a tie umelecke vizualizacie ukazuju ako keby sonda naozaj „lizla“ Slnko z nizkej obeznej drahy.. ze prelet bol vo vzdialenosti viac ako 4x priemery Slnka, pri porovnani so Zemou je to zhruba 1.5 geostacionaronej orbity.. .teda poriadne daleko..
samozrejme to neubera nic na prvenstve, vedeckemu prinosu, pekelnym podmienkam ktorym musi sonda celit a celkovo dobre odvedenej robote na tomto projekte..
Vesele Vianoce 🙂
Jsou i informace o použitých materiálech a o případném chlazení přístrojového vybavení sondy Parker Solar Probe?
Samotné přístroje jsou nejlépe chráněné tím, že jsou ve stínu, který vytváření tepelný štít z uhlíkových kompozitů. Další detaily na toto téma najdete třeba v tomto článku: https://www.nasa.gov/solar-system/traveling-to-the-sun-why-wont-parker-solar-probe-melt/
Děkuji, v článku je to skvěle popsáno.
Není vůbec zač, to mne těší, že Vám ten odkaz pomohl. 🙂