Agentura NASA oznámila, že po dohodě s firmou SpaceX odkládá start pilotované mise Crew-9 k Mezinárodní kosmické stanici nejdříve na 24. září. Ke startu Crew Dragonu přitom mělo dojít už 19. srpna. Zmíněný posun nesouvisí se žádnými problémy na straně SpaceX. Čas navíc bude využit inženýry a manažery, kteří rozhodují o finalizaci návrhu návratu kosmické lodě Starliner od Boeingu, která je v rámci pilotované testovací mise stále připojena k Mezinárodní kosmické stanici. Pozemní týmy chtějí využít čas navíc k analýze výsledků z nedávno provedených zážehů motorů Starlineru, dokončili prověřování integrovaného pohonného systému kosmické lodi a potvrdily spolehlivost tohoto systému před návratem Starlineru na Zemi. NASA a Boeing nadále vyhodnocují připravenost kosmické lodi a o návratu Starlineru zatím nebylo rozhodnuto.
Posun startu Crew-9 zároveň vyřeší termínovou kolizi další rotace posádek od SpaceX s nadcházející výměnou lodí Sojuz, která je momentálně plánována nejdříve na polovinu září. Týmy již pracují na tom, aby mise Crew-9 mohla odstartovat z rampy SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station, čímž se vyřeší termínová kolize s přípravami rampy LC-39A na start sondy Europa Clipper, kterou má začátkem října vynést z rampy 39A raketa Falcon Heavy. NASA také oznámila, že posune termín startu 31. nákladní mise firmy SpaceX nejdříve na polovinu října. Agentura také uvedla, že dnes, 7. srpna od 18:30 SELČ proběhne telekonference pro média, které se zúčastní vedoucí pracovníci agentury, aby informovali o probíhajících činnostech včetně misí Crew-9, Crew-8 a CFT.
Přeloženo z:
https://blogs.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://blogs.nasa.gov/…/NASA-SpaceX-Mission-Patch.jpg?resize=1200,960
Z hlediska organizace posádek jistě logické.
Ale co mi hlava nebere je Starliner. Jsem vzděláním a praxí technokrat a nejsem schopen pochopit kroky kolem této lodi. Prý se sbírají data. Ale ze všech systémů lodi je stáhnu asi za minutu a pak se specialisté dívají na sebe a bojí se, kdo něco jasného řekne. Jistě proběhly nějaké testy na lodi i na zemi. To zabere asi tak den.
Loď není vyvinuta na delší pobyt a tak vše prostě zastarává a musí se od stolu papírově prodlužovat. Takže čím déle se otálí, tím se silně zvyšuje možnost nějakého problému. Totéž asi i posádka, která není z juniorů. Předpokládám, že byla zahrnuta do povinného cvičení. Pozemní tým asi musí být doplněn o prostředky umožňující vyzvednout z lodě imobilní osoby.
Tak držme palce.
Pozor, nikoliv, že se STAHUJÍ, ale vyhodnocují, rozebírají a analyzují data.
