V uplynulých dnech jste si mohli na našem webu přečíst články, které lákaly na nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované i pilotované kosmonautice a včera vyšel článek rekapitulující rok 2023 v nepilotované kosmonautice. Dnešní článek tuto sérii uzavře, protože si zrekapitulujeme události roku 2023 v pilotované kosmonautice. Jak už je v našich článcích zvykem, budou i tentokrát do výčtu pilotované kosmonautiky zařazeny i nákladní kosmické lodě. Létají totiž k obydleným kosmickým stanicím a bez jejich služby by astronauti na těchto stanicích nemohli existovat.

Asi málokoho překvapí informace, že i letos byl největší provoz u Mezinárodní kosmické stanice. K tomuto orbitálnímu komplexu byly v roce 2023 vypraveny 4 nákladní lodě Progress (MS-22 v únoru, MS-23 v květnu, MS-24 v srpnu a MS-25 v prosinci), tři lodě Dragon 2 (CRS-27 v březnu, CRS-28 v červnu a CRS-29 v listopadu) a jedna loď Cygnus (NG-19 v srpnu). Ačkoliv lodě Sojuz většinou mezi nákladní neřadíme, v roce 2023 došlo k výjimce z tohoto pravidla. Sojuz MS-23 totiž na konci února dorazil ke stanici ISS bez posádky, ale zato s nákladem ve svých útrobách. Vše bylo součástí změn způsobených únikem chladicího média ze Sojuzu MS-22, ke kterému došlo v prosinci 2022.

Vinou této události došlo k nucenému prodloužení pobytu posádky, která na stanici dorazila právě v Sojuzu MS-22. Jejich návrat v Sojuzu MS-23 přišel 27. září 2023, tedy o půl roku později, než bylo plánováno. Trojice Sergej Prokopjev, Dmitrij Petělin a Francisco Rubio se na Zemi vrátili po 370 dnech, 21 hodinách a 23 minutách. Rubio se tedy vrátil jako americký rekordman v délce nonstop pobytu na oběžné dráze. Celá trojice se pak zařadila na sdílené třetí místo historických tabulek. Delší nonstop kosmický pobyt už zažili pouze dva muži – Sergej Avdějev mezi roky 1998 a 1999 (379,6 dne) a Valerij Poljakov mezi roky 1994 a 1995 (437,7 dní).

To však nebyl jediný rekord, který v roce 2023 přinesla pilotovaná kosmonautika. 15. prosince se Oleg Kononěnko, který stále ještě pobývá na ISS, dostal v souhrnné délce pobytu na oběžné dráze před svého krajana Jurije Malenčenka. Ten do té doby držel druhé místo historických tabulek s 827 dny, 9 hodinami, 23 minutami a 19 sekundami. Kononěnko tedy poskočil na druhé místo a je před ním už pouze Gennadij Padalka (878 dní, 11 hodin, 29 minut a 48 sekund). I na jeho první místo si však Kononěnko brousí zuby. Pokud nebude muset neplánovaně opustit ISS, posune se na první místo 4. února 2024 v 09:30:08 našeho času.

V roce 2023 vyrazily k Mezinárodní kosmické stanici celkem dvě pilotované lodě Crew Dragon zajišťující rotaci dlouhodobých posádek (Crew-6 v březnu a Crew-7 v srpnu) a jedna pilotovaná loď Sojuz (MS-24 v září). I zde je potřeba připomenout přílet bezpilotního Sojuzu MS-23 v únoru. Do statistik pilotovaných misí vypravených k ISS v roce 2023 patří také Ax-2, komerční mise firmy Axiom Space, která na několik květnových dní přivezla na ISS komerční astronauty. Po tomto stručném představení se můžeme na jednotlivé posádky podívat podrobněji.

