Evropská sonda Hera se příští rok v březnu během své cesty k dvojplanetce Didymos výrazně přiblíží k planetě Mars, u které provede gravitační manévr. V jeho rámci se dostane pouhých 6 000 kilometrů nad povrch Rudé planety, což je blíže, než vzdálenost, ve které obíhají dva měsíce Marsu. Dráha a orientace sondy v prostoru budou přizpůsobeny tak, aby si mohla vyzkoušet fungování svých vědeckých přístrojů na Deimosu, menším z obou marsovských měsíců, od kterého ji bude dělit jen 1 000 kilometrů. Hera se během průletu nudit rozhodně nebude, protože by měla pozorovat i Mars samotný.

Detaily o chystaném průletu byly představeny na workshopu vědecké komunity okolo mise Hera, který proběhl v technologickém středisku Evropské kosmické agentury, tedy v nizozemském ESTECu. „Průlet kolem Marsu je součástí plánovaných manévrů, které mají sondu Hera po dvouleté přeletové fázi dostat k Didymosu,“ vysvětluje Michael Kueppers, vědec z ESA zapojený do projektu Hera a dodává: „Průletem skrz gravitační pole Marsu v jeho směru pohybu sonda získá dodatečnou rychlost na své cestě vpřed. Toto blízké přiblížení není součástí hlavní vědecké mise sondy Hera, ale i přesto budeme mít několik aktivovaných vědeckých přístrojů. Průlet nám dává další možnost ke kalibraci přístrojů a je tu také potenciál pro nějaké vědecké objevy.“

Jeho slova doplňuje inženýr specializovaný na letovou dynamiku, Pablo Muñoz, který je součástí týmu pro analýzu mise, který propočítává trajektorii: „Je skutečně štěstí, že Mars zrovna bude ve správnou chvíli na správném místě, aby podal Heře pomocnou ruku. To nám umožnilo navrhnout trajektorii, která využije gravitace Marsu, aby pošoupla Heru vstříc jejímu setkání s Didymosem, což s sebou přinese významnou úsporu pohonných látek pro celou misi. Část ušetřených pohonných látek půjde využít pro urychlení příletu k dvojplanetce o několik měsíců, čímž se maximalizuje vědecký přínos mise a naše poznatky v oboru planetární obrany.“

Hera má odstartovat v říjnu letošního roku a jejím cílem bude planetka Didymos, jejíž rozměry ESA přirovnává k hoře. Kolem tohoto hlavního tělesa pak krouží měsíček Dimorphos, jehož rozměry ESA pro změnu přirovnává k Velké pyramidě v Gize. Právě tento měsíček byl 26. září roku 2022 zasažen americkou sondou DART a abychom pokračovali v přirovnáních rozměrů, tak ESA tuto sondu připodobňuje k dodávce. Náraz vzájemnou rychlostí 6,1 km/s byl první praktickou zkouškou kinetického impaktoru, což je metoda planetární obrany. Zkouška dopadla úspěšně, jelikož se podařilo změnit dráhu cílového měsíčku okolo hlavní planetky.

Nyní má Hera provést průzkum Dimorphosu zblízka, aby nasbírala důležité chybějící informace o hmotnosti planetky, jejím chemickém složení a struktuře. Tyto údaje umožní udělat z předešlé mise DART mnohem komplexnější experiment zasazený do širších souvislostí. Získaná data budou po získání nových poznatků možné využít pro lepší porozumění celému procesu, což by mohlo z této metody udělat předvídatelnou a opakovatelnou metodu planetární obrany. „Přístroje Hery byly samozřejmě navrženy k pozorování Dimorphosu, ale mají potenciál získat zajímavé údaje i o Deimosu, který také trochu připomíná planetku,“ poznamenává Patrick Michel, výzkumný ředitel na Observatoire de la Côte d’Azur v Nice a také hlavní řešitel mise Hera.

Deimos (jeho jméno je odvozeno z řeckého výrazu pro hrůzu) krouží kolem Marsu ve vzdálenosti 23 460 kilometrů a z obou marsovských měsíců je tím vzdálenějším. Průměr jeho nepravidelného těla je 12,4 km a má tmavý povrch, čímž připomíná planetky typu C. Ostatně jedna z teorií říká, že jak Phobos, tak i Deimos jsou ve skutečnosti planetky z hlavního pásu, které byly zachyceny na oběžné dráze Marsu. Jejich povrchové charakteristiky však mají znaky společné s planetou, kolem které krouží, což naopak naznačuje jejich impaktní původ. „Deimos nebyl nikdy dříve pozorován kombinací přístrojů, které má Hera, takže věříme v nějaké objevy,“ přiznává Patrick Michel a dodává: „Budeme provádět pozorování ve spolupráci se sondou Hope od Spojených arabských emirátů, která odstartovala v červenci 2020 a v únoru 2021 vstoupila na dráhu okolo Marsu. Zvažujeme také společná pozorování s evropskými sondami Mars Express a TGO. Kromě toho najdou data, která nasbíráme, uplatnění i při plánování japonské mise MMX (Martian Moons eXploration), která má odstartovat v roce 2026. MMX prozkoumá oba měsíce a na Deimosu by měla vysadit francouzsko-německý rover. Navíc odebere vzorky, které má dopravit na Zemi.“

Hera při průletu kolem Marsu (a tedy i Deimosu) využije trojici svých vědeckých přístrojů. Její kamera Asteroid Framing Camera bude pořizovat snímky, zatímco přístroj HyperScout-H bude pozorovat široké spektrum „barev“, které přesahují možnosti lidských očí. Nasbírá tak mineralogická data v celkem 25 spektrálních pásmech ve viditelném a blízkém infračerveném záření. A konečně přístroj Thermal Infrared Imager je (zjednodušeně řečeno) snímkovač tepla. Tenhle aparát dokáže rozlišit povrchové útvary v době lokální noci a také změří, jak se teplota povrchu mění v čase, což pomůže zpřesnit údaje o vlastnostech povrchu.

Přeloženo z:
https://www.esa.int/

Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/hera_s_mars_swingby/25470341-2-eng-GB/Hera_s_Mars_swingby.png
https://www.esa.int/…/hera_spacecraft/15357816-8-eng-GB/Hera_spacecraft.png
https://www.esa.int/…/moons_of_mars/26051357-1-eng-GB/Moons_of_Mars.jpg
https://www.esa.int/…/22247285-1-eng-GB/After_the_crash_comes_Hera.jpg
https://www.esa.int/…/26051404-1-eng-GB/Deimos_seen_in_high_resolution.jpg
https://www.esa.int/…/25470386-3-eng-GB/Mars_seen_from_Hera_s_top_asteroid_deck.png