Je toho celkem dost:
Since Starliner’s Crew Flight Test (CFT) launch on June 5, Boeing and NASA have conducted extensive testing of its propulsion system in space and on the ground. Those tests include:
7 ground tests of a Reaction Control System (RCS) thruster pulled from the Starliner-1 Service Module:
1 launch-to-docking test with more than 1,000 pulses to simulate actual CFT conditions
5 undock-to-deorbit tests with 500 pulses to simulate potential CFT return conditions
1 bonus ground test to more closely simulate the higher thermal conditions CFT thrusters experienced during launch-to-docking
After the ground tests, that thruster was inspected, disassembled and scanned
1 free-flight hot fire of 5 aft-facing thrusters prior to docking, returning 6-degree of freedom (DOF) axis control
2 docked hot fire tests — the first on 7 of 8 aft-facing thrusters, the second on 27 of 28 total thrusters
Roughly 100,000 computer model simulations representing potential variables and conditions Starliner could experience during undocking, the deorbit burn and landing
Review of Orbital Maneuvering and Attitude Control (OMAC) engine performance to support the CFT deorbit burn
Use of new tools to profile instances of RCS thruster degradation, showing Starliner’s ability to fly a nominal deorbit burn profile
9 hardware and software integrated tabletops, 18 runs, and 230 hours of testing in the Avionics and Software Integration Lab (ASIL)
1 integrated undocking simulation with crew, CST-100 flight controllers, ISS Flight Controllers and engineers
3 backup control entry training runs by Commander Butch Wilmore using Boeing’s onboard crew training simulator
Detailed inspections of thrusters on a previously built Service Module
Starliner-1 and Starliner-2 inspections of the propulsion system doghouses, where RCS thrusters are located
Review of OFT and OFT-2 flight data for a comparative analysis of extreme RCS thruster usage and temperatures
Measurements of helium leak rate data
Supplier-level testing, analysis and inspections
Material testing
Zdroj: https://starlinerupdates.com/
Jenže výsledky testů nepřesvděčily NASA, že je přistání bezpečné pro posádku, což je po dvou bezpilotních přistáních a spoustě simulací překvapivé. NASA také ví, že přistání bez posádky znamená nutnost dalšího certifikačního pilotovaného letu, což je pro Boeing Starliner likvidační. Přesto je Boeing nedokázal přesvědčit. NASA v podstatě teď Starliner odepsala, ten odklad je tak velká komplikace (přesun na rampu SLC-40, posuny startů, téměř jistá redukce posádky Crew 9 na 2 lidi), žeby k tomu NASA nesáhla, kdyby měla na vybranou. Škoda, že NASA a SpaceX netlačí na návrat Crew 8 v 5 lidech, nouzové sedadlo a skafandry by mohl vynést Crew 9, druhý člen Starlineru by se stejným způsobem mohl vracet s Axiom 4 v listopadu. Nemuseli by redukovat Crew 9 na rusa a američanku a rekordně prodloužit let posádky Starlineru z 10 dnů na 9 měsíců.
Ad přistání v Dragonu s vícečlennou posádkou: Otázkou je, jestli je možné jen tak přidat křeslo přímo na orbitě nebo jsou nutné nějaké úpravy a testování na zemi. Třeba decelerační testy, že je křeslo správně upevněno a neutrhne se kvůli nedotaženému šroubu při dopadu na hladinu, je snadné provést v dílně na povrchu, ale ve vesmíru je taková operace mnohem riskantnější. Ale možná mají certifikované rychlouchycení do nějaké západky, nevím. V každém případě mi rekonfigurace Dragonu ve vesmíru ze čtyř na pět lidí nepřijde jako triviální operace. To už spíš rekonfigurovat loď pro Axiom 4 na šestimístnou ještě před startem.
„… a potvrdily spolehlivost tohoto systému před návratem Starlineru na Zemi.“
To ale predsa „potvrdili“ este pred startom … 🙂
Cele manevre okolo Starlinera mi pripominaju vyvoj a havarie N1 – tam to tiez NIKTO nechcel „vziat na seba“ a nahlas povedat, ze je to cele uplne nanic.
Nakoniec to urobil az Glusko, zrejme na rozkaz politbyra. (sam od seba by si to tiez nikdy nedovolil urobit)
Ktovie, dokedy tuto „gulu na nohe“ bude za sebou tahat NASA a danovi poplatnici USA. Asi tam potrebuju druheho Clintona na „ozdravenie verejnych financii“ …
Souhlas. Ale myslím, že daňoví plátci mohou být v klidu. Tuším, že kontrakt NASA (stát) s Boeingem byl podepsán za fixní cenu a každé další náklady tedy jdou za soukromou firmou jako její ztráta. Podle toho ten vývoj vypadá.
Již jsem to tu psal. Podle mne je potřeba dostat posádku nějak dolů a tiše zapomenout, že byl nějaký Starliner.
V článku, resp. v té jeho části, jež se věnuje Starlineru, ani slovo o tom, že tento Starliner není kvůli absenci příslušného softwaru schopen nepilotovaného návratu? Docela škoda, protože kdo to neví, těžko pochopí, proč se ten vrak prostě nevrátí v automatickém režimu, pro dva kosmonauty proč následně nepřiletí Dragon, a proč tudíž takové komplikované šachy s dalšími misemi.