Jako první pilotovaná loď roku 2023 dorazil k ISS Crew Dragon v rámci mise Crew-6. Velitelem mise byl Američan Stephen Bowen, pilotem jeho krajan Warren Hoburgh. Značnou pozornost na sebe poutal první specialista mise, Sultan Al Nejadí ze Spojených arabských Emirátů. Stal se teprve druhým zástupcem tohoto státu na oběžné dráze a také první, na kterého čekal plnohodnotný dlouhodobý pobyt. Čtvrté místo v Crew Dragonu obsadil Rus Andrej Feďajev. Tato posádka se ve stejné lodi vrátila po přibližně 184 dnech strávených u orbitálního komplexu.

Druhou pilotovanou misí k ISS v roce 2023 byla Ax-2 v další lodi Crew Dragon. Velitelkou byla Peggy Whitson, bývalá profesionální astronautka NASA a pilotem mise se stal Američan John Shoffner. Zbytek posádky tvořili zástupci Saúdské Arábie – Alí al-Qarní a Rajjána Barnáwí. Posádka strávila na orbitálním komplexu zhruba osm dní, během kterých provedla řadu experimentů i edukačních projektů a poté následoval návrat zpět na Zemi.

V srpnu se k ISS vydala již třetí loď Crew Dragon v roce 2023. V rámci mise Crew-7 sem přiletěla velitelka lodi Jasmin Moghbelli z USA, pilot lodi Andreas Mogensen z Dánska a dva specialisté mise – Japonec Satoši Furukawa a Rus Konstantin Borisov. Tato posádka stále pobývá na ISS a je součástí 70. dlouhodobé expedice. V jejím čele mimochodem od 27. září stojí Andreas Mogensen, takže Evropská kosmická agentura má opět zástupce na této prestižní pozici. Poslední pilotovanou kosmickou lodí, která v roce 2023 dorazila k ISS, byl Sojuz MS-24. Velitelem lodi byl Rus Oleg Kononěnko, kterému dělal společnost jeho krajan Nikolaj Čub a Američanka Loral O’Hara.

Opusťme nyní Mezinárodní kosmickou stanici a obraťme pozornost na druhou trvale obydlenou kosmickou stanici, tedy na čínský Tiangong. V roce 2023 se k této stanici vydala pouze jediná nákladní loď – Tianzhou 6 v květnu. Na čínskou orbitální stanici se vydaly i dvě pilotované lodě Shenzhou. Jako první to byla Shenzhou 16, která sem na konci května přivezla velitele (Jing Haipeng), letového inženýra (Zhu Yangzhu) a specialistu užitečného vybavení (Gui Haichao). Na této posádce byly dvě podstatné zajímavosti. Jednak se Jing Haipeng dočkal své čtvrté kosmické mise, což je mezi Číňany rekord, druhak se univerzitní profesor Gui Haichao stal prvním čínským civilistou na oběžné dráze. V současné době pobývá na stanici Tiangong tříčlenná posádka lodi Sheznzhou 17 – Tang Hongbo, Tang Shengjie a Jiang Xinlin.

Z výše uvedených odstavců tedy vyplývá, že se v roce 2023 na oběžnou dráhu vypravilo celkem 6 Američanů, 6 Číňanů, 4 Rusové, 2 zástupci Saúdské Arábie a po jednom zástupci mají Spojené Arabské Emiráty, Japonsko a Dánsko. Z těchto 21 lidí, kteří se v roce 2023 vydali na oběžnou dráhu bylo 17 aktivních profesionálů, ve třech případech se jednalo o komerční astronauty a v jednom případě šlo o bývalého aktivního astronauta.

S pilotovanou kosmonautikou samozřejmě souvisí také výstupy do volného kosmického prostoru. Na Mezinárodní kosmické stanici došlo v roce 2023 k celkem dvanácti kosmickým vycházkám, které dohromady trvaly 80 hodin a 23 minut. Západní a ruský segment si mezi sebe tyto výstupy rozdělily rovnoměrně v poměru 6:6. Za pozornost stál především výstup z 25. října, kdy Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub provedli kromě jiného inspekci modulu Nauka, ze kterého o dva týdny dříve uniklo chladicí médium. Mimochodem úniky chladicího média v poslední době nezasáhly jen Nauku, nebo výše zmíněný Sojuz MS-23. Chladicí médium uniklo v únoru i z lodi Progress MS-21. Další pozoruhodný výstup roku 2023 nastal 1. listopadu. Do volného prostoru vystoupila Jasmin Moghbelli a Loral O’Hara. Celkově šlo již o čtvrtý výstup dvou žen, ale o druhou dvojici, která to zažila.