Trochu mi to připomíná snahu o politickou korektnost…
Starliner v současné době nemá schopnost se autonomně odpojit bez změny konfigurace softwaru. Z toho vyplývá, že po nahrání nového softwaru by to mělo jít.
https://twitter.com/SciGuySpace/status/1821226905707712662
Zřejmě jsme si nerozuměli, já jsem psal o tom, co teď momentálně je, ne co někdy možná bude, a to ani vy nezpochybňujete. Naproti tomu o tom, že „po nahrání by to mělo jít“, by se dalo diskutovat přinejmenším do té doby, než se tak opravdu stane, avšak v současné době je to slovy Sedmé z devíti irelevantní. Ostatně o tom, co by v případě Starlineru mělo jít (a nejde), by se daly vyprávět celé ságy.
Jinak když už je o tom řeč, až, nebo spíš jestli se to opravdu nahraje, jak se to otestuje a hlavně, kolik času to zabere, aby do té doby u Starlineru náhodou nenastala expirace?
Nerozuměli jsme si a proto jsem rád, že naše diskuse proběhla včetně mého doplnění Vašeho vyjádření.
Řekl bych, že definitivní konec Starlineru je na spadnutí. Dnešní výsledek byl totiž jako absolutně nouzová varianta a znamená, že Barry a a Sunny letí zpět Dragonem a Starliner prázdný. A měsíc prý bude trvat překonfigurovat jeho systém na bezpilotní přistání. V tom případě bude NASA požadovat druhý pilotovaný test nebo konec projektu.
Ovšem jak dál s návratem, netuším. Nejjednodušší, mohl by Crew 8 přistát se 6 lidmi? Skafandry prý SX už ušila.
Opět se ukazuje, že jen dva porty IDA jsou zoufale málo.
Včera jsem se bál, jestli tenhle můj post není moc radikální a Dušan mě nesprdne za nepodložené spekulace. Ale ráno už to tak nepravděpodobně nevypadá. Přistání až v únoru? tyvole.
Ten zásadní odklad vzniká primárně protože Boeing vyžaduje 4 týdny pro implementaci možnosti oddkovat bez lidské posádky. NASA se definitivně rozhodne do týdne resp. do půlky srpna a proto je NET 24.9. Takže 16.8. + 30 dní a jsme doma – navíc Starliner musí oddkovat než doletí Crew-9
Novinka z X: Polaris Down poletí 26.8.2024.
Důležité dodat, že ten termín je „ne dříve než …“
Spekulovalo se až o říjnu a po startu Crew 9, takže je příjemné překvapení, že to naopak posunuli dopředu.
Ano, ten odklad na říjen souvisel s havárií Falconu. Evidentně nečekali, že se to vyřeší tak rychle.
Zkusím se na to podívat z jiného úhlu a to je z pozice zaměstnance. 15 let jsem vyvíjel centrální databáze našich velkých bank. Každé ráno se hodnotilo, jak proběhl noční provoz od kritického závěru po normál. To ti šoumeni z Boeingu nedělají? Asi se počká, až se Frankie vrátí z Havaje a možná něco řekne.
No je to jednoduché, rakety v Číně, Rusku a SX jdou na polosériové výrobě. Takže i v rámci přirozené fluktuace se udržuje obecné povědomí o produktu. Když vypustíte raketu jednou za 4 roky, tak už nikdo neví „vo co gou“. Buď hrajete v práci počítačové hry nebo dáte výpověď. Nikdo neudržuje dokumentaci o změnových řízeních a pokud ano, tak ji nikdo nečte.
Umístnění 5. člověka do Dragonu se už řešilo při problémech Sojuzu. Proto si myslím, že je reálné, obzvlášť když mají měsíc na přípravu pro Crew 9. Asi se ale NASA nechce riskovat problémy s důkladně neotestovanou verzí. Úprava Axiomu pro 5 je podle mě reálnější. 6 už je příliš mnoho a muselo by se dělat určitě mnohem víc testů. Uvidíme. Možná poletí Crew 9 ve 4 a jeden se bude vracet s Axiomem a jeden s Crew 9.
Jaká je na Starlineru zásoba hélia (nebo co se tam používá), aby se nevypotřebovalo na zkoušky?
Vzpomněl jsem si na článek z doby Rakouska Uherska, jak císařpán měl někam jet císařvlakem. Personál samozřejmě ten vlak připravoval a kontroloval, jestli je všechno v pořádku. Kontorlenko zašel do císařhajzlu, zkontroloval, jestli funguje splachování – fungovalo. Pak tam ještě několik kontrolenků to splachování zkoušelo – fungovalo dokud tam nezašel jeden a nezjistil že císařhajzl nesplachuje, předchozí kontrolenkové všechnu vodu vyplýtvali na zbytečné zkoušení. Chudák přednosta stanice to odskákal.
Napadlo mne, jak by se to asi řešilo v situaci, kdy raketoplány přestaly lítat, tak tam lítaly jen Sojuzy (pro později narozené – taková situace nějakou dobu opravdu byla), Muskovi by se nedařilo a Starliner by byl u ISS dřív.
Případně jak by se to řešilo dnes kdyby ochránci přírody zjistili, že starty Muskových raket ohrožují hnízdo kriticky ohrožených hovniválů velkolepých a vymohli by si zákaz startů.
Jestli už NASA předběžně a neoficiálně nejedná s Roskosmosem.
Asi se do toho tématu už moc vrtám. Ale úplně jednoduchá metoda je Dragon se dvěma lidmi nahoru a se 4 lidmi dolů.
A tiše se zapomíná, že dolů jde letět i Sojuzy. Asi po jenom člověku, ale jde to, Rusové by si nahonili ego, ale jde to. Problém je v tom, že pro přistání používají tzv. těžké skafandry vyrobené na milimetr na danou osobu.
1) Nic jako „úplně jednoduché řešení“ neexistuje.
2) SD je certifikovaný a postavený pro ctyřčlennou posádku. Úprava pro 6 astronautů je pravděpodobně i díky původním záměrům možná. Ale nebyla by otázkou dní a nejspíš ani týdnů. A klasické money comes First. Čili kdo to zaplatí?
3) rusáci nepřistávají v těžkých skafandrech na míru, ale v lehkých Sokolech (?). Na míru je vložka v sedačce a to je samozřejmě nepřekonatelný problém.
4) Sojuz je na jedno použití. Na každý let je třeba vyrobit nový a takovéto nouzové použití by zásadně nabouralo jejich výrobu a „jízdní řád“. A opět, kdo to zaplatí?
Vaše jednoduché řešení tedy řešením není. Tak to u nich bývá
Zaplatí to ten, kdo to způsobil a tomu se Boeing asi tvrdě brání a proto to prodlužování agónie.
To bych podepsal.
Ad 2) koukám, že o šestičleném SD jste nepsal.
I scénář 2 nahoru 4 dolů zásadním způsobem nabourává dlouhodobý harmonogram posádek. Takže sice možný, ale nákladný způsob, přinášející další komplikace v budoucnu
Jak v diskuzi níže uvedl „gendibal“, Starliner momentálně není schopný autonomního letu (a nebude pokud/ dokud se nepodaří nahrát příslušný SW).
Nejenže tedy v tuto chvíli není schopný odvézt svou posádku, ale navíc blokuje jeden ze dvou portů pro CD. Na druhém je CD-8.
Pokud se nepodaří upravit Starliner pro automatický let, jak se bude řešit uvolnění portu? „Odhodí se“ pomoci Canadarmu?
Uvolnění portu mi momentálně, než se nahraje a odzkouší nový SW, přijde jako problém č.1. Do té doby totiž debata o evakuaci v CD nemá smysl. Nedovedu si představit „letecký den“ u ISS, kdy CD-8 poodletí, CD-náhradní vyloží a naloží co půjde a pak se zase prohodí.
Já osobně nechápu jak mohla NASA vůbec dopustit, aby tam letěla loď, která nemá záložní plán. Jinak pokud jde o ten port, stačí zavřít poklopy a ze strany ISS uvolnit zámky, pružiny to odtlačí a loď volně odpluje a za pár let spadne někam na zem.