Na stanici Tiangong proběhlo v roce 2023 šest výstupů do volného prostoru, přičemž čtyř se zúčastnila posádka lodi Shenzhou 15, jednoho posádka Shenzhou 16 a jednoho posádka Shenzhou 17. Celkovou délku výstupů však neznáme, protože u dvou březnových a jednoho dubnového výstupu není dodnes uvedena jejich délka. Nejčastěji byli v roce 2023 ve volném prostoru Sergej Prokopjev (5×) a Dmitrij Petelin (5×). Následuje Fei Junlong (4×) a Zhang Lu (4×), Stephen Bowen (3×), Nicole Mann (2×), Kojči Wakata (2×), Warren Hoburgh (2×), Sultan al-Nejadí (1×), Jing Haipeng (1×), Zhu Yangzhu (1×), Jasmin Moghbeli (1×), Loral O’Hara (1×), Tang Hongbo (1×) a Tang Shengjie (1×).

Na úplný závěr výčtu událostí v pilotované kosmonautice tu máme kosmonautiku suborbitální. Pravda, po jejím prudkém rozvoji v roce 2022 došlo v roce 2023 k mírnému útlumu, ale nechme se překvapit, co přinesou další měsíce a roky. Na zmíněném útlumu nesla velkou vinu havárie nosiče New Shepard ze září 2022. Blue Origin se dalšího startu dočkala až o 15 měsíců později, v prosinci 2023 a to navíc bez lidí. Poté, co New Shepard vynesl v roce 2022 nad Kármánovu hranici 12 lidí, v roce 2023 má na svém kontě nulu. Prapor suborbitálních letů v roce 2023 tak držela pouze firma Virgin Galactic, byť musíme trochu přimhouřit oči. SpaceShipTwo totiž létá do výšky, které stačí na překonání americké definice hranice kosmického prostoru, ale k překonání mezinárodně uznávané hranice vždy chybí okolo 10 až 15 kilometrů.

SpaceShipTwo provedla v roce 2023 celkem šest startů a při každém bylo na palubě šest lidí. Při misi VSS Unity 25 v květnu letěli Michael Masucci, Nicola Pecile, Walter Villadei, Angelo Landolfi, Pantaleone Carlucci a Colin Bennett. V rámci mise Galactic 01 v srpnu do lodi usedli CJ Sturckow, Kelly Latimer, Beth Moses, Jon Goodwin, Keisha Schahaff a Anastatia Mayers. Posádku mise Galactic 03 v září tvořili Michael Masucci, Nicola Pecile, Beth Moses, Timothy Nash, Ken Baxter a Adrian Reynard. Při misi Galactic 04 v říjnu byli na palubě Kelly Latimer, CJ Sturckow, Beth Moses, Ron Rosano, Trevor Beattie a Namira Salim. Poslední pilotovaná suborbitální mise roku 2023 byla Galactic 06, které se v listopadu zúčastnili Michael Masucci, Kelly Latimer, Colin Bennett, Alan Stern, Kellie Gerardi a Ketty Maisonrouge. Složení posádek uvádíme vždy kompletní včetně zástupců firmy Blue Origin jako jsou piloti SpaceShipTwo, či instruktoři, kteří jsou k dispozici platícím zákazníkům.

Zdroje informací:
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://en.wikipedia.org/
https://spacenews.com/
https://spacenews.com/
https://twitter.com/
https://www.astronomy.com/

Zdroje obrázků:
https://openclipart.org/image/800px/343839
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/02/20230211progressms21.jpg
https://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2023/09/20230927-Soyuz-crew-in-chairs.jpg
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/17/SpaceX_crew_7_crew_portrait.jpg
https://static1.squarespace.com/…?format=1500w
https://www.nasaspaceflight.com/…launch-space-station-intl-hnk-scn.webp