Nejsem expert na nebeskou mechaniku. Ale Starliner je zadokovaný ve směru letu, ten impuls by jej nepatrně zrychlil. Chvíli by tak trvalo, než by ISS mohla odmanévrovat. Mít tak před sebou neovladatelné těleso není úplně ideál. Ale v tuto chvíli tady není ideál, žádné řešení.
Není mi jasné, proč není schopen autonomního letu, když historicky toho už schopen byl. Tuto schopnost pro let s posádkou zrušili schválně, nebo jen nepředpokládali, že by se mohla hodit? Co chtějí měsíc programovat? Nestačí prostě použít předchozí verzi SW, která zjevně existuje?
Pro pilotovanou misi spoustou věcí nepotřebujete. Loď ovládají astronauti a tak nepotřebujete SW pro dálkové ovládání / autonomní řešení. A zase naopak u bezpilotní lodi je vám k ničemu SW pro ruční řízení. Do počítače byla nahrána verze, která je potřebná pro danou misi.
Připomnělo mi to let CRS-7. Při něm havaroval Falcon při startu. Space X přišla o kabinu a náklad pravděpodobně jen proto, že řídící SW neměl sekvenci pro vystřelení padávků v takovém případě.
Na jedné straně snaha vychytat každou maličkost a proti tomu „laxní“ (hodně uvozovek) přístup tohle nepotřebujeme, tohle tam dneska nedáme.
Odhodit nejde. Myslím si, že na něm není záchytný bod pro manipulátor.
Rusko nemá rezervní Sojuzy a nebylo schopné ani zrychlit výrobu při selhání Sojuzu MS-10 nebo MS-22. 1 sedadlo v každém mají zamluvené USA. Větší šance a rychlost je použití Crew Dragonu. Nevíme, jestli SpaceX tlačí NASA na použití 5.sedadla, nebo prostě čeká, jak se NASA rozhodne. prostě opět musíme týde počkat, pak už bude jasno. Starliner může odletět s posádkou a přistát, NASA to ale nechce riskovat.
Čim dál více se objevují argumenty finanční. Ale o to to vůbec nejde, jde o řešení krizové situace.
O peníze jde vždycky. Na straně rusáků je to zásadní argument, ale ani NASA, Boeing nebo SX je nemohou úplně ignorovat. Byť se vždy bude mluvit především o záchraně životů.
Přesně tak. Nejjednodušší řešení je připravit Crew Dragon rychle ke startu a se dvěma lidmi přiletět pro Sunny a Butche. Klidně vzít ten chystaný pro Axiom 4. Jenže to by někdo musel zaplatit. Boeing to odmítne, protože počítá s tím, že se přistane ve Starlineru a je přece bezpečný a Boeing je super atd. NASA na start navíc rozpočet nemá. Crew Dragon Freedom je volný (chystaný pro Axiom 4). Axiom 4 by musela počkat na kabinu Endeavour (ve vesmíru s Crew 8). Příprava nějakou dobu trvá, takže by byl nutný odklad. Crew Dragony jsou jen 4, takže ty možnosti jsou omezené (Crew 8, Crew 9 a Polaris Dawn).
No tak je to jasné, v pravém sloupci Krátké zprávy je pohřební řeč za projektem Starliner. Neodpustím si poznámku, že to bylo jasné od počátku, jen se mlžilo.
Jasné to od začátku určitě nebylo. A jasné to není ani teď. Je to stále jen jedna z možností, které připadají v úvahu.
Pokud se nepoletí dolů Starlinerem, jak by probýhala případná sekvence odpojení/připojení lodí? Pokud vím tak loď musí být zadokována, protože slouží jako záchrana.
Pokud jsou pouze 2 porty, tak se musí Crew 8 odpojit s celou posádkou a na jeho místo připojit Crew 9. Straliner nemůže jen tak uvolnit (i kdyby se uměl odpojit bez posádky) místo Dragonu. Kdyby pak Dragon nemohl zadokovat (třeba by se poškodil port při odpojení), tak nemá posádka záchranu.